Nevím, kdo je otec

renata33
6. dub 2010

dobrý den mám problém jsem těhotná v 7 týdnu mám už 2 roky přítele se kterým žiju.ale problém je v tom že dětátko ktere čekám pravděpodobně není jeho a kdybych mu to přiznala okamžitě mě opustí-na miminko se moc těší a chce ho.já také ale mám strach.Už jsem si zažila jistou dávku nadávek a negativních názorů opravdu jak naživo lidem kterým jsem se svěřila tak na forum vím že jsem udělala chybu vím že je to špatné a věřte mi že se trýzním každou vteřinu v duchu a je to vše líto a je mi ze sebe špatně ale stalo se a miminko oba chceme setkala jsem se ted s názorem který prorazil ty kladnější že bych měla počkat až se to narodí a pak teprve se stresovat či ne.

petronelie
6. dub 2010

Milá Renato,
udělala si velkou chybu,kterou si uvědomuješ. Není to fér vůči příteli, to je jasné. Ale sama moc dobře vím, jak snadné je uklouznout. Je škoda,že nevíš,kdo je otec, může v životě dojít k situacím, kdy je dobré to vědět. Já bych nedokázala žít s vědomím, že v bříšku nosím miminko a nevím, kdo je jeho tatínek. Musíš sama usoudit, co je nejlepší. Co se s přítelem posadit a promluvit si s ním o tom? Každý může ujet....A čekat "až se to narodí"? Stresovat se celé těhotenství? Šestinedělí je velmi citlivá doba a co když to na Tebe padne? A budeš cítit nutkání to sdělit příteli a ten to neunese? A co ten druhý potenciální tatínek? Neměl by o tom vědět?

renata33
autor
6. dub 2010

2 potencionální tatínek budem mu říkat třeba R at to není tak dlouhé-takže R o tom ví řekla jsem mu to že mám strach že by to mohlo být jeho a né přítele R má také svou přítelkyni ale jejich vztah neklape-když jsem mu to řekla byl překvapený a řekl mi že pokud by se prokázalo že dítě je jeho vzal by vše na sebe a rád by se o nás postaral což je hezké ale miluji sého přítele a chci s ním zůstat vychovávat to malé

zdeniii
6. dub 2010

Nu Renatko, to je velmi těžkáý situace... Chápu, že uklouznout může každý a je to velmi jednoduché.... ale asi byste tuto situaci měli řešit... Sice sis měla dávat pozor s kým se o miminko snažíš a kdo je jen úlet ale na to už je opravdu pozdě... Já bych šla taky s pravdou nejspíš ven... Lepší mít celé tehotenství v klidu a vyřešené než se stresovat... a co ty víš, třeba otec miminka je ten co jím má opravdu být... Nejdřív bych to řešila určitě s přítelem a uvidíš jak se k tomu postaví... S tím druhým bych to řešila jen pokud by se to s přítelem zvrtnulo...
Ale těžko radit, všechno je to stejně na tobě...

zdeniii
6. dub 2010

Jenže se to prokáže až po porodu a to je ještě hodně dlouhá doba... za kterou se může stát spousta událostí... 🤐

evita_ij
6. dub 2010

šmankote, chudák to dítě 🙄

brumdinka
6. dub 2010

teda no občas se nestačim divit co tu čtu, souhlas s evitou - chudák to dítě 😅

jinak no co ted´, renato předně sis měla ujasnit s kym spíš a proč a hlavně nechápu, když už teda máš potřebu bejt nevěrná což já neschvaluju, že sis nedávala bacha - bože existuje tolik druhů antikoncepce; jinak blbý je to k oboum "tatínkům" nejvíc to stejně odnese to malé

no zkusim bejt nestraná máš vpodstatě jen 2 možnosti - nic neříct nikomu (ale to už si porušila tim, že si to řekla tomu druhému) a těšit se na mimi se současnym přítelem - jen by ses zařadila do statisktik - bohužel třetina dětí je vychovávána otci, kteří nejsou biologičtí rodiče a mnohdy se to celý život nedozví 😔 😀 😝

