Práva otcov. Sú vôbec nejaké?

Tu na fórach je rarita, ak sa vyjadrí chlap a väčšinou ani nenájde pochopenie. Väčšinou je raz-dva odstavený, to som si všimla. Pritom je tak isto rodič dieťaťa ako matka... Mňa často zaráža, ako sa v jednej téme mamičky sťažujú, že otec nemá záujem o dieťa, no následne v ďalšej téme sa rozoberá, ako môže dosiahnuť, aby sa otec k dieťaťu ani nedostal.... Cez tieto fóra sa ale skutočnú pravdu nikdy nedozvieme, radíme jedna druhej, ale nikdy si nevieme vypočuť aj druhú stranu, preto to nebude nikdy objektívne...
A častokrát píšu aj mladé ženy v afekte a dosť nepekné veci, no nikto ich neodsudzuje... ešte sa navzájom podporujú a stupňujú to...

@claudica , áno, to máš pravdu. Ja osobne každý príspevok, ktorý sa tu objaví (ak to nie je vyslovený blud) považujem a beriem ako pravdivý a tak na neho aj reagujem, kým sa nepresvedčím o opaku. Samozrejme nie som naivná, aby som si myslela, že po svete chodia len ľudia, čo hovoria len "čistú pravdu", navyše môže písať človek, ktorý je presvedčený o tom, že hovorí pravdu, pričom jeho opis situácie môže byť dosť skreslený jeho subjektívnym pohľadom.
Beriem to tak, človek napíše nejaký problém, žiada o radu. Ak môžem a mám čas a chuť poradiť, tak poradím. Ak ten človek klame, je to jeho problém. Možno to pomôže niekomu, kto má skutočne tento problém. Ak klame, lebo chce súcit, poklepanie po pleci či súhlas so svojím konaním - dostane to, ak mu dostatočné množstvo ľudí uverí. Tento "súhlas" však potom patrí jeho klamstvu a falošnému "ja", nie jeho skutočnému konaniu a vlastnostiam. Takýto človek klame sám seba.
Každý človek podvedome inklinuje k ľuďom, ktorí majú podobný osud a potom je ľahko skĺznuť k neobjektivite a predsudkom. Ja osobne, tým že som žena, prirodzene lepšie chápem ich pohľad na svet a ich problémy. Nebudem však automaticky odsudzovať niekoho, len preto že je iného pohlavia ako ja a prisudzovať mu nejaké vlastnosti len preto, že mám s niekým podobným zlé skúsenosti.

Hmm, dobré ráno v realitě. Naše sociální pracovnice (kolizní opatrovatelka), lhala až se jí od úst prášilo, tvrdila mi do očí že jsem řekla něco co jsem nikdy neřekla, bratrovo vyjádření si upravila jak se jí hodilo, z otce kterej se za nás pral jak lev (velké díky mu za to!) dělala soustavně vola, vše co se řeklo překroutila v neprospěch otce, pak následovala z jejích úst a z úst její nadřízené ta "nádherná" věta "Dítě PATŘÍ matce! Čímž nás degradovala i pod úroveň auta... Táta se opravdu snažil jak mohl a dosáhl alespoň toho že po devíti letech poprvé, konečně někdo vzal v potaz náš názor, hloupé na tom bylo že mě už bylo osmnáct... A snaha jí stáhnout z našeho případu z důvodu zaujatosti... marná. No a když pak naštvala už moc lidí tak jí pro jistotu povýšili, však sejde z očí... Takže ano ať je pravda kde chce některé ženy opravdu nemluví, ale békají a to ještě v tom lepším případě... A pravdou je že jak české tak slovenské soudy ihledně dětí jsou ještě těžce v době kamené a mnoho dobrých otců je opouští nejen bez dětí, ale ještě s vytvořenou nálepkou, která je skoro stejná jako označení masového vraha... Tož všem držím palce ať už příjde zlom a opravdu půjde o zájem dětí a pravdu 😉

