Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

Ahoj tak já si nemyslím,že dítě nepochopí potom později atd.sestřenka má holčinou je jí 2,5 a od 2roků to chápe.Když jsou děcka spolu a malý si veme nějakou její hračku,tak ji chce samo hned taky.stačí jí říct potom až si Matik dohraje a ona si veme něco jiného.Až si malý dohraje tak příjde a zeptá se už můžu?Takže si myslí¨m,že se to opravdu dá 😉

ahojte mamicky! velmi ma zaujala vasa diskusia.... vlastne babo este nemam, ale knihu si urcite nastudujem 🙂 som ucitelka na ZS druhy stupen... niekedy sa dostavam do situacii s detmi, ktore tazko riesit... vzdy ziakov respektujem, aj ich nazory a za vsetko podakujem, no mam pocit, ze moje chovanie sa mina ucinku.... mate nejaky tip na psychoknihu, ktorou by som sa priblizila k dnesnej mladezi???

sari...dobry!

Neplacat. Pze jenom ukazuji , ze placnuti je v poho a ze to vlastne dela aji maminka! Tak proc bych to nemohlo delat aji ja.....rika si ditko!
Muj nazor...jde to i bez "boje". Ale mozna mam stesti na hodne dite...kdo vi.
Slova dekuji, prosim, promin...na dennim poradku-deti jsou maly kopirky 😅 !
Tak pak se nedivme, ze jednou mohou deti uderit i nas na stara kolena(ale tohle je spise extrem 😕 )
Kdyz pritel neco rozbije, taky na nej nezacnu rvat a sarpat s nim, tak jak to jde nekdy videt ve vztahu matka dite. Jak listicka77 navrchu napsala...chovejte se ke svým dětem jako k dospělým, kterých si vážíte.... 🙂 🙂 🙂

dankakk, RaBR Ti určitě dá spoustu konkrétních návodů. Ona ta kniha je opravdu tak trochu učebnicí "cizího" jazyka - neboli nestačí ji jednou, dvakrát přečíst, ale je třeba trénovat a postupně změnit vzorce svého chování - jako když se učím cizí slovíčka a větné vazby (samozřejmě platí jen v případě, že se člověk s obsahem knihy ztotožňuje).

dankakk - R+R je i pro učitele... a ještě jeden tip - paní Jana Nováčková, která je i spoluautorkou R+R vydala publikaci MÝTY VE VZDĚLÁVÁNÍ - výchova a vzdělávání pro 21. století. Podtitul: O škodlivosti některých zaběhaných představ o učení, škole a výchově a cestách, jak je překonat.

Máte pravdu holky, nejhorší je vliv babiček... manžu ještě jakžtakž zpacifikuju, ale u babiček nemám šanci 😒 Ale já si myslím, že když budou mít dítka pevný základ z domu, "kazící" vliv babiček ustojí...

no kremouš kde si tak dlouho 🙂 nezoufej, je to běh na dlouhou trať, ale vyplatí se... starých stereotypů se nedá hned tak zbavit, máme to bohužel i podvědomě... 🙄

Jedna věta z R+R se mi líbí hrozně: Respektující přístup neznamená všechno dětem povolit. Děti potřebují hranice. Ale jde o to, vytvářet hranice ne pro děti, ale S dětmi.

stereotypu se blbe zbavuje, ale dobry je, ze si to vubec uvedomime a "pracujeme" na tom...a jeste nejlip s temi detmi...sari-krasna veta!