nebo jít s pravdou ven a nést si následky, připrav se na to, že budeš ta nejhorší pod sluncem, ale pokud ten druhý se k tomu má tak, že by se postaral a se současnou přítelkyní se rozejde, tak bych šla asi tam stejně pochybuju, že si současného milovala, když ti nedělalo potíže mu zahnout - holka oba prostě mít nemůžeš 🙂

amorcilla
6. dub 2010

brumdinka to napsala moc hezky... neodsuzuju nevěru, to je každého věc.. ale proč teda spát s oběma bez ochrany a pak se takhle stresovat a škodit sobě i miminku, to nepochopím. musela jsi vědět, že můžeš otěhotnět. a tak jako ty jsi mohla vědět, tak i současný přítel by měl vědět... očividně se tím trápíš, tak je asi lepší jít s pravdou ven a vyřešit to nějak hned než to tutlat a trápit se ještě dlouho a nakonec by to dopadlo ještě hůř..

la_cheri
6. dub 2010

Juj těžká to situace to chápu.....v první řadě si dojdi k dr pokud jsi nebyla ted ti dokáže celkem přesně sdělit podle velikosti miminka kdy nejspíš k početí došlo,ale pokud jsi jak s partnerem tak i s tím druhým sexovala ve stejný den je to průser:( Jestli ne tak by mělo jít alespon předběžně spočítat čí miminko je i když jistotu budeš mít až se narodí.Víš ono kpíšeš že svého přítele miluješ tak potom proč jsi podvedla ?Ale to je tvá věc,každý dělat chyby.Být tebou nejdřív zkusím tohle a pak se promluvím s pířtelem je to na něm zda zůstane nebo odejde tohle je dost těžká situace i pro něj by byla kdyby měl vychovávat cizí miminko.Ale třeba nakonec bude mimčo jako by mu z oka vypadlo...ale říct mu to musíš,bylo by od tebe opravdu dost sobecké mu pravdu enříct.

sares
6. dub 2010

je tu ještě možnost vyzkoušet test otcovství z plodové vody. Zeptej se na to doktora, co ti na to řekne. Je tu sice riziko zanesení infekce při odběru plodovky, ale pokud by ti ji stejně brali na jiné vyšetření, tak by to mohli spojit s testem DNA.

barunka9
6. dub 2010

ja myslim, ze tahle diskuze se brzo zvrtne, protoze bude plna moralizovani a odsuzovani, ale o to prece nejde. Renata vi moc dobre, ze se nezachovala spravne, uvedomuje si to a jak pise, je ji z ni spatne. Takze je zbytecne ji znova a znova odsuzovat a rikat, co udelala blbe. Je jasne, ze si to sama zavarila a ze se s tim sama bude muset poprat.

Je to drsny, ale v tomhle Ti nekdo neporadi, je to jen Tvoje rozhodnuti. At udelas cokoliv, nekomu ublizis, to je jasny. Souhlasim s brumdinkou, ze jsi to v prvni rade nemela rikat R, protoze jsou jen dve moznosti - cely zivot to tajit (coz uz ted pujde tezko, kdyz to R vi) a nebo jit s pravdou ven a pekne si to vyzrat a pockat, jak se Tvuj soucasny pritel zachova. Ale i kdyby jste spolu zustali, o cemz pochybuju, protoze to by ten pritel musel mit svatozar, kdyby Ti to odpustil, i kdyby se nakonec ukazalo, ze dite je jeho, porad tohle mezi Vami bude viset a nikdy uz nebudete mit k sobe tu duveru...

