Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

holky sečtělé, zase chci nějakou radu 🙂 Když se malému něco nelíbí, ať už mu něco nedovolím /např. cucat odšroubovanou Indulonu - žádná náhrada není prostě Indulona 😀 / nebo i když jemu samotnému něco nejde- si hraje a nejde mu např. strčit pejsek do domečku nebo cokoliv/, tak s tou hračkou mrskne a začne se vztekat. Nebo jde a musí do něčeho několikrát bouchnout, prostě vidím, jak je frustrovanej, že to není tak, jak chce a musí to nějak fyzicky ventilovat.
Mám se ho snažit umírnit, uklidnit nebo ho mám nechat si ty emoce nechat doslova vybít?

@jarkalada já matěje nechávám vztek pustit, nic nekoriguju.. takže za mne - klidně at bouchá do polštáře, křičí... ještě mu k tomu dávám třeba komentář - koukám, že tě pěkně naštvalo, že... , nebo taky mne dokáže rozzlobit, když...apod.

@petruskaz
@m.i.r.i - přesně tak, oni tu lásku mají jako artikl kupecký..když budeš se chovat ok, tak si lásku zasloužíš, když ne - odmítneme tě...vychází z prostého faktu, že čím menší dítě, tím více závislé na lásce rodičů...jenže pak ty děti vyrostou a řeknou si - si svou lásku můžeš strčit víš kam...sice pořád chtějí být akceptované a milované, ale už nemají chuŤ se tolik ohýbat a měnit, aby lásku dostaly...ale řeknu vám, že jak si to tak čtu, tak jsem fakt ráda, že se jedná o tchány..protože je mi jasné, že by u nás byl průběh úplně stejný, kdyby to byli moji rodiče...tak jsou přeci jen více cizí a nedovolí si, stejně jako si nedovolím ani moc já...a manžel je prostě ignoruje, nenechá se vyprovokovat k hádce nebo argumentaci...já si někdy říkám, že děti vlastně potřebují jen dobrý příklad, a nepotřebují říkat co a jak mají dělat jinak než jak to zrovna dělají...samozřejmě, taky si říkám, že to je loterie, nikdy nemůžu vědět, jaké naše děti jednou nakonec budou, ale všechno uvnitř mi říká, že to jak to chceme dělat, je správné...jako kdybych to věděla uvnitř v sobě...nějak věřím, že i ti naši rodiče neměli dobrý pocitt, když na dítě křičeli, taky chtěli kamarádsky, ale když to dítě neposlouchalo, tak holt "museli plácnout, zakřičet, potrestat" a to vše ze strachu, že by dítě přerostlo přes hlavu...a já věřím, že strach je špatný rádce (ten strach, co vychází z takového toho zakořeněného společensého uzu)...takže když ten strach pak zkoumám a dumám, jestli skutečně mám na malého huknout, protože dědu nepozdravil, tak to odvrhnu a citím někde ze svého nitra - to přeci není důležité, nemůžu na druhého hukat, co má dělat...a stejně jako mi není příjemné, když se mi někdo rýpe ve výchově, že bych to měla dělat jinak, tak ani těm dětem není příjemné, když jim říkáme, co dělat mají...
@m.i.r.i - mě pomáhalo říct něco v tom smyslu - hm, to je nové slovo, to jsi asi slyšel ve školce...a nechat ho mluvit...pak mu říct, že tohle slovo je hrubé, je to nadávka a že je to slovo, které vlastně znamená pipinka, ale hodně škaredě...jako třeba je pusa a huba.....a že takové slovo nepoužíváme...a pak to ignorovat..nereagovat, když to řekne...nebo jen pronést, asi si potřebuješ to slovo zkoušet...a citově na to slovo nereagovat...

@m.i.r.i tak velitelské období je u nás taky. Když mi řekne, ať jí třeba pomůžu obout, to mi nevadí, ale nejvíc mi to vadí při hře. To je pořád sedni si sem a teď jdi tam, musíš si sednou a vem si tohle, takový hraní mě teda nebaví ☹
@ofelieee jako že ta autorka to v knížce používá?

