Psychika

andryyysssek
15. srp 2016

Ahoj holky,potřebuju se jen vypsat,nehledám radu,spíš názor ☹ Když bylo synovi asi dva měsíce,začala jsem mít stavy,kdy mi lezl strašně na nervy,byl hodný,krásně spinkal,ale strašně mi vadilo,když brečel.Byla jsem nervní,hnusná,protivná,nebavilo mě se o něj starat,měla jde myšlenky,že ho umlčím polštářem,jen jsem brečela,atd.Přešlo to po 14dnech samo.Malý je strašně akční,neustále ho musím napomínat,pořád něco bere,tam rozsype,tam vylije...Podotýkám,že není hyperaktivní,jen strašně akční a neposedný.Čas od času mi rupnou nervy,kdy jen řvu,jsem hnusná a protivná.Dnes jsem to ale neustála.Rozbil talíř,když se počůral,nimral se v tom rukama,pořád bere věci,které brát nesmí,a já se neudržela,a totálně jsem vybuchla,že na to nemám nervy,že mě malý jen zlobí,že ho mám plné zuby,a pak jsem začala brečet vzteky.Pak jsem se malému omluvila,vysvětlila,že ho miluju,i když jsem někdy zlá,a objímala ho,a zase brečela.Tentokrát z lítosti.Občas to prostě nedám,byla jsem vždy nervák,ale takový ne.Myslíte,že to souvisí s tou poporodní depresí,že z toho nejsem úplně venku?Nebo tím,že mám více starostí,než dřív? ☹

pajita
15. srp 2016

Ahoj, od zari do brezna jsem mela mensi deprese, mala mi tez rvala a partner v zahranici (bydli tam a my v CR a na vikend doma), byla jsem z toho spatna ze to nezvladam a mala vecne urvana, spatne kojeni, vse se seslo a ja pak se hadala s partnerem a malem jsme se to ukoncili, rekl bych ze jsou to hormony a mela bys vyhledat pomoc, nebudes prvni a posledni... Nejvic na me pusobi MS, driv jsem na to netrpela, ale po porodu MS je desna s mymi nervama... Pokud vyhledas psychologa urcite se ti ulevi kort kdyz jsi mela chut vzit polstar na syna, to uz bych hledala pomoc...

alicam
15. srp 2016

Podla mňa neustály kontakt len s ním, žiadny čas na seba a nervy v kýbli.. Tiež občas vybuchnem, ale stačí sa nachvílu zavreť na záchode alebo kde, nevnímať plač, ukľudniť sa a ono to prejde.. na chvíľu... a dopriať si čas na seba, nemusí byť vždy vyupratovaný byt a obed o 3 chodoch.. aj ako matky máme nárok vyložiť si nohy na stol a čítať alebo nič nerobiť.. držím palce, bude to dobré 🙂

andryyysssek
autor
15. srp 2016

@pajita mám teď tři dny před MS,taky mě napadlo,jestli to může souviset.A ty jsi vyhledala psychologa?Právě tomu jsem se chtěla vyhnout,už tak mám pocit,že jsem totálně selhala.Ale asi budu muset ☹

andryyysssek
autor
15. srp 2016

@alicam právě se snažím dost odpočívat,už začínám domácnost zanedbávat,nechce se mi nic ☹

lv
15. srp 2016

@andryyysssek vyhledáním psychologa neselháváš, právě naopak, je to vyzrálé rozhodnutí.
Jo a před ms bych si to sama měla napsat na čelo, neb jsem mega hnusná.

andryyysssek
autor
15. srp 2016

@lv víš,já když toho je na mě už moc,jsem hnusná tak,že jsem až agresivní a sprostá.

alicam
15. srp 2016

jo.. pred ms tiež so mnou nikto nevydrží.. a prvé 2-3mes tehptenstva.. odpočívaj, naber sily, po ms všetko doženeš.. 🙂

andryyysssek
autor
15. srp 2016

@alicam já jsem právě nervní,hnusná až agresivní bez ohledu na MS,teď to přisuzuju MS proto,že to nemívám v tak velké míře.

