Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

sarkabrezen
24. únor 2009

Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨

Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

Já se RaBR učím a testuju i na synovcích, kteří mají 6 a 8 a funguje mi to super. mamina (jako jejich babi) si furt stěžuje, jak neposlouchají, ale oni jsou prostě už jen "zaseklí" vůči tomu věčnému sekýrování a řvaní... je to začarovaný kruh, čím více je lidé kolem nich sekýrují tím více oni neposlouchají a čím více neposlouchají, tím více je sekýrují... no a když já na ně mluvím úplně jinak, tak jsou to ti nejvstřícnější kluci, které znám.

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

ahoj holky, tohle sice není z rabr, ale líbí se mi moc...

Hněv a trest
Pokud malé dítě potrestáte fyzicky, zatřepete s ním, naplácáte mu, hodíte je do postýlky, bude ohromené a vyděšené, stejně jako by udivilo vás, kdyby vás váš pes znenadání napadl akousl do nohy.
Ať mu ve zlosti uděláte cokoliv, nepochopí proč, a tudíž se nemůže z trestu poučit.
Dítě například rozbije popelník. Asi mu svůj hněv zdůvodníte tím, že jste již stokrát říkala, že nemá na popelník sahat a že stejně mělo být opatrnější. Ale přemýšlejte chvilku. Dotklo se popelníku, protože ho muselo ve své živelné zvědavosti prozkoumat a protože ho jeho paměť a rozum ještě nestačí varovat. Rozbilo ho, protože jeho zručnost ještě nestačí na zacházní s křehkými věcmi. Zavinilo tedy doopravdy nehodu? Jestliže byl popelník cenný, co dělal v dosahu dítěte? Je trestáno az to, čím je. Malým dítětem. Nebo převrhne mističku s jídlem na čerstvě vytřenou podlahu. Rozzlobeně řeknete, že by mělo vědět, co a jak. Ale mělo by? Před několika minutami jste mu sama pomáhala vyházet kostky na zem. Čekáte, že rozezná, co je „hračka“? Co se týče čisté podlahy, jistě se na vás dívalo, jak jste ji myla. Čekáte, že pochopí, že mýdlová voda čistí, ale omáčka špiní? Zase se jednou zlobíte, že je mu tolik, kolik mu je, a že se chová tak, jak jeho věku přísluší.

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

a ještě jeden příběh...

Zrovna jsem se vrátila z jednoho semináře, když jsem viděla mého tříletého syna, jak se vzteky válí po podlaze. Můj muž tam jen tak stál a znechuceně to pozoroval. Řekl mi: „Tak se ukaž, specialisto, jestli zvládneš i tohle.“ Cítila jsem, že toto je má příležitost. Podívala jsem se na Jirku, který pořád ležel na zemi, kopal kolem sebe a křičel, vzala jsem tužku a blok a začla viditelně energicky čmárat do bloku. To ho očividně zaujalo. „Snažím se nakreslit, jak moc jsi naštvaný.“ Jirka okamžitě vyskočil a začal kreslit kruhy. Pak mi to ukázal a řekl: „Takhle jsem naštvaný!“ Řekla jsem: „Páni, to jsi opravdu naštvaný!“ a utrhla jsem další list papíru, aby mi nakreslil ještě něco. Škrábal po papíře a když jsem mu podávala čtvrtý list papíru, byl už klidný a volně pokračoval v kreslení.

j.a.n.u.s.
27. únor 2009

sari....parada! Odvedeni pozornosti, plus mu dat prilezitost fakt ukazat jaky ten vztek vlastne je, nasledne uklidneni....

j.a.n.u.s.
27. únor 2009

Sari a odkud to je?

nikka.vo
27. únor 2009

Šárko, to by mě asi nikdy nenapadlo s tím blokem, ale je to fakt dobré 😵 Dát dítěti možnost ukázat vzek jinak, než kopáním kolem sebe 😵 😵 😵 Super!

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

janusko ten příběh "vztekací" je z Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, jak naslouchat, aby děti důvěřovaly..." ještě něco pisnu, jak najdu něco hezkého

jancia
27. únor 2009

Sarka velmi pekneeee 😵
tato tema ma hrozne bavi citat... uz to len uvadzat postupne do praxe...

krembonzur
27. únor 2009

sari-zrovna vcera-byla u nas kamaradka se stejne starym synem jak je jenik-nakrajela jsem mimo jine kinder mlecny rez-at se hosi sami obslouzi...a hadej, co udelal jenik??vsechno si to hamty hamty narval do ruky a do pusy 😖 😀 malem me oymlo...rikam mu,rozdel se s radimkem-mate toho dost..neee, on mu neda, dal mi i manzelovi a psovi, ale radimkovi ne...to stejne s frantiskem - plysak...pujc ho radimkovi..ne, on ho da mi a ja ho muzu radimkovi predat, ale ten rev, kdyz jsem mu rekla, at ho da rovnou radimkovi, ze nejsem prostrednik 😀

