Psycho problémy

geilinka
16. únor 2017

Ahoj, prosím o rady ohledně psychiky. Synovi je 7 m a už nějaký ten pátek rostou zuby. Poslední dny se mi občas stalo, že když hodně plakal a já už nevěděla jak ho uklidnit začala jsem křičet, malej se většinou lekl a začal plakat ještě víc, to mě jakoby zlomilo a začala jsem brečet s ním. Co dělat pomůžou homeo na uklidnění (mě..) bojim se, aby to nepřerostlo v něco víc. Bojim se sama sebe.

K tomu mi moc nepomáhá tchýně, protože kritizuje všecko
a) nemá režim (kojim podle potřeby)
b) nemá dudlíka (odmítá od narození
c) neumí jíst lžičkkou (umí, ale jídlo mu nenutím takže má dny kdy tu lžičku do něj nedostanu a tchyně ho krmila dvakrát a zrovna měl tohle období)
d) volá mě pláčem - podle tchýně je rozmazlenej

k tomu se mě neptá a prostě jde a dá mu třeba lipánek, neo krém z dortu a ještě se pak smějou, že jsem rozčílená.
A aby toho nebylo málo neustále srovnávám Honzíka s miminkem, které jsem čekala v 18 a šla jsem na potrat (finanční situace tehdy byla velmi špatná včetně bydlení).....stále si to vyčítám a srovnávám byla by to holka nebo kluk, jaký by bylo to miminko byly by stejní....

Když se to všechno sečte hrozně mě to sžírá, teď se přidaly noční můry kdy si musim vybrat mezi synem a přítelem a už si fakt připadám jako magor....prášky do sebe cpát nechci max. homeo, ale nevim co jak....bojim se sama sebe....

možná by neškodila konzultace s psychologem-znáte někoho dobrého Kladno-Praha?

poradte mi.....
přítel se snaží, ale čim víc mi pomáhá tim větší pocit selhání mám

geilinka
autor
16. únor 2017

nebo když má přijít tchýněna oběd tak řeknu at si řeknou co chtěj uvařit (jako ona nás) a odpověd:
Já umim všechno tak ať si Nikola vybere něco co zvládne.

ditta01
16. únor 2017

A co takhle na pár hodin odejít vypnout nechat malého příteli a jít ven s kamarádky nakupy, kino cokoliv třeba jen kafčo. Ale na chvíli si od malého odpočinout. Nepomohlo by ti to?? Uvidíš že se třeba za 2 hoďky za ním ráda vrátíš to je jasné. A tchýni srovnat vyříkat si to s ní. Asi bych udelala tohle. Když jsme měli s malou trápení bolení bříška taky jsem už z toho pláče byla na nervy. Pak mi pomohlo i to že jsem aspoň 20 minut mohla být v koupelně sama a partner se postaral. Mela 5 měsíců a ještě jsem plně kojila kdyby už byla větší tak bych se sebrala a taky vypadla ven aspoň na hoďku. Mimčo to vycítí i z tebe že vše neni jak má být že nejsi v pohodě a přenáší se to tak i na něj.

monikagurthova
16. únor 2017

@geilinka ahoj, z toho co popisujes soudím, že by si opravdu měla vyhledat psychologa. Když tak si nech poradit od obvodního ke komu zajít nebo na netu na stránkách znamylekar.cz jsou doktoři vypsání i s hodnocením.
Je dobře, že si uvedomujes svůj stav a chceš s ti něco dělat to je první krok k úspěchu.
Tchýni bych rozhodně ale slušně řekla, že ty si matka a pokud to máš nastavené takhle je to tvoje věc a pokud řekneš, že syn něco jíst nebude tak nebude. Nebo jestli mu chce zadelat na zdravotní problémy, tak taky nemusí vnuka vídat a hotovo. A až se tě zase zeptají co chcete uvařit odpověz ji stejně jako ona tobě a uvidíš tu reakci a pak bych jí řekla je to nepříjemné že?
Chápu, že čím víc se přítel snaží, tím víc je to pro tebe horší zažila jsem po porodu jsem měla problémy taky a čím víc se mazel snažil tím to bylo horší. Pomohl mi psycholog