@betegleuzz neustále. Když vypráví svoje postřehy od Yequánů, je to prima, ale jak se pustí do filozofování o naší kultuře, je to samý "evropská miminka celý den marně čekají na pochování..." "civilizovaná miminka si nenaplnila potřebu náruče a tak je čeká dráha kriminálníků..." 🙂 nadzvedává mě to, když mi mluví o dítěti (a to to psala před asi 40 lety)

@blandik u tchýně je to ještě trochu vyšperkované: syn musí mít rád mámu (= to zahrnuje i nechat si líbit ponižování, vydírání, kritizování, zesměšňování atd.) - protože je to jeho máma. Dobrý důvod, co? Já touto loajalitou netrpím, toto netoleruju... Láska jako povinnost rodu a z toho pramenící práva na "mého" Tomíka. Ble. Já jsem vůbec nedospěla k tomu, že bych se pokoušela chápat její pocity, pnutí, důvody... Jen vím, že se jí nechci ani v milimini procentu nikdy podobat! Tu Tvou únavu z tch. tak chápu... Přitom se stačí na dítě dívat, nasávat jeho "život" a kochat se. Proč to oni neumí, nechtějí, já nevím... Myslím, že prostě lidé jedou v bezmozkovém chování, je to to nejjednodušší...
@ofelieee Proč tu kniku čteš podruhé? Mně stačilo jednou... Je to hodně přitažené za vlasy, ale když jsem stále T. vláčela na sobě, pomohlo mi to...

@ofelieee @jenovefa - mě ta knížka v něčem inspirovala, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že je hodně manipulativní a jednostranně zaměřená a taková nedospaná, nedodělaná...je fakt, že se teď s lindi hodně řídím instinktem, který jsem kdysi myslela, že vůbec nemám...možná pomohl i ten porod v dobré porodnici a řádný bonding...taky ji pořád vláčím nebo mám u sebe..a jakoby v ní více vidím "člověka".

@jenovefa- úplně souhlasím, takvy je mi líto, že si nedovolí si vychutnat vnouče, skutečně mu naslouchat...typicky - příjdeme ke tchánovcům a miška už u dveří něco povídá, nebo potřebuje schovat klacek do vany..a myslíš, že to někdo vnímá? Že ho skutečně poslouchá? Tchýně mu v půlce věty skočí do řeči a začne se na něco ptát, jakoby vůbec nevnímala, že něco povídal...proč dospělí nemají čas naslouchat dětem, když něco mluví? ale bazírují na pozdravu? Někdy mám pocit, že ti naši rodiče čekají od dětí super nadlidské chování, že hned přestanou kňučet, že vše půjčí, že za vše budou pořád děkovat...přitom my sami nesnášíme, když nám někdo mluví do života..fakt bych se pobavila, kdyby někdy udělali takový pokus, že by ty klasické kecy, co dospělí mají vůči dětem, kdyby byly namířené na jiného dospělého...a že by se monitorovaly jeho pocity...třeba si představím tchána - jak je nucený jíst odporný oběd, který mu vůbec nechutná...vždyť je to na hlavu postavené...

@jenovefa - jo, a jak píšeš - láska jako povinnost rodu /krásné/, tak přesně tohle má tchýně - že malý ji přeci musí mít rád a jako důkaz bere to, že u ni bude spát /ona nechce jen tak k nám přijít a pohrát si..to ona vůbec nedělá/, ale ona chce, aby ji byl malý vydán a ona ho mohla mít pro sebe..vůbec to nechápu. ..malý tam naštěstí vůbec nechce být sám ani přes den.
A přesně jak píšeš, už začínám být unavená tím, jak vždy dojde k nějakému incidentu u nich doma, jak miška má "nevhodné" chování a jak pak tam všichni sedí jako opaření..je tam dusno.

fyzické tresty ano či ne?
debata ve čtvrtek 21.2. od 20:55 hod na čt1 - máte slovo s michaelou jílkovou

@blandik jak říkáš s tím nucením k jídlu - právě jsem si vzpomněla na zážitek z dětství, jak mne táta "naučil" jíst bramborový salát - s pomocí pár facek, když jsem měla utkvělou představu, že je to hnusný a nechci to ochutnat... dodnes je na to pyšný 😅 , jak mne to naučil a jak jsem dnes určitě ráda...
včera jsme měli kuskus s fazolkama a matěj měl pocit (jak z toho lezou takový ty žilky), že jsou v tom pavouci... tak jsem mu jen vysvětlila, co to je, ale dál jsem ho nepřesvědčovala, že musí jíst... mám pocit, že časem je zase mít rád začne... i bez násilí 😉

dakujem vam baby za rady ohladom tych skaredych slov...budem skusat ...teraz uz druhy den nic..vcera som v skolke povedala ucitelke, ale nic nevypustil..a uz ani doma..tak uvidim, kedy ho to zase zacne bavit...este raz vdaka.

