Nemůžu dítěti dopřát vše, co bych chtěla
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je tady taky nějaká maminka, která má také pocit, že kvůli nedostatku peněz nemůže dopřát svému dítěti vše, co by chtěla. Vždycky když se vrátím z návštěvy od bohatších kamarádek, tak se cítím hrozně mizerně, že možná nedostatečně rozvíjím mé dítě. Malému je 13 měsíců a nechodíme na žádná cvičení, plaváníčka, kupuju mu oblečení z bazaru a botičky se snažím brát kožené, ale taky levnější. Dřív mi to nevadilo, ale teď když jdeme někam na návštěvu a vidím, co mají ostatní děti (např. jaké hračky, na zahradě trampolínu a velký bazének...), cítím, že bych strašně chtěla tohle všechno synovi dopřát a nemůžu.
Máte některá někdy takové pocity? Jak se s tím vyrovnáváte? Co myslíte, že je důležitější, máma, která je doma a chudá nebo máma, která chodí do práce a může všechny tyhle věci zajistit?
Díky.
Ach jo, proč se ty diskuse téměř už pravidelně vždycky zvrtnou v tvrdé výměny názorů..... 😒
Myslím si, že MK byl vytvořen především proto, aby se maminky navzájem povzbudily, podpořily, sdělily své postřehy a informace a ne se uváděly do depresí nebo do sebe ryly....je to škoda ☹
Mně třeba osobně nejvíc trápilo moře, prostě jsou a ještě chvilku budou muset být jiné priority na placení....ale ono to má každá mamina spíš sama osobně v hlavě než že by trpěly vyloženě děti. Jak už jsem psala, 6ti letá dcerka se mě taky občas ptá, jestli už taky pojedeme někdy k moří....a to mě nejvíc dere, že pak sedím i hodiny a počítám a kalkuluju a je mi to líto, že pořád ještě není ta situace tak dobrá (zas nejsem typ, co by si na dovču půjčoval), ale pak jedeme na výlet v Čechách, mají zážitky, rozzářený očka a já vidím, že společné chvíle mohou být stráveny prostě kdekoliv, hlavně, že jsou....... Paradoxně pak máte rodiny, co k tomu moři jezdí každý rok, ale během roku se téměř nevidí, děti strčí do kroužků, atd........všechno má své.
@ija1 pjá to mám stejně. nechtěla jsem nikoho urazit, ovšem prostě mám ráda věci nové spíš. Malá má taky pár oblečků z mimibazaru, ale jde spíš o zimní bundy či mikiny na lítačku, jelikož to opravdu zničí...výprodeje hlavně v dnešní době vyjdou hodně levně, pokud člověk bydlí ve městě, tak není problém si všimnou, že něco, nakupovat jídlo chodí všichni a všimne si i oblečení.. Já jako dítě měla taky vše nové...byla jsem sama.
Ovšem jak se všichni ohánějí zážitky.. naši mě jako dítě všude tahali po čr, vůbec mě to nebavilo chodit v sobotu někam do lesa na celý den. 100x raději bych hračku a někde si s dětmi hrát.. on zas taky není zážitek jako zážitek 🙂
Moje malá dle mě zas nemá přehršel hraček... a co má, spíš takové na rozvoj pohybu, skluzavka, balonky, nafukovací koš s balonem, odrážedlo , tříkolka atd. Dětský tablet teda ne. Nevidím v tom moc smysl zatím...
@barinkas Přítel vydělává poctivě, není podnikatel či tak něco, pracuje ve firmě - takže ten, kdo se živí sám, si podle Tebe vydělává nepoctivě? Omlouvám se, ale na tohle jsem musela reagovat. Kdo myslíš, že tu firmu asi založil?
@somalicats nene, já to napsala blbě, vím, já jen že hodně lidí žije v tom, že pokud někdo dělá sám na sebe, tak to ne vždy je OK 🙂 i takové případy znám... omlouvám se...
