Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

sarkabrezen
24. únor 2009

Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨

Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂

reruna
28. bře 2012

@blandik obrovská gratulace 🙂

ofelieee
28. bře 2012

@blandik s tím nošením jsme to měli podobně jako holky tu, Kuba teda nebyl výhradně nošenej, pořád jsem měla pocit, že potřebuju, aby kočár "uměl", aby ho mohly vozit babičky (teď už vím, že nejmíň první 3 měsíce bych ho nevytáhla) - ale doma mi v něm nespal nikdy - spával v hacce, což si myslím je skoro hodně podobný - a úžasný, fakt je to jedna z nejlepších věcí pro dítě, co byly vymyšlený. Ale že bych měla pocit, že se do nějakých 8 měsíců nasytil a víc se osamostatnil, to teda nemám... nosím ho dodnes, doma teď na boku nebo v takový tý "dospělácký" kolíbce, jak tomu říkám, někdy v manduce na zádech, když je jo třeba... a mám kamarádku, co skoro výhradně nosila svojí dnes už 3,5 letou Aničku a tvrdí, že mají separační úzkost dodnes 🙂 Takže v tomhle se mi KK moc navyplnil. Já to hodně přičítám tomu, že na rozdíl od těch indiánek u nás se pořád něco neděje, já pořád něco nedělám, natož lidi kolem - prostě jsme hodně spolu doma a hledíme si sebe. Takže pro něj je náročnější sám jen tak být přítomnej obecnýmu dění - když ono to dění moc není. Nejlepší je naše ranní hodinka a půl, kdy já vařím, on si hraje u mých nohou, co cca 15 minut fňukne, vezmu, podívá, co dělám, něco si vezme z toho, s čím pracuju, a hraje si tak dál... ale to nefunguje moc jindy přes den...

majdula
28. bře 2012

@blandik vsechno o noseni najdes na ND, kde jinde 😉 A jinak klidne pis do SZ, co te zajima ohledne noseni, at tu neplevelime.

Jinak co se tyce spanku, noseni a odkladani - popisu u Risi jakozto temer vyhradniho nosence. Lehoucke miminko jsem nosila hodne a pokud usnulo, nechalo se krasne odlozit do postylky, kosiku, hacky, kde se dospalo. Anebo jsem ho nechala dospat u sebe, byl lehoucky, nezavazel. Ale to vetsinou jen kdyz jsme byli venku. Kdyz usnul v satku doma, tak jsem spis odkladala, abych mela volno na Radu 😵 Vyhoda byla, ze se coby novorozenec pri skladani neprobudil. Ty spanky nerozlisoval denni nebo nocni, proste spal. Taky jsem nosila hlavne venku, doma jen kdyz byla nejaka krize a fakt spis jen na to uspani.
Vetsi zvidavej kojenec se odkladal hur, protoze ty denni kratke spanky uz mel slabe a po rozvazani se casto probudil. Tak to jsem radeji nechavala dospat u me. Ale zase, nosila jsem hlavne venku, tak tam se s tim pocitalo.
No a ted je to pohoda, uz zase byva tuhej, protoze spi jen jednou denne a pak usina az na noc a to se necha odlozit luxusne. Kdyz usne pres den venku, tak je to vetsinou na nejake prochajde, tak se rovnou v satku komplet tu hodku dve vyspi. Jinak doma uz ho v satku neuspavam, ted preferuju uspavani prsem 😀

