Psychika po potratech a vyrovnání se s realitou

anicka1211
24. čer 2017

Ahoj holky, zakládám tuhle diskuzi pro sebe a všechny, které jste na tom stejně. Mám za sebou 4 potraty během dvou let. Není to lehké si to přiznat a mluvit o tom, ale už jsem pokročila do stadia, že jsem to dokázala veřejně přiznat, protože mě nebavilo, jak se mě každý ptá: A co miminko, ještě jste/si mladá, ještě bys mohla mít děti . . .atd. Tak jsem prostě řekla, že jsem čekala holčičku a že jsme o ni přišli, dotyčnému hned sklaplo a omlouval se, řekla sem, že už je to po čtvrté během dvou let, rozplakal se ten člověk a litoval mě. Uklidnila jsem ho, že brečet nemusí pro mě, že jsem se s tím už vyrovnala a to je taky pravda. Udělala jsem pro své 4 andělíčky mši v kostele za pomoci našeho milého faráře a od té doby cítím, že jsem je nechala v klidu odejít do nebe a i teď, co mi umřela babička cítím jakýsi klid, že se mi tam o ty moje drobečky babička stará, že tam v nebi nejsou sami.
Přesto ještě občas mám bolest z prázdné náruče, že moje tělo vždy nadopované hormony se chystalo na narození děťátka, které se nakonec nenarodilo a odešlo moc brzy a mě zůstala jen prázdná náruč a tělo plné hormonů. A teď se s tím poprat.
Už jsem vyrovnaná s potraty, že se mi ty děti nenarodily, že 'umřely", ale nedokážú se nějak pořád srovnat s tím, že se ty potraty opakovaly a nelze vyloučit, že se budou opakovat, protože mám antifosfolypidový syndrom a moc hustou krev a musím brát léky na ředění krve a i přesto, že jsem je v třetí těhotenství brala, stejně jsem o maličké přišla. Takže nemám žádnou záruku, že se to nebude opakovat a toho se děsím. Je mi teskno z každé těhotné, i když jim to přeju a už nezávidím, ale přála bych si mít aspoň kousíček jejich štěstí.
Začínám se smiřovat s tím, že možná už dítě mít nebudu, ale ta představa mě hrozně bolí a nevím, jak tuto situaci, pokud nastane - přijmout.
Mám malou zásobu vajíček - mám mít předčasný přechod, do toho antifosfolypidový syndrom, do toho jedno dítě mělo chromozomální vadu, a ještě mám ke straně kostrč a slabé pánevní dno. A do toho musím být pod neustálým dohledem lékařů a když bych dítě plánovala, tak musím podstupovat léčbu a být furt na kontrolách, takže to ani nemůžu hodit za hlavu všechno a neřešit to a těšit se pak, jak jiné maminky, které tyto problémy nemají a pak to hodí za hlavu a otěhotní, ani neví jak, i když jim to prvně dlouho nešlo. Nám otěhotnit jde, ale nejde to donosit, a když otěhotním a neřeším to s lékaři, tak o to přijdu ať je to dobré nebo špatné a když to řeším, tak o to taky přijdu. Ale třeba je šance, že když to bude dobré a budu léčena a pod dohledem,, že to donosím, ale záruku nemám. Proto bych potřebovala rady a podporu těch, co jsou na tom stejně nebo už opravdu to dítě mít nemohou a jak se s tím smířily. Sama nevím, jak tuto realitu, jestli nastane, přijmu, cítím, že to nedokážu aspoň ne teď.

obyvatelka
24. čer 2017

Ahoj. Je mi to moc líto. Mám za sebou dva potraty a vím, jak byly těžké, taky mám málo vajíček, podstoupili jsme kdeco, snažili se pět let a furt nic. Pak jsme rozjeli adopci, během třičtvrtě roku jsem 2x otěhotněla, jednou potratila a z druhého je krásná, zdravá dcera 🙂 O adopci jste neuvažovali s partnerem? to by mohla být cesta, jak mít dítě, i když ten proces je teda šílený, ale potom, co máš za sebou, bys ho určitě zvládla levou zadní, jsi velice silná žena, přeju ti jen to dobré a myslím na tebe 🙂

lennus
24. čer 2017

@anicka1211 Ráda bych tobě a dalším ženám s podobnou zkušeností napsala, že od tří potratů vzniká nárok na lázně od pojišťovny.
Nedávno jsem se vrátila z Fr. lázní a ráda bych o této možnosti více informovala ženy, protože lékaři bohužel na lázně sami od sebe neupozorňují a je to škoda.

