Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

@reruna tak som ju nakoniec našla na nete a stiahla 🙂 ale dik 🙂

@indiankaindi tak super 🙂

@dagina @blandik no to jsou úplně stejné situace s tím "ne"půjčováním jako byly u nás a zhruba ve stejném časovém období, před 2 rokem nevadilo nic, klidně všechno návštěvě donesl, ukázal, půjčil, pak zlom a všechno je moje, nepůjčím, nedám - ani bráškovi ne, teda hlavně bráškovi ne! nejhorší to pak bylo kolem toho 2,5 roku a po tom 3 roce to pomalu přecházelo, možná i nástup do školky tomu pomohl, ale stejně jsme nedávano řešili příhodu na písku, kdy si poschovával všechny hračky pod sebe a nechtěl nikomu půjčit, ale přitom si on sám půjčoval... pomůže mluvení, vysvětlování, jak to bude, až příjde návštěva, i to poschovávání některých hraček a prostě dozrání dítěte... u maldšího se zdá, že tato fáze nepůjčování je v podstatě od narození - jak se musí pořád "hádat" s bráchou, tak si svoje hračky brání, bere neustále hračky bráchovi, no je to trochu jiné...

@reruna @bubelko @dagina - jsem ráda, že je to společné. Mě jen zarazila ta agrese u malého. Dneska jsme se o tom bavili u oběda, MIška se k tomu dost vrací - a pořád mi názorně křičel Néééé - které křičel na toho malého, tak jsme si o tom povídali, že může říct, že se zlobí a že my když se zlobíme, že se snažíme nekřičet, ale jen to říct, tak malý teď chodí a říká zlobím na chlapečka, vzal hračky domů...no sranda. JInak včera jsme měli zajímavou scénu - malý chce, aby ho ukládal manžel, ale poslední dobou je to občas dost náročné pro manžela, protože malý chce i 5x za sebou čúrat, tlačí se mu bobo...prostě vymýšlí (to jsem taky někde našla, že po tom 2,5 roce už děti bez uzardění lžou a taky to k nám došlo). Je to o tom, že malý je na MM navázaný (poslední rok hodně) a tak to večer protahuje. Když jsem doma sama, tak jde jednou čůrat, pak možná zavolá pár krát a spí...Ale k manželovi se chová jinak. NO prostě jsem včera prohlásila, že táta toho má hodně, že když MIška usne, tak že musí ještě pracovat a pak jde pozdě spát...takže se domluvíme, že táta uloží, řekne pohádku a jednou zajde s malým na záchod. Pak už bude chodit máma, protože táta už pak bude pracovat, aby nešel tak pozdě spát a vyspal se...Malému se to moc nelíbilo, bylo to asi hodně nepřipravené, sdělila jsem mu to v procesu při "uspávání" a když jsem pak za ním došla do postýlky, tak mi řekl, že "nemám rád mamku", "mám rád tatínka"...Tak sranda, bylo to poprvé. Čekala už jsem, kdy to příjde.

@blandik no jo to zabolí, ale ony to ty děti tak nemyslí, teda myslí to tak v tom okamžiku, kdy to řeknou, ale ne v tom smyslu - že nemám rád mamku, ale teď zrovna se na mamku zlobím... taky už jsem byla poctěna touto větou a nejenom já, někdy nemá rád nikoho... ale pak zase přijde a tulí se, tak když mi řekne, že mě nemá rád, tak mu řeknu, ale já tě mám ráda a ty mě máš taky rád, jenom se te´d na mě zlobíš a on řekne JO a je to vyřešené...
myslím, že prostě malý využíval toho, že taťka s ním jde večer i 5x čurat, kdežto u tebe už ví, že to na tebe neplatí, to je docela časté - tatínkové jsou vzácní, jsou s dětma míň času a v tom čase dětem povolí daleko více, než mamka a děti toho rády zneužívají, takže asi zavést pevné pravidlo i pro večery s tatínkem - naa W nebo napít může maximálně ještě jednou ,ale pak už opravdu spát...

@reruna - my zatím tohle pravidlo nemáme, protože kdybych to zavedla, tak začne s hovínkem a tam si nemůžu být jistá, do toho mu nechci kecat. Ale je pravda, že mě to často nedělá (manžel by mu to nejspíše zatrhl, ale dohodli jsme se, že vlastně do toho nemůžem "kecat"). Navíc, se kolikrát stalo, že opravdu to hovínko pak bylo a my měli pak blbý pocit, že jsme mu nevěřili. Tak tohle asi bude nejlepší řešení, táta uloží, povykládá, jednou dá vyčůrat a já pak budu pokračovat, to ho už tak nebude brát, protože mě má celý den...Já vím, že si to nemůžu brát. Tahle věta mě zaskočila hlavně tím,že to bylo poprvé, co o někom řekl, že ho nemá rád /a ráno mi to zopakoval/. Já jsem mu na to řekla, že já ho mám ráda. A že to tak někdy je, že někoho nemáme zrovna rádi, že se zlobíme, pak to zase přejde. Že to chápu, chtěl by tady mít tátu, ale táta už potřebuje pracovat. No narušila jsem roční večerní rituál...ale musím uznat, že někdy je to pro mě náročné, protože malý tátu dost protěžuje - chce od něj utřít slzičky, chovat, vodit za ruku..když jsme někde na výletě nebo všichni doma, tak může téměř všechno jen táta - myslím, že se to teď znova zostřilo kolem toho 2,5 tého roku. Tak se těším, že to snad zas někdy přejde. JInak když jsme spolu, tak je to paráda, pohoda...