no ja by som vsak chcela vidiet kazdu jednu zenu, ktora tu vehementne obhajuje iba chlapov, ako by sa tvarila, keby jej ex robil vsetko pre to, aby jej to dieta zobral. Netvrdim, ze otcom treba zakazat styk, to nie. Dieta otca potrebuje, ale iba vtedy ak je normalny.... A ano, ja si takisto myslim, ze dieta patri matke. Matka je ta, ktora ho 9 mesiacov nosila, vstavala k nemu v noci, kojila, opatrovala v chorobe, behala s nim po doktoroch... Niektorí otcovia sa na niektorych cinnostiach podielaju, ale zdaleka nie tak, ako matka... Matka si dieta vypiple a ked si nahodou po 5 rokov s otcom dietata prestane rozumiet, tak jej treba dieta zobrat? Alebo robit prietahy v normalnom zivote? Ak sa zena rozide s muzom, lebo bol kurevnik, alkoholik, alebo nasilnik, tak si ma nechat dieta vychovavat a prevychovavat niekym, kto sa jej bude snazit pomstit? Kazdy jeden pripad je kus od kusa iny, preto ani nechcem paušalizovat a dokonca tiez si myslim, ze niektore zeny si nezasluzia byt matkami. Ale vacsinou je to zena, ktora sa stara o rodinu a nelieta po frajeroch..

@sisaha a kolik otců jsou tací asociálové jaké jsi popsala? A ano většinou je matka ta co si dítě, jak píšeš, vypiple, ale otec (zase většinou) je ten co vydělává, snaží se udržet určitou životní úroveň, živí rodinu... Myslíš že proto že dítě devět měsíců nenosil má ho méně rád? Mezi námi, zkoušela jsi jak by to fungovalo bez toho otce, ono ani žena si dítě neudělá sama, že? Myslím že polemizovat kdo má na dítě větší nárok je opravdu hloupé a dle mého názoru dítě není skříň, aby někomu patřilo, dítě je člověk, osobnost, samostatně myslící a cítící tvor a jak myslíš že mu je když se o něj bojuje jak o klíče od auta? Když se rozcházejí rodiče, tak to neznamená že jeden přestává být rodičem, jenže když se podíváš na současný model, tak spousta žen (i přesto že do rozvodu byli naprosto normální) pak přestává být matkama, ale stávají se saňema toužícíma tomu druhému ublížit (ano může být/je to i naopak a ne všechny jsou takové, chvála bohu) a jediná "zbraň" je dítě, takže to je poznámka sem, poznámka tam, pak je výborné říct tatínek si našel jinou, on už tě nechce bude mít jiné dítě... Kolik rodičů v tu chvíli uvažuje nad tím co to dítě prožívá?! Ať se manželé rozejdou z jakéhokoliv důvodu (nemyslím zrovna to že je jeden z nich alkoholik atp...), tak by se měli umět domluvit ve všem ohledně dětí (je to opravdu jen slastná idea), měli by poslouchat co se jim snaží říct a respektovat jeho přání, pro dítě už je i tak dost hrozný že se rodiče rozcházejí, dítě by nemělo přijít o možnost být s oběma rodiči, například žít u matky/otce a navštěvovat toho druhého a ne jen jednou za čtrnáct dní na hodinku... A tady stále platí to co si myslíš ty, dítě je matky majetek a je více méně úplně jedno jaká je, jenže to není správné a ani rozumné, zkus si představit že jsi ten otec 😉

