Práva otcov. Sú vôbec nejaké?

sonja3k
12. led 2009

syn sa staral od 4 mesiacov o dcéru,jej matka sa jej dobrovoľne vzdala,potom ju chcela spať,ked mala 30mesiacov,súd jej ju dal,lebo je vraj matka.Otec teraz nevie nič o dcére ani ju nevidel od 14.11.2008.Je to spravodlivé,Prešiel s nou v podstate to najhoršie obdobie,v noci nespal,učil ju chodit,hovorit... a potom mu ju vezmú a nedovolia mu ju vídat.Toto je spravodlivost podla zákona,lebo vraj matka je matka,ale toto nie je matka,nevidela jej prvé kroky,nepočula prvé slovo,lebo nemala záujem a zrazu má.Ide jej len o to,aby ublížila otcovi,ale že ubližuje vlastnej dcére jej nedochádza.

sisaha
21. říj 2011

@mataharyy a preco by zena, ktora podviedla sa mala automaticky vzdat dietata a nechat ho zverit otcovi do starostlivosti? To, ze si nerozumie s vlastnym muzom a najde si iny vztah znamena rovno vzdanie sa dietata v prospech otca? a sama pises, ze "takže naprosto jistě můžu říct, že nikdy nedopustím aby mé děti v případě rozpadu manželství ztratili jednoho z rodičů a aby byli zbraní proti jednomu z nás, stejně tak si sem jista že s nimi (i kdybych manžela začla nenávidět) budu danou situaci řešit, bez toho abych pod vlivem emocí brojila proti jejich otci." Preco teda ak by si sa rozisla s muzom mu rovno vlastne dieta nenechas, ked je teda vyborny otec? Nezda sa ti, ze sice obhajujes otcov a ich prava na dieta, ale v pripade vlastneho rozchodu si to svoje budes chciet ponechat???? Nikto tu nehovori predsa, ze otec nema ziadne prava...Ma a hlavne taky, ktory sa chce starat, ale to neznamena, ze v pripade rozchodu sa vzdam svojho dietata, ktore som nosila 9 mesiacov pod srdcom otcovi, len preto, ze by mu bolo ublizene...V ziadnom pripade.. S dietatom sa moze stretavat kedykolvek, ale dieta podla mna patri matke. ak je samozrejme sposobila sa o neho starat

bodka70
21. říj 2011

@sisaha , v zásade s tebou súhlasím, hlavne pri malých deťoch by sa mal brať hlavne do úvahy prospech dieťaťa - tie by mali nadradené rodičovským právam. Ak ide o menšie dieťa, o ktoré sa z bežnej praxe u nás v drvivej väčšine stará predovšetkým matka, tak je v záujme dieťaťa (ide predovšetkým o jeho záujem,nie o záujem matky), aby ostalo v starostlivosti matky. A otec by mal mať možnosť v prípade jeho záujmu a v prípade, že styk dieťaťa s otcom nemá na dieťa zvýšený negatívny či ohrozujúci dopad, podieľať sa na jeho výchove a starostlivosti. Je to pochopiteľné - pôrod, dojčenie, 3 roky na materskej, v drvivej väčšine ju absolvuje žena - takže je predpoklad že dieťa má väčšie a silnejšie citové puto vytvorené k matke.
Ale ako spomínala @mataharyy , je to prípad od prípadu. V normálne fungujúcej rodine, kde sa otec deťom venuje, si deti vytvoria silné citové puto i k otcovi, niekedy dokonca silnejšie ako k matke, napriek tomu, že je s nimi častejšie. A určité veci sa nedajú ani kvantifikovať, dieťa často proste miluje oboch rodičov - to je ako tá obligátna otázka: "Koho máš radšej, otecka či mamičku?"
Čo však v takom prípade, ak je dieťa už staršie, z rôznych dôvodov by radšej bývalo s otcom, ale súd pridelí dieťa matke, pretože "dieťa patrí matke". Alebo v prípade, že dieťa ostane s matkou, chce s ním ostať, ale rado by sa stretávalo aj s otcom, len mama mu to neumožní resp. sťaží. Samozrejme takých prípadov nie je veľa, ale sú a to sú potom tie prípady, keď je ublížené predovšetkým dieťaťu, keď práva matky sú nadradené právam a prospechu dieťaťa.
Pravá láska však nie je majetnícka. Ja som tiež mamou, svoje deti milujem a len veľmi veľmi ťažko by som sa zmierila (ak vôbec) s tým, že by som ich nemala pri sebe každý deň, keby som sa o ne nemohla dennodenne starať. Z tohto hľadiska, áno, aj ja som v hĺbke srdca rada, že v prípade, ak by som sa s mojím priateľom rozišla (to sa dúfam nestane), tak s veľkou pravdepodobnosťou hraničiacou takmer s istotou, by deti ostali v mojej starostlivosti a môj muž by bol ten, čo by sa mohol o ne starať s obmedzenou mierou.
Ale môj zmysel pre spravodlivosť mi hovorí, že to nie je úplne správne. Dúfam, že toto nebudem musieť nikdy riešiť a ak aj áno, že sa budeme vedieť dohodnúť v prospech našich detí.