bachovy_esence_poradna
15. srp 2016

@andryyysssek péče o děti může být hodně vyčerpávající, fyzicky i psychicky... energii je proto nutné někde dobíjet - nejde o luxus, který si máme dopřát "až bude všechno hotové", ale naopak o základní věc...
a nejde jen o odpočinek, ale také o pozornost sobě... o hlubokou relaxaci kdy děláme něco co nás opravdu baví, z celého srdce 😵

pokud nějakou dobu svojí duševní hygieně nevěnujeme péči, tak se objeví potíže - nemoci těla nebo duše - od syndromu vyhoření po potíže s imunitou, úzkosti, deprese, apatii...
to co popisujete je takový předstupeň, varování, že je potřeba něco udělat... využijte vzteku, protože ten v sobě ještě má sílu ke změně..emoce zmiňované výš už ne, tam jde o stagnaci, propad energie úplný a cesta ke zlepšení je o něco delší...

jinak na agresivitu, přehnanou kritičnost, neklid, pocity přetížení, nechuti k činnosti atd. lze namíchat Bachovy esence na míru, viz můj blog

lv
15. srp 2016

@andryyysssek já taky

lv
15. srp 2016

@bachovy_esence_poradna souhlasím, teď jsem po létech zdrav.potíží slyšela to samé od psycholožky, ke které mě poslali z neurologie, psychosomatika - téměř vyčerpané zdroje na zvládání stresu, tlaku a tělo se brání, tím, že mám zdravotní potíže - už neví, jak jinak mi to ukázat, že jsem vyčerpaná až na dřeň..
A to ne něčím, v čem já bych to čekala, žádné úmrtí v rodině, vážné potíže dětí - ale "běžnými" věcmi, jako péče o 2 děti, domácnost,chatrným zdravím (bolesti) a nulovou relaxací. Ano, i tím se lze dostat na dno.

bachovy_esence_poradna
15. srp 2016

@lv ano, tohle mohu jedině potvrdit ze svojí praxe... myslím, že často přeceňujeme svoje síly... někdo se i chlubí tím kolik toho stihne a mnozí z nás mu i závidí... ale život není o stíhání a zvládání, ale o prožitku, o uvědomění si, o naučení se něčeho, pochopení

hranice mezi tím, že to ještě se zaťatými zuby zvládáme a náhlým kolapsem, vážnou nemocí nebo třeba dlouhodobými potížemi je velmi tenká 😔

opravdové vyléčení se je pak o opravdu zásadních změnách v náhledu na život a na sebe... kdo tím prošel, ví svoje 🙂

milius
15. srp 2016

Vyhledání psychologa neznamená, že jsi naprosto selhala, já u něj byla taky a hodně mi to pomohlo. Asi je to předsudek postkomunistických zemí, na západě je psycholog docela normální záležitost. Nejde o to, že ti bude "léčit nějakou tvoji duševní chorobu" (protože žádnou nemáš 🙂 ), ale pomůže ti uvědomit si co je důležité, jak relaxovat a nabrat síly. A zase najít radost ze života. Za sebe můžu jen doporučit.
A druhá věc - všude jsem to četla, ještě když jsem byla těhotná, ale nějak jsem to neřešila - najdi si kamarádky maminy, třeba někde na písku. Já nejsem moc na navazování nových vztahů, ani mě neberou sáhodlouhý řeči o kojení atd., proto jsem si ani nikoho takového nehledala. A doma to bylo děsné, stejně jak píšeš ty. Ale od jara tu mám pár nových kamarádek mamin a je to super!!! Chodíme na návštěvy na obědy (aspoň nemusíš pořád vařit), chodily jsme běhat než jsem znovu otěhotněla, na kafe ... a je to bezva relax, člověk se má na co těšit 🙂
Přeji ať máš dost sil, abys tu situaci mohla změnit a věř, že v tom nejsi sama a dá se s tím něco dělat!! 🙂

panickatlamicka
15. srp 2016

Ted prozivam zatezove obdobi a vnimam na sobe nervozitu vuci detem. Nechci, aby trpel, . proto jsem taky vyhledala psychologa. Neboj, neni to zadna ostuda. ☺

andryyysssek
autor
16. srp 2016

@lv a taky s děckama až vzteky zatřeseš?A máš sto chutí ode všeho utéct,abys měla klid,a aby měli klid od tebe,protože jsi na děti hnusná,a nezaslouží si tě?

