Připadáte si taky někdy sami?

ahojte..ja som mimo vsetkej rodiny, v novom meste a sama sa necitim..a to len a len vdaka manzelovi a synovi...🙂 🙂 manzel mi je naj.kamaratom a asi preto (zatial) nepotrebujem kamaratku na pokec...ale maly ma zatial iba 6mes.takze uvidim ci sa daco zmeni, dufam ze nie

Adunka, tak ty mi fakt hovoris z duse, tiez som tu uz nastalo, ak nevyhram lotto 😀 to by som hned palila domov aj s manzelom..my sme sa vlastne vzali, tri dni po svadbe som otehotnela a odisla na SK robit skolu, prisla som sem zas vo februari a v maji porodila...tiez tu nemame absolutne ziadnu rodinu, aspon ze sme este stale Europa, apson jedno pozitivum...rada napisem 😉

ahoj míšo....taky jsem bydlela od narození mé první dcery na vesnici a trvalo tak půl roku-rok....než jsem se seznámila - koukala jsem pořád k sousedům z okna a záviděla jim. Pak jsem prostě řekla at přijde někdy na kafe ta sousedka a pak už to jelo...hotová drbárna!! 😀 😀

ted bydlíme už ve městě a líbí se mi tu víc!! Je pořád kam jezdit 😉

nezoufej a zkus udělat první krok! 🙂

Miska ahoj.ja som sa tiez prestahovala z domu do ineho mesta.nieje to sice daleko od nas,ale tiez tu vela ludi nepoznam.v podstate mi to neprekaza,lebo chodim s malym minimalne 2-krat von,takze mi den rychlo ubehne.chodievame 2-krat tyzdenne plavat do detskych plaveckych jasliciek,takze dalsi straveny volny cas.praveze by som chcela,aby mal den viac hodin,ako ma,lebo mi to rychlo ubehne.mame aj psika o ktoreho sa treba postarat,tak s malym sme casto na dvore.drzim Ti palce,nech si nepripadas tak sama,ked si to prestanes mysliet,bude to lepsie.a ked nas ocko chrape,poviem mu,nech sa otoci na bok.malemu to neprekaza,ked spi,tak spi.a ja s malym spavam v detskej izbe a rano ideme k ockovi do spalne,nie kazdy den,len ked sa maly nadranom zobudi,papa.Kata

Ahoj holky tak vidím že podobných mě je víc. Bydlela jsem s manželem na vesnici, tam to bylo hrozné, neznala jsem tam vůbec nikoho.Teď sice bydlím v Brně, kamarádky tu mám, ale většina chodí do práce a moc času nemají, manžel je v práci celý den a Vojtíšek je na písek a podobně malý. Na procházky mě samotnou chodit nebaví, takže se dny vlečou a vlečou a jsme ráda i za návštěvy i doktorky protože se něco děje 😅

taky se hlásím do klubu...před 3 rokama sem se přestěhovala za přítelem do Prahy, něják mi to nevadilo, chodila jsem do práce, večer sme se sešli doma,pohodička, loni jsme se vzali, pak sem otěhotněla a najednou zjišťuju, že sem vlastně pořád s malou sama☹ Manžel se vrací domů večer, s malou je tak hodinu denně. Pocházím z malého města kde sem měla plno známých, vždycky bylo s kým jít na kafíčko, pokecat, Praha mi připadá hrozně anonymní, každý někam chvátá, většinou ani neodpoví na pozdrav...takže přes den si "pokecám" jedině díky internetu a necítím se aspoň tolik sama...

🙂 Ahojte holky. 🙂 Já jsem sice z města, bydlím skoro v centru, ale sama si teda občas připadám taky. 😀 Ale u mě je to daný tím, že ani před mateřstvím jsem neměla kamarádky. Tak nějak jsem po maturitě šla pracovat (z mých kamarádek to udělala jen jedna, zbytek šel na VŠ) a k tomu jsem dělala dálkově vysokou - celých 5 let... takže veškerý volno jsem obětovala učení a na kamarádky a kamarády moc času nezbývalo. Navíc jsem si s nimi přestala mít co říct - oni byli stále těmi bezstarostnými "studentíky", kteří si stěžují na to, že musejí "už v devět na přednášku", zatímco já v devět už byla dávno v plném pracovním procesu a běžně jsem končívala kolem sedmé večer... kdy oni už dávno seděli v hospodě u píva, hospali na aerobiku atp. 😀 Takže jsem prostě tak nějak osaměla už tehdy... a zůstalo mi to doteď. 😝