A jinak k tomu, co tu bylo ještě psané. Taky tak - do dvou let, resp. do těch cca 2,5 let - žádný velký problém půjčit hračku, podělit se. Poslední dobou - mami hlídej autíčko, kluk by mi mohl vzít. Mám strach. A opět ječí néééé, když se někdo blíží ...sranda. Četla jsem, že od 2,5 let do 6 dítě začínají zajímat společenské vztahy, zdvořilostní chování a že je napodobuje, tak budem kultivovat chování.

@blandik tvoj popis situácie dôverne poznám a tiež sa s ním rôzne podľa situácie pasujem. Je pravda, že je to niekedy ťažké, vysvetľovať a ešte horšie je to vtedy, keď ani to vysvetľovanie proste nepomáha, že dieťa má svoj žiaľ a strach a koniec. Asi je to normálne správanie, niekedy ale ten prejav a intenzita nám dajú zabrať. No moja dcéra tiež mi už vopred hlási, keď má prísť nejaká návšteva... že nepožičia, bude kričať a pod. a zasa ak sa tak stane žeuž je návšteva preč a boli nejaké krízové situácie, tak to zasa komentuje, že one nepožičala, ona udrela a pod...a hovorí to s takým poloúsmevom.

Moja dcéra má teraz také nahnevané grimasy robí,keď sa jej niekto prihovorí alebo aj neprihovorí, robí to, aby si ju všimli..to ani tak ani tak...Dnes sme boli v škôlke na ihrisku s deťmi najprv sa pekne hrala, ale potom prišla bližšie k starším deťom čo si tam v piesku hĺbyli obrovskú jamu a vznikala obrovská kopa piesku na druhej strane a moja prišla k nim a začala im to nohou kaziť, nezasiahla som, čakala som čo bude ako si tie deti s tým poradia. Tak dievčatko skríklo na moju dcéru...čo robíš, nerob a pod....a už kričalo to dievčatko "pani učiteľkááá" lenže v tom moja dcéra do revu, akoby sa jej veeeeľka zrada stala, ale to že ona tam prišla robiť schválnosti to, akoby si neuvedomila, potom som ju navigovala, aby išla robiť koláčiky a pod.

@basika - tak to se máme na co těšit. Je zvláštní, že ty děti se potřebují dost často pasovat do těch negativních rolí, náš si taky zkouší se mračit (já mračim) a mračí se tak i při příchodu na návštěvu, na nás doma...Jakoby potřebovali zažívat ty negativní reakce okolí a tím se učit sociálním vztahům...No bude to sranda.

@blandik no presne ako píšeš, ale zasa si to pekne pomenovala..že sa potrebujú do tých negatívnych rolí pasovať a skúšajú možno reakcie, hľadám vysvetlenie na to tiež, prípadne ako to nasmerovať správnym smerom, je iné keď má nejaký dôvod sa hnevať, ale človek sa jej ani neprihovorí alebo sa rozpráva len so mnou.. a začne to robiť

ahojte, to je zaujimave co pisete o tom ze si deti strkaju vsetko do pusy, nosa, usi....to ste ma dost vydesili, lebo ja som sa bola pozriet v klasickej statnej skolke a myslim ze keby deti chceli tak si veru najdu cokolvek co si mozu niekam strcit, takze podla toho by som ho nedala nikam. Ale montessori sa da robit nielen s fazulkami, napriklad my sa tiez doma hrame s vacsimi cestovinami, da sa vymysliet vselico ja som to skor myslela tak ze aj v skolke by mohli obcas vymysliet ine aktivity ako len klasicke hracky, ktore su dost dokonale a ja mam pocit ze casto nepodporuju kreativitu.