andryyysssek
autor
16. srp 2016

@milius děkuji.To bude určitě i můj problém,všechny kamarádky mám v rodném městě,a v novém bydlím už 5let,ale žádnou kamarádku tu nemám.Máme zahradu,ale radši chodím na hřiště,abych se dostala mezi lidi,i když tam maximálně s těma maminama pokecám,ale neseznámím se.Já to neumím,udělat první krok.Ne,že by mi to nějak vadilo,ale nejspíš mi to už leze na mozek,a projevuje se to psychicky.

andryyysssek
autor
16. srp 2016

@panickatlamicka děkuji,já to tak beru právě proto,že vůbec toho psychologa potřebuju,že nejsem schopná fungovat v pohodě bez pomoci.

andryyysssek
autor
16. srp 2016

Holky,děkuji vám všem za podporu,ještě by mě zajímalo,v čem mi ten psycholog pomůže?Když s ním pokecám,nebo mě nějak bude léčit?

michaela_2
16. srp 2016

@andryyysssek Je to z jiného šálku, ale nebyla jsi to ty, která tady nedávno zakládala diskuzi - nebo do ní přispívala, jak by jsi strašně moc chtěla 3 miminko a manžel je proti? 😕

Neber to ve zlém, ale možná právě tohle, může být důvod, proč se mu do třetího dítěte nechce 🙂.

K otázce, každý někdy bouchne, to je normální, stává se to v práci a stejně tak na mateřské. Pokud se ale výbuchy opakují častěji - a to asi každý sám na sobě pozná, kdy už zachází za tu hranici víc, než je zdrávo, tak to nějak řešit chce, přeci jen, děti vše vnímají, hodně si to berou a nechceme z nich vychovat malé choleriky 🙂. Já když už mívala dost, upnula jsem se na představu, jak se půjdu ,,vydýchat", na lezeckou stěnu nebo na kolo. To mi pomáhalo.
Nebo jsem zavolala nějaké kamarádce, ségře, mamce, tchýni....postěžovala si a popovídala si s nimi, to bylo taky osvěžující, s někým dospělým si promluvit 🙂. Existují i uklidňující cvičení, zkus pohledat na netu a až budou děti večer spinkat, vyzkoušej je, minimálně se hezky uvolníš a protáhneš.
Nejdřív bych asi zkusila sama najít, co konkrétně na mne platí a teprve, pokud bych nic nenašla, tak bych šla za psychologem...

lv
16. srp 2016

@andryyysssek mám pocit, že bych měla být lepší máma, nebo ne lepší (nejsem nijak ambiciozní, aby mě to někam hnalo), ale taková jaká opravdu jsem a když je mi ouvej, křičím na ně. Ošklivě, tak, co malé děti nemají slyšet, třeba dejte mě už dopr.. pokoj. Nebo něco provedou, já se chovám normálně, pokárim, vysvětlím a příště u toho samého vyletím jak hrom, řvu, jsem zlá. A pak vidím strach v očích holky, jak to tedy tentokrát bude. Nejistotu. Psycholog léčí tím povídáním, umí ty vrstvy špatně naučených věcí odloupat, aby jsi začala fungovat normálně. Zprvu popovídáš, co se děje, jak se chováš, rodinnou anamnézu, pak se povídá a povídá. Dostáváš i úkoly na domů, testy, či poznačit si špatné a dobré momenty. Neboj, oni ví jak na to a jak z toho ven.

milius
16. srp 2016

@andryyysssek mĕ psycholožka dala nĕkolik úkolů-každý den si napsat 3 situace,které mi udělali radost (i třeba že jen pěkně vyleštíš stůl nebo přesadíš kvítka),jen drobnosti.pak ohodnotit ten den od 1 do 10 a jak ses cítila (když špatně tak proč) a každy den si přečíst ty radostné chvíle z předchozích dní.pomůže ti to se radovat z maličkosti.pak jsem měla napsat své kladné vlastnosti a jakým způsobem by se dali zdokonalit.při dalším sezení jsme o tom diskutovaly a pak už jsem nepřišls,protože jsem nepotřebovala 😀😊