blandik
29. bře 2012

@schnucki - moc se mi nelíbí, jaké řešení nabízí tak nížka - že seberu, plácnu nebo do pokoje - tohle na mě působí jako výhružka a moc to nepoved k tomu, aby dítě přestalo bojovat a je docela nasnadě, že jak bude ovladač zase dole, a dítě bude frustrované třeba z nějakého jiného zákazu, tak ovladač použije opět jako způsob k zahájení boje..pak je to nekončící..Osobně bych klidně řekla - tobě se líbí zapínat a vypínat televizi. Tím se televize ničí, může se pokazit. Až budeme tv chtít zapnout, řeknu ti...Pokud dále bude chtít cvakat, tak prostě se postavit mezi něj a ovladač, vzít ten ovladač a říct - dám ovladač tady (někam nahoru), tímto se televize může pokazit..Nic víc. POkud se bude vztekat, tak prostě jen zopakovat to pochpení - já chápu, že se ti to moc líbí...a nechat ho prožít si tu emoci. Je to neutrální - žádné výhružky typu - jestli ještě jednou, plácnu tě, zavřu tě...A až budeš chtít zapnout tv, tak mu říct - vyzvat ho, jestli to chce udělat, nechat ho přepnout kanál, nechat si ho to i užít v tu chvíli, kdy "jakože" potřebujete zapnout tv..až si to užije, to přepínání (ne zapínání, vypínání), tak ho zase požádat, jestli by ji mohl vypnout...a přizvat ho k zapínání a vypínání jiných spotřebičů doma - pračky, když budete prát, mikrovlnky atd..

blovitc120
29. bře 2012

@blandik tiez sa pripajam ku gratulacii a drzim palce.

Prisla som sa poradit, o tyzden mam termin a stale neviem, ako riesit porodnicu. Mne by tak vyhovoval ambulantny porod..., no neda sa. Neviem sa rozhodnut, ci ma dcerka ma alebo nema navstevovat v porodnici. Mne pukne srdce, ked ju neuvidim, ale rovnako mi pukne, ked pride a som si uplne ista, ze bude velmi plakat na odchode, resp. nebude chciet odchadzat, ale ostat so mnou a toto su situacie, kedy si ona vysvetlit neda 😔. Ona je na mna strasne naviazana a cele dni ked sme spolu sa mojka a rozprava mi, ako ma lubi, tak si neviem predstavit ani jednu alternativu a som z toho dost vystresovana, ze co urobit. Ked je doma s MM a ja idem napr. do obchodu, pohoda, ale toto ma bude nechavat na cudzom mieste, isto z toho bude mat stres, vazne neviem, co by bolo lepsie...

blandik
29. bře 2012

Děkuji moc za gratulace, a taky za všechny ty zkušenosti s nošením, koukám, že jste nosily hodně své děti. Děkuji, všechno jsem si to přečetla..
@blovitc120 - jů, to se to přiblížilo, jak se cítíš? To je dilema, co myslíš, co na dcerku zapůsobí hůře - to, že bude muset odejít z nemocnice bez tebe nebo to, že tě neuvidí ty dny, co budeš v porodnici? Napadá mě, že by mohla přijít za tebou až ten den, co půjdeš domů, že by mohla přijít pro tebe a rovnou s tebou odejít..Nebo nevím, jak je to na nadstandardu, tuším tam můžou návštěvy neomezeně, ne jen v návštěvních hodinách..nevím, jestli by to nějak řešilo situaci...U nás to je tak, že malý je navázaný takto na manžela, ale pokud ho nevidí pár dní, tak sice třeba ráno o něm mluví nebo v noci se po něm shání, ale jinak je v klidu přes den, kdyby ale měl ho navštívit a on by pak nemohl s ním odejít, nevím, jak by reagoval...Možná, pokud víš, že doma bude ty cca čtyři dny s manželem relativně v klidu, tak třeba bude lepší ji nezatěžovat tou návštěvou v nemocnici...Nevím..A držím palce 😵

