Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

sarkabrezen
24. únor 2009

Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨

Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂

takyja
20. říj 2011

@berenika39 Ahoj, já se bála, že to bude něco jako "vyděržaj pianěr" 😀 Přesto, nebo právě proto děkuji. Aspoň vím, že jdu správným směrem.

@berenika39 @fender Já sem píši, že se nejezdí u silnice, je zkratka pro vás - v reálu to je asi 100 vět na téma: "Jedeme tady po té straně... vpravo vedle mámy, tady... na druhé straně jezdí auta a udělalo by to bum...", blablabla (bum je u nás synonymum nárazu a bum nemá ráda). Jenže já mám dojem, že na mně pozná, jak vnitřně jančím, když jí vidím najíždět ke kraji vozovky a proto to dělá... nikoliv proto, že bych jí dávala zápory. Prostě mě má emočně přečtenou a baví se tím vyvést mě z míry, což se jí vzhledem k mé labilitě v posledním týdnu dost daří 😀

@misule82 @berenika39 @bubelko Není problém, že by chtěla jezdit na hudbu (ani s tím nemám problém), ale že není schopná odejít vůbec, protože je po plavání unavená a absolutně nevnímá. Na penízky jsme jeli teď teprve poprvé a celkem pochopila, když na požadavek "peňa" jsem jí odpověděla "není" a ukázala prázdné ruce. Asi to zkusím jinak, zkusíme jezdit na penízky, protože tam se dá kvantifikovat požadavek - dvakrát apod., kdežto když tam jen sedí a kroutí naprázdno volantem, tak je to nekonečné... a pro ni asi bez toho, že by si uvědomovala, jak dlouho už tam sedí (10minut). Ono ani tak nejde o autíčka, jako o princip a ten aplikovat pak univerzálněji - tj. např. ta dohoda, kde součástí musí být kvantifikace, kterou pochopí (2x apod). Předpokladem je ale pochopení dohody, ale někde v tom okamžiku už jsme, musíme to natrénovat. 🙂

Btw. Velice jí prospívá montessori pracovna, kam chodíme společně jedno dopoledne v týdnu. Ta pravidla jí opravdu velice svědčí.

Holky díky!

berenika39
20. říj 2011

@takyja samé dobré zprávy🙂

janka108
20. říj 2011

@berenika39
@takyja
moj maly ma 18mesiacov, rabr som zacala citat, hned potom ako sa narodil. snazila som sa uplatnovat zasady ako bolo v mojich silach.. az doteraz. mam pocit, ze na neho nic nefunguje.. po dobrom vysvetlovanie, omielanie toho isteho dokola, napr. ze uz odchadzame z mater.centra, sme tam jedini, pani uz dupka s klucom, a chce zamykat. na odchod ho pripravujem dobrych 10minut predom. nedbal by tam zostat aj sam. konci to tak, ze ho musim z herne vyniest. s krikom, akoby ho z koze drali.
takze som zacala v zufalosti uplatnovat aj krik aj placnutie po zadku..vychadzame z baraku, pokial ja vytahujem kocik, uz leti prec od domu smerom k ceste... nezabera, "cakame sa", "ideme spolu", ani "simon stoooj". ked ho dohonim, smeje sa. ist tesne popri ceste, ma najvacsiu pasiu.. a ked chcem ruku,tak sa jeduje, ze on ide sam...
dalsia vec, sem tam ho chyti trieskanie s kamionom, to, ze mu vysvetlujem, ze sa hracka moze rozbit, pripadne poskodi podlahu, ho tiez netrapi..
moj muz je uplne opacneho nazoru a najradsej by vsetko riesil razne 😠 zacina mi trocha vycitat, ze je to mojou liberalnou vychovou.. mozno sa tu potrebujem len vyzalovat, lebo dnes je celkom kriticky den.(hucala som po nom aspon 5krat) hold chlapec ma povahu dost svojsku, a umienenu.napriek tomu sa ho snazim respektovat, len mi v tom chyba, ze jeho respekt ku mne. ze inak je v pohode, vysmiaty, na kazdeho vykyvuje, ludi ma rad.