@mataharyy a ja som niekde pisala, ze dieta ma byt rukojemnikom? Alebo ze si nezasluzi otca? Nie, naopak, dieta ma mat oboch rodicov. A otazne je, z akeho dovodu sa rodicia rozvadzaju...Ak je to preto, ze otec si nasiel milenku, vytvara si novu rodinu a dieta chce do opatery iba preto, aby ublizil matke, tak naco to tu rozoberame? Pisala som, ze kazdy pribeh je iny a individualny. A ze otec zaraba? Prepac, ale to je co za smiesny argument????? On prinasa do rodiny iba svoj jeden podiel...odhliadnuc od toho, ze su aj muzi, ktorí síce zarobia, ale zene vydelia iba tolko co uznaju za vhodne..A potom su aj takí otcovia, ktorí v práci travia viac casu ako doma. Zatial co zena, vari, perie, stara sa o deti, vodi deti na kruzky, robi si s nimi ulohy... Ak taketo nieco robia tí otcovia o ktorých píses, tak klobuk dolu..V takom pripade by som bola ochotna uvazovat o striedavej starostlivosti, ale ak chce striedavku iba otec, ktorý inak sa o dieta postarat vobec nevie, tak som zasadne proti. Ja som tiez ex svojho muza. Dieta si moze brat kedykolvek. Ale viec co? Ma taku pripecenu priatelku, ktorej to vadi, takze dcera k nemu uz nechodi ani prespavat, lebo vraj tam nie je miesto...hlavne, ze ona si v jeho byte riť rozvaluje..Ano viem..je blbý a je to jeho problem.. Ale dcera ho zboznuje, viem, ze ju to trápi, ale zmierila sa s tým. Ja ho neociernujem v jej ociach, ona uz dávno pochopila, ze jeho milenka je skrátka udreta raz do hlavy, ale riadne. A to zo zaciatku trávili spolu cas naozaj velmi casto..a mohlo by sa to nazvat striedavkou. Nepovazujem svoje dieta za svoj majetok, ale ja som ta, ktora riesi jej choroby, absencie, krúžky, obliekanie, telefony...A ked si uz mam predstavit, ze som otec....tak z tejto strany, by som sa snazila s matkou mojho dietata vychadzat co najslusnejsie a snazila sa riesit aj bezne veci, ktore ona musi a nedavat od toho ruky prec.. Hadam som to vysvetlila dobre... a teraz nech sa paci...do mna

@sisaha A i kdyby byl důvod že si chlap najde milenku, tak to přece není věc ani vina dítěte a to že rodičům to neklape pak nedává matce právo, ze zrazené lásky" mstít se přes dítě... Ano každý případ je individuální a tak by ho soud měl brát, čímž se opět vracíme k jádru pudla, ten soud to tak nedělá, většínou bez nějakých dotazů vynese rozsudek a pak je jeden z rodičů v háji... A sociální pracovnice, nevím opravdu ani s jednou nemám dobré zkušenosti, neznám snad žádnou která by skutečně hájila práva dětí a ne práva matky (což je má zkušenost)...
Ano uznávám že je spoustu chlapů (ale i tak spousta ženských), kteří o dítě zájem nemají, taky je spousta rodičů jenž jsou neschopní se o dítě postarat, jak emocionálně, tak materiálně (materiální stránka je samostatná kapitola a je na pováženou, ale to sem nepatří). Ano jsou rodiče jenž si po rozvodu začnou budovat nový život a tam už je opravdu na pováženou jak se postavějí k tomu že mají děti z prvního manželství, jak píšeš, někteří upřednostní novou přítelkyni/přítele a novou rodinu, ale to je pak rodič na baterky a opět tím ubližuje dítěti, ale je spousta rodičů kteří to neudělají, dále se snaží, bojují za to aby v životě dítěte měli místo a v tomto případě (právě muži) to mají opravdu dost stížené a to nekvalitním přístupem a systémem který tu je nastaven ještě z doby kamenné... A pokud chceš být upřímná tak toto (minimálně sobě) přiznáš.
A proč do tebe, já se nechci hádat, jen se ti snažím objasnit a obhájit svůj názor, k tomu diskuse slouží, k výměně názorů 😉
Ještě jedna věc, znám spoustu rodin a jen ve velmi malé části se finance dělí tak jak jsi psala, já mám rodičák, manžel výplatu, ale máme společné výdaje, tedy i příjem, jak z jedné, tak z druhé strany je společný, ale to je právě o komunikaci... Jednou jsem někde četla že manželství by se mělo uzavírat až po určité době společného soužití a společného sdílení financí, pak má dobrý základ pro dlouhé trvání 😉