Vysvetliť dieťaťu, že nám spôsobuje bolesť je naozaj ťažké. Ale myslím,že nám k tomu trochu pomáha znaková reč. Maličkého sme učili znakovať, že ho niečo bolí vždy keď sa udrel. Teraz vie ukázať, že ho niečo bolí aj kde ho to bolí. Potom to pofúkame a je dobre. Tak keď on mňa udrie alebo poškriabe, tak mu ukážem znakovou rečou, že ma to bolí. A on mi to príde pofúkať. 😉

tak do týhle knížky jsem se taky zamilovala....četla jsem ji zatím jednou, pak jsem ji odložila, abych to nechala trochu uležet no a po pár tejdnech mi ty věty začly samy naskakovat (teda některý, abych se zas nepřechválila 😀 )
malá je na to taky ještě malá, tak prostě jen zkouším jak co říkat, ale už mám výsledky na dospělejch (sourozenci, takže taky sem se k nim chovala tak všelijak občas) a musím říct, že poprvé brácha udělal, co jsem potřebovala a bez keců (dřív jen kecy a skutek utek)

jo sari ten recept z minulý stránky, co dělat když se dítě vzteká v obchodě, si schovám, jestli bude malá po mně, budu to potřebovat 🙄 😅

byyz 😅 přesně z tohohle důvodu si ho taky pamatuju, protože já když u našich popisuju, jaká je malá někdy vzteklinka (teď už se zklidnila, spíše dřív), tak se naši vždycky jen culili a pochichtávali... a pak vždycky vytáhli nějakou "skvělou" historku, jak jsem si třeba lehla na zem uprostřed ulice, protože mi nedali co jsem chtěla apod. 😅

Zdar zeny, knihu mam rozectenou asi tak pul roku 😅. Ne snad, ze by nebyl tenhle titul zajimavej, ale rozhodne ze vsech knih o komunikaci rodic-dite ji povazuju za nejtezsi a po denni sichte je tahle kniha asi ta posledni na co mam vecer silu a chut. Prave z toho duvodu, jak uz tu nekdo napsal, neni to jenom navod pro rodice, ale pro vsechny zraly jedince s vyssi a vysokou socialni inteligenci, kteri to chteji dotahnout jeste dal 🙂 a povysit to na beznej prostredek v dorozumivani.

Principy se mi zdaj´ vlastne strasne prirozeny a casto intuitivni, jen mit dostatek casu na rozvahu, kterou slovni kombinaci zrovna pouziju (haha) a hlavne trpelivost v emocne vypjatejch situacich (v mym pripade chybejici komodita). Dobry tam jsou takovy ty drobnosti, nad kterejma bych jako nepedagog neuvazovala a nenapadly by me (mluvit v pozitivech, dvojslovny hlasky atd.)

Vyberovy reseni problemu nebo situace(chytnes se me za pravou nebo levou ruku, uklidis ted nebo zitra...) se mi chca necha zda manipulativni. Tyhle hlasky pouzivam jen v pripade, kdyz chci bezpodminecne neceho dosahnout. Je to sice zrejme ucel, ale pro dite se mi to zda skoro bestialni. Ale to je jen muj pocit, kterej presne odrazi to, v kterejch situacich tohle pouzivam a jak to s nicim jinym nemam spojeny.

Jinak, ac milovany a rozmazlovany dite, nekdy se mi uvadeni prikladu nevhodnejch vet, prikazu, popisu my osoby a ceho vseho se rodice nemaji dopoustet atd., otevira kudla v kapse, protoze si je najednou z detstvi uplne vybavuju a jsem nas.... znovu .. 😅 Mate to tu taky nekdo?

sarko jo, mamka vzpomíná se slzama v očích, jak jsem byla nejhodnější dítě na světě, dokud cca ve 2 letech nedošlo na záchvaty vzteku....přesně, práskla jsem sebou na ulici a řvala...ale nejhorší prej byli lidi okolo, dělili se na 2 tábory - jedny to komentovali "to je ale zlobivá holčička, to já si tě budu muset vzít s sebou, když tak zlobíš" a druhý "copak ti maminka udělala, zlobí tě viď"
xaverov, no ty výběrový situace, uděláš to teď nebo pak jsou myslím právě na situace, kdy se to udělat musí...furt lepší než "a okamžitě si ukliď jinak dostaneš"
já jsem si taky ty situace vybavovala, ale vzpomínala jsem na to kupodivu s nadšením, jé to je úplně jak u nás doma 😀

xaverov - taky mně tam dostává, že vlastně jde jen zdánlivě o drobnosti, říct to samé, ale jinak, jiným tónem...