berenika39
30. bře 2012

@blovitc120 ahoj. nevím,, jestli to jde - ale spojím svojí současnou zkušenost s tvým dilema🙂. odstěhoval se Míša, bráška, a pokoj je prázdný a on tam není ráno, nechodí večer z práce, nečte pohádky. Petr sice objektivně věděl, co se děje - proč se stěhuje, že je to tak dobře, nic negativního, že se s bráchou uvidí často, vypadal jako že chápe, ale - mami, kde je Míša??? furt, stokrát denně. on si to neuměl totiž představit, co se stalo. viděl výsledek akce 😉 , ale ne ty souvislosti. tak jsme jen na skok u míši byli včera - a hele, najednou obrat, žádný smutek, jen pyšné vykládání, jak ví, kde je, s kým tam je , co tam dělá, kdy přijede....podle mě oni chápou to, na co si můžou obrazně řečeno sáhnout.
takže - jestli máš možnost, vzala bych malou s sebou někdy do porodky, ukázala bych jí, kde budeš, proč tam budeš, nevím, podle věku - jejích schopností...a pak těch pár dnů už bych ji na návštěvu nebrala - bude vědět, kde jsi, bude si to umět představit, tátají to vždycky připomene, žejsi tam, kde jste byli spolu, kam jsi ji vzala... - neměl by jí přepadnout ten pocit - máma je definitivně pryč neznámo kde.
mě to konkretizování situace strašně pomohlo.

reruna
30. bře 2012

@blovitc120 já jsem spíš pro to, aby tě tam navštívila, samozřejmě, pokud bude zdravá - děti by do porodnice nebo do nemocnice vůbec moc na návštěvy chodit neměly - asi z hygienických důvodů, u nás viselo na stěně, že děti do 3 let chodit moc nemají, ale nikdo je teda rozhodně nevyháněl. Manžel za náma v porodnici s Míšou byl a bylo to hezké - povozil vozíček s miminkem, pomazlil se s maminkou, "pochopil" co se děje, že někde jsem a nezmizela jsem a že zase přijedu zpátky, doma byl úplně v pohodě, s tatínkem neplakal, nezlobil, babička ho rozmazlovala, při odchodu z porodnice ani neplakal, protože tam byla i babička, která ho odvedla - nalákala na houpačky, které viděli z okna porodnice...a teď si prohlížíme fotky z porodnice a video a on vidí, že tam za mnou byl, když se narodil Lukášek - nejvíc ze všeho ho tam tenkrát zajíma ten vozíček 🙂

reruna
30. bře 2012

@berenika39 to vám je teď doma asi smutno, že? ještě že máš Petra, já ani nemůžu ještě vůbec přemýššlet nad tím jaké to jednou bude, až odejdou oba zhruba ve stejném období - a´t už internát, kolej či stěhování, ještě mi to přijde hodně daleko, ale ono to asi uběhne rychleji, než bych si myslela. U nás je to ale podobné - když jde Míša do školky, tak se Luki 100X zeptá - kde je Míša?

berenika39
30. bře 2012

@reruna no jo, je to divný, zvláštní, prostě tam chybí...a ten prázdnej pokoj, to je pro mě nejhorší. na víkend jsem domluvila pánskou jízdu, kluci pojedou sami k babičce a já doma udělám čoro moro, vyklidim úložný prostory, přeházím skříně, míšuv pokoj předělám na "babičkovej", prostě si nějak asi myslím, že to tím ze sebe trochu spláchnu🙂. tlustá čára, změna je život🙂. ale potřebuju něco udělat, abych se v tom nevrtala. nejlepší na řev je práce 😀

betelgeuzz
30. bře 2012

@blovitc120 to je těžké rozhodování. Za mnou m s Ali 2x byl, pamatuji si, jak jsem ji slyšela už na chodbě volat máma 🙂 Taky si hned prohlížela miminko, povykládali jsme, jednou myslím při odchodu brečela, po druhé ne. Paní na pokoji měla 3letou holčičku a ta to zvládala úplně v pohodě.

blovitc120
30. bře 2012

@blandik
@berenika39
@reruna
@betelgeuzz
ďakujem za názory, ja som stále na vážkach. Ona je teraz taká strašne citlivá, lebo cíti, že sa ide udiať niečo podstatné v jej živote plus jej kopa ľudí tlačí do hlavičky, ako teraz maminka bude mať veľa roboty s bábätkom, či bude pomáhať a že sa bude musieť viac sama hrať 😝 (zabila by som ich) a stále chce byť so mnou, keď sa trochu vzdialim, už má slzy na krajíčku a trasie sa jej hlások, keď rozpráva o mne 😒. Vážne netuším, čo by pre ňu bolo najlepšie, ja si bez nej 4 dni predstaviť neviem...