@petruskaz no mna a sestru naucili nasi jest takmer vsetko..asi okrem tepleho mlieka a trescej pecene zjem uplne vsetko s tym, ze mi naozaj aj vsetko chuti..je zo mna zrut, co zavidi v tanieri aj druhemu, lebo mam vzdy na vsetko chut..a nasi su na to patricne pysni...lebo jest nast naozaj ucili a nutili...ked som mala 3 roky, nutili ma jest hovadzie maso..ked som nechcela, mama ma zaverala do kumbalku a povedala, ze odtial nevyjdem kym to nezjem..po hodine som tam stale sedela a maso v ustach, ako vevericka som ho tam drzala a pritom som si spievala..mali aj srandu aj hnev..niekedy to proste neslo..ale u nas platilo, - nechces, nejes...a samozrejme v zmysle vtedajsej doby sa otec doteraz chvali ako sestra ked mala 1 rok milovala koniky- chlebiky so slaninou a este ani rozpravat nevedela a hovorila - "moja zuata suaninta"...potom jasne, ze sme obe cely cas bojovali s kilami naviac...ale nasi su na to hrdi, na teplu veceru kazdy den a ako sme jedli vsetko..a teraz nemozu zniest, ze moj maly si proste povie sam, co mu chuti a co nie..on ochutna vsetko, je dobry jedak, v skolke ho davaju prikladom, ale su proste potraviny ci jedla, co mi nezje..a to nasi nemozu vidiet..ze to som si ho ja tak naucila..otec sa silou mocou snazi ma presvedcit, ze to je moja chyba a ze ja mu proste napriklad tu sosovicu ktoru mi nechce jest asi nedavam..tak oni ked sme tam do neho naschval idu tlacit veci co nechce..a najhorsie je, ze ked ho necham s otcom sameho, tak mi je jasne, ze bude malemu davat nieco co nema rad, len aby ho prinutil a potom mne povedal, ze to jedol..
Mojho muza mama nahanala az po schodisku v panelaku s varechou v ruke ked nieco nechcel zjest..ma na to tiez skvele spomienky...a ano..tiez ho tym "naucila jest" ..az tak, ze v 12 rokoch bol totalny tucko..potom ho vytiahlo, tak bol stihly, ale teraz ma 120kg..a stale riesime diety a vieme, ze je presne nasledok toho stravovania a nutenia z detstva..
Raz som niekde pocula, ze rodic ma rozhodovat CO a KEDY sa bude jest..stanovit rezim, teraz je obed, teraz vecera a navari jedlo..ale dieta rozhoduje o tom KOLKO toho zje..tak ak mu nechuti a proste nechce, tak nemusi...ak si prosi viac, tak spapa viac...ale ja nechavam maleho rozhodovat scasti aj o tom CO sa bude jest..viem ake ma oblubene jedla a teraz si uz aj sam vybera, co by rad....a pre mna za mna aj keby cely den jedol to iste a nevadi mu to, tak nech to tak ma..hlavne nech je to strava vyvazena a denne dostane prisun vitaminov, mineralov, bielkovin atd...v takom mnozstve aby to bolo dobre pre jeho vyvoj..aj ked to bude kazdy den rovnake🙂 Lebo to je tiez nieco co si myslim, ze nasi rodicia chapu inak..pod pojom PESTRA strava chapu 1000 jedal, buchiet, reznov a segedinov...kym ta pestrost podla mna nema byt v mnozstve druhov jedla, ale prave v tom, ze ma mat napriklad ovocie bohate na vitaminy, zeleninu bohatu na mnohe dolezite prvky, nejake maso kvoli zelezu , strukovinu atd..

nějak mi to začíná připadat, že všichni ty tchánovci a rodičové zamrzli ve stejné vývojové etapě kde jsou naše děti. Vypadá to, že se tahají o hračku a o pozornost - přijde mi, že by mohlo na ně fungovat reagovat jako kdyby byli tříletý -s nadsázkou 🙂 ale víte co myslím

@ofelieee super, že máš psychoprůpravu, kam jsi na to chodila? To asi hodně pomáha v praktickém životě, co.
...no aspoň vím, proč mě ta kontinuální knížka tak sr.xxx. Jsem mimořádně alergická na knihy, kde jsou uvedena nepodložená tvrzení - "výzkumy ukázali" "vědci přicházejí na to, že.." atd . a nikde ani zmínka jaký vědci a jaké výzkumy...ono to jenom dobře zní napsané a lidi to berou za své aniž by se zamysleli.