a s těma rodičema, pravdu máš, já taky ač své rodiče samozřejmě miluju a dětství jsem měla hezké a poklidné, když si vzpomenu, jakým stylem se mnou mamina mluvila... teda vlastně ani moc nemluvila... o to větší jsou pro mně tyhle vzpomínky, které se mi vybavujou při čtení, motivací pro to, abych se snažila dělat to jinak. a nejvíce mně moje mamina dostala, když mi nedávno v dobré víře poradila, že bych už malou měla začít pomalu přestat tolik pusinkovat... jinak mi asi přeroste přes hlavu či co... 🙄

sarko, já měla super dětství, banda dětí a tak.....takže ty špatný věty ve mně prostě vyvolávaj vzpomínky na dětství a ty jsou fajn, tak jak říkám, i na ně vzpomínám v dobrým.....ale chci to změnit to jo

Máš i pravdu, že R+R je hrozně těžká na čtení. Mně v tomhle hodně pomohla knížka Jak mluvit, aby děti poslouchaly, jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly (či tak nějak ten název je šílený). Ta je totiž založená na stejném respektujícím přístupu, ale je mnohem čtivější, je tam spousta příkladů ze života. Já jsem taky po odložení R+R, že je nemožné se jí prolouskat, přečetla nejdřív tohle a to mi hodně pomohlo. Všechno se mi to utřídilo a zapadlo. Teď už čtu R+R a rozumím a orientuju se v ní mnohem líp. Takže doporučuju i tuhle knížku...

sarko, a to existuje v češtině nebo jsi Jak mluvit.. četla v angličtině? Pokud vím, v předmluvě k RaBR autoři uvádějí, že původně vlastně chtěli jen Jak mluvit.. atd. přeložit do češtiny a že jim to autoři snad nedovolili, proto zvolili cestu své vlastní publikace.. Bohužel si to nemohu ověřit, protože moje RaBR je zrovna ve světě.

ladunko, ano Kopřivovi uvádějí, že tahle knížka, o které mluvím od autorek Mazlish a Faber je vlastně k tomuto přístupu přivedla a v době, kdy napsali R+R byla u nás jen v angličtině... ale dneska už je přeložená a volně v prodeji. 😵

sari, díky. Jestli je čtivější, možná by to byla cesta pro mého muže, občas by mu myslím dobrá rada více než pomohla, ale nechci pořád dělat chytrou a RaBR je fakt náročné čtení. Asi se po té knize podívám.

co s tou nečtivostí RaBR máte? já to shltla jedním dechem, miluju učebnice 😀
a příkladů ze života je tam taky dost
sarko, nemáš odkaz na tu knížku?

ladunko není tak podrobná jako R+R, Kopřivovi to rozebrali opravdu důkladně, je na pochopení těch nejzákladnějších pravidel opravdu výborná a nejlepší je na ní to množství reálných příkladů, které tam je... já ji taky předhazovala manžovi, R+R jsem vůbec ani nezkoušela, to bych pohořela...

byyz, já taky! 😵

http://knihy.cpress.cz/knihy/knihy-pro-deti/pro...

snad mi to nikdo nesmaže 🙂

holky a když jsme se otřely o ty rodiče... snažíte se respektující přístup trochu vtloukat i do babiček? aby nám ty děti tolik "nekazily" ? nebo to necháváte být a spoléháte na pevné základy z domu?