To s tymi hrackmi je normalne, ja to moc neriesim, maly tiez nechce svoje hracky ked k nam pride kamoska s malym pozicat ale ked sme u nej jej maly robi to iste, vsetko berie Miskovi z ruky. Ale lepsi sa to lebo ked ich nechame tak po case sa zahraju spolu alebo si kazdy si najde to svoje. Ja ho v podstate chapem, lebo ma svoje hracky, pozna ich a zrazu mu to niekto berie. 😉

ahojte 🙂 tiez som velmi rada, ze diskusia zas pokracuje 😉

@blandik chapem, ze ta reakcia tvojho syna ta zaskocila, o poziciavani hraciek.. ale ja vidim pekne to, ze on to chce s tebou prebrat, ze si malicky je vedomy, ze jeho reakcia nebola koser.. to vidim ako pozitivim. Treba to brat tak, ze v kazdom z nas /aj v tom najmierumilovnejsom cloveku/ sa niekedy preberie taka ta zivocisnost, chut si zabojovat o svoje teritorium. Aj s tym mracenim, hovorenim ze nemaju radi .. atd.. keby ste videli nasu malu, ake ksichty nenavisti hadze niekedy na mna, ked nie je po jej voli. A to je skoro o polovicu mladsia ako vase deti! .. to nechcem pocut, co bude valit na mna, ze ako ma nenavidi, ked zacne hovorit. To je iny temperament, velmi vybusna. Blandik, ja by som sa vobec nestresovala, ohladne tychto veci, aj tvoj malicky je len clovek, a podla toho co vacsinou pises, tak je vcelku pokojne dieta .. sama vidis, ze aj syna to trapilo..ten zazitok. Co by som ja za to dala, ja mam niekedy pocit, ze nasa mala nulovu empatiu 😔
To s tym uprednostnovanim tatinka, no.. tam ja nemam co povedat, ja by som naopak uvitala, keby mala chcela zaspavat s manzelom.. Nieze by to vecerne mazlenie bolo zle, su to nadherne chvilky s malickou.. ale aj ja by som chcela mat niekedy chvilku fraj 😉 Ale asi by ma to tiez mrzelo... to je holt udel nas mamin, my si vsetko odskaceme, odmakame, a deticky sa potom nemozu nabazit tatina

Inak nase bitkarstvo je zasa naspat, a v teda silnej razancii, dokonca zasa utoci aj na mna, manzela, no proste des ☹ A minule v centri, ked opakovane robila zle jednemu dievcatku, samozrejme naschvaly, tak som ju potom odtiahla bokom, tam jej zurivost vystupila az tak, ze ma fest silno pohryzla do ruky. Som bola potom normalne v soku, ze kam ta jej zurivost graduje 😔 Jedna mamka mi potom povedala, ze jej znamej dieta bolo tiez take, boli u psychologicky, ta im poradila,ze maju to pohryznutie vratit spat. Co si o tom myslite vy? Viem ze sa bitka nema oplacat bitkou, aby dieta nemalo pocit ze bitie je normalne ..ale baby verte mi, na nu dobre slovo neplati, vysvetlovanie uz vobec neposobi. Ma mna uplne na haku. Takze minule ked ma znovu pohryzla, tak som ju pohryzla tiez.. najprv SOK, a potom zacala plakat.. ale potom uz neutocila dalej, ale sa mi vrhla okolo krku.. takze by to fakt zafungovalo?.. u nas teda.. odvtedy uz nekuse, uvidim na ako dlho..
Robi aj take veci, ze furt teda niekam vylieza, pokusa hranice co zdola a co nie, velmi pohybovo aktivna a nebojacna.. Som tak minule bola na WC, pocula som nejake buchnutie.. doutekala za mnou na WC a nie ze lutostivo, aby som jej bobo pofukala, ale pleskla mna, akokeby som ja mohla ze sa jej nieco nepodarilo.
Medzi deti, na ihriska sa vzdy velmi tesi, to su nenormalne sprinty ako tam uteka s radostou. A potom to zacne ☹ Minule sme odchadzali z ihriska po 20 minutach, potom po 10 a teraz po 5.. Ja si fakt neviem predstavit co zacne az pride to realne obdobie vzdoru 😖 supnem ju asi do nejakeho vycvikoveho tabora asi 😀 😅 🙄 Ako vie byt aj velmi mila s detmi, tak ako ma prejavy zlosti tak ma aj velmi silne prejavy spontannej radosti a lasky. Ale staci, aby jej nieco precvaklo v hlave a fakt bezdovodne ..a je ohen na streche
@berenika39 na teba som si minule spomenula, na synove zazitky s romskou smeckou 😀 Sme tak isli minule s druhyma maminami, a na nasom mieste u fontany, kde sa deti vzdy blbnu, tak bola taka jedna romska smecka, maminy fajcili na lavickach, vykrikovali po deckach, aj teda dost hnusne.. starsi chalani skusali jazdit na skejtoch, a ti najmensi tam pobehovali medzi nima. Deti z nasej skupiny zostali zarazene stat u maminiek a ani na krok dalej.. no a nasa kraska .. tej sa len rozziarili oci, vytrhla sa mi z ruk a utekala za tmavsimi spoluobcanmi.. ze.. kooonecne medzi svojmi 😀 😀 samozrejme, ze hned k tym starsim chalanom so skejtmi.. A ani raz ziadny konflit.. no comment.

ahoj všem, čtu, čtu.....

