Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

sarkabrezen
24. únor 2009

Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨

Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂

petruskaz
7. kvě 2013

holky, ještě jeden odkaz... tohle se mi hodně líbí... myslím, že je nás tady dost, co máme podobně staré děti jako v tomto dialogu a mohlo by to někomu třeba pomoct
http://www.ahaparenting.com/_blog/Parenting_Blo...

fender
7. kvě 2013

@petruskaz koukala jsem i na ty FB stránky a líbí se mi to moc.... dík za tip 😎

petruskaz
8. kvě 2013
lenkalenk
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
jennyska
10. kvě 2013

Ahoj všem!

Na MK funguje Wiki Modrého koníka, která je knihovničkou pojmů, znalostí a zkušeností maminek maminkám.
Máte-li tedy znalosti a nebo osobní zkušenosti s Kontaktním rodičovstvím, prosím, vložte je do https://www.modrykonik.cz/kontaktni-rodicovstvi/ .

Sdílení osobních zkušeností je ve Wiki daleko přehlednější než ve fóru a proto se snažíme, aby měly pod daným tématem místo právě ve Wiki Modrého. 😉

Děkuji Vám za sdílení svých znalostí a zkušeností, které budou spoustě maminkám k pomoci, radě a podržení třeba i v těch nelehkých životních chvílích. Děkuji Vám, že si navzájem pomáháme!

Mějte krásný den! 🙂
Jennyska
Modrykonik.cz - Asmira team

romcovaklarka
11. kvě 2013

Ahoj holky, dala jsem otázku ohledně uspávání a usínání do diskuse o dlouhodobém kojení je to děsně dlouhý 😅 ale kdybyste někdo měl tipy nebo rady, nevím, zda to vůbec s kojením souvisí, ale už jsem tam začla, tak se tu jen odkážu. Předem moc díky za případné rady a porady 🙂 https://www.modrykonik.cz/diskuse/laktacna-pora...

Jinak máme klasické naschvály nyní na denním pořádku... Dělá naschvál věci, které ví, že nesmí, přičítám to hlavně žárlení na pozornost. Typu bouchání do skla, křičení vevnitř na plný pecky (učím, že křičíme venku a doma mluvíme tiše, tak když se na mě naštve nebo se jen nudí a cítí se nevšímaný, tak z plných plic zařve AAAAAAA). Posledním hitem je, že chce pořád pít z velkého hrnečku (normálně má zatím hrnek s brčkem - nevylévací), většinou z něj pije pěkně, umí to, ale někdy když u toho chodí či blbne, tak trochu rozleje no a v tom okamžiku se na mě podívá a naschvál vyleje celý zbytek. Když jsem se při několika prvních těchto příležitostech rozčílila, tak jsem docílila akorát toho, že do toho začal ještě nožičkama dupat, takže teď se snažím reagovat v klidu typu "to se stane, že se něco omylem rozleje, tak ale ten zbytek můžeme nechat v hrnečku, nemusíme hnedka kvůli tomu vylít všechno", tak aspoň jsem zatím eliminovala to dupání v louži na podlaze 😅 ale prostě vevnitř se mi všechno bouří ve smyslu toho, že jak můžu reagovat klidně, mile a vstřícně, když to dělá evidentně naschvál :-/ prostě to nějak v tý hlavě asi nemám, začínám pochybovat, jestli vůbec ho takto vychovávám dobře nebo mají pravdu "zlí jazykové" (přece to dítě musí pochopit, že tohle dělat nesmí, ty ho necháváš dělat si, co chce atd.)... Ach jo, asi nějaká krize 😅

blumka
12. kvě 2013

@romcovaklarka akoby si pisala o nas.Nasa stredna, Juli, sa vyslovene pozera do oci s usmevom a urobi nieco co vie ze nie je ok. ci uz hryzne svoju starsiu sestru, alebo nieco rozleje, alebo bucha naschval niecim, krici vnutri...tiez ich ucim ze vonku mozu kricat kolko chcu, ked u nas vyjdu pred dom, mame tam krasnu ozvenu, tak si velakrat zakricime aj vsetci...ale ona proste vie ze mna to vytaca tak torobi naschval...a ja momentalne nestiham ich dve, takze myslim ze to je aj jej volanie o pozornost, aj ked zas musim povedat, ze manzel sa to snazi vykryvat a kazdu volnu chvilu venuje dievcatam. ale tiez mam niekedy pocit ze uz buchnem, a ze to predsa nejde takto, ze ona vie ze to nesmie a aj tak to urobi a este s usmevom a vtedy neviem co mam robit ako reagovat.
O mesiac ma caka kurz Rabr tak si asi idem spisovat vsetky nase domace situacie aby som sa mohla na vsetko konkretne popytat

