Práva otcov. Sú vôbec nejaké?

@maminuska to je individuální, záleží na povaze a osobnosti toho kterého muže - syna a otce 😉 Ti moji dva jsou oba korektní, na nic si nehrajou, ten vztah tam není a nebude.

@maminuska Záleží i na povaze dítěte. Někdo je takový, že staré křivdy v sobě drží celý život a ten vztah už nikdy nebude důvěrný, vždycky tam bude pochybnost, co když zase selže.
Jiný je otevřenější, optimista, který stále věří v lepší zítřky a otcův zkrat si po svém vysvětlí v přijatelné podobě a budou se spolu bavit a vycházet jako dva dospělí, možná známí, možná rodič s dítětem. 😕

@lucisa Lucisa, to se jednoduše říká, že jsi přesvědčená, že byste se v případě rozchodu domluvili. To si myslí všichni. Často je to tak, že rodiče jsou zpočátku schopni se fakt domluvit, ale běda, jak si jeden z těch dvou někoho najde a dojde na pocity ukřivdění. To normálně myslící lidé přestávají myslet. Pohybuji se v tom, takže vím, o čem mluvím. Takže člověk může říkat, co si myslí, co by si přál, ale přesvědčen o tom být nemůže.

@lucisa tak to je humus čo robí tá matka otcovi , môj exmanžel aj ked ml novu priatelku alebo skôr staronovu tak som len povedala detom aby sa u nej správali slušne, vodil si ich tam a mne to nerobilo problémy len som trvala na tom aby kontrolovali či si najstaršia dcéra berie lieky.
Ale nepriek tomus i myslím že to ten otec nemal vzdať, lebo sa vzdal dobrovolne.

@jancip ale jo, já ti věřím, že se to stává, jen že je z našeho okolí tenhle případ, tak jsme o tom s manželem doma hodně mluvili a pro nás oba to byla šílená situace, kterou bychom našim dětem nikdy nechtěli připravit. Takže doufám, že kdyby se někdy nedejbože něco takového mělo stát, že se rozejdeme, že nám nehrábne. 😒

@lucisa to je velmi smutné, ale 100 ludi, 100 cinov a nazorov. Bohuzial taka je doba.
@claudica byvala tvojho chlapa nie je normalna, ale zase ani niekedy detom sa nemoze verit vsetko. Nie raz som bola svedkom, ako mne dcera tvrdila ako ju kruzok bavi a otcovi rozpravala aka je to nuda a nechce tam chodit, alebo naopak...Proste niektore veci si upravovala podla toho, kde citila nejaku moznu vyhodu, alebo podporu. Toto samozrejme nemusi byt ten pripad, ale bez toho, aby sme si obliekli "ponozky" toho druheho nemozeme hodnotit nikoho a nic. MOj nazor je ten, ze niektorí rodicia si rodicmi ani nezasluzia byt..ci je to matka, alebo otec.

@berenika39 ale ako si sa s tým ti vysporiadala ?Nepocitovala si určitu nespravodlivost že ty si sa starala aj za neho a on si príde akože na hotové ?

@maminuska víš, ten soud trval asi 1,5 roku, přičemž než se vše rozběhlo, bylo to asi už 1/2 roku, co mu malou pod různými záminkami nechtěla dát. On stále věřil, že se dohodnou, pak si ten letící čas uvědomil a začal se domáhat sých práv soudně.
Ale kdybys viděla tu malou, z veselé holčičky se stala vyklepaná hromádka neštěstí, měla strach skoro z každého chlapa. On když viděl, jak trpí, tak to prostě nechtěl, aby se trápila, doufá, že to na ní nezanechá do budoucna následky a třeba jej vyhledá. Raději ustoupil matce, když viděl, jak se to stupňuje, měl strach, aby se z toho nestalo ještě něco horšího - třeba zavření do ústavu, než se rodiče dohodnou apod. ☹

@maminuska je to nespravedlivé, ale bohužel, i to se stává.......