Už to tu určitě bylo, ale chci připomenout jako inspiraci poradnu na www.idnes.cz. Ani se mi nechce věřit, že takový "veřejnoprávní" server nabízí alternativní výchovnou poradnu🙂)). Občas si to tam dočítám, a řeší tam přesně to, co celý MK 😉 , ted tam je zrovna o přijetí negativních emocí.
Tohle je poslední stránka:
http://ona.idnes.cz/rodicovska-poradna-mgr-mark...

@berenika39 diki moc za odkaz, niektore tie situacie su dost podobne tym nasim. Pani tam odporuca precitat Co říkají děti, než se naučí mluvit (Paul C. Hollinger, Kalia Donerová)..skusim niekde pozriet v knihkupectve

@berenika39 moc díky za odkaz, prve jsem oh asi přehlídla, ale už mám uložené a jak bude čas, hned prodtuduju, prlítla jsem prvích pár dotazů a zdá se mi, že ta paní odpovídá hodně podobně rabru...

@prom ahoj, je to velmi tazke, ale taketo obdobie mavaju deti vsetky, len v roznej intenzite..to co vravis s tym vratit spat "uder", uhryznutie..tak je to znacne antirarbr, stara psychologicka skola, nesluzi to celkom veci, takymto sposobom tazko mozno riesit veci vzajomnych ludskych vztahov a mimochodom dnes je take "ovzdusie" , ze metody starych psychologickych skol su neucinne...a hlavne v spolocenskom prostredi ako je skolka to vrie, kedze detom nikto nema cas vysvetlovat, preco nejake hodnoty maju zmysel, deti su skor zahriakovane...
nepodcenuj silu slova, deti rozumeju viac ako si myslis, uvedenie, infa, dovodu a hodnoty preto, co sa nesmie je velmi dolezite, treba sa tomu venovat...
byt v strehu, stale reagovat rovnako, vlozit do toho energiu, ale mat nadhlad...
odporucam doma hrat kooperativne hry, simulativne hry kooperacie spolu,
atd..existuju aj hry na zmenu agresivneho spravania u deti...knihy s takymi hrami
hry simuluje socialne situacie vonku...to co sa stalo vonku...nasimuluj...ako to bolo, niekde v izbe s pouzitim farbiciek a vykresu alebo hraciek..ale ukaz spravne socialne chovanie...nechaj dieta predvadzat svoje spravanie, pridaj sa k nemu ako nejaka hrackarska postavicka...
taketo negativne spravania su tak osobite, ze je uplne presne tazke urcit preco?
iba mamicka vie presne, ake jej dieta je, a co takym spravanim sleduje, skus sa zamysliet...preco to robi..hladaj sposob ako jej Tuzbu, energiu..na suplovat, nahradit v ziaducich pozitivnych socialnych skusenostiach, hladaj take, ja viem je to v dnesnej dobe tazke...co jej chyba, vzdy sa nieco za tym skryva...tazke davat univerzalne rady
Vratit tym istym, nie je sposobom pouzitelny donekonecna, ani v rovnakej miere, len sa treba zamysliet, pouzijes silnejsie kusnutie, ak bude treba...boj sa moze stupnovat...to urcite dieta vrati, je to zivy slobodny tvor, takze uder vrati, ak nie hned, tak sa k nemu cyklicky vracia...
ak to vyriesite na vzajomnej komunikativnej rovine, ver, ze budete za vodou, posilnite vzajomny vztah, budes omnoho mat vacsi vplyv na svoje dieta, budes vediet, co nanho, kedy funguje, atd...je to tak, clovek akoby musi viac porozumiet dietatku, ono akoby zrazu polavi a prestane robit naschvaly...a dalsie veci sa v dobrom povezu, vsetky tie malickosti co ti vadia, sa stratia...lebo dieta s tebou zacne komunikovat na inej urovni, budete si viac rozumiet...
tym prechadza kazdy, samozrejme aj ja, ja sa tesim na dalsiu taku vyspelejsiu uroven a porozumenie slova, vyjadrenia, lebo je to jednoduchsie
@zelmirka1 suhlasim s tebou, mne je to velmi cudne, nesuhlasim s tymto uzkostnym nazeranim na deti, na deti treba davat pozor, niekedy staci tisko sediet a venovat tak svoj cas, nebezpecne veci vzdy dovodne a systematicky neskor odlozit..tam kde dane veci byvaju...atd...uzkostne veci na deti su velmi chulostive a nebezpecne..uvadza to aj montessori...takze horor scenare vynechavam, kedze v istom veku, to dieta nevie pochopit, destruuje to osobnost len, neskor, ked je starsie nebezpecenstvo zacne chapat aj sam...a na to mozeme napojit vysvetlenia a informacie..ale nie v podobe tabu, kedze dieta zakazane veci skusa naschval...
este k pevnemu objatiu...
mne sa to pevne objatie na vzdor absolutne nezda, dieta bojuje , chce byt samostatne, chce aby jeho nazor a rozhodnutie bolo akceptovane...
takze v tej chvili skor naopak deti zacnu este viac blaznit, ked sa ich niekto dotkne...klasicke sceny z verejnych priestranstiev...skor by som nechala cas na prezitie vlastnych emocii..a po urcitom case..to je individualne...ale po sekundach, minute, viac dieta sa prebudza zo zmatenia, treba opat vyslovit porozumenie, zapokovat vysvetlenie preco nemohlo nieco byt...popr. ponuknut odpustenie alebo ponuknut ospravedlnenie..zalezi od situacie...
cize objatie az ked dieta chce, zvijajuce dieta by som nasilu nedrzala...ono si to narucie v dobrom vztahu na ktorom pracujeme najde...
mne pomohlo niekedy viac specifikovat a pochopit situaciu, skusit viac precitat, o co vlastne malemu islo..stalo sa mi , ze nie vzdy je to to, co som si myslela...
niekedy sa to da za inych podmienok...osobne som so stupajucou negativizaciou vole dieta so stupajucim vekom, dieta je to schopne pochopit viac, prezit viac a je silnejsie, velmi zalezi od veku, zalezi odo dna, aby ten den nebol plnz negativnycch zazitkov na oboch stranach, lebo prilis negativizovane dieta je skor uz zufale a bojuje o lasku matky, ale takymi jemu pristupnymi sposobmi, ze nieco chce..lebo caka danu akceptaciu, ktora neprisla v predchadzajucej skusenosti, akceptacia matky je prenho najdolezitejsia