@petruskaz - hm, tak tchán má podobnou story...taky nutli obě děti, manžel klasicky sedával u jídla i dvě hodiny - dokud nedojí..a tak to často pěchoval do pusy jako křeček, ale nepolykal..a jednou se tchán už "oprávněně" naštval, manžel dostal facku a vymaloval špenátem stěnu, který si v pusině křečkoval....já naštěstí takový přístup vůbec nezažila a ne že by to bylo dokonalé, to není nikdy, ale s mámou mám velmi blízký vztah, ona je tak nějak moudrá, co ničeho mi nekecá a hodně naslouchá, je tady, když potřebuji...já mišku nenutila jíst, jen jsem dávala na talíř ode všeho se slovy, že každý dostane to samé, a každé tam měl zvlášť...hodně, hodně věcí začal jíst kolem třetího roku a to, co nešlo před rokem, najednou šlo...
@m.i.r.i - jj, přesně tak..mě třeba vadí, že když příjdem k tchánovcům, tak snesou na stůl plno sladkostí, chipsy apodobně...jakoby si chtěli malého koupit sladkým..když byl menší, prostě jsem to vzala a dala pryč ze stolu...teď je mi ale hloupé dát pryč chipsy...jakože oni jakoby čekají, jestli mě malý poslechne...

@lynks - já mám pocit, že celá společnost zamrzla v té vývojové etapě, jen jaksi jako dospělí to dokáží maskovat..pořád si berou vše osobně, bojují, pokud nemáš stejný názor, tak jsi vlastně nepřítel nebo divný...vnucují své názory...fakt bych chtěla vidět dospělého, ke kterému by se chovali jako k dítěti, jak by se bránil a co by dělal..myslím, že začínám vnímat celý ten respektující způsob výchovy jako cestu k proměně..však většina z nás má od té doby, co respektuje své dítě, trošku rozpačitý vztah a pohled na "normlání" společnost..najednou je vidět za závoj lidského jednání.

@blandik no, myslím, že se blýská na lepší časy, až se tu obmění generace..jasně že ne na 100%, ale bude to jiné, věřím. mám neskutečně milou zkušenost...starší Míša se svojí A. - a jejich generace počítám - nebudou už zatížený takovým tím, co by dítě mělo, muselo, nebudou mít předsudky, nebudou ovlivněni svými rodiči ve smyslu - dítě se musí vychovat k obrazu svému , ale sami od sebe praktikují - aniž by tušili něco o rabru nebo něčem podobném - přístup k dětem jako k někomu dalšímu, dospělému, jako k člověku....a je neuvěřitelný, jak to funguje. Nikdy s petrem nemluvili jako s batoletem, nikdy ho nesnižovali na úroveň nedochůdčete. od mala s ním mluví jako sami mezi sebou. jsou spolu v kontaktu často. a to, co mezi nima vzniklo, to nejde popsat. jasně - brácha, tam je láska, ale A. je cizí - a přesto petrova "modla". Kamrádka. Někdo, ke komu má max důvěru, nikdo další nemá takové postavení v jeho smečce jako oni dva. S nima je úplně klidný, uvolněný, spokojený, logicky i milý a - co mě baví - okolí nechápe, jak to, že je "poslouchá". jenže - on je bere, ne poslouchá, on jim věří, jako oni jemu. Došlo to tak daleko, že když jsme rodina společně - i s mojí mámou, ta se cítí odstrčená, protože petr visí na mladých a jí si téměř nevšímá. protože ona na něj tlačila, ona si vynucovala, ona si chtěla vydobýt jeho lásku...má ji rád, jasně že moc, ale je patrné, že vztah k míšovi a A. je jiný. Tam jsou si všichni rovní. A to si myslím, že je do budoucna děsně dobře.