janka108
20. říj 2011

a najviac sa "potesi", ked mi svokra zahlasi, ze bol s nou dobry ako med 😠

zelmirka1
20. říj 2011

vidim ze tu vsetky riesime rovnake veci 😀 😀 ja ked vidim masinku, auto....uz len rozmyslam kolko mam v penazenke drobnych a dufam ze len jednu tu spravnu mincu, viac nehrozi, keby som spocitala co sme tam uz nahadzali odkedy mame nase zlaticko tak by to bola sokujuca suma. Inak s tym negovanim a zakazmi to je uplne fakt, ja som si vzdy vonku davala pozor aby som take nieco nerobila, davam malemu dost volnost niekedy sa ludia cuduju preco ho necham pobehovat dost velky okruh a nebojim sa ze ujde (na to reagujem preco by utekal pri mamine je mu najlepsie 😀 ) ale je fakt ze staci ze zakricim auto, maly je predo mnou 50 m na bycikly a automaticky ide na kraj cesty. Proste som vonku nikdy nevidela problem, nekricala a len v klude vysvetlila a v podstate som prilis neobmedzovala jeho pohyb, doverovala mu a Rabr krasne funguje. Ale veru doma su chvile kedy vypenim a uchylim sa k desnym reciam a podla toho aj maly reaguje a vznika boj. Chcela som len tym povedat ze ked clovek Rabr uplatnuje polovicate tak to tazko funguje, proste musi byt iny sposob komunikacie celkove, samozrejme ze sme ludia takze obcas clovek uleti ale celkove musi clovek v prvom rade zmenit seba a to je veru fuska. 😉

blandik
20. říj 2011

@janka108 - nemůžeš čekat, že tě bude respektovat batole, to opravdu ne. Děti začínají mít jakýsi takýsi pocit empatie vůči ostatním až tak po třetím roce, dříve bych to fakt nečekala, ani že skutečně bude chápat, že tě bolí to, žě tě bouchne...atd. Víš, myslím si, to jak se budeš k malému chovat nyní, se zůročí trošku později - takže pokud mu v klidu vysvětlíš (stručně) - tak jak píšeš - deset minut předem - paní bude zavírat, centrum se zavírá, musíme jít. Paní jde taky domů...a on i přes to nebude chtít jít - tak bych se tím nenechala vytočit - prostě dítě žije tady a teď a navíc má silný egocentrismus, že si myslí, že když to chce, tak to tak bude...takže když tedy nechce odejít, tak bych mu jemně řekla - Je čas odejít, teď tě vezmu a půjdeme se obléct a prostě ho odneseš - ten křik nebo bití jako finální tečka je zbytečná....Rabr nejsou zázračné formulky k tomu, aby dítě vždy udělalo to, co je správné /podle nás/...pokud vyvětlení nezabírá, tak samozřejmě ho můžeš vzít a odnést, můžeš přitom zachovat slušnost (tedy nekřičet) a říct mu, že jiná cesta není, musíte odejít (jeslti mi rozumíš). Ale dítě jak bude stárnout, bude kopírovat tvoje chování, to co říkáš a jak se chováš a najedou budeš celá paf z toho, jak se chová...takže u batolete to chce hodně schovívavosti a prostě vysvětlit, pokud není jiného zbytí, vzít a odnést a bez křiku nebo uraženosti, naštvání mu říct - chápu, že se ti tady líbí, nechceš jít. Už ale musíme jít. Paní zavírá....