Já myslím, že je nejdůležitější, aby se malý cítil milovaný a šťastný.... pokud mu nechybí dostatek lásky a pochopení, tak mu jistě žádné hračky, plavání, kurzy atp. rozhodně chybět nebudou 🙂. Se staršími dětmi jsem navštěvoval všechno možné, s Adélkou nic a nemyslím, že jí to nějak poznamenalo. Je to spokojená holčička, která sice nemá každou novinku od Lamaze a FP a nechodí v super oblečkách (ano, také nakupuji po bazárcích), ale má milující rodinu. Ani starší děti nijak nestrádají, jasně, občas si postesknou, že kámoši mají ipady, tablety a kdoví co ještě, ale nějak v sobě mají, že to, co k životu a štěstí potřebují není drahá elektronika, dvakrát ročně dovolená u moře a značkové oblečení. Mnohem větší radost jim udělá radost obyčejný výlet na kolech, když si s nimi vyjdeme na procházku, zahrajeme hru.... 😉. Dřív byl manžel pořád v práci, abychom se měli dobře, ale dětství těch dvou starších mu uteklo mezi prsty, takže se radši uskrovníme a jsme spolu 🙂
@barinkas Podvodníky znám jak mezi podnikateli, tak mezi zaměstnanci, takže o tom, jak se kdo živí, to opravdu není. Stačilo napsat, že se přítel živí poctivě a není žádný podvodník. Tečka. A to, že hodně lidí žije v tom, že podnikatel = podvodník - už jen takové vyjadřování, jaké jsi použila, tohle jen utužuje. To jen na vysvětlenou. JInak OK.
Moc nechapu proc se rozebira zamestnani, zacalo to reakci an muj prispevek kde jsem napsala ze pracujeme poctive a penez si vazime - to neni zadna narazka ze by tomu u ostatnich bylo jinak. Bylo tim mysleno ze jsme neprisli k penezum jak slepi k houslim ale pomalu svoji pili, vydelanejch penez si vazime. To jak si kdo nalozi se svym platem je jen jeho vec, ja tu rozhodne nikoho neodsuzuju. Moje dite ma v pokojicku ctyri krabice hracek a knihovnu knizek. Vetsinu casu travime nekde venku na hristi, v prirode s ostatnima detma, vikendy spolecne s tatou po vyletech. Neprijde mi ze by toho mela malo/moc, proste tak akorat. Libi se mi ze i ted si pamatuje co dostala v zime od Jeziska, co ma od koho k narozeninam - ma ke svym vecem vztah. To je pro me hodnota, kterou si penezma nekoupite.
Ahoj holky, po dlouhé době mě opět zaujala nějaká diskuze, do které jsem se rozhodla přispět.
Jako většina zde přítomných souhlasím s tím, že malé dítě opravdu nepotřebuje ani hromady hraček, ani značkové oblečení, je mu jedno, jestli má věci nové nebo starší dobré, protože z toho prostě ještě nemá rozum, nebude si to později vůbec pamatovat atd. A @barinkas by to také nemusela hrotit s tím počůraným a bůhví jak jinak toxickým oblečením z bazaru. Myslím si, že nikdo z diskutujících zde nekupuje v bazaru flekaté, zaprané a rozervané oblečení pro děti, ale spíše to, co vypadá solidně. Sama jsem si vždycky kupovala i oblečení v bazaru a hodlám ho kupovat i našemu dítěti, až bude, protože mi to přijde hodně muziky za málo peněz, jsem prostě pragmatik.
Na druhou stranu bych ale nekamenovala ani @orchidis. V mnohém s ní souhlasím. Děti prostě potřebují nějaké věci a hračky, aby se mohly zdravě vyvíjet a nebo i jen mít z něčeho radost, protože i to k životu patří. Neříkám, že je třeba jim kupovat každou kravinu jen proto, že je in. Ale pokud je to věc užitečná nebo pokud si něco např. přejí od Ježíška, proč jim to nekoupit?
A dovolím si ještě doplnit, že starší děti pak potřebují i ty mobily, počítače, kvalitní oblečení a obuv, chodit do kroužků, které je baví, jezdit na školy v přírodě a lyžařské výcviky apod. Protože ať se nám to líbí nebo ne, k modernímu člověku a životu vůbec i toto prostě patří a ačkoli to všechny jistě myslíte dobře, společná, poklidná večeře v rodinném kruhu žádnému dítěti nenahradí kamarády a zážitky s nimi, které jsou pro zdravý sociální vývoj člověka stejně důležité.
