Problémy s puberťákmi

kaccistar
24. črc 2017

Ahoj holky, idem si hlavne povzdychnut.. ale premýšľam už nad psychologom.. s partnerom sme spolu 3 roky, máme takmer 2 ročného syna a k tomu od muža 2 chalanov (bez mamy). Zo začiatku to bola pohoda, samozrejme láska ako hrom, nadšenie z veľkej rodiny. Odsťahovala som sa k mužovi za Prahu.. ale všetko sa zmenilo, stavame v Prahe dom, takže muža takmer nevidím, pripadá mi, že spoločné už moc toho nemáme. Okrem toho podniká a ešte chodí do práce. Deti ráno vozí do školy. Poobede som ich vyzdvihovala ja ale na úkor malého, ktorý každý deň úplne zbytočné takto trávil 3 hodiny v aute, pritom do vedľajšej dediny chodí každých 15 minút bus.. tam by som kluky mohla vyzdvihnúť. Posledný mesiac skoly som si postavila hlavu a odmietla ich voziť, pretože majú dosť rokov na cestovanie.. 13 a 15.. to sa im samozrejme nepáči a tak pre nich občas lieta stále táta.. o to dlhšie potom pracuje. Takže my spolu už nemáme vôbec žiadny spoločný čas, večer v rýchlosti preberieme provozni info a to je asi tak všetko. Do toho kluci začali byť neskutočne drzi a keď sme spolu sami doma, tak ten starší nie len že je na mňa drzi, keď mu poviem aby vôbec niečo v domácnosti urobil, ale ešte aj celkom drsne škube s malým a ten potom plače.. vždy má nejakú vyhovorku. Pred partnerom sa tvári akože pohoda a nič si nedovolí.. na všetko mi odpovedá "proč" alebo "proč bych to měl dělat".. keď sa neudrzim, poviem mu, že pre hovno, čo samozrejme nie je správne, ale máme doma 3 deti a dom a nejako nemám čas vysvetľovať 10x.. už ma to ani nebaví a začínam premýšľať, či to vôbec zvladnem.. partner to považuje za normálnu pubertu a ja mam byť tá rozumná.. ale on má vždy len info od toho syna čiže dosť osekané a prispôsobené.. kluci sú lenivi, nič nerobia a teraz cez leto od rána do noci len hrajú na počítačoch, tabletoch a telefónoch.. iné záujmy nemajú..naposledy na mňa vyleteli, obidvaja, že oni majú prázdniny a prečo by mali niečo robiť.. vyžadujem len pomoc v domácnosti, aby si po sebe uklizeli. A že keď som si poridila mimino, tak mam prázdniny stále, takže mám si to robiť sama.. ale ja už fakt odmietam robiť taxikara, slúžku a dozor dvom pubertakom.. partner tvrdí, že až dostavame, tak bude mať viac času a zlepší sa to.. ja sa bojím, že nie a to čakáme miminko. Moc sa ani neviem tešiť a partner neprejavuje nič..tak teda neviem, či je to na psychológa, alebo pár panákov každé ráno, aby som to všetko prežila 🙂 ☹ 🙂 ako to máte doma vy s pubertakmi a prácou? A ako reagujete na provokácie a odmlouvání?

panickatlamicka
24. črc 2017

No popravde, rict mi ve 13 macecha nebo otcim, at pomuzu doma, tak jsem taky drza jak vopice a uz z principu, ze mi to rika v podstate cizi zenska ( ktera se mozna snazi hrat si na to, jaka je autorita?), bych nic neudelala. Ja vzdycky rikam, kdyz chces na nekom neco zmenit, zmen nejprve sebe. 😉 Takze bych drze poznamky a ,,prooooc?" brala s nadhledem, o pomoc kluky slusne zadala a normalne vysvetlila, proc pomoc pottrebuju. Mozna jim se svym ,, pro hovno" prislas inmalinko smesna a v podstate jsi udelala to, oc jim slo. Takze: kluci, dneska je toho na me moc. Vubec nestiham sundat pradlo ze snury a hodne by mi pomohlo, kdybyste to udelali vy. Mohu se na vas spolehnout, prosim?" ona je totiz vetsinou chybav komunikaci. 😉