linee
16. únor 2017

A ty s tchyni bydlis?Pokud ti to nedela dobre,rozhodne s ni omez kontakt.Proste se neobklopuj lidma,se kterymi se necitis dobre.
Podle mne si vycerpana a unavena.
A tchyni natvrdo rekni,ze pokud nebude akceptovat,ze si neco neprejes (treba davat malemu Lipanek),tak omezis kontakt.Ty jsi matka.
Nevim,podle toho,co popisujes malemu asi rostou zoubky,je mrzuty,plactivy a ty unavena a vycerpana.Dej maleho na par hodin priteli a vypadni aspon na kukuc do kramu a nebo se jen tak projit.Odkud z Kladna jsi?Klidne do IP.
Psychologa zkusit urcite muzes (kontakt nemam),ale spise si myslim,ze potrebujes povzbudit,pospat si,udelat si radost a dostat pocit,ze Honzika vychovavas dobre.Trochu posilit sebevedomi.
Co pritel?Pomaha ti s necim?Jak to mate nastavene?Chodis s nekym ven a nebo se cely den staras o domacnost a syna (a tchyni)?

monikagurthova
16. únor 2017

@geilinka a nebo jak radi holky zkus vypadnout a odpočinou si a uvidíš

zalando
16. únor 2017

Ahoj oky,

ted mas narocne obdobi s malym a koza tchyne misto aby te podporila te srazi.Zkus si odpocinout,treba na par dni k vasim...kde vis ze ti bude lip...jsi proste prepracovana,pretahla a tchyne te jeste dorazi a a asi ji to dela dobre.Kdyz jsem mela tazke obdobi se synem a manzel narocnou praci,citila jsem to...jak rikas,clovek vic krici na deti.Tak jsme se proste sbalily a jeli nekam na dovolenou ...byl to levny hotel na horach....nemusela jsem varit,byli jsme v klidu od lidi,stresu..nadhera......psychicky to pomohllo.....pokud mas sanci,udelej to taky...urcite nemusis hledat psychologa a cpat se praskama,proste jsi pretahla na materske jako kazda druha mama.Hodne stesti...

geilinka
autor
16. únor 2017

je to nastavené tak, že přítel odjíždí v 6:30 do práce vrací se cca v 17:00-18:00...
S tchýní nebydlím a návštěvy tak časté nejsou, ale po každý návštěvě se mi tyhle věci furt vrací... a zakázat to nemůžu, přítel to schvaluje a je to i jeho dítě a tchýně se celou dobu těšila, že mu bude moc dát Lipánek takže měl ten den novou šťávičku (banán merunka) a podruhé příkrm králík-rýže a na to mu tchýně narvala Lipánka, kdyby mi to řekla dopředu tak mu nebudu brát ty novější věci ale třeba kuře s bramborem , které zná.

Odejít moc nejde, jednak jakmile odejdu (nákup,lékař) jsem hrozně nervozní a pak malej je beze mě nervozní a navíc odmítá flašku, takže se stejně musím zdržovat poblíž kvůli kojení, ale 2-3x týdně chodím sama do krámu......přítel se snaží doma pomoc hlavně tim, že hlídá malého ev.i uvaří (nádobí myji já, on kvuli ekzemu nemuže jar)....

K našim odjet nemůžu, prtože mě stresuje i vlastní máma zase jinak (neuznává přítele - 24roky rozdíl) - ta mi zase pořád hledá někoho jiného a soustavně nabízí abych se s malym přestěhovala k nim a přítele pustila k vodě....

no a k tomu máme psa a toho věnčim ráno,odpo ev. s nim a synem chodim mezi pejskaře, kde se teda hodně uvolnim, ale asi to nestačí (večerní venčení obstarává přítel.....

mě jde o to, aby to prostě nepřesrostlo a neodnesl to malej, v tv je tohle každou chvíli a až doted jsem si to neuměla představit....ted občas tohle chápu...

mám malého hrozně ráda a nechci mu nějak ublížit a když pak začal brečet potom co jsem na něj zakřičela bylo mi hrozně.....

na dovču máme v plánu v létě, ted to kvuli financím nejde a leden-březen se musí přítel dost otáčet v práci pak to bude trošku lepší...