Mám dvě ségry, naši nikdy neměli mnoho peněz, tudíž jsme zdaleka neměli vše, co jsme si přály, ale jsem za to vděčná.. nejlepší zábava bylo lítání od rána do večera venku. Nebyly teda taky žádný mobily, počítače apod tak lehce a levně dostupné jako dnes a to má na tom celkem značný podíl -> děti se u tabletů lehce sami zabaví, rodiče mají chvíli klidu a o tom to je. Ještě k tomu ta propaganda, jak to děti vzdělává - takže proč to nezavést do škol, že... takže téměř každý dítě má mobil, tablet, ntbk doma + ještě ve škole, kde by se mělo učit čitelně psát, správně bez kalkulaček v mobilech počítat, tak se jim to bude podsouvat jako nezbytný společník do života ☹ Chápu, že dnešní doba je o počítačích a snaze usnadnit si s nimi život, ale k čemu to je, když dítě sedí zaslepený u obrazovky čehokoli, bez vlastní fantazie... Určitě je to o věnování se rodičů dětem, to je na prvním místě bez pochyby. My sice máme půlročního prcka, nemusíme obracet každou korunu, ale už teď má K. svoji kasičku, kam mu babičky hází korunky... je jasný, že z toho teď nemá vůbec rozum a při nejmenším vůbec netuší, ale v podobným duchu bychom ho chtěli vést, aby si uměl vážit peněz, i když je JENOM dostane... každý měsíc mu do osmnácti poputuje nějaký peníz na spoření, který bude moct využít ať na studium nebo bydlení. Věci se snažím koupit neznačkový a nebo z bazárků - stejně všecko neobnosíme a je to zbytečný. Hračky nějaký má, ale stejně je nejlepší zábava kelímek od jogurtů, pet lahev, vařečka 😉 .. nějaký kostky a hračky mu manžel přinesl z půdy ještě z jeho dětství a to, že si s ním stavíme komín, blbneme s plyšáky (všehovšudy pár plyšáků, co dostal Kryška dostal k narození), autíčky, nářadími (kterým je víc jak deset let) .. plní to stejný účel jako nová hračka, který si všímá opravdu jen chviličku. Rozhodně nejsem zastánce dětských tabletů a ani hraček, co jsou rádoby mobily. To nejsou důležitý věci pro život a chci se jich vyvarovat do dalších let, dokud to nebude opravdu třeba. Takže nakonec - vůbec by mě netrápilo, že tamhle děti mají kdoví co... plánujeme k baráku akorát houpačku, pískoviště... v parku máme krásný dětský hřiště.. nevychovávat děti k materialismu.. aby se se vším dokázali rozdělit, půjčit... vážit si věcí, rodičů a starších lidí...
@barinkas - já si tedy ještě dovolím reagovat na ty zážitky, které tady předsouváme.....ano, moře je fajn, když na něj je (bez zadluženosti rodičů samozřejmě), ale nemyslím si, že je pravda, že by ty námi předsouvané jiné zážitky děti nudilo. Alespoň tedy, pokud jsou v tom vychovávané. Co je třeba špatné na tom, když jde dítě do lesa a je šťastné, že najde houby, borůvky....že se jede podívat do ZOO, že si vyjede lanovkou Sněžku...že si sem tam zajde do divadla......alespoň moje děti tohle opravdu baví a myslím, že (a jak už jsem psala), ještě chvilku to bude docela snesitelná "náhražka" toho moře a těm dětem to do budoucna něco dá. A to, že někoho nebaví chodit po lese....to spíš chtělo přemýšlet a stanovit jiné výlety od těch rodičů....
@chris_n tak souhlasím, že dítěti je asi fuk, zda bude týden u moře nebo u rybníka... ale na vysvětlenou, nejezdíme tam kvůli malé, ale kvůli nám. Přítel má slabé astma, já silný alergik na trávu. Tudíž proto když mám volit mezi rybníkem, kam do přírodní vody z dalších důvodů nemohu, tak je to pro mě jasné...Určitě každý ví, jak dobře působí mořský vzduch na tyhle problémy...