bocinka
6. dub 2010

renatko, máš to teda těžké... já jsem tak nějak proti nevěře, ale dejme tomu, že si měla důvod, třeba hádku, pomstu, je mi jasné, že momentální stav mysli dokáže ovlivnit i člověka, který něco nesnese, ale udělá to... Nadávat Ti za to nemůže nikdo, krom přítele... a i tak... už se stalo... čas nejde vrátit zpátky.... ALE...
vzhledem k tomu, že jsi založila tuto diskuzi je jasné, že nad problémem "kdo je otec" hodně přemýšlíš a deptá tě... to je pochopitelné... ale nebylo by lepší to říct teď příteli, než si to nechat pro sebe a za dvacet let, když bude tvoje miminko - po tom už dospělý člověk - potřebovat(nedejbože) ledvinu a tvůj přítel zjistí, že není tátou toho dítěte?? A lepší je příteli to řříct sama, než R bude mít "záchvat" otcovství a řekne mu to on, to by bylo ještě horší...

La cheri má pravdu, doktor je schopen ti říct skoro na den kdy k početí došlo, tak to můžeš zjistit, pokud jsi neměla oba v jeden den...

Sares, test DNA stojí min. 10 000 Kč.. 😒

szkatka
6. dub 2010

renata33:Vím,že každý může uklouznout i já si to zažila...né to,že bych nevěděla čí je dítě,ale to uklouznutí.Každopádně bych nečekala na rozhřešení až po porodě.To budeš ty i dítě potřebovat největší podporu a tvá psychyka by šla do háje a navíc by se to projevilo na miminku,které vše od matky vycítí.No a v druhé řadě bys neskutečně ublížila příteli.Umíš si představit sebe na jeho místě...na dítě by ses těšila a pak by ses dozvěděla,že není třeba ani tvé? Cítil by se hůř než kdybys mu to řekla hned teď.No a v třetím případě ...netajila bych to navždy.Nedej bože by se něco mohlo stát,kdy by dítě potřebovalo vaší pomoc (krev,transplantace nebo co já vím) a pak by vyšla najevo skutečnost ? To bys čelila i tomu že tě odsoudí vlastní dítě.Takže co radit? Podlě mě je nejjistější jít s pravdou ven.Ale vše záleží na tobě samozřejmě.Píši ti to proto,že něco podobného jsem si zažila na vlastní kůži.
My se s přítelem rozešli na nějakou chvíli.Já si mezitím na zabití žalu užila s jiným.Pak jsme se dali opět do hromady a ve šťastné chvilce jsme počali Brigitku.No jenže podezřívavost tam byla a tak si přítel nebyl jistý zda je jeho.U nás jsme ovšem měli situaci kdy jsme podle propočtů plodných a neplodných dnů atd jelikož se nám dlouho nedařilo, měli jistotu,že je jeho a také podle vyšetření.Než jsme si ale vše vyjasnili,tak to bylo neskutečné na psychyku.Takže nesoudím nikoho a ti co machrují,že jim by se to nestalo jsou zrovna ti co bývají nejhorší v takových věcech.)
Jen jsem zvědavá...to jste byli sebou tak okouzleni,že jste nad ochranou ani nepřemýšleli?

szkatka
6. dub 2010

a ještě z mé zkušenosti...test dna jde ještě v těhu z plodovky na vyžádání,ale je to moc složité.

pucik
7. dub 2010

ahojky,pokud miluješ svého přítele a chceš s ním být a zvládneš to neříct, tak bych to nechala být. Pokud mu to řekneš teď už do konce života ti nebude věřit, i kdyby tě miloval sebe víc, to je teda můj názor. Pořád je tu šance, že dítě je jeho. A pokud jsou si potencionální tatínci aspoň podobní, tak to není takovej problém. Odsuzovat nemá cenu, stát se prostě může lecos a sama asi dobře víš, že se to stát nemělo. Já bych v zájmu dítěte mlčela,nakonec můžeš dopadnout tak, že zůstanete sami, tak držím palečky nebo si prostě hoď korunou 🙂 😉

monik76
7. dub 2010

ja si taky myslim ze jsi to hlavne zatim nemela rikat nikomu, tim myslim toho R. A pokud to jde, tak bych chtela co nejdrive zjistit ci to dite vlastne je. Pokud pritele, tak neni co resit, chces byt s nim, tak je to v poradku, nic bych nerikala, nebylo by co a pokud je to dite toho druheho, ja bych to zrejme nedokazala tajit a sla s pravdou ven. Jen si myslim, ze o pritele bys asi zrejme prisla.