magdasan
16. únor 2017

Takhle se určitě cítila většina maminek, minimálně jednou, to mi věřte 😉 Vždy mě moc mrzí, když čtu jaké dokáží být tchýně zlé. Mám pocit, že máte obavu, že pokud se jí postavíte, partner bude na její straně...

kika_21
16. únor 2017

@geilinka Troch víc sebevědomí, prosím. A nezabývat se potratem-totiž teď je tu tohle dítě-tamto Tě nanejvýš kontroluje, jestli zvládáš to, co máš dole na Zemi-tak ho dělej šťastným-to, co máš teĎ. No a že brečíš-to je toho. Já se zase rozčiluju. Koukej, třeba ječím na děti, ať neřvou...😀Super, co? Syn mi obvykle vpálí, že řveme všichni a že ho už bolí hlava.Má pravdu a snad i už trochu rozum. Potom s tatínkem mávnou nad maminkou rukou,říkají, že já a mladší dcera jsme fúrie...😀Klidně breč, nic na tom není. Nicméně k malému přistupuj s něhou-dej mu to, co je v dané chvíli nejlepší-jistotu, že ho máma nedá-i když mu není veselo.Nepotlačuju moc emoce-chovám se upřímně-mám-li zlost, řeknu to-často mi děti říkaly, že nepoznají z výrazu, že se opravdu zlobím-proto to říkám-teď jsem rozzlobená a proč...Protože jsi udělal, řekl, tohle a tohle...Ne nemám Tě ráda-mám Tě ráda i s chybami. Ty měj sebe ráda i s chybami.Máme je každý-dokonalí jsou snad roboti, i když-nemají přece živé srdce.Noa vybírat si mezi přítelem a dítětem snad nemusíš, tak to ber jakože na tom nejsi teď špatně a hotovo. Ono není žádné Mistrovství matek-každá nezvládáme.Jinak vdaná jsem 20 let a vykám tchyni-nic na tom není-má dobré i špatné stránky-jako já.Sebekriticky musím říct, že větší potvora jsem asi já-ona jen vychovává syny trochu moc schopné sebeovládání, trochu moc uzavřené,trochu moc bázlivé, aby neudělali chybu...

geilinka
autor
16. únor 2017

@magdasan spíš na ničí straně prostě se toho sporu účastnit nebude....celkově mi to připadá takový divný je tam i jeho babička takže se na mě sesypou vždycky dvě generace...celkově vůbec nevim jak jí má oslovavat když jsem otěhotněla přišla nabídka na oslovení mamko-tatko, ale nějak z toho nevyplnulo jestli tykat,vykat nebo co takže nadále vykám a připád si jakobych tam snad ani neměla být....
tchýně to možná ani nemyslí zle, ale ty průpovídky hrozně deprimují - moje děti už to uměly , atd... - a po tom co mu dávala Lipánek násilím jsem měla 14 dní problém ukázat mu vůbec lžičku (chutila ho za pusinku a tu lžičku mu dala do pusy - co má v puse sní) .....

geilinka
autor
16. únor 2017

@kika_21 jenže já brečim až potom co zařvu na malýho aby držel hubu (doslova) a pak řvu nad sebou jak se můžu chovat takhle k dítěti, který ani nemůže za to, že brečí - jak jinak má asi dát najevo, že ho ěnco trápí....několikrát už padnul i talíř nebo sklenička a prostě se bojim aby tohle nepřerostlo v něco horšího no....

kika_21
16. únor 2017

@geilinka No tak najdi ROZUMNOU psycholožku či psychologa, tím nic nezkazíš-to určitě ne.Promluvíte si a bude lépe.🙂

geilinka
autor
16. únor 2017

@kika_21 nikdy jsem nic podobnýho nehledala, celkově bych radši někoho ověřenýho
u psychologa jsem byla jako 12letá kvůli arachnofobii a jediný co tak mi napsali antidepresiva s tím, že budu chodit na konzultace a že tam bude terra se sklípkanem .....
v tej době jsem nemohla vidět ani sekáče bez záchvatu (dušení, třes) antidepresiva měli vedlejší učinky - deprese,závislost a sebevražedný sklony to fakt do sebe ládovat nechci....☹ sem ztracenej případ