@mataharyy tak s tym poslednym odstavcom s tebou plne suhlasim 😉. Zial prax ukazuje, ze len malo vztahov nema po nejakej dobe ci uz komunikacny, alebo iny problem. Ja teda neviem kolko mas rokov, ale ja mam uz takmer polovicu zivota za sebou a vztahy, ktore sa zrutili a rucaju okolo mna, maju jeden spolocny zaklad: chlap. v ani jednom pripade nejde o zlyhanie zeny...Mozno ano, mozno zlyhala v tom, ze bola az prilis dobra a mala tomu chlapovi kazdy den jednu preventivne uvaliť po hlave tlčikom..Kazda jedna sa obetovala pre rodinu a v kazdom vztahu bol chlap tym, ktorý si siel uzivat inde..Jeho netrapi, ze zena sedi doma na zadku a priklada polena do krbu - aby vytvarala teplo domova. Jeden chodil kazdy den "cvicit" (ale svaly sa mu nerisovali, aspon nie tie na rukach a bruchu), druhy chodil na caste "sluzobky", aby "viac zarobil" (ale zena to na rodinnej kase nespozorovala). Preto hovorim, ze ja poznam viac nezodpovednych chlapov ako zien. A este taky priklad z prirody. Videla si niekedy mladata zvierat s ich sploditelmi? Ja som teda pocula a citala, ze muz stretol v lese medvedicu s medviedatmi, diviacicu s mladymi, videla som mačku s mačatami, ale kocura nikde?? a preco? Lebo ten muzsky clanok si iba vrzol a odbehol za inymi...A tak je to zial aj s niektorymi chlapmi.. Ano, aj on bol pri splodeni, ale on dosiahnutim orgazmu nepribral, nenosil posledne mesiace tehotenstva viac ako 10 kg ako zataz na svoju chrbitcu, netvarovala sa mu postava smerom do šírky, nemal po porode problemy s inkontinenciou, nema prsia, ktore sa nalievaju mliekom, upchavaju a zapaluju...S tymto vsetkym sa bori iba zena... Dovolim si tvrdit, ze zeny maju akysi siesty zmysel pri narabani s dietatom. Dokazu lepsie predvidat ako muzi.. Nie raz som citala, ake nestastia sa stali, ked chlap mal na starosti deti (zabitie traktorom, ked dieta padlo pod traktor, dieta sa utopilo aj pod dozorom otca, dieta otcovi odislo a on si to nevsimol...) Je proste x veci, kedy otec tak nejak "zabudne" ze ma dieta a venuje sa niecomu inemu. Tym ale nehadzem vsetkych do jedneho vrecia. Isto sa najdu aj vynimky....Kiezby ich bolo co najviac...Potom by ani kolizne pracovnicky nemali problem odsuhlasit striedavku, alebo poskytnut nezaujaty pohlad na vec.. 😝 Ale toto je len moj nazor...ja ho nezmenim, pretoze ako som sa zmienila, nieco mam odzite a nieco odpozorovane z blizkeho a dalekoho okolia..

