Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@berenika39 Jo, to jsem si taky říkala, že jí hezky řekl, co se mu nelíbí!
@foogy já jsem asi mimoň, ale už jsi odtajnila, kolik je malému?
@foogy - taky mám ten pocit, že si nepamatuji (tedy vědomě neuvědomuji), že by mě babičky nějak ovlivnily, neměla jsem tam nějaké pravidelné hlídání, takové ty občasné návštěvy...a taky nějak začínám na malém vidět, že si dokáže říct co ano a co ne (a pýchou se dmu..)...jen pokud ho "neslyší", tak pak přejde do chování, které se jim nelíbí a považují za neslušné...Jo, ještě tchýni nalít trošku zodpovědnosti, a půjde to nakonec...Jo, autíčko mi vyrazilo dech, ještě s tím, jak to podala, že radostí se asi počůral a neřekla nám pravdu...(to je dost zásadní), protože bych možná ještě dokázala pochopit, že ho tam nechala a běžela přes celý obchod nabrat rohlíky a zase sprintem zpátky /no i to je těžkou zkousnutelné/...
@berenika39 - já ti původně chtěla napsat, že je fakt krásné, jak použil rabr a pak mi to "krásné" přišlo mírně neadekvátní té situaci...ale rabrovsky z toho máme radost...v té školce, oni tam dneska měli zmatek, přišlo více dětí než čekali...asi toho bylo hodně..jen mě to dost rozhodilo, po těch pěti týdnech, pupeční šňůra zase narostla i mě...
@blandik
@berenika39 Holky, je mu rok a půl 😉
Vývojový úkol nám taky říkala Nováčková. Že třeba děti milují vodu a vše kolem ní. A ať to bereme jako vývojový úkol, že oni musí zjistit, jak to funguje. Že když je vědec, tak mu taky nestačí tu věc jednou zkusit a má vynález, ale zkouší to pořád dokola 😉
Takže v létě jsem Olíkovi napustila kyblík vody, posadila jsem ho k tomu a řekla jsem něco v tom smyslu, že teď si budeme hrát s vodou, ale až v kyblíku nebude žádná voda, tak se půjdeme převléct a papat. A fakt to bylo bez breku.
Ale je to dobré i pro mě, že já vím, že teď si pohrajeme s vodou, bude mokrej a špinavej a pak se půjdeme převlíct. A i já jsem v klidu a neječím, že budeš mokrej a špinavej!
Nebo že do jeho přebalovací tašky si může chodit hrát, všechno vytahat, pak to zpátky nandat, ale on přeci musí zkoumat, jak se to tam skládá a rovná a jak se to tam všechno vejde 😉
Nebo že děti musí zjistit, jak do sebe zapadají hrnce, takže hrnce jsou i jeho a může si s nima kdykoliv hrát 😉
u nás naštěstí není až tak problém s jídlem (až na kinderřezy 😝 ) ani pitím, v tom mají celkem rozum, na telku se taky nedívá, jen občas na pohádky v PC a to mi nevadí, na ty kouká i doma (doma tv ani nemáme). ale celkově tak nějak s tím rabrem, přesně jak psala blandik, exot 😅 a to ještě bych řekla, že mamka je hodně rabr sama od sebe, takže pokud v rodině k tomu nějak přirozeně netíhne ani jeden z prarodičů, tak to musí být teprv záběr 😒 takhle aspoň babička vyvažuje dědu 😀
školkové příspěvky vždycky hltám s očima navrch hlavy 😅 😨 🤐 já ani nevím, jestli mi malého do školky vezmou, tady je narváno 😒 jednu máme přímo za domem... letos bylo 42 míst a 86 přihlášek, které splňovaly všechna kritéria 😒 a malý je zářijový, takže mínus body.....
@fender jsi z prahy? nepovinná odpověď, to je jasný🙂. s tou školkou - byla jsem motorová myš a pátrala a pátrala...neber to všeobecně - je plno, protože jsou ředitelky, které mají rozum a sice mají pravidla, ale jsou ochotné vlastním rozumem posoudit, kdo ano a kdo ne. přeji hodně trpělivosti.
u nás bylo trvalé bydliště jednoznačné plus, ale nebrali to striktně, ředitelka viděla, že na stejném místě v ulici, co je školka, pracuji už skoro od revoluce, takže tam asi pracovat budu a mít dítě u sebe je výhoda - i pro tu školku, kdykoliv jsem pro něj do pěti minut. takže napsala do kolonky trvalé bydliště adresu mojí práce a bylo. je to jednání, dohodě, narazila jsem na dvě školky, kde celkem nás neomaleně ani nepustili dovnitř, protože nejsme trvale bydlící v místě. přeji pevné nervy🙂, ale jde to.
