Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

@berenika39 asi se špatně vyspal, možná se mu něco zdálo...

@berenika39 tiez si myslim, ze je to aj zlym vyspatim, mozno nedospatim, ninka to ma rovnake, s babi laska najvacsia, ale staci, ked jej cosi nevyhovie a uz jej povie, ze ju nema rada a ked je u nas, tak ma ist uz domov a take veci 😅

@reruna
@bezaz
No možná jo, petr potřebuje vždycky po odpoledním spaní chvíli na probrání, je zvyklý se přijít pomazlit, sedne si ke mně na klín a dopéká se...prostě takový rituál od miminka. A asi to naněj bylo hrrrr....máma hned a co budeme dělat a ťuťu ňuňu a byla moc rychlá. Když mě to mrzí, ono se jí to hned dotkne, je z toho paf, a petr to tak nemyslí...díkes za nápad.

poznámka ke včerejší story se psem.

dneska u večeře (chleba s medem) to začalo: honem papej nebo přijde medvídek pú......
já: zuřivé vrčení vzteklého grizzlyho
.... a ono to přestalo v půlce věty 😅

tak aspoň pidi změna k lepšímu 😵 (ačkoli teď teda nevím, co by ten pú udělal.... snědl by mu medík? asi 😅)

Ahoj holky!
Tak na doporučení bereniky na vás jdu juknout.
Já byla před půl rokem na kurzu Rabru a hrozně se mi to líbilo a ve spoustě věcí jsem se našla. A hlavně jsem se hrozně zklidnila a to nejen ve výchově, ale tak celkově - ve vztahu k manželovi, kamarádkách, "kamarádkám"...
Akorát je to půl roku a mně chybí kontakt s někým, kdo má na výchovu stejný nebo podobný názor, chci se s někým radit a diskutovat. Mohla bych se k vám přidat?

@foogy tak jo, berem tě i tady 😀

@fender Super!
A rovnou ti musím napsat, že jsem tady teď dostala záchvat smíchu, když čtu tvojí včerejší a dnešní story u véči!!!! Jako to nemá chybu, ale hlavně je to přesný!!!! 😀
Na druhou stranu - docela rychlá změna k lepšímu, ne? 😉

@foogy další spřízněná duše, která pochopila, že rabr je o klidu a pohodě bez věčného boje, že já chci a dítě nechce 😀 . nejsme tu žádná uzavřená skupina, zřejmě tu čte dost maminek, ale třeba nepíší, jen čerpají....tak klidně piš, probereme, co se dá 😉

@fender to petr se dneska dozvěděl, že když bude na babičku ošklivý, nebude si s ním hrát, a to celé proběhlo při tom, kdy si s ním samozřejmě hrála. zkusila jsem nenápadně vysvětlit, že lhát se nemá, ale taky nevím.....

@berenika39 Díky 😵

Jo, přesně, hlavně všechno v klidu, nechci, aby moje rodina žila ve stresu. A chci, aby mě moje dítě mělo rádo, věřilo mi, aby mělo krásné dětství. Nebaví mě na něj ječet, plácat ho...

Akorát tlak okolí je hroznej!

@foogy až budeš mít někdy čas, pročti si to tady, protože tě to uklidní - o tom se tu bavíme co druhá stránka, je to o kompromisech, troše taktiky a ohleduplnosti, ale jde to...děti se dřív nebo později dostanou do toho velkho světa, školky, školy, tak alespon budou připravené díky okolí🙂)))))

Jak máš velký štěstí?

nojo, bavte se na úkor mých takřka žaludečních vředů 😝 😀 😀 😀 (vtip!!!!)

jj, souhlasím s tím tlakem okolí, je to nanic. člověk je pomalu za exota 😖 to, že to nemá s kým probrat někde u kafe, to už ani nezmiňuju.

Jo, musím vás tady aspoň trošku dočíst 😉

@fender Hele a jak to řešíš u rodičů? Pač jak jsem byla na kurzu, tak Nováčková říkala, že když jsme s dětmi u prarodičů společně, mělo by dítě reagovat na mě. Pokud jsou tam sami, tak je jasné, že to řídí prarodiče 😉

Holky a to vám snad ani nebudu vyprávět, jak jsem byla vychovávaná já a nejhorší je, že brácha je s touto výchovou maximálně spokojený, takže teď takhle vychovává synovce.... Zrovna dneska odpo u nás byli, vstávali mi vlasy hrůzou!
Čení, co blbneš? Co děláš? Proč to děláš? Odjezd! Tys neslyšel? Okamžitě slez z té motorky nebo ti pomůžu? Tys neslyšel? Mám ti z té motorky pomoct?