puresin
16. únor 2017

@geilinka Nemyslim, ze bys psychologa potrebovala, ale s nekym si popovidat by Ti ulevilo. Asi i proto pises sem.
K tomu vzteku a kriku - mam to obcas taky. Nekdy se sejde par veci do kupy a ja si pripadam jako papinak. Chvili se drzim, a pak bouchnu a reknu neco osklivyho, zarvu, placnu. A hned v dalsi vterine je mi to lito a vycitam si to cely den. Dva starsi uz maji rozum, takze pak za nimi jdu a omluvim se jim, zkusim to trochu vysvetlit.
S tchyni Ti to vazne nezavidim, je to carodejnice. Mne kdyby si dovolila detem cpat veci, ktere jim dat nechci (a ani se jim davat nesmi), tak by u nas byla naposled. Zalovala bych manzelovi a on by to poresil (sama na to koule nemam 🙂 ). A ty body, co pises, ze baba kritizuje, na to se vykasli. Delas to dobre, intuitivne, ona vi prd.
Ty ostatni veci - kdyby sis chtela popovidat, klidne napis zpravu, taky mam neco za sebou a neco v sobe... Drzim pesti a pevne nervy 😘

kika_21
16. únor 2017

@geilinka Já myslela, že prášky dává psychiatr, ne psycholog-ten snad spíš řeší problémy popovídáním-až s vážnými problémy-deprese nebo podobně-tam snad pošle za psychiatrem, ne?

geilinka
autor
16. únor 2017

@puresin děkuju, když sem o psala dost jsem se bála co se o sobě dozvim - ze zkušenosti z fb skupin kde jsem se na dotaz od kolika mužu dávat kukuřičnou křupku dozvěděla něco o tom, že jsem neschopná.....

jsem ráda, že nejsem jediná....já ještě neplácla, ale už jsem rozbila několik talířů a hrnků.....

geilinka
autor
16. únor 2017

@kika_21 já nevim jaký je mezitím rozdíl jestli jsem byla u psychologa nebo psychiatra, ale ve 12 letech napařit antidepresiva dost silný co jsem si potom zjištovala mě od toho odrazuje a ráda bych když už někoho ověřenýho na podobný problém

kika_21
16. únor 2017

@geilinka No např. moje 19-letá dcera mi dodnes!!!vyčítá, že jako 5-letou jsem ji nutila napsat ,,A", že jinak nedostane večeři..☹A že prý syn se nic učit nemusí!!!

magdasan
16. únor 2017

Řešte jednu věc po druhé. Udělejte si seznam. Já to ve vašem případě vidím spíše na špatnou komunikaci. Vyjasnete si co je potřeba vyjasnit se všemi a chovejte se jako dospělý člověk, jako máma. Stujte si za svými názory. Nikdy bych nedovolila aby takto někdo krmil moje děťátko či mu jakkoliv podobně ublizoval. Ani jeho vlastní táta, natož tchyně. Vy jste pro toho malého prďolku vším, jste jeho svět, jeho vesmír, Vám věří, na Vás spoléhá, jste MÁMA a určitě dobrá máma, tak nenechte ostatní aby Vám to kazili.

ajinka0991
16. únor 2017

Chce to nějak se uklidnit a vypnout. Nechceš si zajít třeba na welness? Přítel ti malého určitě pohlídá. Ty se odreaguješ a budeš se mít určitě líp, když ne, určitě zajdi k odborníkovi. Tam to s ním všechno probereš a určitě spolu najdete řešení. Držím palečky : )