blaablaablaa
24. črc 2017

Chápu, že to musí být na švestku. Souhlas s názorem výš - jakmile se vytočíš, tak oni dosáhli svého. To je to pubertální testování hranic. Myslím, že doma by se zapojit měli, o tom žádné. ALE - tohle by měl v první řadě zařídit tatínek. Opravdu čím dál víc vidím, jak ti otcové ve výchově fakt chybí. Takže za mě - rozhodit povinnosti mezi všechny členy rodiny (musíte se domluvit, být s partnerem jednotní) a na tom opravdu trvat. Když je potřeba udělat něco "navíc" - slušně poprosit, nevyjíždět. Já jsem byla nasraná i na vlastní rodiče, když po mně v tomhle věku něco chtěli 😀 A próóóóóóóč? 😀

niski
24. črc 2017

Mohli by tátovi pomoci na stavbě třeba jako brigádu,možná by se cítili potřební a dospělejší. V tomhle věku odmlouvají asi všichni. ale motivovala jsem je tím, že pokud chtějí něco navíc (jít do kina nebo MCdonaldu s kamarády, být déle venku, účastnit se nějakého festivalu ...), tak ale musí nějak prokázat, že už jsou na to dost velcí a zastanou i nějaké povinnosti. Taky jim vždy poděkuji, i když mně za domácí práce nikdo neděkuje 🙂

verkaver
24. črc 2017

@kaccistar No jo,ale kdyby ti kluci byli biologicky tví,taky by ti vadilo je vozit a jezdit pro ně? Asi ne,že... Já mám kluky přesně v tom věku a vždycky,když potřebují,je kamkoliv a kdykoliv odvezu,pokud to tedy není vyloženě kravina,což škola jistě není. Až budeš mít své vlastní děti v tom věku,taky to pro ně jistě ráda uděláš 🙂 Myslím,že kdyby byli všichni tví,tak by sis tu nestěžovala,že se takto chovají. A oni se podle mě chovají úplně normálně,jasně,že jim v pubertě hodně věcí vadí,ale to všem puberťákům,to je normální. A čas,který tráví manžel s dětmi,protože je veze do školy,na nějaký kroužek,ke kamarádům atd. mi tedy vůbec nevadí,neberu to jako promrhaný čas a už vůbec ne na náš úkor!! Já jsem právě ráda,že se dětem věnuje a než by měli někde zdlouhavě cestovat,že je raději jeden z nás zaveze,vždyť to jsou přece naše děti a chceme jim co nejvíce pomoct. U tebe vidím jediný problém v tom,že kluky nebereš jako svoje a proto ti vadí,že tvůj partner tráví čas s nimi a pomáhá jim,vozí je... kdyby byli vaši společní,tak bys to jistě neřešila. Pardon,ale takto to na mě působí,nespravedlivě rozděluješ jeho a vaše děti.

japona
24. črc 2017

@kaccistar Kluci se chovají jako normální puberťáci. Je značne naivni si myslet, že az vás nejmladší doroste do podobného věku, tak vám bude nadsene pomáhat s domácími pracemi🙂. A také vás bude obtěžovat pro vašeho nejmladšího jezdit a poslete ho na bus? Vidim to na klasiku: macecha se nesrovnala s dětmi z chlapova předchozího vztahu. A príchodem vlastního dítěte nenávist ještě graduje. Pokuste se s tím něco dělat..

panickatlamicka
24. črc 2017

@verkaver
@japona souhlasim s vasimy nazory, holky.

oveckaluky
24. črc 2017

No, já tedy občas s nadsázkou říkám, že pubertu naší starší dcery (16 let) jedna z nás dvou nepřežije...doma s ničím nepomůže, věčně brblá, ty její nálady, to je děs...a to je moje vlastní a slušně vychovaná (mimo pubertu teda 😀 )... mladší je rarach, ale myslím, že její puberta bude možná i horší 😀