A my jsme se teď u nás v Mateřském centru domlouvaly s ředitelkou, že bysme na jaře udělaly kurz Rabru a tak jsem to bráchovi nabízela, haha, prej že má na to jiný názor 😀 😉

@foogy pokud u toho nejsem, tak ať si dělají co chtějí a já to radši ani nechci vědět 😝 😀 beru to tak, že to, co dělají, dělají s nejlepším vědomím a svědomím a s láskou a že to malého jednou za čas prostě nezabije.....

pokud u toho jsem a naši do něj nějak hučí, snažím se to ignorovat, když už je to na mě moc, zasáhnu (viz. vrčení při púovi žeroucím medík nebohému dítku přímo pod nosem z talíře).
samozřejmě mě šíleně vytáčí to, když něco řeknu a oni to negují... např. jsemtoho názoru, že malý by měl sníst maximálně jeden kinderřez a děda by u nejraději dal tak tři.... když už mu to vrazí do ruky, tak mu to asi nevytrhnu a neseberu, že..... to se pak spíš snažím promluvit s ním (dědou), vysvětlit.... on mi to odkýve a příště je to zase stejné 😝 babička je v tomhle soudnější, ta kolikrát dědu usměrňuje "ale mamka řekla, že".

resp. ještě se u našich nestalo to, co psala tuhle blandik, že ji tchýňka nechala prcka někde na těch hracích autech a sama šla nakoupit.... to teda nevím, jak bych řešila..... 😒 oni jsou na tyhle věci celkem opatrní.

@fender To jsou moje slova!!!! Fakt! Já si totiž o tchýni a tchánovi myslím své, ale přesně říkám: Nechci vědět, co s ním dělají, jsem ráda, že spolu s Olíkem vycházejí, že je má rád, oni jeho a že ho hlídají a já mám čas sama na sebe. A když si pro něj k nim jedu, tak už mezi dveřma říkám: Nechci vědět, co jste spolu dělali, hlavně, že jste si to užili 😉

A to se tě nechci vůůůbec dotknout, ale myslíš, že je dobře, že to ignoruješ? Já to totiž taky někdy u našich dělám. A právě nevím...

Jdu spát, ale určo vás dočtu a budu za vámi ráda chodit, konečně jsem našla spřízněné duše! 😵

to nevím, jeslti je to dobře. zase ale nechci před malým shazovat jejich "autoritu", nebo prostě malého nahlížení na ně tím, že na ně budu vrčet každých deset minut 😅
když u toho malý není, tak se snažím říct, co mi třeba konkrétně vadí nebo vadilo, ale přijde mi divné, to řešit všechno před ním....

@fender Hm, to je fakt, to máš pravdu. Taky by se mohlo stát, že by je nebral jako autoritu.
A máš krásnou profilovou fotku! Moc vám to tam s Michálkem sluší 😵

@berenika39 děkuji za gratulaci. Nějak mě nenapadá, co tak změnit.
@reruna spát chodí mezi půl 8 a 8, to mi příjde celkem pozdě. Odpoledne spí tak 2 h. Ale už mám vyzkoušené, že i když přes den nespala, nebo jsme přijeli domů pozdě a šla spát třeba kolem 9 tak stejně jí to trvalo tu hodinu. U vás se to už s Lukym zlepšilo, nebo taky pořád uspáváš podobně?
@blandik tak nějak to asi zkusím, jenom mám pořád pocit, že je na takové domluvy malá a ještě tomu moc nerozumí (možná jenom můj pocit). Včera jsem to zkusila, že jsme se odpoledne domlouvaly, že ji nechám samotnou, ale jak jsem se začala zvedat, že odejdu, tak už začala nabírat. Musím se obrnit a zkoušet. Jenom prostě závidím, že někdo položí dítě a dítě samo usne a nemusel ho to nijak učit 😒
Dát RABR na WC je dobrý nápad, m si tam taky čte, sice tam mívá PC časopisy, ale často je už má přečtený. TAk třeba si to z nouze otevře 😀

Ženy, odběr krve byla tedy bitva. Mile překvapil, že se nechal úplně v klidu prohlédnout, poprvé v živtě, už věděl od minulé prohlídky, že měření tlaku, poslouchání, pohmat bříška, krk - že to nic není. Takže rozum má 😉 . Ale odběr byl nad jeho síly. má sílu, takže mu to ze žíly nevzali, na druhý pokus až z hřbetu ruky. Pořád paní doktorce říkal: nedelěj mi do tý ruky díru, nedělej mi do tý ruky díru....brečel ještě doma hodinu po tom, co jsme přišli 😝 . A jehlu si zaměnil za jehličí, takže prý doktorka měla jehlličí a tím ho popíchala. Ha. Mám dost, jdem relaxovat k pohádce🙂.