renata33
autor
7. dub 2010

moc díky za názory no díky všem lidem kteří zde i jinde řekli svoje názory jsem si to trošku ujasnila není to lehká situace a určitě kdyby vše šlo vátit zpět ani bych nepodvedla přítele.Rozhodla jsem se tak že teď to chce klid i když cítím že to nebude tak lehké a není ale budu se o to snažit hlavně kvůli miminku až se narodí co nejrychleji zjistím čí to opravdu je a když to bude přítele tak mi spadne obrovský kámen ze srdce a když né myslím že mu zatím nepovím vím je to sobecké a hnusné ale jak jsem zjistila zdaleka nabudu první a pokud někdy příjde okamžik pravdy a zůstanu třeba sama myslím že nového tatínka seženeme já vím ted to zníá všechno strašně ale jinak se rozhodnout už nemohu.

renata33
autor
7. dub 2010

sice jsem to řekla R ale jsme si jistá že on to nikomu nikdy nepoví a pokud by se ukázalo že to dítě bude R sám řekl že se tomu nebude bránit protože mě má rád a chtěl by i děťátko je tedy fakt že do R nejsem zamilovaná ale už kvůli miminku bych chtěla aby mělo tatínka který ho bude milovat jako já

dexonka
7. dub 2010

ahoj holky,souhlasim s nazorem barunky...myslim ze jsi to nemela rikat nikomu a nebo obema,hned jak se to bude R.hodit tak si to nenecha pro sebe.... myslim ze je to k priteli hodne nefer, clovek muze lehce uklouznout,ale pak je treba odpovidat i za pripadne nasledky a ne jen zbabele vyckavat v koute jak vse dopadne....
tuhle situaci ti vubec nezavidim a mela by ses ji postavit celem co nejdrive,protoze jednou pravda stejne vyjde najevo....
jinak myslim ze v teto dobe existuji uz ruzne metody jak jeste v brisku poznat koho to miminko je.....byt tebou,nezustavam v nejistote,uz kvuli prckovi.........

lendaw
7. dub 2010

Renata: já mám zkušenost trošku z jiné strany - manžel podváděl, s milenkou (která měla dlouholetý vztah se svým přítelem) vztah ukončil a ona se po 9 měsích ozvala, že mu porodila dítě. Ovšem není jisté kdo otcem dítěte je, protože potencionální otocové jsou 3! Dlouholetý přítel o ničem neví, byl u porodu a je zapsán v rodném listu. Ale teď k tvé situaci - asi byla opravdu chyba říkat o těhu R. Ale na druhou stranu bych to asi neříkala ani stálému partnerovi - na miminko se těší, chce být tatínek a o dítě se starat. Problém by byl, pokud by R a partner bylifyzicky odlišní - rozdílná barva vlasů. výška apod. Pokud jsou si podobní, opravdu bych to neřešila a prostě veřila, že miminko bude partnerovo. Jen se musíš smířit s tím, že budeš doživotně doufat, že se na to nepřijde a že tě to tajemství bude asi dost tížit 😒

sambucca
7. dub 2010

ahoj renato, snaz se myslet konstruktivne - v zajmu vsech a hlavne miminka je zjistit kdo je otec, nejlepe Tebou bez asistence pritele i R. Neslo by zpetne zjistit kdy jsi mela plodne dny a dopocitat se v pameti s kym z tech dvou dotycnych to bylo?