Jinak tedy musím říct, že i na mě působí povzdech tak nějak rozpolceně - na jednu stranu chápu, protože vím, co mám doma ( a to jsem to od mala vychovávala), na druhou stranu mi taky přijde, že dost rozlišujete "vlastní a ty druhé", to potom chápu i jejich chování - asi bych nebyla jiná. Psychologa neřešte, zkuste si spíš sednou s dětmi i mužem a všechno v klidu probrat - to nejdůležitější při jakémkoli problému je mluvit o tom a nedusit to v sobě 😉

zmrzlinka
24. črc 2017

Ja si myslím že by mel zasáhnout chlap-otec a měli by ste si domluvit jasné pravidla....kdo co a kdy bude uklízet.A s tím dojížděním Te chápu....

martiina_k
24. črc 2017

já teda nevím, ale "děti" ve věku 13 a 15 let už jsou dost velký na to, aby domů ze školy mohly dojet autobusem. Zvlášť když jim jezdí každých 15 minut. Kdyby se jednalo o děti na prvním stupni, tak neřeknu... ale tohle už jsou velcí kluci. Myslím si (možná mylně), že k vlastnímu rodiči si děti netroufnou tolik, jako k nevlastnímu. K nevlastnímu nemají žádnou (nebo minimální) úctu a respetk. A navíc si umím představit, že to dělají tak, aby to biologický rodič neviděl.
Jinak nevím, co bych poradila, problém je i to, že s otcem kluků netáhnete za jeden provaz. Přeji hodně sil, zvlášť když čekáte ještě další miminko.

rori1986
24. črc 2017

Tak souhlasím s názory výše..
Popsala bych to spíš jako tvou depku.Seš doma s malým sama,manžel furt v čudu a dva puberťáci co doma nehnou ani prstem.Nejsi první ani poslední koho to potkalo.Nezlob se nechci to zlehčovat,ale taky jsem si podobnou depresí prošla.Na druhou stranu,asi sis kluky opravdu neosvojila,jinak by jsi nenapsala,že pak je kvůli nim dýl v práci a na tebe nemá čas.U vlastních dětí to bereš jako samozřejmost.Máš pravdu že kluci jsou velcí a busem by to jistě zvládli,pokud je otec v práci a ty to s malým nesťíháš...
Puberta je složité období a s otcem dětí by jste měli nastolit nějaká pravidla.Bohužel ale svým přístupem nebo slovy na hovno toho moc nezměníš,ba naopak.Pokud by jsi byla moje macecha a takhle mi odpovídala,tak bych tě taky neposlechla a nerespektovala.
Věděla jsi do čeho jdeš,jenom sis v hlavě asi zlehčovala situaci.Dala ses do boje,tak bojuj,to je moje rada.

kamste
24. črc 2017

Když jsem byla v pubertě, tak u nás doma byly zavedené "služby" - večer jsme dostali práci na druhý den a na nás pak bylo, kdy jí uděláme (jen to muselo být do večera): např. nádobí nebo zamést podlahy nebo zalít kytky nebo vynést odpadky....

Co se dělo, když jsme službu nesplnili?
Jednou sestra nádobí neumyla a šla ven - večer našla u sebe na posteli velký škopek špinavýho nádobí
Když brácha cestou ze školy nekoupil chleba... a tvrdil, "že ho neměli", tak vařil večeři (polívku z pytlíku)
A nebo se sáhlo na kapesné (předem domluvená výše "pokuty")

Přišlo mi to fér. Domácnost je společná a všichni by se na jejím chodu (přiměřeně svým schopnostem) měli podílet.
Jen je potřeba to domluvit a dobře promyslet s partnerem - nejlépe, aby je s tím seznámil on. Ze začátku jedna práce za den - a víc po nich nevyžadovat. Časem po vzájemné dohodě lze přidat...