@fem ja tiez moc nesuhlasim s tym uzkostnym strachom co sa moze dietatu stat, samozrejme ze kazda matka dava pozor na dietatko od narodenia aby bolo v bezpeci, ale ja som skoro nikdy nerobila prilisne zakazovanie niakych cinnosti alebo chytania urcitych veci a maly je dost opatrny na veci aj na seba. Stale vysvetlujem, uz si niekedy pripadam ako blbec co stale opakuje, ale zase vidim ako maly rastie zacina byt rozumnejsi. Robi naschval len ked stratim nervy a zakazujem, vtedy mi ukaze 😀.
Ale je zaujimave, ze kamoskin chlapcek s ktorym sa stretavame je ako neriadena strela, minule som chvilku behala vonku s obidvoma a veru mi dal zabrat lebo on akoby nepocuje ked na neho zavolam bezi ako o zivot, tak som rozmyslala ze moze to byt ciastocne aj temperament, predsa len kazde dieta je ine alebo je to mozno aj tym ze ho zvyknu obcas prisne dirigovat, neviem, lebo ked sme niekde spolu na kave, moj maly beha kadetade dookola ale ja si kludne sedim lebo viem, ze sa vrati ku mne ale kamoskin sa rozbehne a uz ho niet. Ono je to tazke lebo sme rozdielni ako pristupujeme k detom a samozrejme aj deti sa prejavuju inak.

@zelmirka1 ja tiez nie som alebo lepsie povedane, nebola som uzkostliva - pokial jonas nezacal lozit. on ma uplne iny temperament ako lukas, nema absolutne ziaden pud sebazachovy. on vidi schody, tak na ne vylezie - mozes mu x-krat povedat, jonasko opatrne, on sa otoci a v strede si sadne. lukas to spravil raz a uz tam neliezol - chytila som ho tak, ze visel za jednu nohu vo vzduchu aby si netresol hlavu o roh kamena - zlakol sa, poucil. jonas sa pred mesiacom z mramorovych schodov skotulal - a nic - lezie na ne stale. to iste pohovka - lezie hore dole, to je ok, ale pochoduje po nej a mame kamennu podlahu. minule skocil z pohovky salto rovno na zem - nestihla som ho chytit, len v letku zvrtnut do kotula. a taketo situacie zazivame doma s nim denne. vyliezol na konferencny stolik, ktory sa s nim prevrhol - nestacilo - dnes tam bol zas. lukasovi by som v pohode dala doma hrat sa s hocicim - od skleneho pohara, cez fazulu az po neviem co. jonasovi nedam. mna uz u nas na pohotovosti poznaju po hlase z toho, ako casto tam volam 😀 kvoli lukasovi som volala len raz za 4 roky a aj to na toxicku - napchaval sa totiz kremom na tvar - tatinko si zabudol na nocnom stoliku 😠

a ked si predstavim v skolke skupinu 25 deti - staci aj 20 - a v nej minimalne jedno taketo dieta, tak by som ako ucitelka urcite davala pozor, s cim sa deti budu hrat. ked je skupina 10 deti, tak sa to podla mna ustriehnut da - ak zrovna nie su vsetky taketo. 😉 a hlavne, ak sa nieco stane, tak rodic bude ako prve vinit ucitelku, ze co to dala detom za hracky... to len na margo k tym netradicnym zabavam v klasickej skolke. podla mna preto su aj tie alternativne skolky tak drahe, ze hracky su alternativne, ale overene a hlavne je menej deti v skupine - aspon tu. neviem, ako vyzera alternativna skolka na svk, takze nechcem zavadzat. 😕

