Popište okamžik, kdy jste se rozhodly pro mimi?

berunka
10. čer 2007

Zdravím všechny snažilky nebo čerstvé těhulky. Ráda bych se zeptala,jak se u vas projevil okamžik, kdy jste si rekly, ze jste pripravene a chcete miminko?A jak vam to dal najevo vas pritel/manžel?

macanet
10. čer 2007

😀 beru, ten okamžik, ani nevím zkrátka to přišlo tak nějak samo, chystali jsme na červen svatbu a tak jsme si řekli, že bychom stejně později chtěli miminko, tak proč čekat a před svatbou jsem vysadila prášky.Přítel, ten byl rád, záleží na tom, jak se kdo cítí, když si nejste jistý, tak bych počkala.Je to takovej vnitřní pocit, že už je ten správnej čas 😉 A přítel taky viděl, že kolem něj už se to hemží miminkama od kamarádů a tak nač čekat 😉

zusma
10. čer 2007

Ahojda, já jsem chtěla nejdrříve svatbu a potom za nějaký čas mimi. V září 2006 jsme měli svatbu a potom na mě "přišel takový zvláštní vnitřní pocit",že už chci mimi a že je to ten správný okamžik. A taky vzhledem k věku jsem již nechtěla otálet. Cca v době otěhotnění jsem slavila 29 let 😎

macanet
10. čer 2007

zuzmo, co ta svatba dokáže, že? 😀

zusma
10. čer 2007

To určitě 😀

zusma
10. čer 2007

Macanet: jenom krátký dotaz, i když vím, že to sem nepatří. Koukala jsem,že jsi byla na 4D utz. To jsi byla v HK anebo v Náchodě? Vím, že to dělají v HK v Sanusu a přemýšlím o tom... 😉

macanet
10. čer 2007

V Sanusu v Hradci, v Náchodě nic není ☹ Kdyby ses chtěla na něco zeptat písni mi do IP 😉

vanky
10. čer 2007

Zdravim, u mě bylo první těhu naprosto neočekávané a možná malinko i nechtěné (nakonec jsem s malou zůstala sama), ale jak mi rostlo bříško, věděla jsem, že tak to má být a hlavně nikdy jsem toho nelitovala 😉 (není čeho litovat, maximálně toho, co člověk neudělal 😅 ). Pak jsme i potkaly nového tatínka a po necelém roce známosti jsme si řekli, že spolu chceme být a není proč čekat - je tolik párů, co děti chtějí a nejde jim to, třeba jen proto, že zaváhali a dlouho oddalovali to nejhezčí, co ze života máme - děti 😀 😀
A teď už nemůžem dočkat až budem konečně 4 😅

luuciee83
10. čer 2007

Já jsem po miminku toužila už cca od loňského jara, ale přítel pořád chtěl ještě počkat, že máme čas - mě bylo v tu dobu 22 a jemu 26... a pak najednou v létě řekl, že by si miminko moc přál, tak jsme to zkusili a teď před 14-ti dny se nám narodil synáček a jsme moc šťastní 😵 🙂

berunka
autor
10. čer 2007

děkuju moc za všechny odpovědi. Ja jsem tenhle vnitrni pocit mela cca pred pul rokem.Pak jsme si rekli ze budeme resit bydleni(bydlime v podnajmu). Az do vcera to tak bylo,ale pak jsme si popovidali s nasima znamyma a manžel najednou uplne zmenil nazor.Moc by ted mimco chtel a tesi se na nej.Ja bych ho chtela taky,v tom nevidim zadny problem.Spis mam ted takove smisene emoce.Asi je to tim,ze uz jsem si uvedomila,ze bych mohla byt maminka. Resily jste nektera i to,jak to pak oznamit v zamestnani?Ja mma jednu kolegni ve 3 mesici a druhou v jinem oddeleni v 6 mesici.Tak jsem na jednu stranu zvedav,ajak by to nase reditelka vzala.