@blandik jooj sladkosti mi ani nespominaj..my sme sa drzali do 2.5 roka uplne bez sladkosti..tym, ze sme mu to neukazovali a nedavali, tak maly si to nepytal..ale pocuvala som vela reci od mamy ako sladkosti k detom patria a ja maleho tym "tyram" a ine kraviny..ked isiel do skolky tak som sa zmierla s tym, ze sa tomu nevyhnem, ze bude uz mat obcas nieco sladke..a cuduj sa svete, chodi tam pol roka a on tam nic sladke nechce..pekne si tam pyta jablcko 🙂 cely Mikulassky balicek mi priniesol domov, ze tam nic nie...zjedol len banan a mandarinku...vsetky sladkosti mi dal..kindervajicko chce kvoli hracke..tu cokoladu si ani nevsima, da ju prec a otvara vajicko...sama som tomu nechcela verit, ale do dnesneho dna sladke nevyhladava..ale nasi to nechapu, vzdy ked tam pridem uz pred neho daju curkiky, kindervajcia a neviem co...a to mi mama stale hovorila, ze ked mu zakazujem, tak raz nam to prerastie cez hlavu a on chudak bude detom v skole kradnut sladkosti, lebo ja mu doma nedam..pritom absolutne nechapu to, ze tu nejde o sladkosti ako take, ale chcela som uchranit dieta kym bol maly od niecoho, co mu nijak neprospeje..este aj pokazi zuby 🙂 To, ze casom budu aj sladkosti je normalne..v korigovanej miere ale jasne, ze budu..ale ma teraz 3 roky a on to proste ani nechce a nasi to nevedia zniest..mama stale place, ze ona chce byt taka prava babka, co bude len buchty a kolace a palacinky robit a davat detom cokoladky..a ja ich v tomto obmedzujem..

Vcera ma zase nahneval otec niecim inym..kedze som tento tyzden sama s malym doma a vozim ho do skolky rano aj poobede vyzdvihujem, tak som otca poziadala, ci mi ho aspon 2x v tyzdni nevyzdvihne..tak jasne ano..ale ze on pojde na svojom aute..ze ved ma tam taky stary podsedak, tam maleho posadi..nas maly ma 3 roky, my mame 2 autosedacky do 2 aut, dali sme si naozaj zalezat na bezpecnosti a tie sedacky su do 36 kg..nas drobec ma 15..a otec, ze podsedaky su oficialne od 15 kg a to on akurat ma, tak co ja riesim..som sa vyhadala s nim, ze tu nejde o nejaku vyhlasku, ale ja dieta 3 rocne na podsedak nedam...ale to zas moja sestra im dala, tiez ma 3 rocnu, ta s tym nema problem..minule isla 200 km cestu s malou a ked sa vrtela v sedacke, tak ju dala dole a sedela jej v zadu v aute na rukach..ved chudak dieta, v tych sedackach je to hrozne, tak nech ma trosku volnosti...k tomu niet co dodat..a ja som potom ta zla...tak otec zatial sa neozyva uz, ze by maleho priviezol..miesto toho, aby si vzal nase auto, alebo prelozil sedacku, sa zatne a mozno mi nepomoze tento tyzden vobec...a my s muzom zjavne kupime tretiu autosedacku, co dame nasim, aby moj otec mal svoje pohodlie vo vlastnom aute, bez prekladania sedacky ked bude chciet odviezt niekam svojho vnuka...je to az na neuverenie....a hlavne to, ze tie deti sa maju nam prisposobovat, nemaju nam diktovat co sa bude robit..ale ako sa chovaju oni? Ved to je este horsie ako s tymi nasimi detmi☹

@blandik asi úplně vím, co myslíš tím rozpačitým vztahem s "normální" společností 😉 mám hodně známých a kamarádek, co mají dětí, a když se s nimi bavím (a nemusí to být jen o výchově, ptže mám pocit, že-aspon u mne- ten pohled na výchovu a život v respektu tak nějak přerostl do všeho, co dělám, čím žiju, co strkám do pusy, jak se bavím, co říkám, jak vnímám sebe, své tělo a zdraví a přístup k němu... jestli rozumíš... zní to dost chaoticky asi, ale nějak mi to do sebe všecko začalo nedávno zapadat), tak nějak vidím, jak se vzdalujeme... něříkám, že nás to přímo rozděluje... ale vidím takový ten pohled s pozdviženým obočím a pootevřenou pusou, co říká - a ty jsi spadla asi z měsíce, chudinko moje malá, co? mám cestu kolem bohnic, nechceš svízt? 😉 a měla jsem dřív tendence to vysvětlovat... ale ted už ne... nemá to smysl... i já jsem takhle dřív koukala na jednu svou kamarádku a moc nechápala, o co jí jde,,, ted si s ní rozumím jako s nikým 😉