filipal
22. říj 2011

do tejto temy som sa zatial nezapojila, lebo hned na zaciatku priznavam, ze som zaujata.
je mi luto dobrych otcov, ktori natrafili na potvory (ale je to trosku ich chyba) a maju stazeny styk so svojim dietatom.
na druhej strane ako matka vyhlasujem, ze by som sa nikdy svojho dietata nevzdala a bojovala by som o neho ako lev. keby som dopredu co i len pochybovala o tom, ze mi dieta do starostlivosti sud nezveri, nerozvediem sa a vydrzim radsej peklo na zemi.
ja si myslim, ze aj ostatni ludia idu do rozvodu s viziou, ze dieta sa neda rozpolit a bude vyrastat zrejme u matky.
teraz by som ponechala stranou, ci je to spravodlive....ale vedia to dopredu, nie? preco teda oteckovia neurobia vsetko pre zachranu manzelstva?

@bodka70 u starsich deti sa sudca pyta, u ktoreho rodica by chceli zit. prihliada sa na to. samozrejme, zalezi na sudcovi.

vztah muza k dietatu stoji na inom zaklade ako u zeny. uz sme tu viac krat diskutovali o zenskom a muzskom mozgu. naozaj si matka a otec nie su rovni.....je to priroda. snad lepsie znie nie su rovnaki....

obcas sa nejaka samica nevydari, to je fakt. a je aj fakt, ze casto su otcovia citlivejsi, empatickejsi, trpezlivejsi ako matky. ale samica ma ine postavenie k svojim mladatam ako samec, pred tym sa nedaju zatvarat oci.

otcov vztah k dietatu sa meni vztahom k ich matke. zvladnut to dokazu len velmi zreli jedinci.. je to vlastne fajn, lebo ked si opustena matka s dietatom najde noveho partnera, ten k jej dietatu prilne ako k svojmu vlastnemu.
biologia az tolko nezavazi ako u matky.
matka cudzie dieta az tak absolutne prijme malokedy.

bodka70
22. říj 2011

@filipal , to áno už som počula a videla zo svojho okolia veľa prípadov, keď aj tí najlepší oteckovia, milujúci a starajúci sa o svoje deti, o ktorých by to nik nepovedal, že by sa ich dokázali vzdať či zabudnúť na nich, pomerne rýchlo zmenili k nim vzťah, ak sa zmenil či ochladol ich vzťah k matke ich detí, poprípade keď si založili vlastnú druhú rodinu. Bohužiaľ ☹. Česť výnimkám. Toto si ja napríklad neviem predstaviť a zrejme len veľmi málo žien by toto dokázalo.
Ale poznám aj vzťah, kde muž trpí v manželstve práve preto, že sa nedokáže vzdať svojho dieťaťa a manželka drží ich dieťa doslova ako rukojemníka. A poznám aj veľmi láskavého a dobrého človeka, ktorý nedostal do starostlivosti svoje dve deti, napriek tomu že deti už boli staršie a obe chceli ostať s otcom.