@lucisa , tomuto sa hovorí syndróm zavrhnutého rodiča.

http://tatino-tatino.blogspot.com/2007/12/syndr...

@sisaha Vieš, len bolo nepríjemné, keď bol malý u nás a môj syn šiel na krúžok alebo cez víkend na zápas, tak mu závidel a chcel aj on. Keď bol u nás a brali sme ho na klzisko, bol šťastný. Vravel, že by chodil aj doma, ale nemá korčule. Tak sme mu dali korčule môjho syna, už ho trochu tlačili, ale boli zachovalé a malému boli dobré. Ona mu to nedovolila a kúpiť mu nechcela. Ani my sme mu nakoniec nekúpili, lebo mu sadli presne korčule môjho syna a ona to hneď otočila - vidíš, aký je tatko lakomý... no nechuť 😒 Takýchto pikošiek bolo nespočetne, preto som tak znechutená... na 100 % súhlasím aj s tvojou poslednou vetou, tým je už povedané asi všetko 😉

@lucisa ako uznávam že niektoré ženy su fakt mrchy.
Ja som v niektorej diskusii písala že mám bratranca ktorý je skvelým otcom a zo svojou exmanželkou vychádza relatívne dobre. Počas manželstva bol výborným otcom a zlým mnaželom , pretiahol hádam všetko čo sa okolo neho mihlo. Notorický sukničkár.
Keď došli jeho žene už nervy ,tak sa s ním rozviedla ale v styku mu nebránila, deti mu dávala aj do zahraniči ana dovolenky, ked boli problémy napísala. Komunikácia na úrovni.
No ale mala tu drzost že si nalš nového partnera a to môj bratranec nevie prežiť. Kadiaľ chodí tadial frfle ža sa s prepáčením kurví a nestará sa o det čo samozrejme nie je pravda. Zrazu styk s detmi obmedzil na minimum a vraj ked si našla iného tak nech sa stará. No zvrátená mužská logika.

@maminuska víc než cokoliv jiného mi to bylo líto. asi je velký rozdíl v tom, když zůstane máma sama a nedává to, má problémy existenční , výchovné...pak se objeví určitě směrem k pseudootci nevraživost, to chápu. ale já měla fakt kliku, že jsem měla práci, syn byl sluníčko a pohodář, babička byla mladá, mohla příležitostně pohlídat , takže pro nás to bylo vysvobození a byli jsme ok. Byla jsem si jistá, že v našem případě rozvod včas bylo správné řešení. A to se potvrdilo. takže ne, necítím křivdu,nespravedlnost, jsem spokojená, že jsem syna vychoala tak jak to je. fakt jsem spíš litovala toho, že nemáme společné zážitky s kým sdílet, že to táta nevidí, jak syn tohle a tamto.
každopádně - je to hodně o nastavení člověka, jsem optimista, syn (oba🙂), to podědili a vidíme na všem to lepší. takže tak. Netvrdím, že to nemůžemít někdo jinak, to je smaozřejmé,, ale pohledem na svět se dá ušetřit nebo vyrobit spoustu starostí.

@maminuska uražená mužská ješitnost. 🙂

@maminuska , chápem tvoje pocity, je veľmi ťažké byť tolerantný a rešpektujúci k niekomu, kto ublížil či nezaujíma sa o deti. Z ľudského hľadiska je normálne, že človek očakáva určitú spravodlivosť - že zlé skutky by mali byť adekvátne potrestané. Ale v takomto prípade, z hľadiska tvojich detí - pre ne by bolo lepšie, ak by to tak nebolo. Aby mu dokázali odpustiť a nájsť si s otcom vzťah aj po takej dlhej dobe. Nie pre jeho dobro, ale pre ich dobro.
dala som link na "syndróm odvrhnutého rodiča" odporúčam prečítať každému rodičovi, ktorý nežije s otcom či matkou svojich detí.
Je smutné, keď jeden s rodičov nemá o deti záujem, ak tak však aký-taký záujem je, treba ho čo najviac podporovať, bez ohľadu na to, ako sa nám to javí spravodlivé či nespravodlivé.