blandik
20. říj 2011

@janka108 - nemůžeš čekat, že tě bude respektovat batole, to opravdu ne. Děti začínají mít jakýsi takýsi pocit empatie vůči ostatním až tak po třetím roce, dříve bych to fakt nečekala, ani že skutečně bude chápat, že tě bolí to, žě tě bouchne...atd. Víš, myslím si, to jak se budeš k malému chovat nyní, se zůročí trošku později - takže pokud mu v klidu vysvětlíš (stručně) - tak jak píšeš - deset minut předem - paní bude zavírat, centrum se zavírá, musíme jít. Paní jde taky domů...a on i přes to nebude chtít jít - tak bych se tím nenechala vytočit - prostě dítě žije tady a teď a navíc má silný egocentrismus, že si myslí, že když to chce, tak to tak bude...takže když tedy nechce odejít, tak bych mu jemně řekla - Je čas odejít, teď tě vezmu a půjdeme se obléct a prostě ho odneseš - ten křik nebo bití jako finální tečka je zbytečná....Rabr nejsou zázračné formulky k tomu, aby dítě vždy udělalo to, co je správné /podle nás/...pokud vyvětlení nezabírá, tak samozřejmě ho můžeš vzít a odnést, můžeš přitom zachovat slušnost (tedy nekřičet) a říct mu, že jiná cesta není, musíte odejít (jeslti mi rozumíš). Ale dítě jak bude stárnout, bude kopírovat tvoje chování, to co říkáš a jak se chováš a najedou budeš celá paf z toho, jak se chová...takže u batolete to chce hodně schovívavosti a prostě vysvětlit, pokud není jiného zbytí, vzít a odnést a bez křiku nebo uraženosti, naštvání mu říct - chápu, že se ti tady líbí, nechceš jít. Už ale musíme jít. Paní zavírá....

@takyja - k tomu sezení na autíčku, to tedy moc dobře znám a nějak nejsem ochotná tam házet peníze...takže nám pak pomáhalo nastavovat mobil - dát výběr - pět nebo deset minut, upozornit na konec času předem...

janka108
20. říj 2011

@blandik dakujem za odpoved. dnes bol pre mna naozaj krizovy den, vtedy clovek niekedy pochybuje, a prehodnocuje cestu, po ktorej ide 😉
co sa tyka toho centra, tam sa snazim nekricat ani ho nebijem po zadku, nie je to taka drama, ze sa mu tam paci a chce zostat . len ho nasilim odvliekam (slovickami chapem, ze sa ti nechce,je ti tu dobre, to skusam casto. a nic 😀
horsie je to doma. tam mi povolia nervy, lebo su veci, ktore dovolit proste nemozem. ked zacne tahat zaluziami co to da, buchat s lampou a pod. a to po par upozorneniach, vysvetleniach, uz sa neudrzim, a je krik, a ruka po zadku leti tiez. ale nedokazem mu vysvetlovat po dobrom a pekne, ked vidim, ze ta vec uz cochvila skonci svoju zivotnost. skusala som odviest pozornost, niekedy zaberie, niekedy uz je pri tom znova...
tie spacirky popri ceste bude tiez este oriesok, ale popracujeme na tom 🙂

o co viac by sa dala ta materska uzivat, keby veci isli hladko 😀 😀 😀

blandik
20. říj 2011

@janka108 - no jo, však proto je státem dovolená a dotovaná mateřská - protože to s dětmi v tomto věku hladce nejde a matky na MD jsou nejlevnější a nejmotivovanější síla pro zaobstarání dítěte:o)
Ne vážně, neskutečně moc pomáhá změnit totálně pohled na své dítě, na jeho potřeby - jakoby všechno, co dělá (tříská lampou, škube žaluzie) posuzovat z jeho poheldu - že tohle je způsob jak dítě poznává svět, jeho fyzikální zákonitosti (že to vydá vzuk, když třískne...) - to jsou primitivní základy matematického a fyzikálního fungování světa...tohle tvoje dítě nedělá proto, aby tebe naštvalo, jeho to jen neskutečně moc baví a naprosto nechápe, proč ty s tím máš problém...a prostě děti do tří let nejsou moc schopní tak skutečně poslouchat autoritu, a pokud se je nutí k tomu, aby "slíbily", že tohle už neudělají, tak se je akorát učí slibovat něco, co není v jejich silách...Takže osobně bych si probrala, co ti skutečně zásadně vadí a co malý nemůže a pak věci, které by malý mohl zkoumat, ale s tebou například - př. ty žaluzie - místo zakazování, se dá říct - jé, tobě se to líbí vytahovat, stahovat (náš to taky měl), tohle spolu a jemně (pomáhá dost si vymyslet pár slov jako spolu, jemně, opatrně, křehké) a tohle opakovaně dítěti (takto malému) říkat, místo zákazů ho učit jak s věcmi zacházet a za jakých podmínek - že spolu - dítě pak nezrychlí, nezačne dělat věci schválně atd., ale najde v rodiči parťáka na zkoumání okolí...takže dost pomáhá zredukovat to, co nemůže jen třeba na jednu věc /u nás to bylo zapínání počítače) a ostatní udělat tak, aby mohl, ale za nějaké podmínky /zapínat pračku - spolu a když je prádlo v pračce.../ a začít koukat na dítě jako na úžasné stvoření, které tady není proto, aby přivádělo své rodiče k šílenství, ale proto, aby poznávalo svět kolem za pomocí rodičů, kteří mu zákonitosti a souvislosti na světě zprostředkují..