filipal
22. říj 2011

@bodka70 ano, aj priroda sa obcas pomyli! 😀
vies, ja ked som citala niektore prispevky nas- matiek, tak som si hovorila, ze to je ciste zensky pohlad, emotivny.
chybaju mi tu nazory otcov.
skoda, ze sa ten otecko, ktory nastolil tuto diskusiu viac neozval.

otec o ktorom pises by mal zabojovat. sudnou cestou sa uz neda nic robit?

majka1987
22. říj 2011

ahojte, trosku sa medzi vas zamiesam 🙂 ako je to v tom pripade, ze by sa partnersky vztah rozpadol (bez manzelstva). Ci sa styk s detmi a vyzivne riesi sudne alebo len ,,nejakou,, dohodou. Ake ma vlastne otec detí práva?

irriss
22. říj 2011

@majka1987
takove tema tu snad je, kde devcata rozebiraly tuto situaci primo po pravni strance..zkus oddeleni paragrafu 😉

bodka70
22. říj 2011

@filipal , no ja mám pocit a aj mi to už mnohí ľudia povedali, že moje myslenie je skôr bližšie mužskému ako ženskému. 😉, som dosť pragmatická 😉 .

Ale k tým otcom, ja vidím ešte jednu stránku problému a to, že deti (a hlavne chlapci) majú vo všeobecnosti nedostatok vhodných mužských vzorov. Deti s mamou na materskej, potom učiteľky v škôlkach či školách, len málokedy učiteľ. Toto sa podpisuje na správaní detí, to by bolo na dlhé elaboráty, akí muži potom rastú z takýchto chlapcov. Potom títo budúci muži zase často nevedia byť dobrým vzorom pre svoje deti, začarovaný kruh 😒. Určite vieš ako to myslím. Takže by bolo dobré, keby aspoň tých zopár schopných mužov a otcov dostalo šancu podieľať sa na výchove svojich detí.

filipal
22. říj 2011

@bodka70 to aj ja! 🙂

ano, ale kto moze za rozpad rodiny? este v minulom storoci rodina drzala pokope a to aj za cenu utrpenia.
my ako feministky 🙂 nepokladame za spravne zostavat za kazdu cenu s muzom, uz sme sa o tom viac krat bavili.
tak ake vychodiska zostavaju?

jedno je iste, ze po rozpade rodiny, uz nikdy nebude muzsky vzor pre dieta idealny. nebude ho vidiet v klasickych otcovskych rolach...., vikendovy otec je ine, ako ten denny.
to sa snazi vyriesit striedava starostlivost.
tu nepokladam pre dieta za spravnu, hlavne preto, ze dieta nema skutocny domov. je stale na cestach, chybaju mu istoty. moze vyhovovat iba niekomu a aj tu by sa mali striedat rodicia v tom istom byte a nie dieta v dvoch bytoch.

preto mi ako najlepsia moznost pre dieta vychadza ta ista matka a jej partner, ktory dieta prijme a ktoreho prijme dieta....nova, stabilna, pokojna rodina a muzsky vzor. dobre teoretizovanie, co?? 😝
trochu mi to skripe, ale zda sa, ze pre dieta najlepsia moznost....samozrejme vobec sa neberu do uvahy city a prava otca....prave to mi tu najviac skripe.... 😝

sisaha
22. říj 2011

@bodka70 ano, mas pravdu, v skolach je malo muzskych vzorov, vlastní biologickí v niecom sklamali. A treba dat sancu tym schopnym...Ale kto posudi ci je schopny? On sam, matka, sud? za neho musia hovorit jeho ciny, zaujem, sposob komunikacie..Urcite takí sú....ale sú v menšine.. A potom sú aj takí, ktorí by schopní boli, ale zmenia sa vplyvom novej partnerky, ktorá chce jeho povodnu rodinu uplne odstrihnut od jeho zivota...