@berenika39 nee, ostrava.....
třeba ta školka u nás - bydliště, oba rodiče musí mít práci, matka nesmí být těhotná, nesmí být na mateřské/rodičovské s druhým dítětem, dítě musí být samostatné, bez plen, plus narození - berou max červencové děti. a i při splnění těchto všech podmínek je přihlášek jednou tolik než jsou schopni vzít 😝 a soukromá školka 12tis měsíčně 😝
uvidíme, no.... půjde to tak to půjde, nepůjde to, budem dál spolu doma 🙂 já teď prakticky stejně pracuju z domu, tak by se to protáhlo o rok (případně pak o pár dalších 😀 😝 😀)
@foogy ahoj, vítej do diskuze 🙂
@blandik no tak školka dneska byla po dlouhé době... to se zase zlepší, uvidíš
@berenika3í chudák malej - díru do ruky...na to bude ještě dlouho vzpomínat
@betelgeuzz, no tak to chodí spát celkem v rozumnou dobu, možná bych trochu zkrátila ten denní spánek, ale jestli máš vypozorované, že to je jedno, tak nic... myslím, že to je asi tak, jak píše blandik, že tím, že tam zůstáváš s ní, ji udržuješ bdělou, ona možná cítí, že už potřebuješ jít za malou, tak tím tuplem tě zdržuje a nechce usnout, já bych to zkusila po pohádce odejít...ale fakt nevím, Míša ze začátku taky nechtěl ležet, ale zvykl si na to celkem brzo. S Lukim je to jiná situace, oni jsou tam v tom pokojíku teď dva, takže by se rušili navzájem, tam to trvalo mnohem déle, teď se střídáme s mm a jsme tam s nimi v pokojíku, dokud neusnou, nejdřív pohádka, pak povídání a pak se zhasne a je ticho, už si zvykli, že se pak zklidní a usnou. Te´d momentálně sbíráme odvahu k tomu, že po tom zhasnutí odejdeme do obýváku a necháme je usnout samy...
@fender já jsem taky byla rok doma skoro bez příjmu, měla jsem dvouletou variantu rodičáku, ale pracovala jsem jednou týdně, tak to šlo. stojí to za to, nelituju. kdyby vám to nevyšlo, je fajn, že jsi připravená zůstat doma. soukromé školky v praze taky stojí 12 a víc, nevím, ale mě to přijde dost 😝
jj, tohle až tak neřeším, když to nevyjde tak to holt nevyjde, doma s ním budu ráda, ale beru to tak, že si ho aspoň pořádně užiju, tak za deset let už asi na mě až tak zvědavý nebude 😀
mně to taky přijde strašně moc, do soukromé bych ho dala ráda, je tu kousek od nás jedna co se mi opravdu líbí, ale za ty prachy.... 😝
kuk, příspěvek dnes v 00,44 - pan Hampl. Nějak jsem se znelíbila...prosím ale nereagujte, je to celé zbytečné a proti pravidlům, nechci tam rozpoutat diskusi, jen jim dělám reklamu 😝 jen jsem chtěla, abyste si to přečetly🙂. Dík.
@fender - náš chodí do školky v Ostravě, do alternativní. Je to jakoby waldorf, hledala jsem školku s lidským přístupem...a jinou jsem nenašla..ale nehledala jsem mezi ostravskými školkami, jsme mimo ostravu bydlištěm. V ově jen pracuji...a jinak tu školku, co o ni píšeš, taky znám...nehorázné peníze...říznutá montessori, rabr a english...
@blandik Jo, taky mi to přijde, že se montessori prolíná s rabrem. Ale byla jsem jenom na jedné přednášce montesseri, ale chci na to 1x za měsíc chodit.
Já musím sobecky říct, že ty vývojové úkoly pomohly hlavně mojí psychice, fakt jsem se zklidnila.
Tuhle šel manžel dát psovi vodu - přes terasu a malej v ponožkách vyběhl za ním. A manžel: Rychle domů, budeš mít špinavé ponožky, mamka se bude zlobit.
Tak jsem vykoukla a říkám: A proč bych se měla zlobit? Ponožky se hodí do pračky a je zase čisto, ne? A manžel na mě koukal, že mě vůbec nepoznává, že začínám bejt až flegmatická.
Holky, to jsou hrozné pálky za ty soukromé školky, což?
Nás asi taky čeká... My oba s mužem podnikáme, máme koupelnové studio a prodáváme Fornetti, ale jelikož pracujeme a bydlíme v jiném městě a já chci mít malého u sebe, tak to bude jistit taky soukromá školka.
@fender Jé, to je fakt - můžeme být rádi, že nás teď milují a chtějí s námi být, kdo ví, co bude za pár let, viď?
Holky, odvezla jsem Olíčka tchýni a jedu na celý víkend cvičit, tak se musím jít balit.
Mějte hezký víkend!!!