Něco podobného je i v knize "Sedm návyků vůdčích osobností" - dát dítěti zodpovědnost (nepřipomínat ani průběžně nekontrolovat - až v domluveném "termínu" - opět nejlépe s otcem kluků - jen zhodnotit - bez výčitek...)

blaablaablaa
24. črc 2017

Tak já teda beru dojíždění pro takové velké kluky taky za zbytečnost, když jim jede MHD. Ale rozumím jim, že je pro ně odvoz pohodlnější. A nemyslím, že to má moc souvislost s tím, jestli jsou vlastní, nebo ne. Pro nás naši taky nejezdili, když jsme se mohli dostat z bodu A do bodu B sami, takže podle toho na to i koukám. A za sebe taky říkám, že mi těhotenství dávalo celou dobu dost zabrat, takže bych taky nejezdila jen proto, že chlapci nejsou ochotni sednout na autobus. Zase to nějaký hranice chce, jen je vymezit jiným způsobem, než bylo popsáno.

mrkvicka88
24. črc 2017

To ježdění by mě asi nebavilo ani u vlastních. Já dojížděla přes celou Prahu a ještě 20km za ní každý den do školy, ze školy. Byla to cesta na hodinu a víc a nikdo pro mě nejezdil. Pravda je, že to bylo šíleně náročné a pro svoje dítě bych to nechtěla. Takže záleží jak dlouho ta cesta trvá. Nějak totiž nechápu úplně ten popis cestování (dítě 3h v autě, autobus do vedlejší dědiny..) Jak dlouho jim ta cesta ze školy trvá busem? Ostatní mi příjde jako normální chování puberťáků. A osobně ani teď když mi někdo řekne, že mám něco udělat, tak je to vopruz a udělám to až se mi bude chtít.

oveckaluky
24. črc 2017

Padlo tady několik dotazů, a autorka nějak nereaguje...trochu divné...

blaablaablaa
24. črc 2017

@oveckaluky třeba tu nesedí celé dny? 🙂

kamste
24. črc 2017

@oveckaluky třeba ještě dává spát batole...

panickatlamicka
24. črc 2017

@oveckaluky treba nekam veze kluky 😀

oveckaluky
24. črc 2017

@blaablaablaa Tomu rozumím, ale když se někde na něco zeptám, očekávám odpověď, a když očekávám odpověď, tak aspoň chvilkama nakouknu - a tady autorka ještě nenapsala nic...ale asi to beru jen podle sebe 🙂 Nicméně nemyslela jsem to ve zlém 😉
@panickatlamicka I to je možné 😀

drakenn
25. črc 2017

Já souhlasím s názory, že kluci v tomto věku by opravdu už mohli cestovat busem sami. Vodit za ručičku už opravdu nepotřebují a trocha samostatnosti jim určitě neuškodí.
Co se týče chování k tobě- tohle bych nechala k řešení manželovi. On musí nastavit pravidla, je to jejich otec. Né že ti je hodí na krk a starej se a pokud uděláš ty rozhodnutí, že je vozit nebudeš, měl by tě podpořit a ne že je začne vozit on. Promluvila bych s mužem konkrétně o této situaci. Ty chceš, aby ti doma pomáhali a on je podporuje v lenosti. Navíc jsi těhotná a trávit 3 hodiny denně v autě pro tebe není vhodné.