@sisaha pro zasmání příklad z přírody jeden druh tučňáka je ten co se stará o vejce 😉 😀
Je jasný že po x letech manželství už to není takové jako na začátku, už není tolik (zajímavejch) témat k hovoru, ano je únavné (pro oba) jet každý den v tom samém stereotypu a rozhodně to radosti a zamilovanosti nepřispívá, ne nadarmo se říká že po pár letech manželství, ve chvíli kdy vyprchá zamilovanost by se manželé měli brát jako rovnocený partneři. Ono je to vše o tom jak to rodiče/manželé berou, s čím do manželství a rodičovství jdou, co jsou ochotni tomu obětovat a co naopak chtějí získat a tak jako vše i manželství a následně rodinné štěstí je třeba budovat a rozvíjet. Pokud je žena stále doma, je unavená tím věčným koloběhem, příjde domu chlap a ona kolem něj skáče jen aby měl tohle a tamto, tak je jasný že daný muž to bude očekávat už navždy a když se to změní, bude se mu to hůř kousta. V manželství ani v rodině není nic samozřejmostí, vždy máš něco za něco. U nás to je tak že jsem od pondělí do pátku doma s dětma, manžel jezdí na týždňovky, dělám co umím, nejsem dokonalá, ale snažím se, vím že když v pátek přijede je KO, ale v sobotu a neděli, pokud není třeba dělat něco jiného se stará o děti on, já mám víkend = veget, sám mě pošle na kafe, pokecat s kamarádkou, nebo prostě vypadnout, večer vstává dělat mléko, přebaluje atp. Z neděle na pondělí jsem zas v zápřahu já, protože on ráno brzo vstává. Všechno je o domluvě, o komunikaci. Nelze vše brát jako samozřejmost a je důležité říct pokud s něčím někdo (včetně dětí) není spokojen, myslím že manželství založené na slepé lásce nemůže vydržet (nežijeme v románu, že...), ale manželství založené na rovnoprávném partnerství všech člennů rodiny, na vzájemné důvěře, podpoře a pochopení, to už je celkem slušnej základ. Jináč vezmi to tak, žena která doma kmitá jak hadr na koštěti, manžela nezapojuje se zákonitě jednoho dne nějakým způsobem zhroutí a někde se to promítne, začne jí být jedno jak vypadá, přestane se snažit zaujmout, přestane se o sebe starat a chlap kterej to do té doby neznal (zanedbanou manželku) se po čase prostě poohlédne jinde, ne každej pochopí že jeho žena je prostě unavená a že by stačilo jí jen s něčím pomoc a hned by zas byla ochotná se usmát, nahodit se a být kočka... A pak je otazné u koho je chyba, u chlapa kterej vlastně neví co se děje, nevidí příčinu, ale jen důsledek, nebo u ženy... Chyba je v komunikaci... A pak se jedna chyba připojuje k další a další, to vše vyvolá vzájemnou nevraživost, povede to k rozvodu a k podvědomé touze pomstít se tomu druhému a chudák dítě tam lítá jak míček u ping pongu... S tím předvídáním tak úplně nesouhlasím, znám rodinu kde je na rodičáku otec a má přesně ten smysl x, který ho varuje před tím že dítě může tam spadnout, na toto se napíchnout, zde se opařit... atp. zatím co matka, ač žena co devět měsíců nosila dítě toto nemá.. Takže toto se dá naučit, vypěstovat a rozhodně to není vrozený dar ženy. O tom kdo jaké zásluhy má na splození, donošení a přivedení dítěte na svět bych nepolemizovala, to je možnost volby, hodláš to podstoupit, nebo ne... myslím že oba rodiče mají na výchovu a péči o dítě stejný nárok, bez ohledu na tuto otázku, nebo spíše tento fakt a argumentovat tím že já jsem si zničila postavu, já devět měsíců zvracela atd. už je jen zoufalá snaha ve chvíli kdy rozumná argumentace dojde (to prosím neber jako útok, je to můj subjektivní názor).
Ohledom věku, nemyslím si že je to nějak zvlášť podstatná otázka, většinou se totiž setkám s argumentem "co ty můžeš vědět o životě" případně další chytrý rádoby argument, který, jak jsem léty vypozorovala přichází na řadu v okamžiku kdy už protistrana neví kudy kam... Ale proč ne, je mi 23, v šestnácti jsem se odstěhovala z domova a začla žít sama (tedy s přítelem), ve dvaceti jsem se vdala, v jednadvaceti měla prvního syna, teď mám druhého a s trochou štěstí a dobré vůle bychom rádi minimálně ještě jedno dítko. Jsem jedno z prvních dětí u niž v čechách byla pokusně aplikována střídavá výchova (jeden z důvodu proč nejsem její zastánce je fakt že jsem v ní několik let žila...), patřím k těm dětem kdy kolizní pracovnice prohlásila že dítě je matky ať je jaká chce, jsem dítě které x let všude říkalo že chce být s tátou, ale každej na to kašlal... (To jen pro případ že by přeci jen došlo na otázku "Co vím o životě" 😉