Jinak moc z toho asi v tom věku nemá, ale líbili se jí tam, ale stejně by se jí líbilo u zmiňovaného rybníka no 🙂
@sarad Nečetla jsem diskusi celou. Asi hodně záleží, co myslíš tím, že by jsi chtěla dopřát a nemůžeš. Nicméně zrovna dneska jsem koukala do hracího koutku našeho syna a říkala si, že má v porovnání s jinými dětmi z podobně finančně situovaných rodin málo hraček. Ale netrápí mě to, právě naopak. Jsem ráda, že se mi to daří docela kočírovat. Jednak malé děti ty hračky stejně příliš neocení (raději pomáhají se vším rodičům) a jednak si toho pak ani neváží. Spoustu hraček dělám i já. Jednak mě to baví a jednak bych chtěla vypěstovat u syna od mala kreativitu a vážení si ručně dělaných věcí. Mě spíše trápí, jak se mi to bude dařit ukočírovat, až bude chodit do školky a všichni tam budou tahat s prominutím různé blbiny, což fakt blbiny jsou....Na nakupování oblečení z bazaru pro děti nevidím vůbec nic špatného. To nakupují i ti, co by si mohli dovolit kupovat nové. Děti z toho stejně brzy vyrostou, ty divočejší stejně hned vše ušpiní, zničí...takže bazar k tomu poslouží naprosto výborně🙂....A co se týče toho, že někdo si toho může dovolit kupovat mnohem více a neohlíží se tolik na cenu? Ono je něco za něco. To může být vykoupeno něčím, co nevidíš. Např. rodiče chodí domů později z práce a dětem se tolik pak nemohou věnovat, nemají na sebe tolik času, mohli si projít velkým množstvím partnerských krizí, než si nějaké hodně slušné zázemí vybudovali....takže, pokud nejste v situaci, kdy dětem nemůžete např. koupit ani obyčejné fixy, netrap se tím. I když člověka to samozřejmě mrzí, když má nějaké srovnání....Říkej si ale, že bohatství dětí vůbec nespočívá v majetku, ale úplně někde jinde...Když jsem cestovala, tak nejspokojeněji vypadaly děti tam, kde zdánlivě vůbec nic neměly. (když samozřejmě neberu extrémy, kde měly hlad, musely tvrdě pracovat, apod.)
@jarunkaxyz1 noo 🙂 zkus chodit každý víkend iks let, u mě to bylo co si pamatuji do nějak 13 let na celý! den někam do lesa, prostě tůra... 20 kiláku plus mínus...občas jsi promohla, občas tě něco kouslo, žádné borůvky, možná když bylo štěstí že...v zimě zase lyže, běžky.. vedlo to jen k tomu, že nesnáším lyže, do lesa jdu opravdu výjimečně... Ono záleží, jak to pojmeš... moji rodiče bohužel špatně. Žádné stavení se na zmrzlinu třeba či limču, hezky chleba sebou, šťáva a zdar...Ráno se někam jelo, vlak, bus, pak vystoupilo a šla jsi. Někam došla a hezky večer zpět domů... oni takto chodí dodnes, je to jejich koníček, neberu jim to, ale nic pro děti...Do kroužků jsem nesměla, nebyly peníze na to, ovšem vyhodit prachy za tohle, co je zajímalo, na to bylo.
@barinkas - tak to pak jo, to jsou trochu galeje 😉 Já myslela vychytat, co to dítě baví a tím to zaplácnout do doby než se prostě na to moře ušetří 🙂
@jarunkaxyz1 no celkem jo... jako tak aspoň jsem měla pohyb a nebyla jsem vuřt 😀 ale prostě nebavilo mě to no... jak jsem byla větší, tak jsem si už vydupala, že budu doma...
Já bych klidně jela i někam do lázní, ovšem zas přítel si nemůže vzít moc volno, tudíž když už někde najde týden, tak se jede k moři no...
@orchidis Děti samozřejmě "něco málo" k rozvoji potřebují. Ale ono to může být za babku a může to být mnohem lepší, jak drahé hračky. V levných knihách se dají najít i moc pěkné encyklopedie. Nehledě na to, že větší váhu má dítěti ukázat a dát na ruku např. mravence v přírodě, jak mu ho ukázat v drahé encyklopedii. Tedy aspoň můj syn se naučil rychleji ta zvířata, která viděl ve skutečnosti. A realistické potraviny se dají udělat. https://www.modrykonik.cz/blog/jancip/album/zac... Možná nejsou dokonalé, ale svůj účel splní. A zase není nad to, když se dítě zapojí do vaření přímo. Znám spoustu maminek, co dětem koupí pomale první poslední, ale vařit s dětmi nechtějí, protože je to o nervy.