@bodka70 ono je to aj o tom ako o tm druhom hovorš doma.
Ja nehovorím nijak ani zle ani dobre, jednoducho nijak. Keď niečo robíme a dcéra mi povie a toto sme robili aj s otcom ,jednoducho jej len poviem že ty si ale šikulka že si si na to spomenula.
Dva roky nedostali moje deti od exmanžela žiadny darček , nekomentujeme to s manželom a ked sa ma syn opýtal prvé Vianoce kedy mu prídu darčeky od otca tak som povedala len tolko, že Andrejko niekedy to pošte trvá 🙂 a viac sme to nerozoberali.

@berenika39 vieš berinkaneviem či ja toto s takým nadhľadom ako ty zvládnem , lebo moje deti su všetko možné len nie " štandartne " a ako s takýmito deťmi je často veľmi veľa práce a zopovednosti a napriek tomu že som sa snažila o komunikáciu s exmanželom , bud ma totálne ignoroval alebo pri rozhovore začal vytahovat staré veci a to je vždy začiatok konca, lebo to sa potom s ním už nedá.

@maminuska zvládneš. třeba to bude trochu složitější, ale dá se to, ber to tak, že zpátky to nevezmeš a je potřeba řešittu situaci tak, jak nastala. najdi na tom něco pozitivního. já nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem konečně po měsících dohadování, konfliktů a pláče zakotvili s mrnouskem v nově pronajaté garsonce, v jedné místnosti celý náš život, a hele- to byla pohoda. klid. žádný stres. žádné obavy. všechno ze mě spadlo, úleva. a v tom duchu jsme to doklepali až do Míšových cca 16ti let. teprve pak jsem potkala člověka,který nás vzal do party a pořídili jsme si ještě jednoho člena 😉 .
a ještě něco - je to zkušenost - i ta špatná se hodí. od té doby neřeším ptákoviny, opravdu spoustu věcí vypouštím, mám mnohem víc prostoru pro vnímání dobrých věcí. tak to tak ber. opravdu se to dá. někde na tebe čeká někdo lepší🙂.

@bodka70 ano máš pravdu po tom všetkom sa obávam že nebudem tolerantná , pretože zatial čo on v klude spí, ja spím na jedno oko, lebo strážim dcéru , lebo jej zháňam lieky , lebo platím na ne vysoké sumy na ktoré on nie je ochotný prispievat, lebo vozím syna po krúžkoch , riešim jeho priestupky v škole lebo riešim čo s detmi cez prázdniny a on strká hlavu do piesku pred všetkým ako pštros.
A teraz môj syn dosťuduje, najde si prácu a začne žit a zrazu sa objaví otec že chce nadviazat na rodičovské puto, pre mna veľmi ťažká predstava a mám značné obavy že to neustojím .
Bojím sa popravde že si syn bude tlapkat s otcom po chrbte ,,,,,,,, asi som moc sebecká 😢

@maminuska jasně, že to nespravedlivé je. ale tím, že se tím budeš trápit, to stejně nezměníš. takže se pochval,jak jsi dobrá,že to zvládáš v mezích možností. když tě nikdo nepochválí, pochval se sama.

@maminuska já si nemyslím, že bys byla sobecká, přijde mi, že to jsou normální pocity, že ty se o všechno staráš, i když velmi ráda, děti miluješ a pro tebe to práce v pravém slova smyslu není, snažíš se jim dopřát to nejlepší, plnit jim jejich sny a pak si po x letech přijde někdo k hotovému, má před sebou vychovaného, dospělého člověka, o kterého se nemusí starat a bude si před ním hrát na geroje, jen proto, že třeba dostal na staré roky strach, kdo se o něj postará.