@zelmirka1 a k tomu přidám, že se to mění i s nabývajícím rozumem = věkem = nerozumem = odvahou dítěte. Petr byl stoprocentně spolehlivě opatrný, na to, aby nevylezl někam, odkud by nemohl dolů nebo spadl, na to, aby se nevzdálil tak, aby mě ztratil z kontaktu....a ted, najednou, nastaly opakovaně situace, kdy se sebral a šel....v prostředí, které zná, kde si je jistý, a prostě se vydal do života....následovala jsem ho o víkendu v přírodě dobrých 300m, kdy šel, mluvil s lidmi, vyhýbal se překážkám, razil si cestu - ale vůbec, vůbec ho nenapadlo, že tam nejsem, že mě jakoby ztratil....skončilo to až v okamžiku, kdy skončila cesta - nevěděl, kudy m á jít dál - pak si vzpomněl, kde je máma? a začal mě hledat....

@zelmirka1 mas pravdu, urcite je to osobite, moze to suvisiet s temperamentom, alebo s roznymi obdobiami, niektore obdobia su viac vzdorivitejsie...niekedy aj unavenost, prestimulacia..sranda, ze ludia maju tendenciu dieta posudzovat, ako ho vidia raz, dvakrat, ze ake je...hlavne situacie prvy krat su tazke, napr. prva restauracia a pod. tak jasne ze to nie je ukazkove, ze dieta sa to uci (po prvy raz myslim aj po dlhsom case, dietatko sa zmeni, vyrastie, zabudne na ten predchadzajuci zazitok, a akoby odznova...)
ale urcite, co plati je to, ze dieta musi jestvovat isty cas v absolutne slobodnom prostredi, napr. priroda, kopec, nechat ho, nech si robi, co chce..a hlavne dokedy chce (samozrejme jemne usmernovat, nieco vymysliet, cinnost, namotivovat, napodobnovanie matky a pod.) inak sa energia neusmerni a ani nevybije...
to je tak ako ked je dietatko prilis dlho chore, doma..tak zacne byt nervozne , podrazdene...podobne ak dieta nema dlhe slobodne pobyty v prirode tak to funguje podobne, ono si to clovek na zaciatku neuvedomi, ale sa to nabaluje...dieta potrebuje adekvatne veku slobodne cinnosti, kreativne, aby tvorilo podla svojho uvazenia, bez zasahov, povzbudzovane vlastnym objavnym duchom, vtedy je spokojne...
...
a este som chcela, ze kazde dieta ma svoje speciality, ze niekde akoby nespolupracuje, ale sranda je, ze to clovek neobide a musi sa tomu venovat a dospiet tak vzajomnemu porozumeniu.
ono je to tazke napr. v tej situacii nebez, lebo sa stratis..pod tu...atd. taketo infa dietatu nic nehovoria..to akoby poculo len prikaz, popr. zakaz..a ziadne porozumenie preco to sa robi...alebo nerobi
to su tazke situacie,..lebo nie je dobre to ignorovat, ze necham tak..nech trochu pobeha...ale ani take prazdne zakazy nic dietatu nehovoria (kedze infa, vysvetlenie este nerozumie)..takze riesit to treba..nejako mozno "rozpravkovo, pribehovo atd. nieco si vymysliet
a hlavne dieta dlhy cas nevydrzi, zalezi na veku...preto ja som proti dlhym pobytom v supermarkete, v takych tazkych prostrediach..lebo dieta nutne nezvladne situaciu,lepsie povedane rodicia a z toho su len zlozvyky...napr. odbiehanie od matky aj napriek zakazu je fajn, to dietatu ostava...ono to fajn nie je...ale vstavanie zo stolicky kazdu sekundu to sa nedeje... dieta vsetko vstrebava...ak neurcime presne pochopitelne podmienky, ale len davame nezmysluplne vysvetlenie pre dieta, tak dietatu ostava prave ta nespravna verzia...
samozrejme adekvatne veku a zrelosti , pochopenia dietata sa dlzka pobytov zvacsuje, len aby bol taky cas zmysluplny pre dietky, ..takze az tak nas neobmedzuju...
mne pomaha vzdy vymysliet nejaku ulohu, co ma dieta splnit, apel na samostatnost funguje, je to tak mile...
a hlavne nie vzdy ma tie veci napadnu v situacii, ale clovek sa uci za pochodu...

@bubelko podla mna sa tomu neda zabranit, ono to lezenie ma dieta naprogramovane ako motoricky stupen..je pravda, ze niekto ide potom viac, niektore dietko menej..
kazdy ma svoje speciality..ale obmedzovanim sa tomu nezabrani, skor sa ten stupen predlzuje, faza predlzuje..z vlastnej skusenosti vytvorit suplovane, prihodne podmienky, popr. par dni budete len liezt a liezt dokola, pod jemnym dohladom, netreba to prilis vela komentovat, lebo sa vytvaraju bloky na prirodzene veci...prirodzene veci, zivocisne my zmenit nedokazeme...