@sisaha Dúfam, že si tým nemyslela mňa - že "vehementne obhajujem iba chlapov"... Ja to nerobím... Ja som tiež rozvedená a ver, že s bývalým som si užila svoje aj ja. Ale sú aj dobrí otcovia... tak isto ako aj matky... 😉

@mataharyy tak ale potom naozaj neviem o co ti ide, ked striedavku absolutne nepodporujes. Ty vlastne hajis farby otcov ak je otec schopnejsi ako matka a teda ma byt zverene jemu.. S takym niecim suhlasim aj ja.. ak matka nie je schopna postarat sa o dieta, tak nech je zverene do vychovy jemu. A ked je zverene matke, nehovorim, su aj take zeny, ktore sa idu cez dieta pomstit otcovi, ale nemyslim, ze ich je vela. Vacsinou je to utek matky od otca pred ktorym je lepsie sa z ohladu na dieta skryt (taky co praktizuje nielen fyzicky, ale aj psychicky teror, taky, ktory zije zivot s dvom tvarami a len ta zena a deti vedia, co si kazdy den s nim uzivaju). to uz ale nikto nevidi...Mozno 5% otcov po rozvode manzelstva je normalnych, zvysok ma nejaku "vadu" nezlucitelnu s beznym fungovanim rodiny.. A ten chlap, o ktorom pises, ze ma ten povestny 6 zmysel..to bude asi rarita..Ale budiž, som rada, že su aj takí. Takisto neutocim na tvoj vek, mas prilis malo odzite a prilis male deti, aby si vedela posudit aj ine zivotne situacie, nez s akymi sa stretavas.. Ak nedajboh nastane vo vasom spoluziti problem a napr. zistis, ze tvoj dokonaly chlap si na sluzobke cely tyzden uziva s inymi zenami, chcela by som poznat tvoj dalsi postoj...Neprajem ti to.., len ja uz davno nemam iluzie o chlapoch a ruzove okuliare som zlozila asi v 25 rokoch svojho zivota..

@claudica netvrdim, ze nie su dobrí otcovia, sú. Ale záleží od životných situácií danej rodiny a takisto vela otcov, ktorí sa javia ako fantastickí sa po rozvode vplyvom bud životnej situacie, alebo milenky zmenia na nepoznanie..

@sisaha dobrých otců je dost a dost a dost, jenom se o nich nepíše....

@sisaha
Ja mam doma safran, ale je i pravda, ze je z poloviny minuleho stoleti 😉

@berenika39
to mas se vsim, nejlepe a nejradeji lide ctou paradoxne "cernnou kroniku" a nebo pikantni.."normalne dobre -pozitivni" zpravy nikdo slyset nechce...protoze je to neco dosazitelneho a proto se i nejvic zavidi..😉

@irriss ano, to su tie staré školy a velmi dolezite je, v akom prostredi ten chlap vyrastal..Ak mal dobrý príklad a rodicia zili v harmonii, tak takyto vzorec spravania sa bude snazit uplatnovat aj vo svojom vztahu.. Ale ak niekto vyrastal v rodine alkoholika, bitkára, manipulátora, tak ho to poznačí a nech mi žiadna tu nehovorí, že aj ked na zaciatku je kazdy jeden chlap ten najuzasnejsí, tak za nejake roky prídu aj na tie temnejsie stránky jeho povahy a uz sa im to velmi nepáči..Je tu plno takých príbehov. Stačí si len otvoriť oci.

@irriss internet je dobrý sluha, ale zlý pán☹

@berenika39 nemusí to byť len internet. Stací sa popozerať po susedoch, porozprávať sa s kamarátkami...