kaccistar
autor
25. črc 2017

Dámy, ďakujem všetkým za názory a všetky beriem. Nie s každým súhlasím, pretože rada by som podotkla, že deti neberiem na moje a tvoje.. pre všetky naše deti robím všetko bez výnimiek. Skôr ma mrzí tá naša situácia, pretože je to momentálne hrozne v napätí, čo nikdy predtým, nebolo... v tom som rada, že to ale proste potvrdzujete, že je to len puberta a tak dúfam, že raz to prejde. Čo ale si myslím ja, tak povinnosti deti v tomto veku už mať majú a tak nejak ma nebaví sa s nimi o tom hádať a neustále kontrolovať a pripomínať a prosiť. Podotýkam, že vždy slušne poprosím, občas tak 5 krát, než sa to stane... vybuchla som už teraz naposledy raz a nie je teda zvykom odpovedať "hovno".. to práve viem, že bola chyba a preto sa tak trošku s úsmevom pýtam, či mi netreba psychológa na zvládnutia puberťákov (a je jedno, či mojich, našich, tvojich, jeho..).. 🙂 čo sa týka cestovania, tak pre mňa a malého je to akcia na 3 hodiny, pretože musím ho zbaliť na "výlet", dostať sa do mesta, počkať tam na kluky (často keď vedia, žš ich čakám, tak si ešte pokecávajú po hodine s kámošmi) a potom prísť domov. Bus im ide od školy do vedľajšej dediny a trvá to 55 minút. Preto mi príde v tomto smere nefér, že sa nechcú vzdať svojho pohodlia a tým pádom to dolieha na celú rodinu (nie len na môj čas s partnerom, to momentálne ani nejde).. partner príde večer vyčerpaný, ja som unavená z toho lietania a starania sa a tým pádom to presne vedie k tej skoro-depke.. ale som rada za názory a budem to brať tak, že puberta raz prejde a hotovo 🙂 ostatné je asi problém v komunikácii mňa a partnera a to si samozjreme musíme vyriešiť sami. Ale ďakujem za názory, fakt si to cením a rada som si to prečítala, aj keď som nereagovala hneď, pretože lietam jednak po doktoroch a kontrolách a jednak má malý 38,5 a do toho si líčím byt na prenájom. Tak sa ospravedlňujem paní, ktorá sa hnevala v príspevku vyššie, že nereagujem.

zuzineckah
25. črc 2017

@kaccistar hele, čekáš mimino, to samo o sobě některé ženy nezvládají ani když žádné další dítě doma nemají, takže některé chytré názory tady moc nepobírám 😉 já tě chápu, i tvou frustraci. Nicméně taky si myslím, že se jejich puberta sešla s dalšími "nevhodnými" okolnostmi a výsledek je, že si z toho na švestku. Řekla bych, že je to přirozené a snažila bych se nad to povznést.
Ale zaráží mě dvě věci - jednak pokládat za normální, že kluci v jejich věku nemají žádné povinnosti (!!!) a jednak dělat takovým "starým capům" taxikáře!!! To bych okamžitě zrušila. Je naprosto scestní dávat to do souvislosti s tím, že kluci jsou od manžela a ne tvoji 😨 Neřeknu, kdyby kvůli špatnému spojení nestíhali nějaký kroužek nebo něco takového, ale nechat se odvážet domů, když spoj mají, tak to je tedy síla! Nečekají náhodou i červený koberec a fanfáry???
Já mám 15 letou dceru, která taky dojíždí do školy (vlakem, jednokolejkou, cca 10 km) a nemá s tím nejmenší problém od 5. třídy. Prostě není tak bezohledná, aby to vyžadovala (a je moje vlastní!).
Obrovskou chybu vidím u táty, evidentně kluky k žádným povinnostem nevede a zřejmě z nedostatku času je radši podporuje v jejich požadavcích a názorech. Ano, puberta je náročná a u každého dítěte jiná, ale to neznamená, že se budou tolerovat jakékoliv manýry a odrzlé chování...
Vidím to na promluvu s manželem, klidnou a konstruktivní. Máte toho hodně, nenechte se tím semlít. Když si to ujasníte spolu, pak bych se přimlouvala i k rozpravě s klukama, třeba je něco štve a vypadne to z nich, dejte jim prostor... Rozhodně to chce víc komunikace, trávit víc času jako rodina, i za cenu toho, že některé práce budou trvat o to dýl... Na druhé straně nevidím důvod, proč kluky nezapojit do práce na stavbě, proč by nemohli pomáhat? Předpokládám, že taky mají své nároky, ve kterých jim vyhovíte, tak určitá reciprocita by mohla fungovat, aspoň by se naučili skrouhnout tu svoji bezohlednost a pohodlí, nemluvě o tom, že nějaká ta zručnost se do života zcela určitě hodí...
Ad výchova puberťáka - na to není žádný univerzální návod, který by fungoval na všechny (bohužel 😅). Ale mně se osvědčilo přistupovat k některým věcem s humorem, obracet je na srandu, tak abych dceru rozesmála (někdy ze mě vypadne něco vtipného, až sama se divím 😀). Když se zařechtáme, pak se vrátím ke svému požadavku a obvykle to dcera udělá.