takyja
20. říj 2011

@blandik S těmi fyzikálními zákonitostmi - já nad tím házením věcí přemýšlela celkem nedávno a uvědomila jsem si, že u prakticky všech bežných věcí, které si představím (kámen, míč, list papíru, list stromu, guma, fix, hrnek, ...), umím říci, co se s nimi stane, když je upustím z ruky: jak poletí, jak dopadnou, co se stane po dopadu, a pak mi došlo, že tohle všechno vím proto, že jsem prožila dětství, kdy jsem to zkusila a viděla stokrát (a samozřejmě pak ještě v životě nespočetněkrát). A to je důvod, proč jsem malé začala házení v určité snesitelné míře tolerovat, ale hlavně chápat tu potřebu. A věřím, že s ostatníma věcma, které batolata dělají, je to podobně - jen nebyl čas, abych se nad tím více zamyslela.

Jinak díky za tip autíčko - mobil - čas. Já právě že taky nechtěla utrácet, ale asi chvíli budeme (kvantifikace + dohoda), mobil a čísla si musím schovat na pozdější věk, to teď opravdu nepobere.

klementina
20. říj 2011

@blandik si to krasne napisala. 😵
@janka108 ja by som len pridala k tomu, ze pisala blandik, u nas zaberalo aj to, ked som ju uz musela nasilim zobrat, ako ty z tej herne a bude plakat, tak ho len zobrat na ruky a povedat mu, ze chapes, ze je nahnevany a ze rozumies tomu, ze by tam chcel zostat.
mala v tom veku, ako je teraz tvoj, vzdy prerusila rev a povedala ano. potom sme dalej rozvijali teorie, co by sme tam robili, keby sme tam mohli este zostat a bolo vsetko v poriadku.

len ked sme tam odchadzali, mala revala a ja som kricala, aby ma pocula cez ten rev, ze chapem, ze je nahnevana, tak sa na mna vacsina mamiciek pozerala furt jak na blbca a potom som si este vypocula rady, ze ak ju budem v tom utvrdzovat, tak z nej vychovam egoistu. to mi nezavisle od seba hovoril asi kazdy. vratane babiek. 😠

reruna
21. říj 2011

@fender taky už mám doma knížku Jak mluvit, aby..... jsem na ni zvědavá, jen tě opravím, to není stručný výtah z Rabr, ale Rabr je dosti obsáhlý výtah z Jak mluvit 😀 čeští autoři totiž původně tuto knihu chtěli přeložit do češtiny,ale nějak nedostali autorská práva či co, tak napsali knihu vlastní a mnohem obsáhlejší a odbornější

berenika39
21. říj 2011

@klementina proč zrovna egoistu? tomu moc nerozumím...naopak ji přeci učíš mít pochopení pro něčí neštěstí 😉 .

klementina
21. říj 2011

@berenika39 to neviem, ale fakt mi to povedalo nezavisle od seba uz vela ludi. vzdy pri tej prilezitosti, ked bola rozculena, nahnevana a ja som pomenovala ten jej pocit s tym, ze jej rozumiem.
asi je podla nich spravne rychlo potlacit emociu a snazit sa zaujat dieta niecim inym, alebo mu dat po zadku 😒
alebo dieta nema pravo na negativne emocie podla nich. 😒
vam sa to nestava, ked postupujete podla rabr-u, ze vam to niekto skomentuje s umyslom pomoct vam zist zo zlej cesty? 🙂