Geminis, já nesouhlasím s tím, že děti nevnímají slova jako - později, za chvíli 😉 Já synovi říkám MOMENT a chápe to i ve svém věku. Jen je podle mě důležité říkat jen jedno slovo tohhle významu a hlavně když řeknete: Moment, jenom to tu dodělám a hned ti to dám, jo? (to JO na konci má u nás taky docela roli, protože Dominik mi na to odpoví kývnutím a já vim, že jsme dohodnutí) tak to potom fakt udělat a to vždycky a dítě zjistí, že maminka drží slovo. Já nevim, možná je to blbost, ale u nás to platí 😉 Na nás taková domluva platí třeba i před usnutím, když nechce syn usnout. Řeknu mu, že musí udělat hají a až se ráno probudí, tak budeme koukat na pohádku, nebo že pojedeme tam a tam a sveze se na autíčku (pokud plánuju cestu někam) atd atd. Druhý den splním to co jsem slíbila, ikdyž se zdá a kolikrát to tak je, že Dominik na ten slib už stejně dávno zapomněl. 🙂

Strašně se mi líbí ta úvaha, jak psala Listicka, že se ke svým dětem máme chovat jako k dospělému, kterého si vážíme 😵 🙂 Snažím se na tom pracovat, ikdyž přiznávám, že v určitém věku syna, to bylo hodně těžké a témeř nemožné (období vzdoru kolem roku 😖 )

ladu já kolikrát slyšela, že se to blbě čte, tak jsem k ní přistupovala obezřetně, ale byla jsem nadšená
podobně KK, taky jsem slyšela, jak je to americky přehnaný a vůbec mi to nepřišlo 😀
sarko dík, no asi půjdu kouknout někam naživo, jak to vypadá

souhlasím s nikk, že je hrozně důležité dětem nelhat už od nejmenšího věku. můj manže k tomu sklouzává a mně to hrozně vadí. naslibovat hory doly, aby vyřešil situaci teď. já to tak nechci. chci, aby moje dcera věděla, že co řeknu a slíbím, dodržím. myslím, že spousta dospělých dětma takhle manipuluje, aby je dostala, kam chce a děti to velmi rychle zjistí a dospělí se pak diví, že děti "neposlouchají".... a čemu se diví?? můžou si za to sami. upřímnost a důvěra, a to mi nikdo nevymluví, je základem dobrého vztahu s dítětem. a k tomu patří i omluvit se dítěti, přiznat chybu... prostě chovat se tak, jak chceme, aby se chovalo k nám a k okolí.

byyz, co je "KK"?

nikko myslím, že spíš šlo o delší později....nevím, jestli to bylo v RaBR nebo jinde, ale četla jsem, že ještě 10tiletý dítě nebere slib v srpnu, že když teď udělá/neudělá něco, dostane/nedostane o Vánocích kolo (snad jsem se moc nezamotala) jako slib, domeju nádobí a půjdu si s tebou hrát je asi v pohodě
sarko no s tím mám trochu problém kvůli tomu, že s tchánem bydlíme, s našima a s tchýní se nevidíme tak často, takže to asi nechám (krom nějakýho vydírání typu, když to uděláš, nebudu tě mít ráda), ale co s tchánem, nevím....zatím používám metodu vlastního vzoru, ale nevím nevím....jako on přijde a řekne, Márinko, tady jsem (Márinka je něčím zaujatá a je jí to jedno)....haló Márinko, MÁRINKO, KOUKNI NA MĚ! tahání za nohu.....apod.
no co s tím?

jsem v půlce knížky a s těžkym srdcem jsem jí půjčila svý neRaBR mámě, která se vyjádřila: jo, kniha je to fajn, ale v praxi to nefunguje..... 😝 (je učitelka 😀 )
no, ale snad to bude zkoušet alespoň na Jáchyma 😉

sarko Koncept kontinua...jako na přečtení dobrý, ale doma to mít nemusím, RaBR žeru 😀
jo s těma slibama, to jsem naučila manžela už před svatbou, dost se řídil "slibem nezarmoutíš" a já jsem pak vyšilovala, tak se to odnaučil, slibuje míň, ale plní to