@fem lezenie nie je problem. on kam vylezie, odtial aj zlezie. problem je, ked sa rozhodne - tak ako pri spominanom priklade (co je mimochodom dost casto) - sa postavit a vykrocit smerom dole z gauca nohou. pripadne priamo skoci po hlave dole. takze momentalne fungujeme v tychto situaciach s muzom takto - vylezie na gauc a posadi sa je vsetko ok. postavi sa - razne mu povieme "sadnut". ak si nesadne, ide z gauca dole s vysvetlenim, ze na gauci sa sedi/lezi, ale nechodi. a takto stale dookola. nestrasim ho tym, ze ak spadne hlavou o kamennu podlahu, ze si ju moze rozbit, ale nepotrebujem sa o tom presvedcit ani ja.
je to skratka iny temperament ako ma lukas. ten vyliezol a zliezol, bol spokojny, jonas ide dalej. a niekam dalej moze ist a niekam zial uz po poslednych skusenostiach nie - aspon docasne, kym si viac nedokaze uvedomit nasledky svojho konania. nikomu neprajem zazit to, co som zazila ja, ked som ho videla na tych schodoch. krvi by sa vo mne nedorezal. taketo zazitky dokazu obcas zmenit pohlad na vec. ale neznamena to teraz, ze ma ma stale za chrbtom, ale som ostrazitejsia v niektorych veciach - zamykame vchod, aby mu lukas nahodou neotvoril, pretoze si vie sam privolat vytah a pod. skratka sa snazim predivdat a do niektorych situacii ho ani nedostat 😉

@fem ahoj, vdaka za tvoje slova.
Velakrat som uvazovala nad pricinou jej spravania. Jedine co k comu som dosla je, ze dcerka je naozaj temperament, vela mamiciek mi to uz aj potvrdilo, jejich deti nie su ani zdaleka tak odvazne, a to aj tie starsie atd... kazdy si kolkokrat mysli, ze je aj starsia nez v skutocnosti je. Je teda aj dost vysoka, tak aj to klame, ale hlavne svojim pristupom k zivotu. Kazda prekazka je pre nu vyzva, pud sebazachovy nula bodov. Hoci aj spadne, a mozno aj bolestivo, chvilku poplacka a potom skusa zdolat prekazku znova a znova, ako maly bart simpson 🙂 .. dokial nevypiluje techniku k dokonalosti. Potom ju dana prekazka prestane bavit a hlada novu. Ako pisu dievcata nado mnou. Kazde dieta je ine.
S tou radou robit simulacie situacii.. joj, akoby som rada, ale ona proste nema vobec zaujem v tejto oblasti. Nikdy nebola dieta, ze ona sedi a mama cita knizku a potom opacne. Ze jej nieco kreslim atd.. nezaujem. Vsetko len ona sama alebo potom hned uteka prec. Taka je odmalicka. Vzdy sa mi odplazila z deky, nieco skumat, stastna ze jej nestojim za zadkom, ked som napr. polievala stromy. Proste extremy, kedy je dieta velmi viazane na mamu 24hod denne a zas naopak absolut nezavislaci ako je moja dcerka. Taky ten socialny kontakt so mnou si zas vyzaduje vecer, kedy sa aj hodinu mazlime atd.
Ale vlastne mame modelove situacie, rada pozera na Krtka alebo Bambulkine dobrodruzstva. Tu vidim, ako dobre vsetko chape, samozrejme ze Bambulka je jej vzor, hlavne ked drzkuje, vymysla si atd 😀 Ale nie, su tam celkom dobre veci, ze ako ten dedo Jozef vie ako nenapadne Bambulku usmernit. Dcerka sama gestikuluje, ze ako je Bambulka v jednom dieli zla na deti na ihrisku atd., takze ona to vsetko chape, len asi to pokusenie si do niekoho rypnut je stale silnejsie. Dufam, ze sa to vekom, vyzretim sa zmierni, ako pisete.

Ale aby som sa vratila naspat, ze co je pricinou jej niekedy agresivneho chovania , ze proste skusa hranice, akokeby sa povazovala uz za starsiu ako v skutocnosti je. Je to mozno moja fantasmagoria, ale fakt neviem .. 😅 Rozhodne inklinuje k starsim detom ako je ona sama. Byvame na fajn ulici, kde sa decka hravaju vonku, je s nimi vo svojom zivle. Nasa ma 19 mesiacov, je tam cca 4rocne dievcatko a potom uz len starsie deti. Jazdia na motorkach, behaju, balony.. ani jeden konflikt, je uplne stastna v ich spolocnosti. Keby som zmizla na cele hodiny, ani by si to nevsimla. Uz sama registruje, kedy ide auto po ceste, ze musia vsetci rychlo na chodnik, sama na to upozornuje, z toho mam fakt radost.. aj ked samozrejme davam stale pozor ja.
Takze proste akokeby rovnako stare deti nepovazovala za rovnocenne a skusa co si potom moze dovolit.