karlajasmine
16. únor 2017

@geilinka Proste jses (jako vetsina maminek) unavena a potrebujes nejakou cinnost, u ktere si odpocnes a vypnes. Tchyne nema co tvemu synovi cpat jidla, se kterymi nesouhlasis, v 7 mesicich bych synovi Lipanka nedala a pokud by tchyne chtela Lipanka dat, proste bych ji rekla, ze si to nepreju a hotovo. Nevim, jak casto tchyni vidas, ale pokud te stresuje, promluvila bych si s partnerem, vysvetlila mu duvody, proc te stresuje a chtela omezit navstevy na polovinu nebo jinou miru, ktera pro tebe bude unosna. Pokud chce videt tve dite, musi te respektovat jako matku, jinak ma smulu.
A jinak k tomu odpocinku, pokud hodne kojis a nemuzes nikam vyrazit na dyl, tak proste aby pritel bral dite ven, aby sis odpocala doma nebo mohla venovat nejake sve zalibe.
A to, ze ti pritel pomaha, si rozhodne nevycitej - je to I jeho dite a neni to znamka toho, ze bys neco nezvladala, ale znamka toho, ze se spolecne o dite starate.. je to normalni 🙂
Jeste me napadlo, ze si muzes nechat vysetrit stitnou zlazu - obcas po porodu nastoupi hyperfunkce a pak z toho muze mit clovek pekny stavy uzkosti.
Ale jinak myslim, ze mas sama na sebe proste prehnane naroky 🙂 Samozrejme, ze kricet na dite, at drzi hubu, je mene nez idealni, ale zkus si uvedomit, v jakem psychickem stavu v takovem momente jsi, a co musis udelat pred tim, nez se do takoveho stavu dostanes, aby sis odpocala a chvili odreagovala.

medulinek
16. únor 2017

nevim,jak moc bys to mela daleko,ale mam vybornou psycholozku na zizkove

absintka19
16. únor 2017

@geilinka
1. Dat tchyni do drzky
2. Ulevi se ti, a pulku mas za sebou.
Zbytek se upravi, drzim palce.

linee
16. únor 2017

@absintka19 to je teda rada...a v praxi by to probihalo jak???

zuzalinkak
16. únor 2017

@geilinka Nauč se odpouštět si. 🙂 Lehko se to řekne, ale to miminko nikoho lepšího než je jeho vlastní máma nemá. A máma je jen člověk a nervy má jen jedny. Čeho je moc, toho je příliš. Důležité je, že si uvědomuješ, že řešení situace - tj. zakřičet - nikam nevede a že to není správně. Omluv se děťátku, vysvětli proč ti ujely nervy a hoď to za hlavu. Stejně si to do půl minuty nepamatuje. Jednou přijde i to první plácnutí. Jsou děti, u kterých vysvětlování do nekonečna prostě nefunguje - viz. náš poklad. Je potřeba přikročit k plácnutí po zadku, po ruce i po puse u kousání. Jednou ti taky možná ošklivě spadne z postele, ze židle... a budeš si vyčítat, že jsi měla dávat větší pozor. Tohle se prostě stává. "Chyby" dělají všechny mámy a je potřeba si je odpouštět a pak už být klidná a vyrovnaná. Miminko cítí tu pohodu a klid a přenáší se to na něj, stejně jako stres. 🙂
A tchýni.... tu bych rázně zarazila. Na výchovu a určování toho, co je pro dítě dobré a co ne jsi tady ty a pokud to nemíní respektovat, nebude s dítětem bez dozoru.
Aaaaaa v 7 měsících.. rozmazlené, bez režimu, nejí lžičkou... jakože cože??!!!! Hádám, že její děti se narodily a spaly hned od začátku celou noc, nebrečely vůbec, samy se najedly a chodily rovnou na záchod, ne? Ježiši tohle mě vždycky tak vytočí!

vineta
16. únor 2017

@geilinka
Holky už tu vše podstatné napsaly, tak se jen přidávám- psycholog by ti mohl pomoct, doporučení na žádného bohužel nemám, ale asi bys potřebovala to s někým probrat a trochu uklidnit.A neboj se, že bys nebyla dobrá matka, přiznání si nějakýho problému je půlka řešení.. bude to zas dobrý.

@medulinek Můžu poprosit o kontakt (soukromou zprávou)? Díky 😉

linee
16. únor 2017

@geilinka a trochu se snaz od toho, co rika tchyne odprostit. Muj tchan male porad cpe cokoladu (je ji 13 mesicu) a porad se se mnou hada, ze choditko je pro ni nejlepsi, ze jeho 3 deti se na tom naucili chodit. Proste ne. Musis se naucit rict ne, i kdyz je to nekdy tezke. Holka, podporu v partnera mas, ale ver i sama sobe. kolik z nas ma tady vycitky, zda sve dite vychovava dobre (tak co holky, par z nas se tady urcite najde, ne?🙂). Ale ver, ze pokud by nam na vychove ditete nezalezelo, tak se takto neptame.
A hlavne nesrovnaje Honzika se zadnym ditetem. Kazde je jine, ma jinou povahu a i stejnou vychovou by byl proste jiny. Co bylo, bylo. Proste se to stalo, nezmenis to. Honzik te ted potrebuje a ver, ze za par mesicu, az ti da pusinku a nebo te obejme, to bude pro tebe jedno z nejhezcich obdobi🙂)