makinka.1
10. čer 2007

Ahoj,ja jsem trochu jiny pripad,jsem sice s pritelem uz 12 let,ale on ma z prvniho manzelstvi syna a ja nikdy nebyla matersky typ,tak jsme se shodli,ze deti nebudou.A ted je mi skoro 37 a od ledna se snazime o mimi,protoze v prubehu lonska jsem si prodelala peknou krizi a kdyz jsem to vsechno zhodnotila,vyslo mi,ze nespokojena jsem,protoze nemam dite.Neumela jsem ten pocit popsat,clovek se porad za necim honi,prace a zazitky a jezdeni po svete,kamaradi a parby a tak.A myslis si,ze to tak staci a ejhle- 😉 ono ne.Tak snad jsem neprozrela pozde.Drzte mi palce.

macanet
10. čer 2007

beru tak smíšenej pocit, to je dobrý přirovnání, když jsme se snažili, tak mi to tak nepřišlo a když jsem viděla dvě čárky na testu, tak mě chytla mírná panika 😀 Na ředitelku se vyprdni já dělala v kolektivu asi 30 ženských na sále a před vánocema nás 5 oznámilo, že jdem na neschopenku 😀 😀 A co pokračujem dál, teď jsem tam byla odnýst papír na mateřskou a odchází další 3 nemůžem totiž dělat v takovým prostředí a tlačily bychom si na pupíky.Mistrová to vzala s humorema teď doufá, že se jí kolektiv nerozpadne úplně, ale asi ne, zůstalo tam zdravé jádro o průměru 45let 😀

pirlenka
10. čer 2007

Beru, tak já dítě chtěla už asi rok před svatbou (ta byla v roce 2004), ale přítel a posléze manžel se na to vůbec netvářil. Nějak si neuměl představit to, že by měl dítě, že by se měl někomu "podřizovat", o někoho dalšího se starat...to samé bylo i se svatbou - neměl důvod se ženit, uvazovat se 😒 Nakonec to všechno nějak vyplynulo, přestala jsem o tom mluvit, "tlačit" na něj - prostě k tomu musel dospět. Nejdříve ke svatbě a rok později k mimču. Plánovali jsme ho už předloni - že by se narodil v roce 2006, ale potkali jsme super lidičky a naplánovali si na loňský rok zimní a letní dovču a tak to ještě o rok posunuli 😉 🙂 Známí už mimčo od května mají a my čekáme v červenci. Manža se hrozně těší a nikdy bych neřekla, že ho to tak chytne 😀 V září mu bude třicet a prostě potřeboval svůj čas 😀 😀 😀 A já věřím, že se mi vyplatilo čekat a že bude skvělým tátou 😉 🙂

berunka
autor
13. čer 2007

děkuju moc vsem.My prave mame jet v lednu nebo unoru na hory a taky me to docela laka.Ale na druhou stranu,to ze manzel rekl,ze uz miminko chce me natolik potesilo,ze jsem na nej natesena uz ted.Jsou to takove zajimave pocity- na jednu stranu mimi na druhou zase zustat v praci,ktera me ted bavi a jsem v ni spokojena.

krista
5. črc 2007

Ahojky, tak my jsme si hned na začátku vztahu tak nějak všechno ujasnili 🙂 Řekli jsme si, že jsme z těch co chtějí děti brzo a né budovat kariéry ap. Takže jsme dostudovali, vzali jsme se, zařídili střechu nad hlavou, udělala jsem si nějakou praxi a teď pracujeme na miminku 😵

Okamžik toho kdy jsme se rozhodli přišel taky dost plánovaně, chtěli jsme aby se mimi narodilo někdy začátkem roku, takže jsme začali od dubna 😉

andy21
5. črc 2007

Ahoj, no já mam o 9 let staršího přítele, ten chtěl miminko skoro hned od začátku o tom tak hezky mluvil 😎
Já si na to připadala nepřipravená, pak byl přítel v dubnu 3 týdny pryč a já měla čas o všem pořádně přemýšlet no a byla jsem si najednou jistá, že strašně moc chci s ním miminko a ten pocit jen sílí 😀

zoeh
14. lis 2009

Já jsem si loni v březnu zapomněla HA doma, a shánět v Rakousku HA se mi nechtělo, tak jsme to riskli bez ní, pak mi vyšel pozitiv. test, ale těhu jsem nebyla. A pak jsem se začali cíleně snažit.