@sisaha
Harmonie..to zni tak svecene... 😉 a "zle" pro nezasvecene 😉
harmonie je zaklad...ale k tomu musi byt obe dve strany aspon odhodlany... 😉

@sisaha jasně, ale jsme tu, tak mě napadl internet. málokdo na otázku "jak se máš" odpovídá - pohoda, jmse zdraví, řešíme běžné řešitelné starosti, ale klape to. Většinou se dozvíš všechny průšvihy posledních dní...tohle je myslím náš národní sport, i když jevšechno v pořádku, tak nějak se patří si stěžovat. toho tedy nejdem zastáncem. proto pak navenek vypadá, jak tu někdo psal, že dobrých otců je jako šafránu.

@berenika39 praveze pod hlavickou anonymity sa dozvies pravdu ako to v niektorych rodinach chodi naozaj, lebo v skutocnosti, ked ta niekto pozna, tak mu budes na ulici vykladat, ze vies, ale moj chlap serie na rodinu, praca mu je prednejsia, alebo chodi neskoro domov a ozraty, zbije mna, vykrikuje na deti??? Nie, kazda zena sa za takehoto chlapa hanbi a pokial nejde s bubnom na zajace a neriesi svoj chorý vzťah s prislusnymi uradmi, tak to bude zatlkat pokial to bude mozne...A to je ta skoda..

idem s dcerou na kruzok, tak sa na chvilu odmlcim... 😉

@sisaha to ano, ale nejde to brát obecně, jako paušál, že tyhle situace jsou standardní, a dělat z toho závěry - negativní. Navíc vždycky tady v těch příspěvcích slyšíš (čteš 😉 ) jen jednu stranu, a nemáš šanci zjistit, co by na to řekla strana druhá.
Popsat svého partnera objektivně - když jsem s ním v konfliktu - nejde. takže si tu přečteš, že on (ona) je takovýá a makovýá, ale řešit to tu nemůže nikdo jiný, než oni dva. Na to diskuse na netu nestačí. Jde se vyjádřit ze svého pohledu podle toho, co kdo píše, ale to je všechno. Zavrhovat, zatracovat, radikálně odsuzovat , to prostě v tomhe případě nemá smysl.

@sisaha úplne súhlasím s tým že je velmi dôležité si všímat z akej rodiny partner pochádza a či som ochotná znášať riziko že takýto vzorec správania bude prenášat aj do svojej novej rodiny.
Môj prvý manžel pochádzal z rodiny totálne pesimistickej , hlavne matka tam hrala úlohu neustále ublíženej a to všade v práci, v súkromnom živote. Ona sa fakt asi stažovala na všetko - na to ako je chorá ( v 40 tke vraj patrí do invalidného ), na to aká je zrobená ( zdravotná sestra u zubára - žiadne nočné, žiadne dvíhanie pacientov ), na vládu a je jedno aká bola , na svokra ........
Z návštev od nej som išla vždy vycicaná z energie ako hrom , pomaly depka.
Môj exmanžel postupne od nej prebral všetko a postupne to vnášal do nášho manželského života - všetko bolo zlé , všetko bolo nahovno, len tí čo robia v štátnej správe vedia čo je poriadna robota, za všetko mohli tí druhí.
Zaklincoval to tým ked mi povedal v 26 rokoch ked zaspal pred telkou , že to ide tak nejak s vekom že zaspal, že jednoducho starne 😅 .Veď to by mal byt chlap v najlepšom produktívnom veku a on od 26 začínal skapíňat, keď bol chorý neustále bral antibiotika.
S takými ľudmi sa veľmi ťažko žije.
Rozdiely vo výchove medzi nami boli diametrálen odlišné a aj k prístupu k životu, nás rodičia viedli aby sme svoje problémy riešili a nenechali len tak , aktívne sa sa podieli na nich. U nich to bolo iné, za všetko mohol niekto iný.