japona
16. únor 2017

@geilinka Nečetla jsem diskuzi, jen úvod.
1) kriceni na mimino - jste ve stresu, tak vybouchnete. Když jsem byla ve vasi situaci (dítě řve, nejde uklidnit a člověk má chuť ho hodit z okna), dala jsem ho do postýlky, privrela dveře, uvařila si kafe a to v klidu vypila. Pet minut řevu dítě nezabije a vám to pomůže🙂
2) na tchyni se vykašlete, dělejte, jak chcete vy

panickatlamicka
16. únor 2017

@geilinka podle me opravdu potrebujes terapii, nejsi nejspis srovnana s potratem (to asi nebudes nikdy, ale diky terapii se ti muze vyrazne zvysi kvalita zivota).Odfrknout si od ditete js dobry napad v pripade,ze uz jen ta predstava v tobe vyvolava pocit spokojenosti a dite netrpi pri odlouceni. Takze spis nez od ditete by sis mela odfrknout od tchyne.

savlupa
16. únor 2017

To jsem rada, ze pises neco takoveho, protoze mam podobne stavy. Na psychologa to neni, je to normalni. Mame dve male deti. Kdyz se narodil prvni, tak jsem tohle mela hodne ze zacatku, nez jsme meli trochu rezim a ja nejaky svuj system. No a ted mame jeste miminko a jsou od sebe sotva rok a pul. Dovedes si predstavit ten mazec...takze maleho obcas placnu, jsem v tu chvili tak vztekla a hned po tom tolik smutna, ze mi zase ujely nervy. Lepsi se to, ale i tak obcas sahnu po tomhle. ☹ Jenze on ted hodne provokuje a i kdyz ho placnu, tak se jeste smeje a udela znovu, aby proste vyvolal tu reakci ode mne a dostal pozornost...no, snazim se odolavat a nejak mu to radsi vysvetlit. Obcas se dari. Taky je dobry, kdyz se mi to navaluje, napocitat treba do peti a ona ta reakce je pak taky trochu jina. Takze neboj, jsi vazne jen pretazena...proste je to stereotyp, clovek porad doma s miminkem a kolem stejnyma lidma, je to na palici. A ted to pocasi...az bude vice slunicka, tak to bude taky mnohem lepsi, uvidis. (Ja v to doufam 🙂 )
A kdyz breci miminko, treba kdyz prevlekame a ono chce jist nebo spat, tak proste zatim hezky vypravim, mozek unavou vypne hluk kolem a pak se dostaneme na cinnost, ktera ho uklidni a je to. 🙂
A co se rad tyce, at uz tchyne nebo nekdo jiny, tak oni uz sanci meli, svoje deti si vychovali, tak pokud se jich na neco neptas sama a nechces poradit, tak to hazej za hlavu. Ja mam nejradsi ty rady, jak kdo co umel a na co si nemas dite naucit. Ja kojim po dvou hodinach, kdyz chce, tak dele nebo zase naopak i po hodine a pul...kdyz chce a mam kde, zily mi to nerve, mleko tece, tak proc bych nenakojila. Nebo si ji chovam kdy chci (kdyz teda bracha dovoli) a je mi jedno, jestli se na to nauci, proste je to moje miminko a ja se nechci bat vzit vlasntni dite do ruky, jen aby si na to proboha nezvyklo. Bylo se mnou 9 mesicu v brise a nebudu ho odkladat, je mu se mnou dobre...nenecham ho vyrvat, aby usinalo samo, taky nerada usinam sama a kdyz place, neco po mne chce, jak jinak by mi to reklo.
A co se jidla tyce - obcas si pripadam, ze jsem pro ostatni blazniva matka, ale proste jist bude to, co urcim ja a kdyz nechci, aby jedl cokoladu nebo pil kravske mleko a jeste s prichuti jahody, tak budu klidne za blazna, ale proste nebude. Delam to pro nej podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi. Omlouvam se za dluhopis...