bobek malej 😔 tak snad se dáte (asi oba, co 😅 ) brzy dokupy..... 😵

my jsme tedy ještě nikdy na odběry nebyli, ale máme celkově z pekla štěstí, neb moje mamka je pediatr 😀 takže v tomto směru je to těžce v pohodě. ale, aby to nebylo zas tak jednoduché, tak jsme si užili hodně zubaře.... naše dítě je totiž strašně šikovné, zarazil si v červenci horní jedničku do čelisti..... 😒

@fender dík, už jsme o tom ted mluvili, už je v pohodě. zuby jsou kapitola sama pro sebe, když rostou, horor, když padaj, taky... 😉 .
Maminka pediatr je fajn! Když něco potřebuješ, jen se zeptáš...to se máš🙂

@berenika39 to máš pravdu, u nás zuby s horečkama 😒 a teď čekáme, jestli mu ta jednička vyroste (zatím roste), když nebude komplet venku do tří let, tak to budem muset jít trhat 😨 😨 😨 😔 a nad tím nechci radši ani přemýšlet 🤐

@foogy - ahojky, dost by mě zajímalo, co říkala Nováčková ještě k těm prarodičům - máme se jim to snažit osvětlit, jak to řešit..Já jsem byla na semináři s Kopřivovými...Více méně krčili rameny, že jo,jo ty babičky..že se moc dělat nedá...ale přesně jak píše @fender, ne jen že to člověk nemůže probrat ani s žádnou kamarádkou, ale i v rodině je pomalu za exota, /si připadám jako jehovista pomalu, tedy nikoho se nechci dotknout, pokud vyznává toto..) a vztahy se horší o tom žádná...Právě mám ten pocit, že už bych byla dávno smířená s tím, jak se chovají, ale u nás je to posíleno nedůvěrou v to, co tchýni napadne a jelikož vztahy jsou tak nějak nakřáplé, tak se i těžko řeší ponechání dítěte v autíčku osamotě...Teď už to nebudu vytahovat po pár měsících, ale když se to příště stane, budu řešit...

@berenika39 - bobátko, to musel být drasťák...tak uvidíš, jestli na další návštěvě u bílých plášťů bude v klidu a bude se ptát jen na jehlici nebo bude plakat před vším..že se i v tom vypjatém okamžiku dokázal slovně bránit, že říkal, co nechce a ne jen ječel..Náš byl na odběrech několikrát, ale jako miminko....Sestřiky dvě koukaly, že odkud by mu to vzaly...a že z hlavičky nééé, to by si netroufly, nemají praxi, no tak, že to zkusí klasicky z předloktí...třetí pokus jim vyšel...A k babičce - to je tak typické..zajímalo by mě, jak se to bude dál vyvíjet, protože zatím míří proti objektu, který se jim nelíbí v danou chvíli...jsem zvědavá jak v budoucnu...My dneska docela drama ve školce, poprvé..těšil se, pohoda. řešila jsem tam jídlo, že budu donášet a musela odskočit do jídelny, řekla mu to, ale asi mě neslyšel..vrátím se a malý ječí, celý červený, ale děsně, bílé fleky...tak jsem ho dlouho neviděla..a to mě učitelka tam ani moc nechtěla pustit, myslela, že už pak neodejdu..no nevěděla, že jsem slíbila, že se příjdu rozloučit a ještě, že jsem se tam propašovala, protoež ona fakt nevěděl, že jsem mu řekla, že ještě příjdu a měl to za zradu......ale do toho mi učitelka začala povídat o pomalém nástupu, zvykání, že to asi nebude v pohodě...no nejelo se mi dobře do práce, ale malý se uklidnil už při odchodu a prý pak dobré, jsem tam volala...tak tam dneska pojedu fakt s malou dušičkou...