blandik
12. kvě 2013

@romcovaklarka - tak u nás naschvály taky fičí a vůbec jakoby nechtěl poslouchat vysvětlování nebo cokoli..taky dupe, probíhá, kříčí, když kojím a kouká, co já na to...nebo leze do kaluže, hrabe hrábkama po zdi..jako nedělá to často, ale minimálně parkrát za den..a já se vnitřně rozhodla, že ho nebudu upozorňovat - jako info, že bude mít mokro v botách, když vleze do kaluže, má a zná...(jenže je hodně těžké pro mě se zarazit, když něco takového dělá..)...

ofelieee
12. kvě 2013

@romcovaklarka @blumka @blandik holky jak si to vysvětlujete, tohle dělání "naschválů"? MOc mě to oslovuje... cítíte za tím něco víc než touhu po pozornosti? Zní mi v uších (vlastně v očích, četla jsem 🙂 ) slova Naomi, že dítě prostě se chce chovat správně...

blandik
12. kvě 2013

@ofelieee - no naomi současně píše, že příchod nového sourozence znamená "ohrožení" pro staršího, ten ztrácí pevnou půdu pod nohama a potřebuje cítit "přijetí" - nejsou to přesně její slova, ale tak nějak to tam bylo..že korekce není cesta, dítě potřebuje ucítit, že je stále přijímané, ať dělá co dělá...Já dneska přemýšlela nad slovem "naschvál" - a prostě mi docvaklo, že dítě to, co dělá dělá proto, aby dostalo od nás "schválení" - jakoby chce, abychom jej akceptovali takového, jaký je...

Mě je to taky záhadou, protože nepomáhá jakékoliv vysvětlování, ani řev, ani nátlak, ani rozumové odůvodnění..jakoby on ví, jak se má chovat k lindě, k věcem, ale u nás se zdá, že on chce dělat srandu..možná chce, abych se uvolnila a smála se tomu, co provádí.

Jo, a naomi neřekla, že dítě se chce chovat správně, ale že jeho chování je vždy pravdivé = chová se tak, jak to cítí, nekamufluje..takže pokud dělá naschvály, někde je nerovnováha a on to takto ventiluje.

Teď jsme byli s dalšími rodiči podobně starých dětí pár dní na chatě a došlo mi, že i ty ostatní děti se takto předvádí a většina je "hluchá" k tomu, co rodiče říkají..tak jsem se rozhodla (teď to ještě zkusit realizovat), že mu budu co nejméně říkat věci, které dobře zná..jakoby nebudu mu dávat info k tomu, co zná a spíše se to pokusím tiše vnímat jako signál = potřebuji tvoji blízkost..

romcovaklarka
12. kvě 2013

@ofelieee @blandik Já nevím, zatím jsem to brala fakt jako touhu po pozornosti. Já s tím mám teďka někdy fakt problém. Jako ono je to hezký, přijímat atd. Ale v praxi mi to nějak nejde. Jako chci říct, to se mám jen trpělivě a láskyplně dívat na to, jak mi tu rozfláká okno, mobil, v zablácených botách se projde celým bytem Xkrát denně, shodí kytku, rozleje vázu... můžu pokračovat, ale asi to znáte. Nebo možná ne, já nevím. Buď mám nějaké extra anti-rabr a anti-naomi dítě, nebo jsem to celý nějak nepochopila. Ale myslím opravdu PRAKTICKY. Dejme tomu kojím a teďka koukám na dítě, jak vezme kladívko z dětského nářadí a jde s ním bušit do okna. Zkouším - boucháme do prkýnka, okno můžeš umýt hadrem, nebo se jím koukat ven (alternativa), co kdybys mi pověděl, co je venku, jsou tam ptáčkové? (chabý pokus o převedení pozornosti na něco jiného), ale ne, on to bude dělat dál, dokavaď nevstanu, nevezmu mu to kladívko a on nezačne řvát a vztekle začít dělat nějakou další věc, která ví, že mi bude vadit. Tak co jsem kurník udělala
blbě a co jsem měla udělat místo toho. Omlouvám se za výlev, mám z toho poslední dobou fakt nervy na pochodu (a ano, vím, že to je část problému, snažím se být co nejvíc v klidu, ale jsem taky jen člověk 😅)