Tady je k tomu tématu diskuze:
https://www.modrykonik.cz/forum/jdeme-na-to/podstoupili-jste-lazne-pri-neplodnosti/

A tady můj článek: https://www.modrykonik.cz/blog/lennus/article/jak-se-nenechat-odbyt-lekarem-9noy51/

anicka1211
autor
25. čer 2017

@obyvatelka ahoj, o adopci jsem také přemýšlela, ale manžel to zavrhl stejně jako já později, protože mám syna z prvního manželství a manžel taky syna z prvního manželství a výchova dítěte, které není tvé je dost náročná stejně jako výchova vlastního dítěte, když s tebou nežije jeho pravý otec a dítě má po něm dost vlastností ale ty nevíš jak na ně. Kdybychom adoptovali, tak bychom vůbec nevěděli, jaké geny podědilo a po kom a co od něj očekávat. A i kdybych tohle přešla, i bych to dokázala,miluju děti, ale syn chce vlastního sourozence, dokonce jsme si prožili docela i těžké období kdy můj syn strašně žárlil na manželova a nechtěl ho přijmout. Teď už je to v pořádku a zase spolu vychází, tak pochybuju, že by přijal úplně cizí dítě.:(

anicka1211
autor
25. čer 2017

@lennus ahoj,dekuju za podporu a za radu s laznemi.Take jsem o nich premyslela,protoze mi je jedna maminka tady na koníkovi uz taky radila. Ptala jsem se na to sve gynekolozky,ale ta mi rekla,ze mi v mem pripade nepomůžou,ze muj problem nevyřeší. Ze je to o sedacích koupelich a koupelich,zabalech atd a ze muj problem tohle nevyřeší.Tak jsem to vzdala. Ale tys me znovu nakopla,hned jsem si otevřela ty odkazy cos mi poslala a zacetla se. Našla jsem si další a další informace o účincích procedur a ač by mi třeba nepomohly s donosenim miminka,ale pomohly by mi po psychické stránce,která to hodne potřebuje. Od 1.7. jsem u jiné zdravotní pojišťovny,tak bych to zkusila řešit.Jen nevim,kdo by se mi ten mesic,co bych byla v lázních staral o syna,kam bych ho dala. Ani on by takovou dobu beze me nevydržel,když sem mu rekla,ze bych mohla jit do lazni,tak na me vytrestil oci a kdyz sem mu rekla ze na mesic,tak se mu chtělo brecet,ze tak dlouho pry nevydrží,nespokojil se ani s tin,ze by za mnou o víkendu mohl. Je na me dost vazany od mala,protože kdyz byl jeste miminko,tak od nas odešel manžel,jeho otec a byla sem na nej sama.

lennus
25. čer 2017

@anicka1211 Lázně rozhodně pomoct můžou, člověk se tam dá i psychicky hodně do kupy. V případě potratů je i dobré cvičit Mojžíšovou, která se cvičí i tam, poté, co tě proklepne dobrý fyzioterapeut, kterého si určitě najdi.
Mě ten přístup gynekoložky ani nepřekvapuje, mě taky odrazoval, ale nedala jsem se, pomoct může cokoliv, čemu budeš věřit a byly to naprosto úžasné tři týdny. Jezdí se na tři, ne na měsíc, ale můžou ti to prodloužit, pokud bys tam chytla menstruaci. Mám doma tříleťáka, na jeden týden dojela babička, pak na tři dny druhá a manžel si to zařídit v práci, aby mohl končit dřív, vždy to nějak jde. Na víkendy za mnou jezdili, takže jsme se viděli. Malý je na mě taky dost fixovaný, narodil se předčasně, ale zvládli to skvěle. Když nejsou s mámou, nakonec to není tak hrozné, jak si člověk myslí.
S lázněmi držím palce, nedej se, máš na ně nárok, kdyby cokoliv, klidně se mi ozvi a ráda s čímkoliv poradím, ale na té diskuzi o lázních, je tu i další diskuze přímo o Františkových, které mají nejdelší tradici, co se týče léčby gynekol. potíží, se dozvíš vše potřebné.

lennus
25. čer 2017

Jinak ty procedury jsou zaměřené na prokrvení pánevního dna, pánevní oblasti a i se díky slatině, která je léčivá, obnovuje sliznice.
Lékaři o tom tolik neví, v lázních by ti řekli více.

anicka1211
autor
25. čer 2017

@lennus dekuju ti moc za rady a podporu,moc mi to dodává nove sily,aspon po te psychické stránce,ta je na tom nejhůř. Zjišťuju,ze toho čeho se nejvic bojim je to,ze se potrat bude opakovat,ze to zas bude spatne. A jestli mi na tu psychiku muze neco pomoct,udělám proto vse,i kdyby to jiny ucinek nemelo,ale muj syn potřebuje mamu,která je v pohode a to nejsem,za ty dva roky se ze me stala hromadka nestesti.