K tomu kinderřezu - podle mě to ani nemá moc s rabrem společného, je to o tom, že naši rodiče by nás měli začít brát jako rodiče a prostě akceptovat, že máme určitou představu o stravě a hranicích a snažit se je dodržovat a optimálně tím způsobem, že i oni sami potvrdí - už jsi měl jeden, je tam cukr, ten není až tak ok pro tělíčko, můžeš teď mít banán...(a ne že maminka řekla, tak nedostaneš...)...Jakoby optimálně by malému jako další osoba potvrdili, že to tak skutečně je, nejíme kinderřezy ke snídani, ani jich nejíme mnoho...Ha, ideální svět...Jo, jenže když nejde ani toto /u nás tohle taky moc nefunguje, není to jen o tom, že nerabrují vůbec, ale i o základních dohodách co bude jíst, kolik toho dostane, kde bude a jestli bude koukat na tv - jak jsem nedávno zjistla, tak mu pouští animáček, pohádky v tv... 🙄 Mají ho tam jednou za uherský rok, chtěli by ho mít tam častěji a pak mu pustí debilizátor...to by mě fakt trefilo...)))...no myslím, že ani netuší, že tyhle věci jsou pro nás důležíté, že jsme prostě už zmasírovaní médii o tom, co se má a nemá jíst, že na tv koukat není optim a že jsme pod tlakem, tak nám to sabotují..jelikož sami vyrostli v nedostatku, tak pořád nosí hračky, ač my o ně už nestojíme...nejsou schopni se adaptovat na dnešní myšlení a dnešní společnost...prostě už to není tak, že mičudu má jeden kluk v ulici, ale každé dítě má přeplněné pokojíčky a rodiče bojují s přívalem hraček...Sorry, zase román, já už snad nemumím napsat jednovětný příspěvek.. 😨

@betelgeuzz - jakoby ona je určitě malá na to, aby se pak domluvou řídila a zvládla to...to ano, ale jakoby dá se to udělat tak jemně..že to s ní probereš předem, připravíš ji na to, kdy ji to ještě akutně nehrozí (př. není už v posteli, nechystá se do postele..) a pak je to takové jemné balancování mezi uklidňováním a odcházením, ale určitě bych neodcházela, pokud by plakala nebo volala, že to tak nechce..pak byh se vrátila, znova ji uklidnila (ale na požadavek - chci, aby jsi zůstala, bych přimo nereagovala, že ano zůstanu než usneš..ale jen - ano, zůstanu...na chvilku..pomazlíme se ještě , něco bych ji šeptala, žej i mám ráda a pak že věřím, že to zvládne...tak jemně, a proč usínáme sami..nevím, a pak zase za chvilku zkuskla odejít, chce si na to vybrat nějaké klidné období, a hlavně sám sebe nastavit na klid, že jsi símřená s tím, že třeba bude usínat dlouho, a bude potřebovat tvůj klid, hlavně, aby tě nenaštvalo, že zase volá, že se ti nepodařilo odejít...Ono je více uklidňuje ten ton...ale na dohodě bych nijak tvrdě netrvala, protože jak píšeš - oni ještě neumí a nevědí, jak se budou přesně cítít, když ta situace nastane a tak nemůžou ani plnit dohodu..tam bych ji dala pochopení, pokud to nebude zvládat...třebá, já chápu, pokusíme se to vzládnout, já si zajdu na záchod a vrátím se, počkáš tady na mě...možná na začátku zkusit i takto jakoby odskakovat, ale vždy se vrátit, nezneužívat to...

@berenika39 Tak snad pohádka zabrala a už jste oba v pohodě 😉

Holky, to já se hrozně bojím zubaře a to jezdím ke kámošce, ale jsem totálně vyklepaná, klepou se mi nohy, potím se. A tuhle jsme byli s Olíkem u doktorky a když jsem ho položila na lehátko, tak se mu rozklepaly nožičky, úplně přesně jako mně.

@blandik Četla jsem ten jeden příspěvek, jak jsi psala o tchýni, že dítko nechala v autíčku, tý jo! By mě mrsklo! U nás je to naopak, naši se o vnuky starají zase až moc, i po dvoře se je snaží vodit za ruku, aby nehapali 😝

A s těmi prarodiči - ona říkala, ať to zase až tak moc neřešíme. Že dítě ví, kdo je rodič, kdo prarodič, jaké jsou u koho kde nastavené hranice a podle toho prý jede. A že mu tím v hlavě zmatek neděláme.
Protože na tom kurzu snad nebyla mamina, které by se rodiče smáli, na co se to dala 😝

@fender tak se neboj dopředu, vyřeší se to třeba samo a nebude třeba nic trhat 😒
@blandik právě mě to napadlo, že rabr vlastně zabral - normálně té doktorce říkal, co se mu nelíbí, z toho mám radost.
A piš jak chceš, od toho to tu je...já tě čtu ráda. 🙂.
S tou školkou - ber to jak to je, naše obavy a strachy stejně věci moc nezmění, držím palce.