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

bonzurko 😀

neboooj, školka ho vycvičí 😉

už jsme to tady nakously, ale myslím, že hromadné instituce jako školka a škola nám dají těžkou neRaBR lekci... to teprve začnou ty pravé testy naší odolnosti a rabr odhodlanosti! 😨

krembonzur
27. únor 2009

ja jsem to nedopsala-jsem chtela jeste napsat, ze jsem uplne nevedela, jak se mam chovat, jestli se mam smat-pac to bylo dost komicky, nebo na neho jecet-coz teda bych neudelala, ale fakt jsem lehce zvysila hlas...jeste ze ta kamoska je normalni a smala se...jen je proste pakarna to, ze s nama a psem se rozdeli, ale stejne staremu neda...jeste vyzkouset, jak se bude chovat, kdyz tu bude nekdo jeste starsi... 😠 🙂 takove mi to prislo trapne a kdyz ho ucime se delit o vsechno, tak to ted byla ukazka 😀

j.a.n.u.s.
27. únor 2009

cert vi, proc to tak delaji u stejne starych jedincu...Elishka nema problem se rozdelit se starsima....i kdyz jak nad tim tak premyslim, to se vzdycky rozdelily (vzdaly to 😀 ) ty starsi deti....

xaverov
27. únor 2009

byyz: ja nevim, kolik je brachovi, ale to je presne to, co nekdy pocituju u cteni RaBR. Manipulaci a psychologicky triky. V nekterejch momentech mi to pripomina takovy ty knihy typu: "jak byt respektovanym koucem pro vas team", "jak ziskat problemoveho klienta na vasi stranu", "jak byt nejlepsim prodejcem" atd.atd. Proste takovyhle psychologicko-podnikatelsky plky, ktery fungujou pouze v nekterejch pripadech a jejich uspech je primo podminenej tim, jak moc chytrej je ten, ktery tohle pouziva a jak moc omezenej je ten, ktery ty signaly prijima. To uz jsem se ale dostala fakt daleko a s detma to nema nic spolecnyho. To co jsem napsala, plati jen pro dospely. Nicmene jsem nemohla nereagovat na tu hlasku svyho brachy. Me to totiz taky nekdy tak prijde. Ale samozrejme vsechna cest RaBr 😎

Hele zeny, ktery mate uz odrostlejsi deti a RaBR pouzivate delsi dobu, hodte sem prosim vas nazor a zkusenosti, at to tu neni sama teorie 😉

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

myslím holky, že to je právě o tom, že používat jen naučené věty nestačí, je třeba dostat to pod kůži a přirozenosti jako svoje chování, myšlení, mluvení... když někdo jen používá naučené věty tak je to pak jak příručka a nemůže to fungovat... určitě ne dlouhodobě. stejně jako nefungujou ty knihy co píše xaverov, tyhle typy knih, pokud člověk SKUTEČNĚ nezačne u změny sebe sama.

u toho rozdělování, to je asi těžko říct... já myslím, že tam je asi nejlepší učit nápodobou... a doufat, že se to uchytí 😅

joseline3
27. únor 2009

Holky, nakoukla jsem do vaší diskuze a po přečtení jsem se rozhodla knihu objednat. Sice ještě mimčo nemám ale myslím že mi to vůbec neuškodí přečíst si to už teď..díky.

elitera
27. únor 2009

Joseline, nemusíš ji ani objednávat, je v knihkupectví Barvič a Novotný, v tý pobočce u hlavního nádraží 😉

joseline3
27. únor 2009

eli, škoda že jsem to neviděla dřív, ´přemýšlela jsem jestli prvně neobejít knihkupectví ale nakonec jsem si ji objednala z netu za 280+90,- poštovný, já nejsem přímo z Brn atakže by mi to vyšlo s cestou na stejno. Ale děkuji .