@lucisa absolútne do bodky si vystihla moje pocity, ja som sa akosi okolo toho motala a motala, ale ty si to napísala perfektne

@sisaha No vidíš, už přišlo na to že mám velmi málo odžité... 😉 Můj manžel má otce alkoholika co mlátil svou ženu a je naprosto normální a hádám po osmi letech už člověk nežije v iluzích o tom druhém... A to že mám malé děti mi taky nepříjde jako argument.
Ano jsem proti střídavé péči, protože jen málo kdo si umí představit jaké to je každou neděli se stěhovat do jiného prostředí, mezi jiné nároky a požadavky... Jde mi o to že dost (většinou) otců po určité době i když se snaží jsou od dítěte odloučeni, nemohou ho vzít tam a tam, protože musí na tento kroužek, na tamten, o víkendu má maminka jiný plán a pomalu se prostě dojde k tomu že se dítě otci odcizí, nebo otec se odcizí dítěti... Myslím že ideální možnost je že dítě má pevné zázemí u jednoho z rodičů, u kterého by do jisté výšky mělo záležet i na dítěti, jenže to je první problém když řekne dítě že chce být s otcem, nastanou otázky "ty už mě nemáš rád, proč chceš být raději s tátou?" (případně naopak) a tím v dítěti vzbudíš dojem že ti ubližuje a pak se bojí říct vlastní názor ze strachu že někomu ublíží a ještě si v konečném důsledku vše otočí ke své osobě a cítí se být vinné v celé situaci... A tedy můžete si kdo chcete říkat co chcete, ale pokud stratí chlap zájem o ženu, ne vždy to nutně musí znamenat že nechce ani dítě, ale kolik zhrzených, podvedených žen to v tu chvíli vidí takhle? Chla i když podvádí matku svého dítěte, pořád může (a většinou i je) dobrým otcem, který má o dítě zájem. Prostě v manželství se může stát cokoliv, ale to že se rozcházejí rodiče přece neznamená že opouštějí dítě (a to ani z jedné strany)! Jenže to by právě musela žena být v takovém případě ochotna a schopna se povznést nad takovuou situaci a zamyslet se nad tím zda když mě už manžel nemá rád, tak zda opustil, nebo chce opustit i naše společné dítě a už kvůli tomu dítěti by měla mít snahu neproměnit se v pomstychtivou potvoru, co najednou nevidí nalevo ani napravo.
A pokud ve tvém okolí jsou jen muži alkoholici, kurevníci, tyrani, asociálové, tak je mi tě líto a je na pováženou zda by nebylo vhodné z takového prostředí se vymanit, protože já opravdu ať dělám co dělám v mém okolí je těch asociálních opravdu méně, znám i spoustu manželství které se rozpadlo protože si chlap našel jinou, znám jedno kde si žena našla jiného a vím o mnoha párech kde žena je ta co podvádí, jen to dělá precizněji, takže se jí na to ještě nepřišlo. A jak by jsi to řešila v tomto případě, když se manželství/rodina rozpadne vlivem ženy??
Abych to zaknočila, právo na výchovu mají oba rodiče stejné (beru normální rodinu, teď nepočítám to co jsi popsala ty), stejně jako oba mají povinnost se o dítě starat, šatit ho, starat se o vzdělání atp. a dítě by mělo mít právo se k tomu plnohodnotně vyjádřit, bez toho aby ho následně někdo obviňoval z toho že už daného rodiče nemá rád (jsme zase u té komunikace, ta hory přenáší...) a teď nemyslím jen rodiče samotné, ale i prarodiče a další rodinu...
A ten systém tady takhle prostě ještě nastaven není, tady to všichni chtějí mít co nejrychleji z krku a jde se cestou nejmenšího odporu, jen aby se s tím nikdo nemusel moc patlat 😖