@majka1987 ak nie ste manzelia, tak to mozte riesit tak, ze sa bud dohodnete (ale co není psáno, není dáno), alebo všetko upravíte prostredníctvom súdu. Záleží, ktorú formu uprednostníte.. Najlepšie je dohodnúť sa a spečatiť to papierom. A potom dohody dodržiavať z oboch strán.

mataharyy
23. říj 2011

@sisaha Když přečteš to co jis napsala, tak si to značně protiřečí s tím co jsi říkala do té doby. Předtím jsi psala že muž je většinou ten co podvádí (jinak je dokázané že to není pravda, jen chlap to nedokáže tak dokonale a dlouho tajit jako žena 😉 ) a když opustí rozvrátí rodinu svou nevěrou tak proč by měl mít dítě ve výlučné péči, u příkladu kdy podvádí žena zas píšeš že to není důvod aby se vzdala dítěte a to je právě o tom, z toho co jsi psala mám dojem že prostě opravdu žiješ v tom že "dítě je majetkem matky" jenže dítě není majetek, jak by se ti líbilo kdyby o tobě někdo smýšlel takto? To že dítě neví jak to vyjádřít, nebo se bojí, neznamená že nevnímá co se kolem děje, je to pro něj právě o to horší že to neumí vyjádřit a že ať řekne cokoliv, tak vždy jednomu z rodičů ublíží... V tom je ten problém dnešní doma, tedy systém a hlavně přístup rodičů není tolerantní vůči dítěti, dá se říct že když přijde na lámání chleba, tak dítě jde stranou jako momentálně nevyužívané zavazadlo, které, ale v sobě může ukrývat neuvěřitelně mocnou zbraň a tohle je dle mého od rodičů sobecké...
@bodka70 ano je to případ od případu a jistě pokud je dítě malé, dejme tomu kojené atp. tak tam, dá se říct, není moc co k řešení (teď nepočítám případy kdy je matka neschopna péče o dítě), ale i tak by měl mít otec možnost a právo se s ním setkávat co nejčastěji to situace umožňuje, protože delší odloučení, zvláště u malejch dětí je pro vývoj vztahu naprosto destruktivní... A u těch větších dětí je právě otázkou, kolik matek, například zde diskutujících, by přijalo přání dítěte, které by řeklo že chce žít s otcem? A v tom je ten problém, protože matka (ve většině případů) se pak začne o dítě prát jak lev, tak jak napsala @filipal , a už najednou nekouká na to co si přeje dítě, vidí jen to že jí ex chce ukrást dítě, takže se odvolává, soud se vleče a po určité době svěří soud dítě dost pravděpodobně matce ať si dítě říká co chce, nebo si dítě (naprosto špatně a neoprávněně) vsugeruje dojem že vše je kvůli němu, že za všechno může ono a že mamince ublížilo a už pro klid řekne že teda bude s mámou, což je to co chtěla máma slyšet, to co je pro dnešní systém to po čem touží a hned po tomto vyjádření se dítě svěří matce a otci už je prd platné že se bude odvolávat a je jedno zda dítěti to vyhovuje, prostě je to společensky přijatelnější a konec, na to většinou navazuje matky odplata, která spočívá v tom "jo tak ty jsi mi chtěl vzít dítě, tak počkej!" a když si přijde otec pro dítě, tak je "nemocné" nemůže a po pár týdnechu už ani nechce... Toto je model který převládá (čest té menčině kde to tak není)...
Jen příklad, když se tu vyjádří nějakej takovej otec, hned se do něj 90% diskutujících pustí a s tím že co jsi dělal své ženě že se chce rozvést, no těžko můžeme soudit když neznáme její názor, případně no ty jsi určitě byl hluvát a kurevník a teď se divíš že ti nechce dát dítě. Zato když tu něco takového napíše žena/matka tak jí tu těch 90% klepá po rameni, radí jí jak to lze udělat aby děti už nevídal, podporují jí, ale už jen mizivé procento řekne/nepíše to co psali otci a pokud chceme být upřímné tak toto si přiznáme, protože to tak je... V tom vidím ten problém omezených práv otců, žena je pro všechny v 99% ta ublížená, a poškozená, zatím co chlap zákonitě musí být ten sviňák... Nikdo mi nenamluví že většina otců jsou hajzlové který po rozvodu chtějí přes dítě ublížit matce (ano najdou se i tací), případně jsou neschopný se o dítě postarat. Jak už tu někdo psal, lidé raději poslouchají tu "zajímavější" část, tedy to že chlap chlastá, mlátí ženu, podvádí jí, nedává jí peníze a z toho si pak udělají obraz o všech chlapech a to i v případě že osobně takového neznají ani jenoho... A to mě opravdu rozčiluje, stejně jako podle pár střelenejch ženskejch se soudí všechny ženy na RD, jako nesvéprávné stvoření s vykojeným mozkem 🙄