elitera
27. únor 2009

Jo aha, přesnou cenu beztak neznám. Až tam zabrousím příště, koupím si ji pro sebe 😵

sarkabrezen
autor
27. únor 2009

Přemýšlela jsem nad tím dělením se. Naše malá to dělá taky, s dospělýma se dělí odmalička a ráda, ale s dětma je to problém... Kdysi kdesi jsem četla, že se prostě dětem s uvědomováním si vlastní osobnosti vyvíjí a rozvíjí i silný pud vlastnictví... že to není nějaká sobeckost, které bysme se měly bát, prostě jen vývojový skok... je fakt, že tenhle pud je jeden z nejsilnějších u lidí vůbec, vemte si jen, co to dělá s některýma dospělýma... 😒

majkeela
27. únor 2009

Díky zakladatelce za tuhle diskusi. Taky jsem fanda Rabr. Četla jsem a teď dle potřeby pročítám jednotlivé kapitoly znovu a budu to určo dělat ještě několikrát, protože si myslím, že převést tuto knihu do praxe je nesmírně těžké. Zbořit ony " zaužívané vzorce chování" je táááák těžké 😠 Občas se zamýšlím nad tím, jak danou situaci vyřešit "správně" a tak jsem moc ráda, že je místo, kde je možné situace s ostatními maminkami prodebatit.

Tak prosím o konzultaci - jak řešit situaci, kdy dítě něco chce, vy mu to dovolíte, už to nechce, nabídnete mu jinou alternativu, tu nechce a chce to původní, nabídnete mu to, už to nechce... a tak stále dokola a dokola vše doprovázeno řevem. Popíšu reálnou situaci u nás. Jsou 3 hodiny ráno. Emmi se budí, dostane čaj, mlíko, zpívám, pohádka, chovám... Nemůže usnout, pořád se převaluje. Pak řekne, že chce "TAM" - ukazuje na obývák. OK, odstraním peřinu, sleze z postele. V ten moment už tam jít nechce. Tak říkám, ať jde za mnou do postele, že ji pochovám. Nechce, chce jít "TAM", otevřu jí dveře, že může, nechce, pojď za mnou, nechce, chce "TAM".... A tak stále dokola 🙄 Vše doprovázeno děsným řevem, až se z toho zalykala. Je mi jasné, že kdybych s ní šla "TAM" já, tak by bylo vše OK, ale domnívám se, že je OK respektovat její přání, že chce "TAM" - může slézt, otevřu jí dveře, ale ona musí respektovat mě, že je noc a já budu v posteli. Vše jsem jí samo vysvětlila, že je noc, že se spí, že TAM může jít, ale buda tam sama a po tmě... Opakuje se to už šestou noc. Zuby jí nerostou. Takže maminky, co byste ještě zkusily??? Nejsem na sebe pyšná, ale dnes v noci už mi ruply nervy a křičela jsem 🤐 🙄

alcatko.j
27. únor 2009

Tak ja si taky knizku objednam, jsme nadsena jen z toho, co popisujete vy 😵 😵 😵

nikka.vo
27. únor 2009

Majkeela, já bych TAM šla s ní, když už to trvá 6 nocí 😕

byyz
27. únor 2009

xaver bráchovi je 27, takže už žádnej puberťák....konkrétně to bylo, když něco udělal a já mu dala na výběr mezi oceněním a pochvalou 😀 jako chtěla jsem zpětnou vazbu, jak se mu ty dvě věty zdaj rozdílný....řek, že by mě s pochvalou vyhodil 😅
majke, to znám 🙄 chci tam jít, ale ty musíš se mnou....no já prostě myslím, že se jakoby nemůže rozhodnout, nebo jak to říct....chce tebe a obejvák zároveň a vidí, že to nebude....co s tím, nevím, u nás tohle období bylo, když nechtěla lízt (mezi 9. a 10. měsícem - už to uměla, ale asi si ještě nebyla jistá nebo co - takovej rozpor mezi tím co chce a co dokáže), no přešlo to, ale asi tě nepotěším, že to trvalo měsíc

sarkabrezen
autor
28. únor 2009

majkeela, myslím, že to je skutečně o tom, že tam sama nepůjde... moje Ad se mně taky takhle pořád dožaduje... ještě před pár měsíci jsem jí vždycky vyhověla a šla s ní, ale teď když už je rozumnější, tak se snažím být tvrdší a pokud se mi to zrovna opravdu nehodí tak nejdu. Vysvětlím jí důvod a řeknu, kdy budu moct. A nabídnu jí jinou alternativu... jakože může být se mnou než budu moct odejít, něčím ji tam zabavím nebo tak... většinou to projde, protože ona chce být hlavně se mnou, o to jí většinou jde.