@petruskaz u mna je to s kamaratkami mnohymi uplne rovnake..a co je najhorsie..odcudzila som sa so svojou vlastnou sestrou prave kvoli pristupu k vychove....☹

@berenika39 fakt myslíš, že se blýská? 🙂 já mám právě spíš pocit, že těch, co prokazují dítěti respekt je zatím příliš málo na to, aby už další generace byla aspon z větší části volná, svobodná, bez předsudků, strachu říct, co si myslí, sebevědomá...

@petruskaz věřím tomu. ono to třeba tady, na mk, vypadá, že ne, protože sem chodí spíše maminky, které hledají...ale ty, které už jsou jisté tím, jak vedou svoje děti, ty sem nepíšou. Určitě jejich dost a dost🙂. jednoznačně je to vidět i na "obrození" v naší obyčejné státní školce, postupně během roku odešly tři starší paní učitelky (všechna čest, slušné, hodné, ale prostě takové ty "tady si sednete a budete ticho, jinak přijde čert" ) , přišly tři nové, mladé - ne úplně, a celá školka se zklidnila. ta atmosféra je tam o milion procent jiná, a to jde opravdu o klasickou, městskou, velkou školku. vztahy mezi dětmi a učitelkami jsou úplně jiné, mezi dětmi navzájem - i když to nemůžu úplně objektivně posoudit - také. Děti nemají proti čemu "bojovat", konečně jsou to ty "pravé" děti, a paradoxně je tam mnohem větší pohoda, i když nehrozí postihy, tresty, černé puntíky.

@petruskaz -fakt ti úplně rozumím, taky námto překopalo život, oběma s manželem...a týká se to všech aspektů života..doma se bavíme úplně o jiných věcech, náš vztah se úplně proměnil, neřeším lidi kolem..manžel se teĎ nadchl pro domy - earthshp, jestli jste slyšeli - domy postavené z pneumatik nebo plechovek od piva, které jsou ale totálně nezávislé na energiích...změnili jsme vztah ke zdraví, k tělu, duši...a je nám krásně..a přesně to zažívám i s kamarádkama..taky jsem přestala cokoliv komukoliv říkat, ale více je poslouchám, co říkají a více je přijímám...bohužel s matkama jiných dětí je to složitější, protože ony nechápou, proč já nechám mišku dělat určité věci, když ony to ty svoje nenechají a pak jim nepřizvukuji jejich výchovným metodám - ve stylu - museli jsme ho osprchovat, ono se to nedalo..tam je bubák, už pro tebe jde...já vím, vy to děláte jinak, ale já mám ráda svůj osobní klid a svobodu...a musím napsat, že mi je v tom krásně, už nemůžem jinak s mužem a myslím, že nás to s manželem hodně sblížilo, semklo, paradoxně máme více osobní svobody.

@berenika39 - to je krásně napsané...zrovna teĎ mi miška říkal, u babi a dědy to jsou samé rozkazy, pořád to je - to si vem, vem si, no vem si...a druhá babička prý nepoužívá rozkazy..což není pravda, moje mamka taky používá rozkazy, jen má takový milý lidský přístup a neorganizuje mišku, nenutí ho...
@m.i.r.i = to je přesné, páni s tou sedačkou, to by mě taky nadzvedlo ze židle...a pak kdo je tady dítě, hm 🙄