filipal
23. říj 2011

@mataharyy moment, jedna poznamka: moj syn mal 2 roky pri nasom rozvode a s otcom, ktory sice nepracoval ale tulal sa a rozvijal svoje zaujmy stravil cca 20 hodin celkoveho casu.
tak ano, branila by som sa ako lev. ale keby 10 rocny chlapec vyhlasil, ze chce zit s otcom respektovala by som to.
to len ako takticka poznamka. 🙂

mataharyy
23. říj 2011

@filipal nenarážela jsem konkrétně na tebe, jen jsem si půjšila tvou poznámku 😉

mataharyy
23. říj 2011

*půjčila, já už píšu jak prase 😅

berenika39
23. říj 2011

@mataharyy moudrý slova 😉 .

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy no mozno pre niektorých píšeš krásne, pre mna su tvoje písmenká iba písmenkami, kedze ako som už písala, máš veľmi málo odžité. Až raz budeš riešiť váznu manzelskú krízu a nedajboh tvoj manzel zrazu nebude tým, ktorého si si brala, tak mu dáš svoje dieťa, ved je dobrý otec...haha..dovol sa mi zasmiat z plného hrdla. Ano, ženy sa za svoje deti bijú ako levice...sú to ich deti. A zopakujem to pre teba este raz.. Ak sa dvaja rozídu a otec patrí k tým normálnym, tak nech sa s dieťaťom stretáva kedykolvek to on a dieťa potrebujú. Ak normálny nie je a robí problémy, alebo schválnosti, tak by som urobila všetko pre to, aby ho jeho správanie nepoznačilo negatívnym smerom do budúcnosti.

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy a ešte dodam, že suhlasim s @filipal - ak by starsie dieta prejavilo zaujem zit so svojim otcom, nepotesilo by ma to, ale respektovala by som to... Moja 13 r dcera dostala odo mna na vyber... a vybrala si mna, hoci jej otec je fajn.

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy prečítaj si dalsi smutný príbeh, zvlášť príspevok 10:05 hod. Dotycna umožnuje otcovi neobmedzeny styk...precitaj si ako to vplyva na dieta...Az nieco take raz prežijes, tak potom budeme viest dalsie debaty na takuto temu...O takychto veciach mozu debatovat ludia, ktorí nemaju iba nacitanu teoriu, ale uz aj nieco prezili a vedia ako to chodi...A teraz ta neurazam, aby si si myslela, ale naozaj, prispevky o nicom a na teoretickom podklade su k nicomu..