Ale aby som zas nehovorila iba same staznosti, robi mi teraz radost. Ja som ju nikdy neucila take tie veci - papa pri odchode, a paci paci pacicky, zvuky zvierat atd.. na rovinu teda, ona nikdy nejavila zaujem, uplne ma ignorovala.. no a teraz sama vykrikuje na znamych ludi "caaau" a pri odchode mava "papa" a este doplna vetu nejakou tou detskou japonstinou /recou/. Uplne sama od seba, spontanne, ziadne ze na povel odo mna. A to vidim, ze druhe deti nerobia, maximalne ich jejich maminy donutia. Minule na namesti hrala jedna kapela, skoncili pesnicku, dcerka im sama zatleskala. Robi sama zvuky zvierat, odo mna to nema, ale videla / pocula v realite, tak to robi. Viem, ze deti robia bezne tieto zvuky, ale co vidim, maju to nadrilovane od maminiek, nasa si k tomu dosla sama, to ma tesi. Dalej napr. ide a objime svoju malu kamosku, z radosti ze sme sa stretli, vykrikuje jej meno z dialky, to dievcatko je o 2 mesiace starsie a sama si tak nevie povedat , i ked je teda podla mna velmi sikovne, je taky ten pokojny typ, rada sklada kocky, lego, kresli.. uplny protiklad k nasej, ale maju sa velmi radi. Minule ju moja dcerka branila pred kymsi.
Proste ako som pisala minule, dcerka ma silne prejavy naklonnosti, radosti a zlosti, nic medzi tym 😀

@bubelko citam, ze mate tiez doma kaskadera... jaaaj velmi dobre rozumiem

mne sa mala v 10 mesiacoch postavila na nohy, tak ako vela deti, ale ona herecka hned vyliezla na rebrik 😲 infarkt. Teraz sa zasa zahrala na "katusu", miluje lietadla http://www.flickr.com/photos/31828076@N02/56901... bola som len zatvorit branku a hned tam vyliezla

@prom uaa skoro som odpadla z tej fotky, iny dobrodruh!

@prom ano mame 🙂 jonas sa sam pustil chodit den po prvych narodkach - na mikulasa. a odvtedy je ako tornado - kade prejde, tade spust 😀 😀 😀 o rebriku mi ani nevrav. esteze lukas stal pri nom a vysvetloval mu, ako ma liezt dolu. my sme urcitu dobu schovavali lukasovu detsku stolicku do zadveria, pretoze na nu liezol. jedneho dna som varila v kuchyni a spoza pultu na mna vyzerala mala hlava - skoro ma slak trafil.
starsi bol a je presny opak - kludny, necha si vysvetlit, rozmysla pred tym nez nieco urobi. preliezky zdaleka obchadzal a doteraz nie su jeho silnou strankou. chodit po smyklavke v protismere to ho nikdy nelakalo - jonas to robi uz teraz. vyjde do polovice, spadne na brucho a sup dole. dnes podliezal popod obsadenu kvarglu - esteze som stihla povedat lukasovi stop a zachytit dievcatko hore, inak by mu pristalo na chrbte. ja neviem, kde na to chodi 😕 😀

@prom este k tomu kaskaderovi - ked spadol zo schodov som to pisala kamoske a ta mi tiez vravi, no co, bude kaskader. tak som sa opytala, ze ci by nemohol byt predcitacom novin v starobinci, usetril by mi kopec nervov 😉

ahoj holky, chci se pridat tomuto tematu, malemu se blizi rok a ja zacinam premyslet o vychove atd. Knizku uz jsem si objednala a jsem na ni moc zvedava, ziju v zahranici a tak porovnavam pro a proti jak to chodi tady a jak v cr, napriklad co se tyce tech skolek ted si mi jedna kamaradka z cr stezovala, ze ji nechteji vzit malou do skolky protoze ma plinu, tomu jsem ani neverila, tady se pristupuje k diteti vice individualne a vicemene dle prani rodicu - tzn. kdyz reknu napr. ze moje dite nosi pliny, neji a nebude jist to a to, nebude odpoledne spat - tak to tak udelaji.
Ja ted resim plac a vztekani se u prebalovani, mate s tim nekdo zkusenosti a jak jste to resili?

@slavkah myslím, že máme zkušenost asi každá 😀 v určitým věku se děti při přebalování prostě vztekají, protože musí ležet a oni zrovna v tomhle období začínají sedět, někteří dokonce stát a chodit... já teda nezačala přebalovat ve stoje, jako některé maminky, ale prostě pořád na stejném přebalovacím stole přebaluju doteď, nejvíc funguje dát něco do ruky ke zkoumání - něco nového a neokoukaného samozřejmě a přebalit jak nejrychleji to jde, ,nevo při přebalování vykládat něco klidným hlasem , zpívat, říkat básničky, lechtat na bříšku atd.