berenika39
21. říj 2011

@klementina no zvenčí to vypadá tak, že jí necháváš růst jak dříví v lese a schvaluješ jí zlobení... 😝 . Mě se to zatím nějak okatě nestalo, že by někdo komentoval to, co dělám. Ale co si ti lidé myslí, to ani nechci vědět, a celkem mi to je jedno🙂.
Vlastně jo, když o tom přemýšlím - petr si šel jednou sám něco koupit, poprvé - a styděl se, jen stál, koukal jako puk, nevypadlo z něj ani slovo. (jinak už mluví jako člověk, diskutuje, argumentuje), ale musí být rozkoukaný. A dozvěděla jsem se, že co z něj vyroste, že s ním mám chodit mezi lidi, že neumí otevřít pusu a je zakřiknutej 😝 .
Tyhle rychlé soudy asi není třeba brát vážně, okolí neví souvislosti.

prsky
21. říj 2011

@takyja moj muz, od kedy sanam narodilo prve dieta, zas tvrdi, ze ked neochutna vsetko, nebude vediet, ze drevo/kamen/plast a pod chuti tak a onak...ze proste to sa naucis v detstve 😀
@klementina ja preto nevysvetlujem, ked mi dieta reve ako tur, aj tak ma nevnima..proste nesiem dieta prec a neskor, ked uz burka pocitov pominie, tak sa snazim popisat v skratke, co sa stalo...dcerka vacsinou nema ale zaujem, zacne zvycajne hovorit, ze "nie maminka" .. takze moje vysvetlovanie konci zvycajne fiaskom 🙂 ale zas vysledok uz je teraz taky, ze ked jej poviem, ze uz nastal cas odchodu, tak nejaci, ale ide

klementina
21. říj 2011

@prsky aj moj krpec uz odchadza normalne, ale to pomenovanie u nas fungovalo prave v tom batoliacom veku okolo 16-24mesiacov fakt dost zazracne. teraz je to uz uplne ine.
@janka108 mozno je prave pre take mensie deti dobra aj kniha-najstastnejsie batola v okoli, uz to tu viacej dievcat, pisalo, celkom podobne pravidla ako RABR, len vhodna prave pre tie mensie deti, ktore este to vysvetlovanie moc neberu.
@berenika39 to si celkom vystihla, to drevo v lese. 😅 prave vcera mi to jedna mamina povedala na MT skolku, ked som jej ju odporucila, tak, ze sa tam bola pozriet s malym a povedala presne to, "tie deti tam zdiveju, nechavaju ich tam rast ako drevo v lese" 😀
ja tiez nikomu nic nevysvetlujem a neodporucam, necitim sa na to ani dostatocny odbornik, lebo vo vela veciach este tapam, tak si len vypocujem dobre mienene rady (cim sa len uistim, ze to co robim je dobre)
a idem dalej.

bubelko
21. říj 2011

@prsky tak toho muza ti zavidim - moj by najradsej este teraz vsetko vyvaral, cistil a dezinfikoval 🙂 ale pomaly si zvyka. jedine na kamene uz davame pozor, odkedy sme vyskusali pohotovost a meranie kyslika 😀 😀 😀

janka108
21. říj 2011

@blandik diky za odpoved. potrebovala som to "pocut" 😉
vela veci, o ktorych pises, mame uz zauzivane. (pracku pustame spolu, ja nastavim, on stlaca gombik) nezakazuejm sa chytat veci. slova jemne, krehke, pozna uz maleho babetka.
troska by som len polemizovala, o tom spoznavani sveta, a tiez skusania rodica. viem , ze robi oboje. dnes hadzal miskou, povedala, som mu, ze sa moze rozbit, a nebude mat z coho papat, nasledne som odisla z izby, a dosiel za mnou a divajuc sa na mna a hadzal znova..
pri odchode z domu, zakial som zamykala, so slovami cakame sa, postavil sa chrbtom na kraj schodov, hodil sa dozadu, ako keby mal padak na chrbte a s kludom sa usmieval... stihla som ho zachytit uz v lufte 😲
takze dat mu uplnu doveru a slobodu pohybu ako pise @zelmirka1 neviem, ci by sme neboli kazdy druhy den na chirurgii. povodne som to tak zo zaciatku robievala, doverovala som mu, ze si neublizi. teraz sa z neho stava divocak (on to ma ai po muzovi, ten za detstva byval na chirurgii peceny vareny) 🙂