@barinkas Tak má z toho určitě taky benefit z mořského klimatu. Taky je lepší, cachtat se v teplém moři než studeném bazénu nebo rybníku. Moře je zkrátka fajn, i když taky není tragédie k němu nejet, tak je fajn, k němu jet. Naše doktorka nám to doporučila, s tím, že čím delší pobyt si můžeme dovolit, tím pro dceru lépe - jako každé druhé malé dítě trpí na časté nemoci horních cest dýchacích ....
@chris_n U moře často rodiče malých dětí berou malý nafukovací bazének a nanosí do něj dětem kyblíkem mořskou vodu, takže děti se cachtají v moři úplně bezpečně 😎
@barinkas no je třeba se za to nestydět 😉 Chápu zakladatelku diskuse, ale to je spíš otázka sebevědomí ... Jako já i když mám dost prostředků pro malou, tak taky nikdy nebudu mít všechno, co je k mání. To prostě asi nikdo, už z toho důvodu, že s jídlem roste chuť. Tak proč ta touha po konzumu? Bez spousty věcí se člověk obejde. A zas na druhou stranu, když má někdo prostředky, tak proč nekoupit? I tady na MK je toho spousta, např. v plánovacích albech pro miminka - takových nepotřebných věcí ... ale někteří mají rádi konzum, to ale nemusí nutně znamenat, že neuznávají jiné hodnoty a dítěti se nevěnují. Lidi jsou prostě různí.
My jsme si to u moře s dcerou užili, jsem opravdu ráda, že můžeme u moře dovolenou strávit, ale kdyby jsme nejeli, svět se taky nezboří. Ono taky není všem dnům konec a třeba i zakladatelka diskuse na tom bude za pár let úplně jinak, stejně tak jako my se můžeme následujících 10 let už cachtat leda tak někde na kačáku ... Jeden nikdy neví...
@barinkas Jasně, je to o tom vychytat, co děti baví, a podle toho jednat. Mě by x-kilometrové túry s cílem dojít z bodu A do bodu B taky nebavily, do lesa chodím ráda, ale zrelaxovat, na houby a tak. Stejně tak moře - malým dětem je fuk, kde jsou, hlavně že jsou s rodiči. A když se to spojí se zdravotním důvodem, tak proč ne. Proto třeba já mimina k moři netahám - já tam jet nepotřebuju a mrně se vyráchá kdekoli. Spíš našetřím na nějaký zážitek, který bude bavit všechny zúčastněné.
Když to tady tak čtu, tak to abych si připadala jako špatná matka za to, že malá má plný pokoj krámů, má pd FP mluvícího pejska, mluvící fenečku, fenečku usínáčka, mluvící telefon, knížky, hračkyod Lamaze, kočárky, sbírku hadrových panenek, plyšáků plnou skříň,pastelky, voskovky, fixi, vodovky, v obýváku trampolínu, dětský tablet, plnou knihovničku knížek, kalíšky, kostky, dřevěné puzzle a to je tak půlka věcí.... Ano, jsou to zbytečnosti, ale nevidím důvod, proč jí to nekoupit, když jsou peníze navíc. Oblečení kupujeme tak na půl, půlku v bazárcích, půlku nových, botičky pouze kvalitní. Ale že bych si měla připadat jako špatná matka, že má dcera moc zbytečností? Proč? Přeci neznamená, že když má plný pokojíček krámů a ještě dalších spoutu krámů nakoupím, že se jí nevěnuji, trávím s ní veškerý svůj čas, manžel dělá dlouhý a krátký týden a když je doma, tak se jí věnujeme oba, chodíme na procházky, na výlety, jezdíme do bazénu, do dětkých center... Také jí nemůžu dopřát vše, co bych chtěla, například bych pro ní chtěla pěknou zahradu,kde by měla pískoviště, bazén, skákací hrad... ale hold na to teď není, chceme si vzít s manželem hypotéku, ale ještě jsme nenašli takový baráček, který by se nám líbil, byl v blízkosti manželovo práce a byl za nějakou rozumnou cenu. Když to tak vezmu, tak až nebude tolik peněz, tak se nám ty hračky budou hodit, má jak kraviny, tak hračky naučné a a se narodí syn, tak aspoň už nemusíme nic nakupovat. V našem okolí mají děti jak víc, tak míň hraček a mě osobně to vůbec netrápí, neřeším jak a v čem vyrůstají jiné děti, ale jak vyrůstá má dcera a bude vyrůstat můj nenarozený syn. Jinak nesouhlasím s tím, že by si děti, co toho mají moc nevážily věcí. Dcera toho sice má dost, ale věcí si váží, v necelých dvou letech se umí dělit jak s dospělými, tak dětmi. U dítěte jde přeci o výchovu a péči, kteou mu rodič věnuje a jak si ho vychová, takové ho má...