@blandik v podstatě tak nějak to dělám. Zajímavé je, že když mladší vypadne dudlík a začne brečet, tak sama hlásí: Juli, plače, dudlík". A když se jí zeptám, jestli ho mám jít podat, tak řekne ano a nechá mě odejít. Ale když už jsem pryč dlouho, tak mě začne volat. Takže občas řeknu, že jdu Juli zkontrolovat, i když je ticho a to jí nevadí. Budu teda pokračovat v podobném stylu. Jsem si jenom říkala, jestli tu nemáte nějakou kouzelnou radu 🙂 Akorát se to zase trochu komplikuje, dnes v noci se 3x vzbudila, což není zvykem, takže to vypadá na poslední dvě stoličky 😒
Tak jsem si ted před usnutím lehla na kraj petrovy postele, že si budem číst, a on: "pocem, ty moje lásko"....takže dnešní příkoří zapomenuto a budem si muset s mm dávat pozor na pusu, protože tenhle výraz směrem k petrovi nepoužíváme🙂))).
@foogy - 😀 😀 oni nám na rabr semináři doporučili montessori pro batolata, abychom lépe pochopili jejich svět a proč něco potřebují dělat...protože zase nemohli rozebírat jen svět batolat...Já montessori doma nedělám, nemáme pomůcky, mám pocit ,že malý si raději hraje po svém než tak, jak vymyslím, ale aplikuji ten přístup - nemá nic zakázaného, všechno v podstatě může, ale za nějakých podmínek...a když se soustředí, tak ho neruším, nemluvím na něj...a taky to, že nepoužívám kritiku, ale vyzvědávám to, co se povedlo...Montessori se mi moc líbí, moc - byla jsem na třech seminářích, je mi jen líto, že mi chybí zrovna ty jako čeština, botanika...a mám matematiku, geometrii...no třeba se ještě vydám...
Jo ty ponožky - to jsem taky manželovi vysvětlovala - že ten důvod, proč nemá běžet venku v ponožkách není ten, že se mamka bude zlobit, ale že se ponožky zašpiní - pro dítě...a taky, že budu mluvit za sebe já sama a každý že má mluvit za sebe a ne druhý za něj...a když mi bude něco vadit, tak že se ozvu...
mě taky montessori pomohlo se zklidnit a tím padem mě přestaly určité věci rozčilovat a tak jsem schopná skutečně často reagovat pochopením na to, co malý chce dělat... a ukázalo mi to cestu, jak se dítě může vychovávat - ne zákazy, aby si zvykl poslouchat a dělal všechno správně, ale pokusy a zkoumáním a ukazováním cesty, jak věci fungují a že má nárok na své vlastní chyby a že jsou žádoucí - montessori mi dalo odvahu to zkusit tak, jak to asi v rabru mysleli, jen já jsem si to nedovedla představit, že kde je tak hranice, co ano a co už ne..a nakonec jsem zjistila, že hranice jsou podmínky, za jakých dítě může nějakou věc dělat (a ne jestli ji vůbec může nebo nemůže dělat)...
@blandik
hranice jsou podmínky, za jakých dítě může nějakou věc dělat (a ne jestli ji vůbec může nebo nemůže dělat)...
Vytesat zlatým písmem na lednici v každé domácnosti s dětmi 😉 😉 😉
Petr se mnou dneska opět vařil, dost ho to pořád bere. Ragulérně dostal svoje prkénko, kus šunky, normální nůž a trpělivě ji rozpitval na mleté🙂. vydržel u toho dokud tam kousek větší než mm3. když jsem ho nechala krájet někdy dávno houby, všichni ho naháněli, že nůž nepatří do ruky dětem, co když se řízně, že na to má dost času. Ale on byl fascinovaný tím, jak ty houby krájím. A naučil se to, nejdrřív dost neobatně, ale ted už je to motoricky úplně ok, tím menší je pravděpodobnost, že se řízne. Sám nůž do ruky nebre, ví , kde jsou, doáhne na ně, ale neláká ho to, protože ví, že až budem vařit, může krájet. Není to zakázané ovoce🙂. To samé zásuvky - normálně mi od mala pomáhá zasunovat kabel, když perem, luxujeme,m ixujeme, šleháme. Ví, že tím tamjde elektřina, pak se to točí. Tečka. Dál po tom neprahne.
Tohle je často argument - přeci ho nemůžu nechat sahat na nůž, nemůžu ho nechat hrát se zástrčkou - je to jak píšeš, všechno jde, za určitých podmínek.