bubelko
21. říj 2011

@janka108 tie pripady, co popisujes, akoby si pisala o jonasovi. nezakazovala som, nechavala som slobodu pohybu - ale len dovtedy, kym nezacal skakat z gauca po hlave dole na kachlicky, nestrcil ruku priestoru, kam sa otvaraju vytahove dvere (vytiahla som na poslednu chvilu), nerozbil konferencny stol, nekupal sa v zachode s vonou od zachoda, nespadol v krabbelgruppe po mramorovych schodoch a naposledy nezletel z 1,5m vysokeho mostika na ihrisku. 🙂 vzdy pri nom stal nejaky anjel strazny, takze to ostalo len pri telefonatoch na pohotovost a toxikologiu.
este zo zaciatku, sme hovorili, ze skusime ho akoby podporovat, nech skusa, ved prejde - ale nic, nepomahalo. a nemozem byt pri dvoch detoch naraz. odvtedy skratka sloboda skoncila - teda slovne. pouzivali sme potom jednoslovne upozornenia - sadnut, poloz, atd. na starsieho stacilo par dni to s nim absolvovat, pobavil sa - preslo ho to. u tohoto nie. neviem, ci nema pud sebazachovy, alebo ja uz nemam tolko casu ako pri starsom 😕 kazdopadne toto nam zafungovalo a uz na gauci neskace, alebo vynimocne, po schodoch cuva, na preliezku momentalne moze, ale akonahle zacne robit hluposti - tocit sa, poskakovat na tom mostiku, koniec zabavy.
vonku pouzivame voditko - ruku nechce dat, a ked povieme, ze stoj, tak sa len otoci a ide dalej - auto-neauto. ruku da ked, tak len bratovi, ale to tiez nie vzdy. takto chodi sam, nemusi sa nikoho drzat, ale ani neujde.
teraz sa lubi vesat na umyvadlo - ale to tiez ma len urcitu nosnost, a uz nemame stol, este kupovat umyvadlo - dakujem, neprosim (a hlavne nekradnem) 😉
moze vela veci, vytahovat knihy, kuchynske naradie, presuvat vankuse, robit neporiadok, hrat sa s kavovymi kapslami, flaskami, poharikmi, prestavovat pracovnu, vybera riad z umyvacky, pusta umyvacku, pusta pracku, susicku, pouzvia vysavac, beha s mopom. celkovo moze viac, ako nemoze. 😉

reruna
21. říj 2011

@bubelko některé situace fakt jako přes kopírák i u nás stejné... nevím jestli to není tím, že ti mladší na sebe tolik potřebují upozorňovat, že se až fakt ohrožují na životě, nebo některé děti opravdu ten pud sebezáchovy nemají.... u nás se mnohokrát též osvědčily spíše příkazy....a to vodítko teda nemáme, ale už mnohokrát jsem si u mladšího říkala, že se bez toho vodítka zblázním, ale zatím to spíš řeším tak, že na procházky, když jdu sama s oběma, jezdí mladší přikurtovaný v kočárku, až dojedeme do parku, tak ho vypustím, ale stejně za ním neustále lítám....

bubelko
21. říj 2011

@reruna tiez som nad tym rozmyslala, cim to je. pretoze ja som bola dieta "strachopud", muz bol az na spinu, ktora ale na neho skakala sama 😉 , tiez velmi opatrny a je stale uzkostlivy. nasi surodenci - mladsi - ti boli takyto zivi. a u nas doma vidim, ze lukas je skor taky ten kludny typ, ktory vela premysla, potrebuje vsetko vysvetlit, na vsetko sa pyta - uz ako maly. a to nielen preco, ale aj co by bolo, keby... atd. na druhej strane, po pohybovej stranke je taky "slon v porcelane". pozitivne je, ze ten mladsi v poslednej dobe od neho odpozeral take tie kludove aktivity - farbicky, knizky, kocky, lego, auticka. niezeby sa ten mladsi nevedel sam zabavit, len je niekedy otazne, co vsetko pri tej jeho zabave pojde.
naposledy som kavu vysavala z lega. a nebola by som ani na to prisla, ze sa hral opat s kapslami, keby nemal kavu okolo ust a na tricku 😉