@mataharyy ono sa vraví " ked chceš aby tvoje dieta bolo štastné , je nutné aby bola štastná matka "
Muž ktorý nehanebne podvádza svoju manželku a tým ju vlastne ponižuje časom a veľmi často stráca aj záujem o svoje dieta. Do popredia sa dostáva nová známosť, nový vzťah , "staré" deti sa už tak nenosia a vo veľkej miere to má na svedomí aj nová partnerka.
Ak sa vrátim k tomu odcudzeniu sa otca a dietata, s tým muž ktorý z rodiny odchádza musí minimálne rátať a je len na ňom ako sa bude snažit o udržanie vzťahu.
Otec nemá brat dieta tam a tam , má sa počas týždna zapojit do školských aktivít, zobrat ho na kružok on , naučit sa s ním ...... a cez víkend jednoducho si pren príst, ale z mojej vlastnej skusenosti práve otcovia v drvivej časti o deti záujem nemaju .
Každá rozumná matka deti otcovi dá a to bez problémov lebo vidí v tom aj výhody pre seba, oddýchne si , vybehne s priateľmi a popravde má na to aj nárok 🙂 .
Lenže veľká čast druhých rodičov ktorý nemaju deti v opatere sa obmedzí iba na výlety , darčeky a práve toto je nebezpečné lebo sa stávaju tými "lepšími"

@mataharyy no ale ty mas naozaj malo odzite a mozno si este nemusela riesit vaznu partnersku krizu. Ked ju prezijes, tak zistis, ze to co si popisala, su len slova, pretoze, ked si zacnu partneri navzajom ublizovat, je to o niecom inom..V dobrom sa rozide naozaj iba malo vztahov, kde partneri dokazu spolu komunikovat slusne hned od zaciatku.. A co hovorim na to, ze ak rodinu podvedie zena? V takom pripade zalezi na otcovi, ci dokaze zase iba slusne komunikovat so zenou, ktora ho podviedla a hajit iba zaujmy dietata...

@maminuska Ano, ale jsou otcové co toto neudělájí, neodcizí se a přesto jsou vysunuti na druhou kolej a pak jediné co mohou udělat je, pokusit se to kompenzovat tím víkendem, výletama a dárkama, protože za pár hodin těžko může platit jako výchovný aspekt a proto se snaží být alespoň tím hodným "lepším".
@sisaha a i když otec překousne že ho žena podvedla, bude s ní šlušně jednat, co to změní na svěření do péče, v současném systému nic, dítě na 98% svěří dítě matce, protože nehledí na to kdo se zapříčinil o rozklad rodiny, prostě se bude řídit x let zaběhnutým systémem dítě k mámě a šlus... K tomu odžití a manželské krizím, znám se příliš dobře, a velmi živě si pamatuji co jsem prožívala jako dítě při rozvodu, takže naprosto jistě můžu říct, že nikdy nedopustím aby mé děti v případě rozpadu manželství ztratili jednoho z rodičů a aby byli zbraní proti jednomu z nás, stejně tak si sem jista že s nimi (i kdybych manžela začla nenávidět) budu danou situaci řešit, bez toho abych pod vlivem emocí brojila proti jejich otci. Je to jejich otec má stejné práva, povinosti i zásluhy na tom že tu děti jsou...
Tedy abych to uzavřela protože tato diskuse se už dle mého názoru nemá kam moc rozvíjet. Tedy oba rodiče by měli mít stejná práva na starostlivost a péči o dítě, na jeho výhovu a vliv v jeho rozvaji, vše je věcí komunikace, ústupků a dohod (ano ke smůle všech dětí ne vždy toho rodiče jsou schopní).
Jináč jak tu zaznělo je případ od případu...
Jináč z toho co tu bylo řečeno to působí tak že žena je většinou ta ublížená, a chlap je parchant, ale tak to opravdu není (rozhodně ne vždy a ne ve všech případech) a subjektivní pohled není pohledem objektivním 😉 Stačí se podívat na úvodní příspěvek, kdo je tam ten zlej a kdo ten ublíženej a hlavně kdo to nejvíce odnese...
Tato otázka je příliš složitá a tady jí stejně nevyřešíme a moc která by jí řešit mohla na to kašle, té jde jen o to uzavřít další případ a nejlépe s co možná nejmenší prací. K tomu že kopu pouze za otce, není to tak, je to marný boj o spravedlnost, pro všechny, bez rozdílu toho zda je to matka, nebo otec 😉