berenika39
30. bře 2012

@blovitc120 třeba to bude úplně rychlovka a pustí tě domů třetí den...tu nervozitu určitě cítí, to je jasné. nemám zkušenost, nemůžu radit, jen držím palce, at je to rychle a jste zase všichni spolu doma🙂.
Sice ti to nepomůže - ale i negativní zkušenosti patří do života, i dětí, každá jim něco dá....když to zvládne, bude pak sama se sebou spokojená, uvidíš, že to dáte🙂

blovitc120
30. bře 2012

@berenika39 no tak 3. den na Slovensku je úúplné sci-fi, skôr by som to tipovala na 5. ako 3. a bojím sa žltačky, každé dieťa v našej rodine ju malo a to nepúšťajú 😖

berenika39
30. bře 2012

@blovitc120 no budu virtuálně čarovat🙂.

blovitc120
30. bře 2012

@berenika39 vďaka, zíde sa mi a dúfam, že pomôže 😉

blandik
30. bře 2012

@berenika39 - čtu si, že se Míša odstěhoval...veliká změna, prázdný pokoj..Jak se držíš? Je vše ok?
Úplně souhlasím, že ti prcci si umí představit jen to, co je konkrétní, s čím mají zkušenost..je to i důvod proč nechci, aby kdokoliv s Miškou probíral budoucího sourozence, což asi půjde dost těžko...A líbí se mi ten nápad s tím seznámením s porodnicí předem a pak neřešit. Nevím, mám pocit, že Miška by návštěvu v porodnici dal, nedal by to jen, kdyby rodil táta a musel by tam nechat tátu 😅 ...
@blovitc120 - napadlo mě ještě, že zkusit teď malé říkat, jak to bude probíhat - že začne bolet bříško a miminko si tím řekne, že je čas jít ven z bříška. To znamená, že pojedeš do nemocnice..co tam bude probíhat, že doktoři pak miminko vyšetří a na to potřebují čas, až ho vyšetří, tak půjdeš ty i miminko zpátky domů. Aby si ten scénář dokázala představit a veděla přesně, co příjde..u našeho tohle seznamování předem docela dobře probíhá, nereaguje pak tak "prudce", že má třeba táta odejít...ale když ho čeká, že večer příjde a on nejde, nebo když ráno už není doma a on to předem nevěděl, tak je pak moc smutný, zlobí se atd...Držím palce.

berenika39
30. bře 2012

@blandik ahoj, tvůj malý už bude v říjnu velký, to bude určitě v pohodě, s tátou ti to zorganizují🙂))).
Držím, držím, nejvýstižnější je, že se snažím si zvyknout 😉 . To chce čas🙂. Není v Austrálii🙂.
(p.s. přesvědčuju sama sebe, jak je to jednoduchý 😀 )

schnucki
30. bře 2012

@blandik dekuju moc, ja jsem prave hledala jak to jinak udelat nez pisou v te knizce a jelikoz si vas tu ctu a zbiram inspiraci, chtela jsem znat vase nazory 🙂
s prackou mi uz pomaha, ona musi vsechno znat a vse ji zajima ....
dekuju moc za priklady, vzdy mi to pomuze 🙂

leishmania
30. bře 2012

ahojte. veedeli by ste mi prosim poradit, mam 15mes syna, a tento tyzden zacal byt nejaky agresivnjesi. ked sme v detsko kolektive tak detom picha do oci a skrabe do tvare, sem tam do spravi aj men aj manzelovi, ale to malokedy, ale detom tento tyzden pravidelne, musim davat velky pozor, aby sa mi podarilo zabranit mu v tom, razne poviem ze to nemoze robit, ze to boli. mate s tym skusenost? dakujem 🙂