Ale je fakt, že já tohle řeším jen přes den. V noci se mi před pár měsíci taky stávalo, že se malá na několik hodin vzbudila a nemohla spát, to bylo od malička a trvalo to dlooouho 🙄 a já brzy pochopila, že je pro mně jednodušíí jí v tu chvíli vyhovět. Protože když jsem se ji snažila hned uspat nebo tak něco tak jsem byla akorát tak vynervovaná a k ničemu to nevedlo. Ale když jsem si s ní chvilku pohrála, tak byla brzy unavená a šli jsme spát dřív než když jsem se trápila a snažila dosáhnout svého. A k žádnému rozmazlení to nevedlo, teď s tím nemám problém... prostě byla ještě moc malá na nějaké rozumné domluvy.

j.a.n.u.s.
28. únor 2009

A sari, kdyz teda Adelka pochopi a "pocka" az budes moct, jak chvalis? Me tohle udelala El ted taky, chtela houpat(houpacka ve futrech v obyvaku), ja skrabala brambory v kuchyni....ja vysvetlila, ze ted ne...at pocka a pak se budem houpat....a ona fakt cekala! Trpelive...ja skrabala jak diva, rychle at to teda vydrzi a pochopi, ze se cekat vyplaci....pak jsme se sly houpat..ja docela dost plavu v pochvalach a odmenach....jak to resite vy?

Priznam se, ze ze zacatku uceni na zachod jsem podplacela jednim gumovym medvidkem za kazde zavolani a naslednem vycurani ci vykakani...ted uz to nedelam, a ona i tak vola..takze v tomto pripade-ucel sveti prostredky???? Nejsem spokojena s mym postupem 😝 ... odmenit za tohle a jeste sladkosti! Sypu si popel na hlavu!

sturnus_vulgaris
28. únor 2009

Nekdo (myslim sarkabrezen) tu psala neco o deleni. Myslim, ze chtit po rocnim diteti, aby se delilo s vrstevniky i dospelymi je teda dost tezky ukol. Jestli se mala chce delit aspon s dospelymi, tak gratuluju, to je super, ale vic bych uz ani po ni ted nechtela. A ted navic hrozi, ze i tahle stedrost ji casem prejde - ono tohle chovani vubec totiz nemusi vyplyvat z toho, ze deleni povazuje za neco dobreho, ale treba je to spis projev lasky vuci nekomu blizkemu, coz cizi dite asi neni.

Jinak příspěvek xaverova mě pobavil 😀 , presne vystihuje situaci.

Knizku znam, celkem se mi libi, ale stejne jako vsechno, i ji beru hodne s rezervou. Jsou totiz deti, na ktere ani tyhle "triky" neplati ☹. A taky v kazde fazi vyvoje prichazi jine problemy, sotva vyresite jeden, je tu druhy, proste kolotoc nebo taky mozna pohyb na spirale 😖 .

kitty68
1. bře 2009

majkeela ja uz js psala odpoledne ale neulozilo se mi to, takze:

me se ell taky tak budila a ze si chce hrat, takze js vzala perinu a lehla si do obyvaku na zem, ona si oblezla 3 kolecka po obyvaku a pak lehla ke mne a spala.
a pozdeji js vyzkousela ze js delala ze spim kdyz se vzbudila, teda snazila se me vzbudit ale nedala js se a tak za chvili zase lehla a usla - toto byl napad meho manzela

ja js teda jeste knizku nedocetla, ale celkove se mi libi

nevim ale jak ji vysvetlit, aby nejedla kocici granule a nevylivala misku s vodou 😕

zuzkafuny
1. bře 2009

Kitty 😀 😀 😀
Ja to tiež neviem mojemu milému vysvetliť...
Len máme psíka 😀 Granulka šup do pusy a miska s vodou šup na zem a potom sa diví, že čo sa stalo... 😀

nunacek
1. bře 2009

Super téma 🙂 RABR čtu tak nějak pořád 😀 Byla jsem i na semináři k RABR, vedla ho paní Nováčková s paní Nevolovou a super, byla jsem naprosto nadšená! Jsem speciální pedagožka, pracuju s dětmi s kombinovaným postižením a snažím se ve své práci dodržovat principy RABR, někdy jsem s tím úspěšná, někdy méně, někdy vůbec. Je to jak kdy. Jsem dalo by se říci teprve v začátcích, takže to chce čas. Člověk má v sobě hodně zakořeněnou "klasickou výchovu" našich rodičů a dá práci se přeorientovat na jiný přístup a zautomatizovat ho, aby nad tim nemusel přemýšlet, aby to šlo "samo". Taky záleží na okolí člověka, zda taky uznává principy RABR nebo ne.

romcatko
1. bře 2009

hezký večr, tak jsem tady v u vás něco přečetla a dnes knížku zakoupila. 😀 Jsem zvědavá. a asi sem budu chodit na radu. Jsem zvědavá, co se dočtu, jak budu schopná to raktikovat a halvně, zda to opravdu funguje 😀