@petronelka20 to si jenom myslíš že už nebude "nic" dokupovat, pro kluky je to úplně jiná sorta hraček..já žiju ve světe autíček všeho druhu a velikosti, vláčků, letadel, vrtulníků, tak se na to připrav..to bude další várka "krámů" 😉
@sarad jako tady psala velká část maminek, ani já jako dítě jsem toho mnoho neměla, resp. neměla jsem to, co mí kamarádi. A to musím říct, že jsem jedináček a mí rodiče a prarodiče na to měli, finance u nás nikdy nebyly problém, ale přesto jsem "všechno" co jsem chtěla, mít nemohla. Rodiče se mne snažili vychovat k finanční zodpovědnosti a samostatnosti. Zatímco mé kamarádky chodili v nejnovějších hadrách, rodiče jim platili x kroužků a sportů, postupně dostávali mobil a počítače, tak já do 16ti neměla ani vlastní kolo. Od 15ti jsem chodila na celé prázdniny na brigády (a že jich na jižní Moravě moc nebylo), abych si mohla koupit oblečení, na první mobil jsem si vydělala taky na brigádě, rok před maturitou, počítač jsem dostala starý až při přechodu na vysokou školu.
Naše děti se s manželem snažíme vychovat podobně, rozhodně nedostávají vše, na co si ukážou, oblečení mají půl na půl podle potřeby - od kámošky kupuji celé krabice použitého značkového oblečení (btw. značka je jen obchodní "známka" - i vietnamské zboží má obchodní značku), to co chybí dokupuji normálně v tescu/ca/hm apod. Když v obchodě prosí o hračku (autíčko, plyšák,....jiná blbost), tak jim vždy vysvětlujeme, že všechno stojí peníze, které musí táta (později i já) vydělat, že nic není zadarmo, že jenom proto, že to má Pepíček od sousedů to my kupovat nebudeme, protože nebudeme dělat vše jak dělají ostatní - viz skočíš z okna když skočí ten druhý?
Až budou starší, ve školce/škole/střední, tak politika bude stejná. Mami Anička od Nováků má tohle a já bych to taky chtěla....bude fungovat jen výjimečně, pokud společně uznáme, že to opravdu potřebuje nebo pokud to můžeme darovat formou dárku k Vánocům/ narozeninám/ svátku/ za speciální výkon.
Jako můžeme jim koupit pomalu všechno, ale k čemu to jednou povede? Kolem sebe mám x příkladů toho, jak děti visí na rodičích finančně i v dospělosti - tatínek koupil hračky, koupil mobil, koupil počítač, koupil auto, koupil dům, ......koupil celý život. A synáček/dceruška si válí šunky, nejsou schopní normálně pracovat, protože proč by museli, partnery si vybírají jako vzhledný módní doplněk a ne pro charakter.....a pak to znovu zopakují na svých dětech. Pokud tedy mají to štěstí, že prachy prarodičů či rodičů nedojdou. A co pak?
Nevěš hlavu a nesmutni. Až děti s podobnými narážkami ze školky a školy přijdou, tak dětem vysvětli, že mít všechno ještě neznamená být šťastný.
Kdysi jsem viděla "krásný" dokument o stále větším tlaku společnosti nakupovat a shromažďovat a jak se snižuje věková hranice spotřebitelů. Bylo to něco jako buy and large, ale už si bohužel přesně nepamatuji název toho dokumentu. Rozhodně ale nejděsivější na tom bylo to, jak se společnosti vědomě snaží "zmagořit" k nakupování a shromažďování už malé děti od 2 let - takové ty typické reklamy před večerníčkem a dětskými programy, stylem "tohle rozhodně musíš mít, kup si tuhle hračku a budeš in" Hádejte, kam to vede?...... Takže naše děti se nedívají ani na televizi - na pohádky ano, ale v elektronické podobě, žádná konzumní veřejná televize.
Btw. kdyby si někdo vzpomněl na název toho dokumentu, byla bych moc ráda, díky 😉
@zuzana_ka otázka je, zda v tomto případě jsou ty rodiče chudáci. Protože za výchovu těch dětí si můžou sami.