@mataharyy žiadny muž ak je žena normálna ak sa chce starat o dieta nie je odsunutý , tomu neverím .
Moje poznatky, moja osobná skúsenost , skúsenosť z okolia.
Iste existuju aj prípady o ktorých hovoríš , ale je ich veľmi málo. Aj za pár hodín sa dá vychovávať prebrať problémy ktoré dieťa má , dohovoriť mu , ale to sa väčšinou nedeje, tá zlá uloha ostáva väčšinou na rodičovi ktorý ho má v opatere.
Stále píšeš len o právach obidvoch rodičov, nie o ich povinnostiach ktoré si často druhá strana neplní, z pohodlnosti , z neznalosti , z postychtivosti ?

@lucisa
ke Tvemu krasnemu prispevku: 13:25h 😉
"nas geroj" se ozval tesne pred duchodem, kdy ho cekala tezka operace a i 2.manzela balila kufry...

p.s. ale 100 % vim, ze se mi ani kapka slzy neuroji...pry slzy tecou, kdyz se pred ocima objevi to velke platno zivota, kde se promitne "film" "Ztraty a nalezy"...nostalgicky film, ale tak kruty, ze nepomuze ani to, co se rika, ze by mely zustat jen pekne vzpominky...Pekne vzpominky jsou davno zabite a nez se ozivi, uz daaaaaaaaaaavno je platno s poslednim filmem "Ztraty a nalezy" srolovano...
Hodina "H" - ma dati / dal....☹

@maminuska
Nejsi sobecka, ale trapis se predcasne..malemu je zatim jen 11let..jeste ma pred sebou poznani sama sebe a dozravani..Urcite si bude schopen udelat svuj "pohled a nadhled" na situaci, kterou mu vytvoril cas...Nejsi sobecka a myslim si, ze spravne jednas, protoze "jedes na maximum.."

Kdyz uz vazne nemuzu, tak si rikam tuto vetu, kterou jsem zaslechla pri nahodne kostelni msi..(tady je cirvnictvi skolni predmet a dcerka jednu dobu panu farari "slouzila"...Pan farar se na mne zadival, i kdyz byl kostel plny, jakoby mi byl schopen cist bolest v ocich... a z niceho nic..jen tak, mimo msi, rekl:
"Neni dulezity vysledek, ale to, co jste do toho vynalozili..."

Ja se rozplakala a utekla z kostela..od te chvile jsem uz v kostele nebyla, jen se podivat na vytvorene Betlemy deti... 😉
Urcite je neco mezi nebem a zemi...ale jen na sve svedomi si muzeme sahnout... 😉 🙂

@maminuska já se bohužel zas setkala většinou s opakem, ne vždy, ale většinou. Jistě povinnosti jsou taky na oba dva, já se vyjadřovala převážně k otázce práva 😉
Jináč ještě k tomu co jsi psala (pomimo reakce). Neboj děti nejsou hloupé, pokud na ně někdo x let kašlal, tak pak ze dne na den ho nezačnou znovu milovat a toho rodiče který si to s nimi oddřel odsunou, ano pravděpodobně se stát může že si pak bude syn s otcem plácat po rameni, ale to bude s náhlé vděčnosti o projevený zájem, ale ta euforie rychle vyprchá a pak i malé dítě si dá dohromady fakta a ta křivda z několikaletého nezájmu tam stále bude, podle hesla odpouštím, ale nezapomínám... To je zas má velmi blízká zkušenost a navíc když někdo o někoho nejeví kdo ví jak dlouho zájem, pak najednou se zjeví, tak ten zájem mu až tak dlouho taky nevydrží... Mám momentálně přesně takový úkaz... Otec dostal infarkt a po tři a třiceti letech mu najednou došlo že má děti, čistá vyčůranost, protože se bojí že by mohl potřebovat pomoc, nebo že by umřel sám... Problém je ten, že i při velké snaze nejsou hezké vzpomínky a příliš ublížil 😝 a zítra přijde na návštěvu 🙄 parádně pokažená sobot 😎