strapco13
30. bře 2012

@leishmania co sa zmenilo..ked to zacalo tento tyzden? ono niekedy si tak dieta vynuti pozornost rodiuca..lebo proste zisti, ze ked toto robi tak sa mu rodic viac venuje..niekedy pomoze ignorovat to..aj ked je tazke ignorovat ked inemu dietatku picha do ociek to chapem
ja sa snazim aby moj 2,5 rocny pochopil, ze nema trapit nasho psa..ako on v dobrom..chce si ho mojkat, no nemoze si 16 kilovy lahnut na male 2 kilove stena, alebo ho vyklada kade tade, ci vytahuje za chvost spod gauca ked pes spi a nehra sa s nim

lynks
30. bře 2012

@blovitc120 ale veď si možeš povedať, že chceš domov, to neni vezenie.... Ako je to ťažké si povedať to je pravda, držím palce a nech máš silu si presadit čo cítiš, že chceš pre Vás

blovitc120
31. bře 2012

@lynks ja som sa vcera pytala v porodnici, ked som bola na CTG, ci nemozem ist domov skor a povedali mi, ze nie, ze 4. den po porode ak bude vsetko v poriadku, iba ak by som podpisala reverz

nae
31. bře 2012

@blovitc120 Mozes ist domov kludne aj dve hodiny po porode (tzv. ambulantny porod). Nikto ta v porodnici nemoze drzat nasilu. Alebo sa rozhodnes , ze chces ist domov na druhy, na treti den... je to tvoja slobodna volba. Len si treba trvat na svojom, si zodpovedna sama za seba aj svoje dieta. Takze drzim palce a hlavu hore 🙂

nae
31. bře 2012

@blovitc120 Este suhlasim na 100% s @blandik - u nas "profylakticka priprava" funguje perfektne - akonahle sa ma udiat nejaka zmena, tak zacnem maleho na nu pripravovat dopredu. Potrebuje svoje stereotypy a ked ich nema, alebo dojde k naruseniu niektorych, mavali sme to dost krusne 🙂(plus obdobie vzdoru). Ale netreba to zase robit nejako precitlivelo, radsej normalne, akoze sa jedna o uplne normalnu vec. Ked babatko povie mamicke, ze chce ist von z bruska, mamicka pojde do nemocnice, aby jej ujovia doktori pomohli a ty tam za nou mozes prist (ja mam nachystane nejake omalovanky a nalepovacky, ked za mnou maly pride na navstevu). Potom bude mamicka zase doma s tebou aj s babatkom. Mozete si o tom kreslit ako nejaky pribeh, alebo to este hocikedy spomenut (napriklad vonku pri prechadzke vidim kocik s babom, tak poviem - aha, aj my budeme takto vozit babatko, ked pride maminka z nemocnice a budeme mat babatko doma).

betelgeuzz
31. bře 2012

@blovitc120 jasně, že chtějí podepsat reverz, oni se tak kryjí, že jdeš domů na vlastní přání. Ale domů jít můžeš, kdy budeš chtít. Samozřejmě i s dítětem, někde zase tvrdí, že můžeš odejít sama, ale dítě tam nechat, tak to taky není pravda.

blovitc120
31. bře 2012

@nae tu profylakticku pripravu robim uz dlho a v podobnom zneni ju mam za sebou, vdaka 🙂. Este dodam, ze sused pod nami je porodnik, ona ho ma rada, tak som jej povedala, ze tam bude aj Palino na mna davat pozor, vcera som jej aj ukazala kde. Darcek od babatka uz pre nu tiez mame, to je OK, len vravim, ze ona sa so mnou strasne tazko luci. No uvidime podla situacie.