@berenika39 ano, je pravda, ze tieto pribehy, ktore tu citame su pravdou iba jednej strany. Ale ked zena, ktora je bitá, ktorú manzel pravidelne škrtí káblom od vysavača, lebo nenavarila správne osolenú polievku sa ti zdá menej dôveryhodné ako keby napísal muž, že ženu musí každý den trosku usmernovat, lebo nevie varit polievku? A co taka zena, ked sa jej aj podari rozviest a utiect doslova hrobarovi z lopaty ma robit, ked jej bude ten skvely otec, ktory inak veeelmi lubi svoje deti kazdy den vyvolavat, ze ma na ne narok a ked mu ich neda, tak si ju najde a vyfliaska? Ja osobne som za to, ze ak je chlap násilník a hulvát a deti sú účastníci toho pekla,ktoré doma robí má mať co najmenší styk so svojimi deťmi..ak nie rovno zakázaný.. A to len preto, aby z tých detí vyrástol plnohodnotný človek nepoznačený minulosťou. Nechcem sa opakovat. Verím, že sú aj zodpovední otcovia, aj takí, ktorí po práci hned letia domov, popritom vyzdvihnú deti zo skolky a spýtajú sa zeny co majú cestou nakúpiť na veceru. ale takých je tak máááálo.. Otcovia majú svoje práva, ale v rámci možností a schopnosti čo dokážu pre tie deti obetovať..tak by som to asi uzavrela.. Vacsinou to je vsak tak, ze tí otcovia sa svojej kariéry v prospech rodiny vzdať nechcú, tak ako to častokrát robí žena.

@maminuska no s takým depresívnym chlapom by som ani ja nevydrzala...To by som si vecer líhala s pocitom, ze zajtra vstanem a bude vojna...dakujem, taký život si neprosím 😉

@sisaha ak vôbec vstaneš a v noci sa ti niečo nestane, lebo večer si mala " soplík "

@sisaha s první částí souhlasím, o trápení, ketré ženy mají se muži-tyrany, není třeba polemizovat, to je problém jako hrom, který se neřeší snadno, at už pro zúčastněné, nebo pro okolí.
Ale nemůžu souhlasit s názorem, že těch normálních, milujících tatínků je málo. není. Jen se o nich nepíše, nevíš o nich, pro většinu lidí je rovnocenné partnerství, společná starost o rodinu naprosto normálním zůsobem života. Jen se to všude nehlásá, není důvod. je to rpostě obyčejný život, nic, co by stálo za zveřejnování.
To, že jsou otcům upírána práva na děti často zbytečně, jen z rozmaru, pomstychtivosti matky,je bohužel smutný fakt. Když na to budeš koukat tak, že je málo "dobrých otců", jen to pdporuješ, nemyslím, že to tak je.
Dva dospělí lidé by měli mít tolik soudnosti a rozumu, že by svůj osobní konflikt měli řešit, mezi sebou, a děti by měly stát na neutrální půdě, ne na jedné straně barikády. Snadno se to píše, hůř provádí, vím to, jsem taky už rozvedená a otec od Míšových cca 7 let bez kontaktu 😝 , ale nikdy jsem neřešila před synem, jaký otec je, co dělal špatně. počkala jsem, až syn dospěje, sám si udělal názor a pochopil.

Rozumiem, súhlasím. Dopracovali sme sa k tomu, že samozrejme aj matka aj otec môžu byť dobrými rodičmi, takisto nie práve najlepšími rodičmi.... to by sa dalo donekonečna rozoberať... Ale jedno je isté - dobrí otcovia majú oveľa menšie šance získať napríklad deti po rozvode ako akákoľvek matka... Zdôrazňujem slovo "akákoľvek", lebo je to tak. Ak chce otec, aby mu bolo dieťa po rozvode zverené, musí neskutočne veľa dokazovať, matka má to dieťa automaticky.
Nie som vôbec zaujatá, ja som tiež rozvedená matka, tiež som si všetkým možným prešla, ale za tvrdením, čo som teraz písala, si stojím. Pretože to vidím aj z opačnej strany. Môj priateľ je rozvedený, má deti, mali sme problémy so stykom a so všetkým možným, nechcem to tu rozoberať, v iných témach som to popísala... Táto téma je o právach otcov.