mataharyy
23. říj 2011

@sisaha jistě mám málo odžité... Ale ano pokud dítě bude chtít žít s tátou a nebudou tomu bránit jiné důvody, tak ač z toho nebudu jásat a skákat dva dvacet do vzduchu, tak budu tolerovat jeho volbu, bez toho abych v něm vzbuzovala pocit viny a nikomu bych nedovolila aby to dělal! Protože ač mám, dle tvého dokola prohlašovaného argumentu, málo odžité, i když netušíš co jsem odžila/prožila a proto jsem ti psala že věk je v tomto případě naprosto druhotný a nepodstatný, tak si velmi dobře pamatuji jaké to je, když všichni okolo tě nutí zdůvodňovat tvou volbu, říkají ti že jednoho z rodičů nemáš ráda... Prostě ať tak, či onak vůči dětem chci ve všech případech být fér, tedy nikdy z nich nebudu dělat zbraň a budu respektovat jejich přání, bez vedlejších účinků, protože nepovažuji děti za svůj majetek, ale za lidi a tak s nimi budu jednat, jako s lidma, rozumnýma, s vlastním názorem a potřebou, tak jak jsem, jako dítě, chtěla aby se jednalo semnou a tak jak teď vyžaduji a jednám s okolím... To že je dítě malé, neznamená že je hloupé a rodiče si s ním můžou dělat co chtějí... Jen na minutu si představ že ty jsi otec, že ti seberou dítě a už se s ním nebudeš moc setkávat kdy budeš chtít, už nebudete moc z ničeho nic se zvednout a jet někam podívat se na hrad, už vždy budeš muset prosit zda můžeš vidět vlastní dítě... Jako matce ti tato představa nahání hrůzu, ale to je běžná praxe pro mnoho a mnoho dobrých otců. Takže pokud si položíme otázku "Práva otcov. Sú vôbec nejaké?" tak jak na ní odpovíš? "Ano, nějaké, ale je jich jak šefránu." Což tak z mého pohledu je... Ještě smutnější pak bude když se zeptáš jaké mají děti práva při rozvodu... Každý ať si vleze do svědomí sám, ale pokud nová partnerka otce ho chce odstřihnout od bývalé rodiny, tak kdo je ta partnerka? Potencionálně každá z nás a každá by si měla dobře rozmyslet co dělá, protože i ona může pak patřit do té "bývalé" rodiny... Pokud se budeme snažit omezovat vztah mezi dítětem a otcem, tak se velmi snadno může stát že v určitém věku se dítě prostě sebere a odejde za tím druhým... Ono soudit jen z vlastního pohledu se ne vždy oplatí... Takže nad tím je důležité se zamyslet a hlavně ze všech pohledů... A tímto se loučím, protože už další reakce by bylo dokola to samé.
Kde bereš jistotu že píšu na základě teorie?
Ono v nejlepším se má přestat a pokud nejpádnější argumentem začíná být to že nevím o čem mluvím protože mi není čtyřicet, tak je jasné kam by vedla další debata, ty to prostě ani na chvíli nechceš vidět z té strany kterou popisuji já, protože více méně máš dojem že nemůžu vědět o čem mluvím když jsem mladá a začíná to znít tak že diskuse semnou je pod tvou úroveň (není myšleno jako urážka, či něco podobného, jen praxe) a za chvíli by to akorát dopadlo tak že se tu strhne boj a zavřou diskusi.
Tedy se loučím dobrou chuť k nedělnímu obědu a pěkný zbytek dne.

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy a kde som ja napisala, ze otec sa nemoze stretavat s dietatom? ak su obaja normalni a dokazu spolu komunikovat, nech sa dieta stretava s otcom ako chce a potrebuje. Takze na otazku ci su prava otcov? ano su, ale nie kazdy ich chce vyuzivat. A este raz zopakujem, ak sa dostanes do manzelskej krízy, tak prosim daj svoje dieta do vychovy rovno otcovi, aby si sla prikladom inym zenam... 😉

sisaha
23. říj 2011
mataharyy
23. říj 2011

@sisaha Myslím že tvé poslední souvětí a jeho obsah je poněkud ubohý a je dle vzoru "nejlepší obrana je útok"... Jak jsem psala, přesně tento postup diskuse je ten, kdy se nakonec diskuse zavírá, protože dojde argumentace a nastává útočení, znevažování protistrany a urážky... 😉

irriss
23. říj 2011

@sisaha
ted to vypada, jako bys ji vyhodila za dvere a zabouchla... 😉

🙂 Je tezke resit na netu nepohodu, ktera se skryva mezi 4ma stenama ...

Argumentace se tezko arbitruje, tezko se najde rozhodci, ktery ma tu silu i moc zasahnout a a rozhodnout...

Nejdulezitejsi je nase svedomi a abychom se MY citili tak, ze jsme udelali maximum...zivot s vycitkama a slovickarenim typu: kdyby, coby, jeslti a ...nejsou dobrym startem do noveho zacatku..i kdyby byl jakkkoliv statsnejsi a krasnejsi nez "oplakavane kdysi"