blandik
12. kvě 2013

@romcovaklarka - no já mám starší dítko a taky mě to točí, co dělá.. a to nedělá zdaleka takové psí kusy jako to, co popisuješ a téměř se mi nedaří reagovat klidně na jeho chování...Já to myslela jinak ve svém příspěvku - to přijímat jsem myslela tak, že to vidím jako cestu pro nás, ale že toho nejsem moc schopná...Jak jsem psala, zkouším kde co - vysvětlit, humor, zařvat, (nebudu skrývat, že i ruka mi nejednou vyletěla..). Nefunguje. On prostě najednou dostane ten svůj nápad a realizuje - jakože převrátí lindu z břicha na záda, ta se bouchne do hlavy a on zdrhá do pokojíčku jako "figurka" a kouká, co já na to..když jsem se ptala, co a jak - tak mi řekl, že by si přál, abych se tomu smála, že se snaží dělat srandu..Já si taky myslím, že je to volání po poroznosti a určitá nerovnováha, když se nemůžu jemu věnovat..

zkoušela jsi mu třeba někdy popsat to, co asi cítí? - jakože když mlátí do okna kladivem - tak mu říct -mlátíš to okna kladivem a čekáš, co já na to..viď? Čekáš asi, že vztanu, přetanu krmit sáru a vezmu ti to kladívko..a budu se zlobit..Já asi pořádně ne, tak to vyzkouším..třeba to zabere. uf, je to mazec.

romcovaklarka
12. kvě 2013

@blandik No, zkusím to. Já třeba i vidím, v čem je problém. Když kojím Sáru, tak na "pozitivní" nebo "neutrální" chování nereaguju tak, jak by si přál (typu chce něco podat, chce jít ven, chce, abych mu šla stavět komín... a chce to všechno hned, okamžitě) - a já nevezmu a nepoložím Sáru do postýlky, abych mu šla splnit to, co zrovna chce. Zatímco když udělá nějakou "katastrofu", tak dosáhne jakoby svého, protože to už tu Sáru položím a jdu to řešit. Chápu, že to je blbě. Na druhou stranu moc nevím, co s tím. Sára má taky svoje potřeby a už takhle mám špatněj pocit z too, že ji jakoby zanedbávám, rozhodně proti pozornosti, co měl v jejím věku Sam, to je nebe a dudy... Ona je tak hodná, samostatná, učiněné zlatíčko, a zároveť okamžitě tak šťastná jakmile na ni promluvím a začnu na ni dělat nějaké cukrbliky ... a já se přitom přistihuju, že se snažím na ni moc necukrovat, aby Sam nežárlil 😔

I když toto jsem teda zčásti vyřešila tím, že jí vždycky podrobně popisuju, co dělá Samík - patřičně pištivým a žvatlavým tónem, jí se to líbí a je jí šumák, co jí říkám, a Sam má pocit, že je to o něm 😀

betelgeuzz
13. kvě 2013

@blandik @romcovaklarka Ty vaše stesky ve mně vyvolávají vzpomínky na období po porodu, bylo to u nás podobné. Radu bohužel nemám, jen přeji pevné nervy a ať se to brzo srovná.
@romcovaklarka k tomu, jak píšeš "už takhle mám špatněj pocit z too, že ji jakoby zanedbávám, rozhodně proti pozornosti, co měl v jejím věku Sam, to je nebe a dudy", mě zaujala myšlenka tuším z knížky Nejšťasnější batole v okolí, kde píše, že při narození druhého dítěte si co nejvíc pozornosti zaslouží právě prvorozený, že si máme uvědomit, že on o něco přichází, on ví, jaké to je mít jedinečnou pozornost. Druhorozený to neví, neví, jaké by to bylo, kdyby byl sám. To je jen náš pocit, že ho o něco ochuzujeme.
A já třeba sama vidím, že být druhorozený má i své výhody. vidím, jak starší tu mladší "táhne", je o hodně napřed, než byla v jejím věku starší, je to její velký vzor. Vlastně nikdy nebyla sama, ale má svou "velkou sestru". Tak se zkus na tohle podívat z téhle strany, třeba ti to pomůže se trochu uvolnit. 🙂

