Příjmení pro miminko po otci nebo po mně?

marcela2222
19. pro 2016

Ahojky holky, vůbec nevím, jak se rozhodnout. Vůbec nevím, jestli dát příjmení po sobě nebo po otci. Vím, že v dnešní době se dává spíše po otci, ale já nevím, mám z toho divný pocit, kdyby měla mít ta moje malinká princezna příjmení po něm. Miluji ho a on si mě chce do dvou let vzít, ale já nevím prostě. Poradíte prosím?

astyna
20. pro 2016

@janamal37

Ono je to o tom muži vždy. Já mám třeba skvělého manžela, kterého jsem si doslova "vymodlila".

PS: znám jednoho, který se jmenoval Brabčák, vzal si příjmení ženy - Veselý. Moc si nepomohl :_D

blahova_andrea
20. pro 2016

@zuzineckah tak ono nebylo z mého pohledu potřeba to psát. já bych jednala stejně i v případě, že by nebyly ve hře tyto dvě záležitosti. já v tomto měla jasno vždycky. i kdyby byl bez závazků, i kdyby po svatbě jediné možné bylo jeho příjmení, tak na mém postoji by to nic neměnilo. jen díky tomu všemu je to pak třeba pochopitelnější pro ostatní. ono nějaký ten pádný důvod má podle mě skoro každá žena, která se tak rozhodne. jen ho prostě nemusíme vědět 😉
my jsme spolu 7 let. pokud se budeme brát, tak to dříve než po 8-9 letech taky nebude, jako vy 😉 s mojí povahou a názory rozhodně lepší varianta než se brát po roce či dvou ještě v zamilovanosti a nic pořádně za sebou 🙂
to s tím příjmením a vynucováním svatby mi nepřijde ani jako úsměvné, ale jako velmi smutné. ale ojedinělé to není. stejně jako lidi, kteří mají ve vztahu krizi a řeší ji početím dalšího dítěte. no k čemu to pak v 99% vede víme asi všichni 😅 ☹
co si myslí lidi je mi tak nějak jedno. já chodím téměř všude s dětmi sama a jmenujeme se stejně. takže působím buď jako vdaná za workoholika a nebo jako že je mám snad ze zkumavky. náš tatínek je totiž jako paní colombová. pořád o něm mluvím a nikdy ho nikdo neviděl 😅 😀 naopak by podle mě bylo pro ty rejpaly víc viditelné, kdybych se jmenovala jinak jak děti. tatínka nikdo nezná, neví jak se jmenuje 😀 no ale jo, teď jsme na vesnici, tak se to roznese. ale mě je to fakt jedno. nehodlám žít podle názorů druhých. to je jako bych začala chodit do kostela jen proto, že su teď na vesnici a všichni chodí. prostě blbost! 😀
k tomu, že jsi nenechala zapsat dceři otce do rl jsi měla jistě pádný důvod. klobouk dolů před tebou. v některých situacích je to pravdu lepší, i když v začátku asi těžké. známá teď řeší něco podobného. ale nakonec to vypadá, že se bude o otcovství soudit, že chce prostě alimenty. druhou stranu toho všeho si nějak nepřiznává. přitom to může být mnohem horší než to, že jí nedojde pár stovek. jestli vůbec něco
kamarádky je mi líto. asi byla holt nastavená klasicky, konzervativně, romanticky...ono to pro někoho fakt může být těžké. no ale zase jsme u toho, že vydírání příjmením muže ke svatbě stejně nedožene a v tom se shodneme 🙂

blahova_andrea
20. pro 2016

@astyna proč si nepomohl? já bych klidně byla veselá 😀

zuzineckah
21. pro 2016

@blahova_andrea souhlasím do bodky se vším co si napsala. Já vidím život hodně podobně👍🏼 Akorát jsem to příjmení synovi dala po tatínkovi hned, protože mi to přišlo naprosto legitimní a samozřejmé. Taky musím říct, že manžel obstarává syna naprosto bez problémů, vodí ho ráno do školky, když je potřeba zajde s ním i k doktorce (abych tam nemusela já tahat i mimino) a vůbec mají hrozně moc společných aktivit, takže u nás taťka není statista, ale v rámci svých časových možností se dětem věnuje na 100%. My jsme se ale brát chtěli, byla to otázka času (i když jsme to odkládali hoooodne dlouho 😀)... To takhle jednou večer, když jsme zase řešili, že chceme rozšířit terasu, pergolu a podobné ptákoviny, jsme si řekli, že snad bychom už konečně do plánu investic mohli šoupnout i svatbu, která rozhodně nebyla prioritou ani pro jednoho z nás 😀 Takže takhle jsme my přišli ke svatbě, i to velice svojsky pojaté, kterou by mnozí nerozdýchali (taky nejsem zrovna typ, co zrovna řeší, kdo si co myslí, můj život za mě nikdo nežije, tak nečekám, že nutně všichni pochopí má rozhodnutí) 😀 Ale pro nás to pak byla taková třešnička na dortu, prostě další level vztahu, začali jsme se hrozně těšit, plánovat a pak jsme si díky pochopení našich rodin zrealizovali svatbu snů👍🏼