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy ja mam argujmenty, len uz som ich myslim si,ze dostatocne pomenovala a nechce sa mi to stale dookola ako verklík opakovat. ked si este raz precitas vsetky moje prispevky, tak ani jeden nie je zamerany proti otcom (samozrejme tym normalnym - alkoholikov, nasilnikov, fetakov nejdem vobec riesit), tak neviem preco sa budeme stale motat dookola stale o tom istom. Ano stojim si za tym, ze si vo svojich 23 rokoch este ziadnou manzelskou a partnerskou krizou nepresla. Nemam na mysli bezne hadky, ale vazne rozhodnutia, ktore poznacia tvoj dalsi zivot. preto nejake teoreticke snivanie, ake by to malo byt je zbytocne..
@irriss ja nikoho nevyhadzujem 😉 , len niekedy mi uz ta konverzacia pride o nicom 😎

irriss
23. říj 2011

@sisaha
no prave...sleduju to delsi dobu, a obdivuju Tvou trpelivost. Urcite se trapi, ale to neznamena, ze se musis trapit s ni ty a nebo s tim, ze nepochopi Tvoji argumentaci...
p.s. Zivot je nejvetsi ucitel..kdo nezakusi, neochutna.. 😉

mataharyy
23. říj 2011

@irriss tak to ale není myšleno, jen vím že to dál nemá cenu, sisaha stále argumentuje tím že většina otců jsou zvěř a že těch normálních je málo a pak to výborně funguje, já to vidím jinak, právo každé z nás, jen další diskuse mezi náma nikam nepovede, každá budeme stát za tím co píšeme a nakonec by to dopadlo jen zbytečnou nevraživostí a prohlášením jako bylo to poslední co napsala, ale dál by se to už nepohlo. Navíc diskusi na internetu si nelze brát příliš osobně a proto je někdy lepší se jí nadále nezůčastňovat, aby nebylo ostatním zamezeno diskutovat 😉 Na kliku už dosáhnu, tak když budu chtít, tak si znovu otevřu 😎

sisaha
23. říj 2011

@mataharyy náhodou...ja ta mam celkom rada... 😀 , z mojej strany žiadna nevraživosť.., ale za svojim si stojim 🙂 . A život je najlepší učiteľ - presne ako píše irriss.

irriss
23. říj 2011

@mataharyy

no ja ma stejny obzor jako @sisaha, tudiz jsem se nechtela zapojovat.....
muj otec=zver, muj prvni manzel=zver...soused=zver...lekar/primar/otec=zver...

Ale...nastesti jsem potkala meho muze....dalka nas nerozdelila, dalka nas spojila, ale kdo muze mit stesti a trpelivost po tak dlouhe dobe "honu na zver" najit prave za 3.000kilometru vzdalenym obzorem tak uzasneho chlapa, ktereho jsem potkala ja, ktery sice zaplatil za veskerou "mou zver"...ale vydrzel a stal se tim nejvetsim lekem...proti "divocine"- ..vim, ze byl vychovan v pernych podminkach a hooodne zalezi kde a jak je MUZ vychovan..umi si vazit malickosti a ja jsem na malickosti zvykla..muj - NAS SVET je poskladan z malickosti ale jsou to pro nas VELKE veci...proto nestradame a radujeme se z niceho, protoze i MALO je "cislo a ma hodnotu".

mataharyy
23. říj 2011

@sisaha Ano a proto nemá cenu dále debatovat (tedy tím myslím vést mezi námi na tuto tému debatu), pač pak by mohla nastat ta nevraživost, což je zbytečné 😉
Myslím že od života jsem se naučila dost v době mezi cca devátým a osmnáctým rokem kdy se vedl rozvodový boj mezi rodičema, z čehož (a nejen z tohoto případu) jsem načerpala dost poznatků na to abych minimálně věděla co a hlavně o čem tu píšu a stála za tím co píšu. A byla si celkem jistá že neplavu někde v teoretických snoch 😉

irriss
23. říj 2011

@mataharyy
ja jsem se s tema dverma zastala prave Tebe..protoze i ja jsem rada, kdyz se nekdo neboji otevrit dvere...ale setrvavat obcas boli a nechtela jsem , aby se trapila ani jedna strana...ja uz mam nastesti za sebou trapeni...a je milito, kdyz ho nekdo musi prozivat...a je mi lito, kdyby si utvoril nejaky "tahak" na zivot primo tady..a potom mu bylo smutno a litoval, ze se nemel ridit "radami"z netu, ale mel spolehat na sve srdce...
Jednej podle toho, co Ti radi Srdce...jdi za nim a podle neho..jen tak budes spat s klidnym svedomim a nebudes litovat a nebudes mit vycitky....