romcovaklarka
13. kvě 2013

@betelgeuzz To je mně jasný, proto to tak i dělám. Ale štve mě, že Sáru prakticky jen krmím a přebaluju a jinak na ni sotva promluvím, kolem Sama skáču jak pominutá a stejně je to prd plaztný :-/ Je to takový demotivující. Snad se to bude brzo zlepšovat. Dneska třeba je to echt na palici. No, jsou lepší dny a jsou horší - kdyby tam aspoň byla nějaká vzestupná tendence 😅 😀

blandik
13. kvě 2013

@romcovaklarka - já mám v sobě takový smutný pocit občas, protože mám pocit, že se mi zhoršil hodně vztah s miškou..jakoby to naše navázání, ta blízkost se přerušila..dneska jsem po něm zase vyjela, dkyž jsem uvdiděla, že strká lindě prst do pusy (taková pitomost přitom). Já nevím, co zabere, každopádně u nás zabírá dlouhodobě přestat tomu problému věnovat pozornost a on se vytratí...pokud si mišku stylizuji do role zlobivého, tak takový je..Ale nevím, kde vzít tu sílu a klid. A čím více tlačím, že nějaké chování nemůže, tím častěji se tak chová... 😒

lucmart
13. kvě 2013

@blandik toho jsem si u Lucinky všimla už mockrát, "když si ji stylizuji do role zlobivé, tak taková je". Chce se to občas jen uvolnit a mnoho problémů přestane být problémy, vidím to hodně i na manželovi, který má pocit, že ji musí za všechno brblat, aby byla "poslušná a vychovaná", Luc je pak nervózní a piští, křičí atd. Přitom jde často o pitominy.

betelgeuzz
13. kvě 2013

@romcovaklarka dělat to děláš, ale z tvých příspěvků mám pocit, že to tak necítíš, a že si to vyčítáš.

romcovaklarka
13. kvě 2013

@blandik No, a to je další věc. Mám to úplně stejný. No holt každý nový den je zas šance začít znovu, lépe a radostněji 🙂 Dneska jsem třeba zkoušela tvoji radu jakoby okomentovat, proč asi dělá to, co by neměl, a čéče docela to zabralo 🙂 Ale zas jsme měli jinej hit - celý odpoledne kňoural, on snad nepromluvil normálne za ten půlden 🙄 No aspoň nezakrním 😅

ofelieee
13. kvě 2013

@romcovaklarka @blandik holky o něčem podobným jsem si povídala s kamarádkou která má taky podobně malý druhý dítě a napadá mě jedna věc trochu odjinud - nemůže to souviset s vaším přepětím? Ta moje kamarádka to tak cítila... říkala, že když byl malej první, tak když jí někdo chtěl pomoct, vzal ho ven nebo vyhnal ven ji a ona byla chvíli sama ať už na spaní nebo cokoliv. A teď když jí chce někdo pomoct tak vezme zase ven kluka a ona je POŘÁD s miminkem a cítí jak se v ní kumulí napětí od kterýho nemá úniku... pomohla si tím, že si předplatila jednou týdně jógu - přes to nejede vlak, na tu prostě jde, má to neustále na mysli, že ta středa přijde, a pomáhá jí to uvolnění... říkala, že čtvrtky a pátly jsou pak mnohem lepší, víkend dobrý, protože není sama, radost vydrží do pondělí a krizový už zůstaly jen úterky a středa do jógy 🙂 ale nevím, možná to jenom úplně zlehčuju... samotnou mě ty věci dost děsí, protože mě brzo čekají (ale moc mě zajímají!) a třeba jenom hledám nějaký úniky (do budoucna i pro sebe)... přeju moc sil!