Uzivej si tehotenstvi a lasku Tveho pritele a doufej ze vse je jak ma byt, test na otcovstvi bych kazdopadne udelala a situaci resila az budes vedet pravdu.

monik76
7. dub 2010

Ja bych nedokazala byt v nejistote a nevedet ci to dite je a ze to R nekdy nevybali asi bych byla porad ve stresu ze to praskne pak si teda nedovedu predstavit pritelovu reakci ze to vsichni vedeli a on ne ale je to tve rozhodnuti a tak snad sama vis jestli delas spravne

szkatka
7. dub 2010

renata33: Taky jde ještě udělat test hned po narození dítěte ze slin.Vše ti zašlou poštou.Ty jen vymácháš ve slinách miminka a nějakým způsobem bys musela i odebrat sliny přítelovy..třeba ve spaní nebo co já vím.A pak vše zašleš zpět.Sice to stojí +- 8tisíc,ale výsledek ti příjde poštou na tvé jméno.No a jestli že to chceš tajit až do porodu,tak se po výsledku pak můžeš rozhodnout.Asi bych to tedy řešila takto.Pořád je lepší abys alespoň ty věděla čí to je než vůbec.A když ti výjde,že přítele tak to bude jen super.

maxi.smile
11. dub 2010

..to je teda drsné téma....každopádně..když se R. takto staví, asi bych se bála, že až se malé narodí (rozhodně bych ho netitulovala jako TO), tak se v R. hne ještě něco jiného, vzlášť, když mu to doma neklape a aby nezačal dělat nějaké nesmysly typu vyzvánět u vás připitej, aby si na Tvého přítele nepočkal a neměl potřebu mu to sdělovat a vůbec lidem v okolí..záleží také, z jakého jsi města (malého, velkého), zda se Ti dva znají..jak to tu již padlo, zda si jsou fyzicky podobní????? Ale ne vždy je je dobré ZATLOUKAT, ZATLOUKAT, ZATLOUKAT..myslím, že tím, že se rozhodneš, že situaci teď řešit nebudeš, se distancuješ od odpovědnosti..nikdy nevíš, co se kdy stane a zákon schválnosti platí....takže když Tvé malé bude potřebovat např. ledvinu, kostní dřeň, cokoliv....a najednou vám bude 40 a on bude žít s tím, že jsi ho celý život podváděla, že jsi mu život zkazila...měl by mít možnost se rozhodnout..ty jsi tu možnost měla a máš jí teď také...nemysli jen na sebe a pokud přítele skutečně miluješ, tak je fér mu to prostě říct...já být na jeho místě a ty mi tohle zatajit, tak Tě pak přizabiju....a ještě jedno platí: CO MŮŽE PRASKNOUT, STEJNĚ PRASKNE,...sorry....

m.o.u.s.e
11. dub 2010

Můj názor je počkat 9 měsíců ; teď se hlavně soustředit na zdraví mimi, řešit patové vztahové situace pouze na základě domněnek mi v těhotenství nepříjde moc vhodné vzhledem k prokázanému přenosu stresu na plod. Chyby jsi si vědoma a evidentně tě trápí, takže ses vytrestala dost..nevidím důvod to nyní říkat partnerovi,kterého miluješ a který se na dítě těší a je zde předpoklad vyváženého rodinného prostředí ( ten druhý úletový potenciální otec, mi vzhledem k setrvávání v nefunkčním vztahu, což nejspíš bere jako alibi k nevěře nepříjde i přes jeho sliby jako vhodný adept k otcovství). Dítě rozhodně chudák nebude, tomu je biologická sounáležitost do celkem dost pozdního věku ukradená, mnohem důležitější je mu zajistit v pvních letech života harmonické rodinné prostředí. Podle mně není možné vytvořit harmonické prostředí v soužití s mužem, kterého nemiluješ čili opět radím nic neříkat tomu milovanému partnerovi. Samozřejmě, pokud se ti narodí malý černoušek, tak je to problém , ale když bude mrně třeba jen trochu podobné na tebe tak bych ty pochyby pustila z hlavy. Chce to určitě notnou dávku psychické odolnosti a nemyslet na situace "co když to praskne za 15,30 let"..krom toho,až se na to za těch x let příjde,tak to bude asi na základě nějakých opravdu odborných testů a ne jen úvah a kalkulací oholedně ovulace.
Ještě mě napadá situace ...co když teď milovanému příteli řekneš, že "asi" čekáš to dítě s jiným a on to neunese a dá ti sbohem , ty přijmeš nabídku toho druhého a pak se po porodu zjistí, že to dítě toho druhého není , ale ten první už nebude mít o tebe zájem a možná si i dost těžko bude budovat důvěru k tomu dítěti a ten druhý zas nebude mít zájem vychovávat cizí dítě.....to bude to dítě teprve chudák, tatínek v rodině žádný a maminka svobodná matka. Prostě neříkat!