@berenika39 - to je krásné, já nevím, ale náš zatím o to moc nejevil zájem, já bych mu klidně dala...no mám takové zvláštní dítě, žijící ve světě autíček..ale je ti zvláštní, že náš taky nedělá nějaké vyložené nesmysly -taky si sám nevezme nůž a nepochoduje s ním doma, ač na něj může sahat, není to tabu...vezme si třeba všechny příbory, ale nůž ne...Asi jsme je vážně naučili, že věci mají tu a tu funkci, jsou takové a makové a oni se k tomu takto pak i chovají...ti řeknu, že i často používám slovo pracovat - že má práci, jakoby to slovo hrát si - mělo takový negativní nádech, když jde o reálné věci...a to s tím zakázaným ovocem, přesně tak - když se nastaví podmínky, kdy může a jak může, tak dítě se naučí, jak ta věc funguje a už to tak bere po nějakém čase a nemá tendence si to honem někde vyzkoušet po svém a ublížit si, protože už ví, jak na to...tak přirozené... 🙂 A jak se máte při neděli?
taky doma rikame, ze ma hodne "prace".... on se pri vsem tak soustredi, zkouma svet, uplne vidim, jak se mu kouri z hlavy z toho premysleni 😀 tak ani nejde rict, ze si "hraje".... to spis rikame, kdyz tady spolu litame po pokoji nebo po venku, lochtame se, skacem na posteli apod., to si hrajem, ale kdyz montuje nejaky hracky, neco stavi, nebo "vari", tak "pracuje" 🙂
@blandik tak ale nejsou všechny děti stejný...ty jsi zase psávala, jak si míša hraje na "jako", tím petr sice prošel, ale krátce a ne intenzivně, nějaká představivost a fantazie, to v něm není ....si myslím, že to souvisí s naším pragamtickým založením, jsme s mm podobní, realita, minimalismus. tak to asi zdědil. to je právě super, že jsou každý jiný - až dospějí, vytvoří společnost, která bude k něčemu...doufám..
Dík za optání, ale jsem jeden nerv trošku, protože potřebuju, aby byl petr zdravý na středu na tu mandli a on pořád sem tam nudle, i pokašlává, není to nemoc, ale ok to taky není. vyšperkoval to včera průjmem, zvýšenou teplotou, že ho bolí tvář, roste mu stolička. se bojím, že se nebudu umět rozhodnout,jestli je v pořádku nebo ne. zítra budem mít výsledky laboratoře, tak uvidím.
a zrovna jsme vyrobili rybu, takovou lepenici, stříhanici a šupiny má nalepené ze skořápek z pistáciových oříšků.
taky vás tak deptá to inverzní počasí? tma jak v pytli ve čtyři hodiny, dlouhý večerč, užírá mi to energii 😉 .tak posíláme s petou rybu pro lepší náladu 😉
@berenika39 - hm, no to s tou mandlí...taky bych se bála...myslím, že se to vyvrbí, někdy pomůže to neřešit a uvidí se..bude problém, když se to odloží?
ryba je krásná..počasí deptá, síce nejsem takový ten slunečný typ, ale s dítětem a mrazem venku to není optim...Jinak hra na jako je furt - to ho nepustilo, zatím celoživotní fascinace - pořád jsem lev, slon, mravenec, nebo nějaké auto, vlastně pořád modeluje situace, pořád dokola, jen teď jak už hodně mluví a mluví, tak mi říká i co mám říkat já 😀 ...občas kreslí, občas hraje na flétnu /piští/, puzzle tak jednou za měsíc, občas vláčkodráha...Držím pěsti s tou mandlí..
@blandik odložit to jde, na té klinice mi řekli, že s tím počítají, že děti odpadnou ze dne na den, tam to nevadí. Dají nový termín, ale...znovu předoperační vyšetření, navíc mám v práci ted relativně klid a můžu s petrem bez problémů zůstat doma, od prosince do března je u nás totální kolotoč a moje nepřítomnost to tam zahustí..tak ale je jasný, že když nebude v pořádku, odložíme to, nic není důležitějšího. Jen jsem z toho nervní, už jsem se na to nějak nastavila, nemám ráda změny, potřebuju mít ve všem jasno...no to s prckem a nudlema nejde, to mi je jasný. Vadí mi, když nemůžu věci ovlivnit rozumem a akcí. Uf, jsem se vypovídala. Dík.
@berenika39 - jasně, mám to stejné...a jak dneska, uklidnilo se to nebo rozjelo s nudlema a kašlem? Já nemám co povídat o pružnosti - jsem pragmatická konzerva...Dnes ráno školka ok ráno, jídlo berou, už je to dořešené...
Holky, ale co mě hrozně uklidnilo jsou vývojové úkoly a pak jsem doma v kuchyni vyčlenila 2 šuplíky Olíkovi, které jsou jeho, kam může, ostatní rázně NE. A on to mooc dobře pochopil. A zrovna dneska jsem vařila, on si hraje v těch 2 svých a najednou otevřel ten zakázaný a stojí a kouká na mě, co na to jako říkám.