romcovaklarka
13. kvě 2013

@ofelieee Já teda na sobě určitě pociťuju, že to je do značný míry mnou, ale spíš něco v tom smyslu, jak psala @blandik - když si ho představuju "zlobivýho", tak zlobí. Vlastně za ty 3 měsíce, co mám Sáruli, byl Sam pryč na jeden víken a jeden necelej víkend a spíš jsem se cítila odpočatě a měla jsem radost, že si ji můžu pořádně "užít". Ona je ovšem opravdu zlatíčko, totálně nenáročná a skoro pořád dobře naladěná (aspoň teda zatím - ťuk ťuk 😵 ). Párkrát ale vzala babička ven obě děti, třeba na ty dvě tři hodinky - to naopak u Samíka jako miminka jsem neměla, ale vlastně jsem to ani nechtěla, já ho prvních pár měsíců prakticky nechtěla nikomu půjčovat 😅 Já si teda stejně nemůžu domluvit žádnou pravidelnou aktivitu, protože muž hodně jezdí na služební cesty a pak jsem na prcky sama, to bych to z půlky vynechávala.

Doufám, že tě tu moc nestraším teda 😅 ale člověk taky nepíše o tom hezkým, spíš o tom, co ho trápí. Užívám si samozřejmě s dětma i moc hezký chvíle, třeba když je uspávám a Sam se konečně zklidní - Sárule přicuclá zepředu, Samík přitulenej zezadu a usínaj 😵 Anebo dneska - Samík z ničeho nic si přinesl z kuchyně svoje plastový příbory (máme několik různě barevných sad z Ikey), začal si je tam rovnat a přerovnánat a pak to po jednom nosil Sáře k postýlce, vždycky jí to strčil před obličej a zahlásil, že Samík Sáře ukáže lžičku, Samík Sáře ukáže vidličku... 😀 To bylo prvně, co s ní jakoby zapředl nějaký kontakt sám od sebe, tak třeba to je první vlaštovička 🙂

blandik
14. kvě 2013

@romcovaklarka - jj, je to tak, člověk tady píše o tom negativním, co ho trápí. Je supr, že je Sára nenáročná. U nás se všechno točí kolem linduš, nejprve kojení, pak spaní, teď jídlo..vše se podřídilo jejímu "režimu", kdy se ji chce spát, jíst atd. Takže miška téměř nemá moji plnou pozornost...jenže je už starší a zase je to jiné, nevyžaduje už tolik pozornosti - takže člověk si vezme tolik, kolik ten druhý snese..což mě někdy mrzí. Jsem ráda, že ti zabralo to komentování jeho činnosti, myslím, že je to takové smířlivé a že to nejitří jeho emoce..pokud pak třeba ještě dokážeš se tomu jeho "špatnému" chování zasmát, že by to taky mohlo pomoci a že by mohl pak toho špatného chování nechat.. dalo by se pak i plynule přejít k tomu, že by jsi mu navrhla nějakou společnou činnost...(jenže kde na to brát sílu?) Já mám těch situací za den podstatně méně než ty, jelikož je miška starší a přitom, když nastanou, tak vyletím jako čert z krabičky, totální fúrie.
Jinak u nás je linduš taky neodložitelná..je na mě nafixlá, takže většinou kňuká i když ji vezme manžel..krmení je stále dost časté, kočárek nesnese - takže nějaké vození venku od babiček, manželem..nehrozí..spí zásadně se mnou v posteli i přes den nebo ji vezmu ven do šátku..takže si připadám jako siamské dvojče..musím říct, že si to užívám, je mi s ní dobře..ale někdy se můj systém přetíží..a pak stačí malý podnět a "jedu"...
a to řeším školku - jestli ano nebo ne pro mišku..zrovna dneska a zítra jsou zápisy..Nemám jasno.

blandik
14. kvě 2013

@ofelieee - do budoucna plánuji pro sebe běhání v lese za barákem, ale zatím to nejde...jak jsem psala, linduš je závisláček na mamince a příkrmy se zatím moc nedaří - reaguje dost ekzémem a prochází zatím jen dýně a tu jaksi trošku začíná bojkotovat. Gratulace k těhu, koukala jsem, že budeš mít asi taky říjňátko - my máme doma dvě:o)
Je zvláštní, ale zdá se mi, že člověk má miminko takové, jaké si přeje - já si přála kontaktní miminko, zvídavé, které dělá věci brzy a je aktivní, zdálo se mi sympatické, když dítě nechce být v kočárku a nosí se..= tak to doma mám. Kamarádka má chlapečka dva roky a zažila si časté kojení, nespokojenost v kočárku, bez dudlíku, nespavce = přála si miminko, se kterým by mohla zvládat svého dvouletého aktivního chlapečka a má doma asi něco podobného jako je Sárinka - nenáročné miminko, které vydrží samo, líbí se mu v kočárku, sama tam v klidu usíná...(u nás je tohle sci-fi).