la_cheri
11. dub 2010

Jen cci ještě říct...ona podoba je trochu zrádná věc mys manželem máme oba tmavé vlasy oba zelenohnědé oči a syn má modrošedé oči a vlasy měl blond ted po ostříhání trochu ztmavly no takže podle podby bych tatuldu neurčovala🙂

crawler
11. dub 2010

otec se dá zjistit po narození i dle krevní skup. dítěte - tu může zdědit po otci, matce nebo je to kombinace obou, takže jestli R. a stálý přítel nemají stejnou krev.skup, tak by to byla taky jedna z možností...

margitule
12. dub 2010

Není to tak jednoduché, podle krevních skupin se s určitostí otcovství moc určit nedá. To, co nás učili na škole, je jen takový výcuc..

crawler
12. dub 2010

no ale je fakt, že pokud má matka 0 a otec B, tak ítě nemůže mít A a ani AB...mohla by to tak určit samozřejmě jen v omezeném množství případů...pokud oba partneři mají 0, tak nic nezjistí...

mmarcelinka
12. dub 2010

renata33 : No tak abych se taky přidala k tématu...je sice pěkné,že Tě tady spousta holek a dam moralizuje,ale myslím,že je to tochu zbytečné.Jak sama píšeš,jseš si své chyby vědoma.
Poradit Ti ale nedokážu,jen Ti chci říct,že bych se snažila také co nejvíce vyhnout stresům v těhotenství.Situace v životě jsou nelehké a já s tím tedy osobní zkušenost nemám,ale znám nejméně 2 případy,co si prošly tím co ty.Nejsi tedy první ani poslední,takže bych Tě rozhodně neodsuzovala,jako některé zde.
Držím Ti palce,ať už se rozhodneš jakkoliv a přeji Ti,aby to dopadlo co možná pro tebe i miminko nejlépe 😀 .Hodně štěstí 😀

vecernice
12. dub 2010

renata: nechci moralizovat a ani si asi nechci predstavit jak se citis, podle prispevku ti to lezi v hlave a trapi te to ....
nicmene k tve situaci - jak jsem zahledla, napsala si, ze si to rekla par lidem krome R. takze nebezpeci, ze by se to provalilo je mozna jeste o trochu vetsi. hlavne se priklanim tady k necimu nazoru, ze se muze stat, ze R se rozejde se svoji slecnou a pak ho popadnou otcovske pudy, a bude se dozadovat testu ....
neumim si predstavit, ze bych si to tajemstvi nechala pro sebe. asi bych se furt uzirala a neumela si cele tehotentsvi uzivat. a radovat se s pritelem, kdyz by mi v hlave porad vrtal cervicek, co kdyz ....
na druhou stranu maloktery chlap toto unese. a je jen otazkou, zda je ta informace horsi hned na zacatku, nebo mit pocit, ze mu nekdo x let lhal .... takze zas kdyz by ses rozhodla jit s pravdou ven, je velka sance, ze zustanes sama (R brat jako zadni vratka se mi nezamlouva, jak dlouho by to vydrzelo)?
preju, at to rozhodnuti co udelas, je spravny. zkus se nad tim zamyslet treba z druhe strany a zkusit si rict, co by mi v te chvili vadilo min...
hlavne drzim palce, at se ten drobek narodi zdravy. coz vyzaduje klid. tak doufam, ze se ti ho podari nalezt!