bubelko
21. říj 2011

@reruna a tiez, ak nemam so sebou voditko, tak kocik musi byt. inak by som si na zastavke nekupila ani listok na autobus 😀 minule sme isli vlakom bez kocika, ale s voditkom. to dostal na stanici lukas do ruky a aj som zatial kupovala listok. boli sme smiesni, ale hlavne mi nikam nezdrhol a starsi bol hrdy, ze ma zodpovednu ulohu 🙂

blandik
21. říj 2011

@takyja - tak tak, a dle montessori čím má dítě větší možnost si věci takto nesčetněkrát osahat v době, kdy ho k tomu žene vnitřní motor ( a ne uča ve třídě), tím více toho matematickofyzikálního myšlení pobere...takže rovnou říct - autíčko se může rozbít, tady máš balonek. Tím se hází...navymýšlet různé alternativy s čím může házet...a venku brát cíleně na místa, kde může házet z lavičky do dálky, do vody, z mostu, různé věci - menší, větší kameny...K tomu autíčku - mě to vadí z principu -že je to hyenismus - nastražit taková lákadla pro děti do míst, kde není vyhnutí, takže tam nehodím ani desetník, který už neplatí..a samo náš začíná chápat, že jiným dětem se to hýbe...a tak nevím, jak vysvětlit tříletému, že s tím máma neosouhlasí, že je to zneužívání a využívání... 🤐 🙄

blandik
21. říj 2011

@klementina - a jakou máš vlastní zkušenost - roste z ní egoista? Mě právě příjde, že tohle si taky myslí okolí, když nastolíme naší empatii (a ne kritiku, korekci) a malý mě neskutečně překvapuje, jak se v rámci vývoje vyvíjí ve sdílného, nápomocného (jsme ted oba nemocní, a mě byla velká zima z horečky, seděla jsem pod peřinou a říkala, že mi je moc zima...malý se otočil a šel pryč, mě jelo v hlavě - nemá na nohách ponožky...ale mlčela jsem, protože už jsem se naučila počkat chvilku, že chvilka bez ponožek mu neublíží a já uvidím, co je za tím - a on za chvíli přitáhl z ložnice dospěláckou peřinu a začal mě přikrývat...slzy jsem měla na krajíčku) -a to sám od sebe, jen že to kopíruje od nás...já fakt jen doufám, že to nechápu celé špatně, protože to pak znamená, že tradiční výchova je založená na mylné premise - že dítě bude dobré, pokud na něj bude okolí v situaci prohřešku "zlé"...
@janka108 - nevím, u nás to bylo tak, že jak jsme měli v něčem spor, tak pak začal dělat třeba věci, které věděl, že se nedělají - př. jezdit autíčkem po zdi, s pohledem na mě - co ty na to...a přímo čekajíci na to, až začnu něco říkat...jednou nám to tak dělal, když jsme chtěli aby spal po obědě..takže je možné, že má menší pud sebezáchovy, a taky možná můžeš zkusit vysledovat, jestli ty schválnosti nejsou náhodou po nějakém sporu anebo jestli tam není nějaké zacyklení, že má z tvé reakce srandu (což je tedy normální...- já se nemohla zbavit toho, aby mě před poledním spaním neoplácával, nelezl po mě....prostě to nešlo...)..
@bubelko
@reruna 😀 - že by ty druhé děti byly tak odvážené? Náš přesně odpovídá profilu vašich starších dětí 😀 😀 😀

blandik
21. říj 2011

@berenika39 - ahojky, marodíme ted oba. Už jsem týden pryč z práce, ode dneška na nemocenské. Mám atb, no hlavně že je nemá Míša. Po čtyřech dnech v horečkách...Jinak k tomu dříví v lese...mě se to stávalo v té souvislosti ,že náš bývá občas špatně naladěný, prostě mrčí a to jsem pak viděla ty pohledy příbuzných, že proč nezasáhneme radikálně...a pak ta klasika pořád funguje...že jak je dobrý, tak chválí a rozplývají se, a jak něco nechce, tak začnou korigovat. A jak se máte vy?