Pre mna su 4 dni v porodnici taka strata casu, ze tam proste byt nechcem, cele dni sa valat na nepohodlnej posteli a cakat, kedy prejde den, tak skusim vsetky moznosti, ak samozrejme dieta nebude mat zltacku vdaka @betelgeuzz

takyja
31. bře 2012

Dámy zdravím a jdu si pro radu,
dcera přes 2 roky pije vše z láhve se savičkou (dudlíkem s dírkama). Dlouho jsem jí to tolerovala, proskákaly jsme si nepříjemné onemocnění a dlouho trvalo, než odezněly neurologické potíže. Měla bolesti, láhev ji uklidňovala.. (to jako omluvu, proč to řeším až teď). Co se stalo - na svou láhev je fixovaná. Umít pít ze sklenice (a v miniškolce s dětma takto pije), ale pokud jí láhev vezmu / schovám /jakože zapomenu někde, tak prostě nepije, resp. pitný režim jí klesne na 10% běžné spotřeby, což je podle mne strašně málo.. a navíc má hysterické záchvaty, že chce svoje "pití" a nepomáhá nic...
Potřebovala bych poradit, jak se s tím po RABRovsku poprat... Ještě dodám, že když máme zrovna adaptační první týdny v miniškolce a že když se jí stýskalo, tak dostala svou láhev (nevím, jak se to stalo, ode mne tento návod neměli, asi si ji vyfňukala - přišla jsem a měla v sobě na zátah 3,5 deci, což taky nebylo moc dobře...). Jinak doma máme 3 sportovní láhve, láhve s pítky, s brčkem, netekoucí tekoucí, od Jupíku, prostě vše. Něco si i sama vybrala v obchodě, ale po vyzkoušení odmítá. Ani nepomáhá, když jí do jiné láhve dám nějaké super pití, ona chce tu svou růžovou flašku s dudlíkem.
Prosím o radu... a pokorně děkuji. 🙂

berenika39
31. bře 2012

@takyja hele, já nevím, rabr nerabr...tohle je takový citlivý...nešla bych proti ní - jakože negací - láhev nemůžeš mít, protože blablabla..., láhev ti vezmu, láhev je schovaná, láhev se ztratila - to by všechno pro ní byl šok, asi by z toho byla špatná. a oprávněně. zřejmě je ta láhev pro ní strašně moc moc důležitá, to nidko nepochopí, jen ona.
já bych to zkusila tak, že bych jí tu láhev naopak jakoby dopřála - s tím, že jí nabídneš nějakou dohodu - pomalu....nejdřív jedno pití denně z hrnku (třeba se domluvíte, že celý den bude pít klidně z lahvičky, ale svačina bude s hrnečkem. Pak bych přidala - i snídaně bude s hrnečkem, ale lahvičku si klidně nech. Ráno ven nevezmete lahvičku, protože budete mít nákup a potřebuješ pomoct, odpoledne si ji ale klidně může na hřiště vzít. Tak nějak postupně - jako když se kojení nahrazuje jídlem...taky to skřípe, ale vždycky to dobře dopadne 😀 😀 .

takyja
31. bře 2012

@berenika39 Ahoj, děkuji za pochopení. 🙂 Mně to došlo až v té miniškolce, není máma, tak tiskne láhev k sobě, málem jsem se tam rozbrečela, když jsem přišla a viděla ji. 😕 Tu domluvu nějak vyzkouším.. to by snad mohlo jít, ale bude záležet, v jaké bude náladě... poslední dva dny je strašně nervní a uplakaná, mám co dělat, abychom bez konfiktu vyšly. Já jsem jí tu láhev nějak extra nebrala, spíš jsme ji zapomněli a viděla jsem, jaký je to mazec, nebo jsem doma udělala pití do jiné a tu "její" nechala ve skříňce, která je jí dostupná a stejně to byl mazec.. Spíše jsem špatná trošku z reakcí okolí a naší MUDry, že bych s tím pomalu měla jako něco dělat... i s odplenkováním jsme trochu "pozadu", tak si to beru trochu jako své selhání... (ale krásně mluví, v roce a 3/4 uměla všechny barvy a půlku ZOO, část abecedy, .. ). Tak je na vysvětlenou. Moc děkuji, tvůj přístup vždy zahřeje u srdce. 🙂