Pravdou ale je, že jsem mobilní (koupili jsme mi před mateřskou aspoň obyčejnou Felicii, abych nebyla závislá na manželově autě, které používá k práci), takže si tu zajedu k našim, tu za tchýní, tu si s malým udělám výlet třeba tady za Brno okouknout koníky ve výbězích atp. Taky jsem si našla přes net jednu maminku, se kterou se čas od času (jednou do měsíce) sejdem a prokecáme celý odpoledne, co je u které z nás novýho. 🙂

Jestli můžu doporučit... pokud jste ve skutečně zapadlé díře (nebo ve středu města, ale v podobné situaci jako já), tak net je samozřejmě první a nejméně bolestivá možnost "pokecat" si s podobně "postiženými" 😀 maminkami... no a když si s nějakou padnete do oka, tak radím neváhat a aspoň čas od času se sejít - společně někam zajít na neutrální půdě nebo se navštívit... prostě co je komu blízké. 🙂 I těch pár schůzek do roka stojí za to. 😵

dukie: nooo mám to v plánu, ale obávám se, že se k tomu dostanu spíš až bude malá větší a budem chodit na pískoviště, přece jen je divný odchytávat maminy s kočárky na ulici, na tom pískovišti to pak asi půjde samo🙂 doteď prohodíme pár slov třeba i s pejskařema, sem tam i s nějákou mamčou, ale to jsou spíš takový ty zdvořilostní fráze o zdraví, počasí, dětech, psech apod...

sabuse1: Tak na to jdeme asi tak nějak stejně, já taky spoléhala na písek.... My na tom písku už taky nějaký čas strávíme, ale upřímně... s kontakty s maminkama tam mám potíže, protože malýho musím neustále hlídat (je dost aktivní dítko) a taky je tu pokaždý někdo jiný (bydlíme u největšího parku v Brně, kam se sjíždějí maminky ze širokého okolí...) a dost často už se tu maminky znají a povídají si spolu a je mi dost blbý se mezi ně vetřít. 😕 Zpočátku jsem se dokonce odhodlávala, že oslovím jednu maminku, která se mi od pohledu zdála taková sympatická... už jsem si dodávala odvahy, jak jsem se k ní v parku blížila... když v tu chvíli ona vytáhla cigaretu a zapálila si... 😝 Jako nic proti kuřákům, je to jejich věc, ale já v jejich blízkosti být dobrovolně teda nemusím... 😝 Tak jsem měla po ftákách... 😀 😀 😀

Sabuse, mozeme si podat ruky..

U nás v baráku je teď jedna mamina a kolikrát už jsem si říkala, že ji oslovím a povím něco v tom smyslu, že pokud nebude mít s kým vozit, tak ať se ozve, ale nenašla jsem odvahu. Teď už jsem ji párkrát potkala s nějakou jinou maminou a tak už je mi to aji blbý. Co se týče seznamování, tak jsem spíš taková plachá ☹ No, budu spolíhat na ten písek a snad to vyjde a s někým se seznámím. Jen si ještě musím počkat 😒

miso ahojky chrapani resime tim, ze manza spi jinde ☹ ale nekdy to jde, tak spi s nami.. 😅

Lamarika, ja som vcera bola na prechadzke, este neovladam reci...stretla som dve maminy, pekne pozdravila a mala som uplne blby pocit, citila som sa ako chudera...myslim, ze ony by ani nepozdravili, lebo ledva odzdravili..mam dve zname, ale byvaju daleko a to su len obcasne stretnutia aj v spolocnosti manzelov...ale niekedy si urcite dame damsku jazdu, dufam, ze to teda bude mozne...uz sa tesim na Sk...kocikovanie ma nebavi, nie samu,potrebovala by som butlavu vrbu a tiez byt nejakej mamine oporou.. 😒 ..aj ja som uz ovela plachsia, zeby to bolo materskou?hm, ktovie..alebo tou izolaciou...keby som aspon tu sprostu krkolomnu rec mala kde rozvijat, ale ani to nie:-/

já jsem strašně ráda, že se alespoň přes ineternet se můžu s někým podělit co ten můj poklad zase vyvedl a v čem udělal pokrok. Dřív jsem bývala středem pozornosti a měla spoustu kamarádů, ale od té doby co jsem s manželem a bydlíme s polu si tak nějak s těmi lidmi z minulosti nevím co říct a už ani s polu neudržujem kontakt. Většina ještě studuje a nemá ani vážnou známost. . . ☹ A s dítětem nějakou maminu, s kterou bych mohla vozit a poklábosit neznám (teda až na tu z baráku).