berenika39
21. říj 2011

@blandik ahoj, nemocně jako vy a spousta dalších ☹ ☹ . sice nic zásadního, viroza, na průduškách, bez atb, máme to oba stejně, ale petr nebyl ve školce od minulé středy, týden a půl. já do práce chodím vesele dál, byl u mojí mamči, a to asi fungovat nebude. nechci to tu pitvat 😝 . takže úkol do příští nemoci - vyřešit hlídání delší než dva dny. vůbec nevím, jak na to 😝 .
Vám oběma samozřejmě přeju, at jste z toho brzo venku, krom toho, že je to nemoc, tak i ten výpadek ze školky asi bude vidět, tak snad už kluci nezapomenou, jak to bylo😨

blandik
21. říj 2011

@berenika39 - hm, chápu.

blandik
21. říj 2011

@berenika39 - taky přeji brzké uzdravení, já jsem přešla z paragrafu na nemocenskou..po týdnu v práci...Já občas zmíním doma školku, že až bude zdravý, bude se tam zase chodit - no reaction... 😅

bubelko
21. říj 2011

@blandik ked porovnam moje deti, tak fakt jonas na rozdiel od lukasa nema ziaden pud sebazachovy. vylezie hocikam aj ked nevie odtial zliezt. minule mi v zoo vyliezol na taku speci smyklavku - su to take 3 tocite smyklavky a lezie sa na ne po takom akoby z dreva spravenom indianskom tipi. hore je plosina a na nej tri smyklavky - rychle, tocite. a co je najhorsie - na tej plosine je aj taka diera, z ktorej ked zleti, tak zleti 2m dole. sice do drevenej kory, ale aj tak. no a on liezol tie 2m hore a ja za nim. najskor nevedel, ako sa tam dostat, ale potom prisiel na to, ze ked podlezie jednu tu smyklavku, tak sa tam potom dostane. lenze ja sa pod nu nezmestim, tak som ho tahala nakoniec dole. nic ine sme nerobili, len hore, pod smyklavku a tam som ho ratovala. najhorsie je, ze hore su aj starsie deti - 7-10 rocne a tie neberu na takeho prcka (co este nema ani 2 roky) ohlad. a ked to porovnam s lukasom - ten tam vyliezol tento rok 1.x vo svojom zivote. doteraz vzdy stal dole, pozrel hore a povedal, nie, nejdem.
to iste hojdacka - klasicka, nie pre babatka. lukas sa zacal hojdat minuly rok. jonas - uz tento. neboji sa, drzi sa, nema strach.
lukas v jonasovom veku dokazal presediet 3 hodiny v piesku a hrat sa s bagrom. jonas vydrzi chvilu a potom sup ho niekam na smyklavku, hojdacky, hore-dole kopcom, na preliezku.

najskor som myslela, ze to je casom, ze uz nemam tolko casu ho vzdy istit, pretoze obcas nieco chce aj lukas. ale ked pocuvam svokru, tak jej dcera bola takato a jej syn tiez. takze podla mna urcite vlastnosti maju deti uz v sebe. myslim charakterove crty. ci je niekto skor kludny alebo aktivny.

inak u nas na "sidlisku" lukasa susedky oznacili za dieta s typickym spravanim, pre ne je jonas typicke dieta so vsetkym ako ma byt 😀 plakal ako babo (lukas neplakaval), nespaval (lukas prespal od 5 tyzdnov noc), robil bordel pri jedeni, jedol az do nedavna rukami (lukas je od roka vidlickou bez toho, aby bol pod nim neporiadok, rukami len chlieb, ci pizzu), "neposlucha" (lukas poslucha - na verejnosti podla situacie na slovo - dan za to je potom iny den, ked to nie je nutne, si robi co chce), je zivy (lukas je kludny, pokojny, trpezlivy). jedine, co maju spolocne, vedia sa zabavit bez toho, aby potrebovali k tomu tretiu osobu. a to vedia od babatka. stacilo obom lehatko, hrazda s visiacimi hrkajucimi figurkami a bolo. alebo auticko, hrkalka do ruky a boli spokojni 🙂