andryyysssek
autor
16. srp 2016

@michaela_2 jj,byla jsem to já,ale asi to není dobrý nápad co?Taky mám pocit,že další dítě manžel nechce kvůli tomu,ale nikdy mi to neřekl.Vždycky,že máme jen podnájem,jindy zas,že by musel víc vydělávat,že sám vidí,že dvě děti stačí,ale že by to bylo kvůli mým nervům,neřekl nikdy.Jinak díky 😉

mialagia
16. srp 2016

@andryyysssek počkej to fakt s dětmi třeseš nebo jen chceš?to je celkem nebezpečné přeci..😨
Dneska už psycholog není žádné stigma, tak bych neváhala, kdybych měla takové pocity..taky je dobrá na zklidnění jóga a meditace..

andryyysssek
autor
17. srp 2016

@mialagia no,zatřesu občas,ale ne moc,jen malinko.

ivular
17. srp 2016

@andryyysssek Hele, já moc dobře vím, že psychika je svinstvo, ale s dětma netřes, to je fakt nebezpečné. Mají v mozku takové mikro-žilky (nevím odborný název), ty právě při tom třesení (tedy když jde hlava na opačnou stranu než tělo) rády praskají a nastává krvácení do mozku. Z těchto žilek je to maličkaté krvácení, takže když to samo včas přestane, člověk ani nezjistí, že k tomu třeba došlo. Zase je to ale zákeřné v tom, že když tohle "mikrokrvácení" trvá dlouho, příjde se na to až už je zalitá relativně velká část tkáně mozku ☹

magdasan
17. srp 2016

Určitě se obraťte na psychologa, to není žádná ostuda ani selhání.Pomůže už jen to vypovídání, takové to od srdce, aniž by se člověk bál, že ho někdo bude soudit, vykládat to jinde či to pak někdy použije proti němu.Mateřská je záhul na psychiku jako blázen a jen kretén tomu mohl vymyslet název mateřská či rodičovská DOVOLENÁ...

mon_88017
17. srp 2016

@magdasan kulturní vložka: dovolená nerovná se rekreace, 😎 Dovolená znamená dovolená a zaměstnavatelem schválená absence v práci. Rozeznáváme několik druhů dovolené, třeba "na zotavenou", při kteréžto se můžeme jet rekreovat. A pak máme dovolenou "rodičovskou", při které většinou nastupujeme na nucené práce v pekle a rekreací by to nazval snad jen duševní masochista. A pak dochází k matení pojmů a dojmů a spousta lidí se diví, z čeho může být matka na DOVOLENÉ unavená, když nechodí do práce. 😎
@andryyysssek něčim podobným jsem si prošla taky, včetně agrese vůči dítěti. Pomohl psycholog, antidepresiva a přehození aspoň části povinností na manžela-od té doby, co jsem se složila a nemohla fungovat, cca 3krát dítě vykoupal a uspal, na moji důsednou žádost, že už nemůžu 🙄
Ale neboj, ono se to časem zlepší, člověk si zvykne aj na šibenici 😉

andryyysssek
autor
17. srp 2016

@ivular ale já s ním netřesu silně,ale takové malé cloumání,jako při hře,akorát ne během hry,ale během rozčilení.Nevím,jak to vysvětlit.

mialagia
17. srp 2016

@andryyysssek přesně viz
@ivular v krajním případě může skončit až smrtí..to fakt až mě zamrazilo..umím si představit, že s 2 dětmi je to hodně náročné, ale tak co třeba pravidelně cvičit nebo nějaký sport prostě?ty endorfiny taky pomáhají dost to se nezdá..😉

magdasan
17. srp 2016

@mon_88017 Hezké 🙂 Tuhle jsem se podivila, proč nejdou semafory.Chlap na to odvětil že je přece víkend.Na mou otázku, co je to víkend mi vlídně vysvětlil, že to jsou dny, kdy člověk nemusí dělat to co ostatní dny v týdnu.Na mou další otázku, proč mají víkend i ty blbý semafory, zatím co já už neměla víkend, dle jeho definice, téměř rok se odmlčel a už z něj nešel ani prd 😀 😀 😀