romcovaklarka
14. kvě 2013

@blandik Uffff, teda nemáš toho málo, holka... Škoda na jednu stranu, že aspoň nespinká v kočárku... a v nosítku by se nedala od někoho jiného "vyvenčit"? 🙂 Samík byl taky neodložitelné miminko, dneska se Sárou pořád přemýšlím nad tím, zda je to povahou, nebo spíše tím, že k Samovi jsem od narození startovala "na první našlápnutí" a u Sáry se to prostě vždy nedá (pokud teda nechci, aby ji Sam vysloveně nenáviděl 😀).. .A pokud je to tedy spíše tím mým přístupem, tak zda je to dobře, nebo špatně, že je Sárule tak samostané a klidné miminko 😔 Ale tak asi to moc změnit ani nemůžu, tak se budu snažit to brát spíše pozitivně... S tou plnou pozorností jednomu či druhému je to těžké - když jsou vzhůru oba, tak prakticky nemožné. Snažím se je "ladit" tak, aby se aspoň přes den se spaním střídali, ale zase prdlajs udělám 😅 No do toho jsem si koupila dva šátky, takže Sára se nosí děsně nerada 😀 ale podle mě se to zlepší - teď jí totiž vadí, že nemůže mít venku hlavu, ale ještě ji moc nedrží, tak to nejde. Je to zvědavka koukací, když je vzhůru.

blandik
14. kvě 2013

@romcovaklarka - já nějak dospěla k závěru, že je toho tak akorát pro naši situaci, když miška už hodně vydrží sám, když lindi spinká, tak on kouká na pohádky..v létě bude manžel doma, tak zase to bude jiné..lindi spala do 3m jen v šátku přes den, protože furt sála a když jsem ji položila na postel spící, tak se budila do deseti minut..kdybych měla dvouleté dítě, tak to takto nemůžu dělat, to je jasné a možná by i lindi byla jiná..u nás zase jak je miška už větší, tak se mi zdá, že lépe vnímá a chápe to, že k lindi startujem hned, jak kňourá - vzal to jako normu, že miminko se nemůže nechat kňourat, protože nechápe, že máme nemůže...takže on nás i upozorňuej, že ji máme vztí, že pláče...uf, musím končit, jetšě napíšu. Drž se..musí to být záhul, já si spím dva - tří krát denně s lindi...

anehap
14. kvě 2013

@blandik
@romcovaklarka
uuufff, holky, ve mě děsíte 😝 My čekáme miminko, až budou malé tři(takže něco mezi váma), mám to za pár a už začínám depkovat, jak to budu zvládat 🤐 Docela se děsím právě toho, že malá je doteď zvyklá na to, že veškerá pozornost je věnována jí(ale zase už si i vyhraje sama, hlavně knížky ji zabaví, přece jen je to lepší než ve dvou letech, jak to je u Sama, to byla doslova torpédo), takže u kojení na to hodně spoléhám, že ji tak zabavím(asi mám velký ideály,co? 😅), ale jinak nevím, jak to všechno skloubím 🤐 Hlavně venku bývá veselo, malá ráda utíká, tak nevím, jestli budu hlídat kočár nebo honit ji....ale zase venku je hodně ráda, tak asi budeme nalepení na písku, tam ji mám na očích, a pevně doufám, že i druhé miminko bude milovat kočár stejně jako malá 🙂
Držte se holky, já to vidím úplně v barvách a brzy taky budu chodit pro rady a postěžovat si.... 😅