holky a taky jste zjistily, ze se neda bavit s lidmi s kterymi si clovek rozumel driv, ale ne ted, kdyz oni nemaji deti? 😕

joj 😉

😔

Ahoj..tak se taky přidávám..a jsem ráda,že je nás víc..zní to hloupě,ale vy víte,jak to myslím 🙂 Jsem sice z maloměsta,ale kamarádky s kočárkama jen potkávám,jak se spolu vesele baví a já sama kolem projíždím a nevím,jak se k nim přidat..ahoj,jak se máte,můžu se přidat?.. Kdo z vás by se takhle uměl vetřít? 😝 Kamarádky mám,ale s dětma už odrostlýma,tak že když se zeptám na radu,když byly maličký,tak si to už ani nepamatujou,nebo se jim nechce vzpomínat,další dítko zatím nechtějí,řeší práci,která není a jsou tak nějak otrávený.. Další kamarádky mají děti v nedohlednu,protože nemají pořádný vztah nebo žádný a přitom by miminko už chtěly a přestávají se s tím vyrovnávat,tak mě s malou ani moc vidět nemusí, sice to chápu,ale i tak mě to moc mrzí a to vědí,že jsem na všechno taky musela dlouho čekat.. Jinak,jasně.. plno lidí je na tom hůř...

lisounek jojo 😔 vykřikují,smějí se nahlas u spícího mimi, sice venku,ale u kočárku kouří a nenapadne je to nedělat.. jiní závidí, další jsou smutní..

tak to mě úplně vždycky vytočí, když mi někdo začne u kočárku hulákat a nebo třeba kouřit. Nemám nic proti kuřákům, sama jsem kdysi kouřila, ale myslím si, že cigarety a děti k sobě nepatři 😠

jj presne s tema cigarama se setkavam porad a se svobodnymi rvoucimi lidmi taky, ale je pravda, ze sama jsem to nevnimala dokud jsem nemela ditko...asi je to prirozeny vyvoj..ale me jde spis o to,ze jako i ta domluva je tezka, protoze oni proste nerozumi tomu, ze se vse prizpusobuje diteti a ze ma svuj rezim atd. a ze nemohu byt nekde presne trebas v poledne atd. 😒

Lamarika, no to zas mame rovnake, ako som vydata, stratila som domov, priatelov(vsetci slobodni), zazemie...zacinam odznova a musim si zvyknut a naucit sa tu byt doma, kvoli malemu, nebyt jeho..neviem..Lisounek, jaj, toho sa bojim...ja mam napr na Sk znamu, je tiez mamina, a jej ide strasne na nervy, ked sa musi rozpravat o detoch...ze ona si chce oddychnut, ked je s priatelkami...na jednej strane chapem, ale na druhej, skusenosti treba a dieta je cast nasho zivota..Nella 😔

No právě, ti svobodní a bezdětní prostě některý věci co my už bereme automaticky nechápou 🙄 Taky se vždycky uklidňuju, že jsem byla stejná, ale rodičovský pud je rodičovský pud 😅

jj lis, určitě je to přirozený,ale tu nedochvilnost by pochopit mohli.. nojo časem až sami porodí..

jj presne a taky me desne diskriminuje, kdyz mi moje vdavajici sestrenice vzkaze, ze na svatbu jedine bez deti..jako na jednu stranu ji chapu, ale na druhou stranu z pozice matky jsem nastvana, protoze jako moje dite je moji soucasti a kam ji mam jako dat, kdyz babicka s dedou budou na te svatbe?? jako hodne casto si pripadam uplne spolecnosti odepsana a pritom jako mozna poznaji az sami jednou budou rodici 😠

jj myslim ze uz to nejde nebavit se o detech, chte nechte proste...holky ja takhle ztratila "kamaradku" kt.javascript:addEmoticon('8-(','vBody') ma o 9 mesicu starsi dite a jednoduse uz zapomela, co to obnasi kdyz dite jeste nechodi, ze neni vhodne s nim jet napr. na prohlidku hradu nebo do jeskyni a ze jako drzet dite na kocarku nekolik hodin se mi prici,kdyz vylozene nemusim...jenze jeji chlapecek beha, vse se muze zastavit hrat si s klaciky a ja mohu dite tahat na rukach, az jsme otravene ja i ona...proste jako obcas clovek narazi na nepochopeni lidi u kt. by to necekal...a to jsme spolu rok kocarkovali a vse..ted se nezname 😕

Lamarika, ako hovoris🙂pudy sa nezapru🙂Nella, casom🙂Lisounek, vsak na to pridu, na kazdeho pride 😀 je to od nich dost neohladuplne 😠 Lisounek, to ma mrzi 😒 co by clovek vsetko necakal a co pride 😖 😔

jj presne kamoska byla a neni jako ale alespon si clovek otevrel oci stacila jedna spolecna dovolena prvni a posledni 🤐

Lisounek, tak , treba v tom vidiet pozitiva, lepsia ziadna ako zla spolocnost 😉 a babo je samo prvorade, nie ho unavovat do vycerpania 😔