blaablaablaa
25. črc 2017

@kaccistar jestli chceš radu někoho erudovaného, tak mně se nedávno dostala do ruky knížka od Lidmily Pekařové - Jak žít a nezbláznit se. Paní je dost drsná, ale myslím, že dokáže krásně uhodit hřebíček na hlavičku 🙂 a opravdu se bude muset zapojit partner - a není to o tom, že jsou děti jeho, ale že on je chlap. Držím palce, ať to zvládnete 🙂

panickatlamicka
25. črc 2017

Mezi náma, já bych si ve 13 připadala jak trapka, kdyby mě rodiče vozili ze školy autem😀 no je vidět, že to dnešní decka vidí jinak. A za mě platí, co jsem to napsala výše: změn především svůj přístup, rozumej- vykomunikuj si ty věci tak, aby měly pro tebe únosnou mez.. Než se nadejes, puberta kluky přejde a nastoupí puberta tvých bio děti.😂

sisstin
25. črc 2017

@blaablaablaa v realu je pani 5x drsnejsi 🙈😂

blaablaablaa
25. črc 2017

@sisstin fakt? 😀 a je tak dobrá, jak si myslím? 😀

sisstin
25. črc 2017

@blaablaablaa mne tedy nesedla ani jako clovek a nazory na vychovu jsou uplne opacne s mymi :D ale delala jsem u ni zkousku a musela si odsedet asi jeji 4 prednasky :D

sisstin
25. črc 2017

@blaablaablaa v soku jsme z ni byly vsechny, nikoho takovyho jsem do ty doby neznala... hodne si zaklada na vzdelani, kdo nema minimalne 3 VS a doktorat je uplnej debil :D knizka neni uplne zla, ale real je fakt bizar :D

blaablaablaa
25. črc 2017

@sisstin mně se právě ta její knížka dost líbí. Jo, je tam pár věcí, které mi nejsou úplně po chuti, ale v zásadě se mi moc líbí pohled na fungování domácnosti a opravdové zapojení otce do chodu rodiny. Dává mi to smysl a má to hlavu a patu. Tak tu bych někdy ráda viděla naživo 😀

terezie87
25. črc 2017

Nečetla jsem všechny komentáře,ale s těmi počátečními nesouhlasím.Mam syny 10 a 12 a 5ti měsíčního raráška.Kluci jezdí autobusem do školy i že školy.Obcas prostě musí pomoct s úklidem,protože je to i jejich binec a měli by se naučit buď být poradnejsi nebo to prostě občas uklidit.A i mně občas už dojde trpělivost s nervama a hlesnu neslušné slovo.Nemam žádné depky a své děti miluju,to ale neznamená,že je budu neustále vodit za ručku a vše dělat za ne.Meli by se pomalinku a zlehka připravovat na život.Myslim,že vaše chování je normální vzhledem k okolnostem a bohužel i kluků.Moji kluci také odmlouvaji a brblaji.Kazdopadne by třeba stálo za zkoušku sednout úplně všichni dohromady a vše si narovinu vyříkat a s trochou štěstí si ujasnit nějaká pravidla vhodná pro všechny strany.Hodne štěstí a pevné nervy přeji 🙂

eviicka
25. črc 2017

Souhlasím, že Pekařová umí uhodit hřebíček na hlavičku a že je svým způsobem drsná. Znám ji z reálných přednášek a několika DVD (ideální když není moc času na čtení) a její pohled má určitě něco do sebe.

A jinak taky souhlasím s pozdějšími komentáři.

@kaccistar máš toho naloženo opravdu hodně, jsi borec pokud to jen trochu zvládáš. Určitě to bude chtít rodinnou poradu a pár pravidel... Větší zapojení tatínka (jak už tu bylo řečeno jako toho chlapa) a ono si to sedne. Držím palce.