ještě moc prosím o radu... v březnu máme jít k ortopedovi kvůli plochým nohám... matěj má od lonského léta hrůzu z doktorů - ani k obvodačce jsem ho nedostala, diagnostikovala na základě fotek (zubař mu násilím otvíral pusu a komentoval to slovy - no, jen pořádně řvi, tááák, ještě víc, aspon ti pořádně uvidím do pusy-od letoška budeme chodit jinam) a moc si nevím rady, jak do té doby zapracovat na tom, aby se nebál... samozřejmě jsem mu vysvětlila, že se na něj jenom podívá a budu celou dobu u něj a pak zase půjdeme spolu domů... ale pokaždé je úplně v panice, že nikam nepůjde... už jsem dostala pár zaručených rad od uplacení nějakou dobrotou, když to zvládne, po uplatnění lži ve stylu - půjdeme spolu k panu fotografovi (k panu fotografovi, který ale bude v budově nemocnice, kterou zná 😒 ) apod. ... ale vše se mi nějak příčí...
tak nevím, jestli s ním o tom čas od času promluvit nebo naopak netlačit a nechat to uzrát až do poslední chvíle... podotýkám, že se bojí opravdu hodně... poradíte?

@ofelieee tohle se mi taky na KK moc nelíbilo. To paušalizování, že u indiánů je všechno super a ze všech dětí vyrostou spokojení dospělí, tady všechno špatně a z dětí vyrostou kriminálníci. Přitom ona u těch indiánů nestrávila moc dlouho, když jsem to počítala. Jako ta celková myšlenka se mi líbí, ale je to podané dost tendenčně. 😒

Já bohužel taky nemám pocit, že se blýská na lepší časy. Nejde jen o matky tady na MK, ale co potkávám v MC na cvičení, ve školce - naprosto neRABR. Minulý týden v MC si jedna matka stěžovala, že její 15 měsíční začíná vzdorovat, že se to musí rychle zatrhnout. 😖
S jídlem to bylo u nás stylem, nechceš - nejez. A nic jinýho jsme nedostaly. Tchýně zase nechala děti sedět u stolu, že dokud to nesní, po hodině jim nadala a poslala pryč, takže stejně věděly, že to dojídat nemusí. Jako menší je honila s jídlem. Když jsme byli u ní a Ali nechtěla večeři, tak začla, že jí nachystá něco jinýho, že přece nemůže jít spát o hladu. Naštěstí s m jsme v tomhle zajedno, takže sám jí řekl, že když nechce, tak nic jinýho nebude.

zienky , len tak informacne, nieje spravena aj sukromna tema RABR? lebo ja by som aj rada popisala, len nechcem moc verejne ...

A aby som sa teda aspon podelila... strasne je tazke odnaucit ludi aby okrikovali M. ze "no no, nesmies!" vsetci to totiz su zvyknuty a ja stale dookola vysvetlujem, ze to proste tak nefungujeme, ze vysvetlujem a ze ked mu budu hovorit nechod tam, ze tam jasne ze pojde... Nastastie jedina co to bere, je mamca, lebo ona mu vlastne nic nezakazuje, ale rata sa to 😀 vsetko sa snazi otocit na srandu a aj s obycajneho upratovania zemiakov mu urobi hru a on ich nahadze kde ona chce 🙂 a sam a dobrovolne

Holky, já jsem pesimista... Myslím, že se neblýská vůbec na nic podstatného. Myslím, že těch, kteří o výchově přemýšlí je víc, ale také je víc těch, které děti nevychovávají a nechají je dělat vše, mají z nich strach (npř. matky, které nechají stát obuté dítě na sedačce ve vlaku - naprostý standard). Ale já mám teda odůvodnění úplně jiné, jasně, staré vzorce - ale... Já si prostě myslím, že lidé často nemají prostě děti rádi. Mají děti, protože to tmelí vztah, stáří - kdo se o mě postará?, tlak okolí... Snad budu dobře pochopena - přijde mi to dost podobné jako se psy. Kolik lidí (to, zda mají či nemají psa na nic neukazuje) je má opravdu nesobecky rádo? Dělá jim krásný život? užívá si jejich skotačení? Rve se s nimi o klacek? má takového psa, na kterého mu síly stačí? Nekrmí ho sladkostma a neničí mu tak tělo? ........ 😖
Vztah ke psům a dětem nemá souvislost, jen příklad lépe čitelné oblasti...
@blandik povídala jsem Tomíkovi o posazování Lindičky - říkal (o dědovi) - a proč to dělá? On neměl nikdy děťátko? 🙂
V Luxoru na Andělu mají takové pidiručníčky - s názvy dinosaurů - je tam Miškosaurus!

@blandik