Jen krátce k mému rozhodnutí ohledně dcery - ten blbeček (ano, stydím se, že jsem vůbec kdy s takovým člověkem něco měla, snad mě omlouvá mládí a zatemnělý mozek) se vybarvil ještě než jsem porodila. Mohla jsem ho hnát k soudu, peněz měl jak šlupek, ale za prvé mi to nedovolila má zraněná hrdost a za druhé jsem přemýšlela právě o té druhé straně, kterou zmiňuješ. Protože povinnosti = práva. A já si řekla, že šlápnout do houna je lidské a omluvitelné, ale přešlapovat v něm, to by byla neodpustitelná tupost... Prostě jsem oželela tučné alimenty (on se o otcovství taky zrovna nerval, i když párkrát vyhrožoval) a radši si prožila pár výživných roků, ale nikdy jsem o svém rozhodnutí nezapochybovala a po letech můžu říct, že jsem udělala dobře. Manžel si po naší svatbě dceru osvojil - bez soudů, doprošování se nějakému pseudo otci, stačilo sepsat otcovství a vystavit nový RL (bylo to z jeho rozhodnutí a pro mě to bylo nejvíc gesto lásky, které kdy vůči mě udělal ❤)...prostě vše šlo hladce.
Je tam hodně věcí k zamyšlení, kamarádka by to měla dobře uvážit.

babanci
21. pro 2016

Dala jsem po otci. Nevidím v tom vůbec problém, v praktickém životě jsme to nikdy neřešili. U lékaře mi jednou, dvakrát oslovili jejím jménem a co, slyším na to taky. Dnes už je dcera dávno dospělá, my jsem spolu s jejím otcem desítky let, nejsme manželé a nebudeme.

astyna
21. pro 2016

@blahova_andrea

říkají mu Veselý Brabčák 😀

blahova_andrea
21. pro 2016

@zuzineckah tak to jsme asi fakt podobně naladěné. u nás bude svatba (pokud bude) taky až ta třešnička na dort, po tom všem před tím a taky rozhodně ne tradiční. jsem zvědavá, tak mi klidně do IP napiš něco víc o tom, jak jste to nakonec pojali, ať se mohu inspirovat 😉
u nás tatínek bohužel moc nefunguje. časově to prostě není možné. ale naštěstí teď od léta funguje jeho maminka, takže to mi dost pomáhá a tatínka máme jako bonus 😀
s tím rl jsi udělala moc dobře a tvůj manžel je fakt úžasný. to je opravdu důkaz lásky. ne jen vůči tobě, ale i vůči dceři. já bych v takové situaci zřejmě jednala stejně. bohužel se mi to dotyčné nepodařilo asi dostatečně vysvětlit. ona žije v dost nereálném světě, dost jí toho nedochází vůbec a nebo ne včas. své "brýle" často odmítá sundat a pak na to dojíždí a to prakticky co ji znám 😅 ☹ ona je teď vlastně bez financí a hodlá si alimenty pomoct. vůbec ji nedochází, že se to potáhne a že peníze nemá jisté vůbec. navíc on nic moc ani nevydělá, takže to žádný zázrak nebude. nenechala si vysvětlit, co vše může následovat. že se jí před dceru může pak mstít, schválně ji navádět k nepravostem, kazit jí výchovu atd. ona odvětí ve stylu, že jí nikdo nemůže donutit dát mu mimčo na víkend, že ji bude vídat na odpo a v její přítomnosti. vůbec jí nedochází, že kojení ani mimi není na vždy. že poroste dcera a s tím i starosti

blahova_andrea
21. pro 2016

@astyna hezký 😀

babanci
22. kvě 2020

Moje děti se jmenují po otci. Jsme spolu 30 let a já se vdávat nikdy nechtěla a nechci. 😀Nikdy v rozdílném příjmení problém nebyl,občas legrace,protože naše příjmení jsou antonyma typu Tmavá x Světlý.