blumka
14. kvě 2013

@blandik @ofelieee @romcovaklarka @anehap ked budete mat tretie miminko bude to lahsie ako pri druhom 😅 to len tak na odlahcenie 😀 Moje prve dve si uz vystacia takmer same, samozrejme ze maminu potrebuju stale, ale vidia ze nie vzdy mozem a kedze su zvyknute ze sa pozornost deli medzi ich 2 tak to tretie nejak tak samozrejme prijali. Najstaria dcera nasla uplatnenie pre svoje vodcovske schopnosti, ked vidi ze ja nemozem s niecim pomoct mladsej tak ma zastupi...a je na seba patricne hrda 😉 Mladsia je trosku provokater, pisala som vyssie, ale u nej je to vela povahou...a tym, ze vela ludi jej spravanie posilnuje..comne sa nepaci, totiz ona ked robi somarinky, ludia sa na nej smeju, aka je zlata atd. tak ona este viac, tak isto ju uz dopredu onalepkovali ze ona je v tejto rodine ten sibal, ktory vystraja...bojujem s tym, ale velmi velmi casto sme s rodinou mm tak musim aj tam trosku zauradovat. Ja uz som si povedalaze to nebudem riesit a a ona akoby sa vtedy nepotrebovala predvadzat.
@blandik, aj moja najmladsia nema rada kocik..cize zije v satke takmer cely den, ale mne to vyhovuje, mam volne ruky, netravim hodiny casu len tak kocikovanim, ale popri tom ako ona spi v satke ja stale nieco robim, kedze mame dom a zahradku a samozrejme velka vyhoda ze mam volne ruky na starsie baby 😉

romcovaklarka
14. kvě 2013

@anehap To se nenech děsit 🙂 Jo, venku jsme nalezlí furt, tam se s malým dá nejlíp vyjít - ale zas to jde jen když Sárule spí, pač když je vzhůru, tak v kočáru být nechce. S tím zabavením při kojení. To asi záleží na tom, jak moc bude tvoje malá brát nového "vetřelečka" úkorně a jak moc bude žárlit na tu pozornost. Ale přece jen už je starší a myslím, že s ní je i rozumější řeč. Jestli si hraje s panenkama, tak co koupit miminko, aby s ním mohla dělat to, co budeš se svým miminkem dělat ty? Až budeš kojit miminko, může malá taky. Ale možná je to kravina - jen nápad. Já si třeba nemyslím, že by se Sam u kojení nedokázal zabavit, spíš jde o to, že se snaží mě od toho vyloženě nějak vytrhnout, jakýmkoli způsobem, po dobrém či po zlém 😀 abych se šla věnovat radši jemu. Přitom on je taky ještě kojenej a kdybych ho "odkládala" vždy, když mi u toho Sárule zabrečí, tak to by byly scény 😅 ale ty mrňata to holt takhle nechápou. Snažím se mu to i vysvětlovat - jako no, ty jsi měl před chílí mlíčko a teďka má zase hlad Sára, ta ještě nepapala - ale myslím, že to nechápe, to mlíčko před chílí je pro něj v tom okamžiku už dávná historie 🙂
Ale určo si taky najdete svůj "styl". Já když si vezmu, že dříve hodně maminek mívalo děti takhle po sobě, tak možná to zas až moc přehnaně řešíme všechno dneska. Ono je to asi dobře, ale na druhou stranu občas to chce se trochu uvolnit a říct si "ono to nějak dopadne" 😀

romcovaklarka
14. kvě 2013

@blumka 😀 Asi jsem cvok, když "nezvládám" dvě děti a pomýšlím na třetí... Ale asi bychom to teď nedali ani finančně a později - kdo ví, zda se mi bude ještě chtít. Ale nikdy neříkám nikdy 😵
To nálepkování je blbý, já se snažím třeba prarodiče trochu "vychovávat", ale můj táta furt, jak je Sam šikovnej (chytrej, krásnej, ...) po dědečkovi 😅 Asi tomu nepomáhá, že je mýmu tátovi - když byl děcko - podle fotek podobnej jak vejce vejci 😀

blandik
14. kvě 2013

@romcovaklarka - já měla takovou poporodní depku (přtiom jsem po holčičce tak toužila, že jsem byla přesvědčená, že tentokrát se žádná depka konat prostě ani nemůže, že když ji uvidím, že je to fakt holčička, tak prostě se všechny chmury rozplynou 😖 ) a pak taková hormonální smršť díky tomu kojení, že jsem měla velmi silný pocit, že třetí dítě bych nedala...ale jak čas plyne..no, ale neuvažujem, když jsme takto ve čtyřech - dva chlapi a dvě ženské, tak cítím rovnováhu..