Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@blandik ahoj. já jsem na to tak šla, už doma jsme o tom povídali, i jsme si hráli na doktora, ale prostě to prostředí ho přepralo....byl mimo sebe. dobře jste to zvládli, tak bych si to představovala, uvidím, doufám, že tam budeme muset znovu až za čas....ještě zubař ☹ .
A jen na okraj - s tátou se nezměnilo vůbec nic, nemá vědomí, je to už šest týdnů a už se to nezmění. Jeden upřímný pan doktor mi řekl, že jenom příroda mu pomůže, čekáme, a je to stresující.
Tak mějte hezký den, jdu do akce, jdeme kramařit hračky, táta nám vyrobí nový úložný prostor do pokojiíku, tak to musíme probrat🙂. Petr najednou sám od sebe začal hrařky třídit....tohle pačí sééém, to sem nepatčíííííí, tatínku, tatínku, malý auto není velký autoooooo!!!!!!! tak toho chci využít.
@berenika39 ahoj, u holiče jsme ještě nebyli, stříháme doma strojkem tak jednou za půl roku, aby to bylo pokud možno co nejrychlejší, ale i přes vysvětlování slzičky ke konci vždycky jsou, tak se snažím to aspoň neprotahovat, přece mu nenechám jednu půlku hlavy neostříhanou....
u dr. měl starší takový období, kdy se bál a brečel, jen se na dr. podíval ,tak kolem 1,5 roku, pak to přešlo a te´d ho dr. píchala do prstu, ani nehlesl, všechno se zájmem sledoval a já jsem o komentovala asi jako @blandik . Mladší byl zatím v pohodě, ale minule dostal injekci, tak samozřejmě řval a te´d se bojím, že si to bude pamatovat a vysvětlování asi ještě moc nechápe, takže určitě bude řev, protože máme jít na další injekci...
u zubaře oba kluci zatím v pohodě, máme takového hodného, zatím jim nic nedělal, jen kontroloval zuby a to bylo v pohodě, starší se dokonce těšil, že dostane obrázek nebo malou hračku....horší to bude, až bude první nějaká negativní zkušenost...
nějaké rady, asi vyprávět pohádky, hrát si doma na dr., holiče, zubaře... asi to všechno děláte
@berenika39 s tátou je mi to líto, taky jsme zažili něco podobnýho, ale neskončilo to bohužel dobře, tak ti přeju hodně síly...
ahojte. akurat som si vas stihla docitat. teda, vela ste popisali 🙂 my sme sa v nedelu vratili z tyzdennych prazdnin na lyziach. bola to sranda, ale aj zaber na nervy. nastastie, lukasovi sa lyzovanie zapacilo, aj ked obcas teda trucoval cez cely svah. inak bolo zaujimave sledovat postupy v lyziarskej skolke - treneri rozpravali len po francuzsky. po anglicky vedeli snad 5 slov dokopy. a mali na starosti 3-5 rocne deti. ziadne vysvetlovanie tam nebolo - len nazorne ukazky a potom same "no", "stop" a pod. hlavne pri detoch, ktore nerozpravali po francuzsky. vtedy ma napadlo, ako riesit situaciu, ked dieta nerozumie jazyku. tam asi vysvetlovanie nepomoze 😕
@berenika39 k tomu holicovi - u nas pomohlo chodit s kamoskou a jej dcerou. lukas ked videl, ze wanja neplace, neplakal ani on. pretoze prvy krat sme boli u holica, ked mal 14 mesiacov a dopadlo to tak, ze ho zacala strihat noznickami - pekne drzal a zrazu, v polovici, rev. tak ho zobrala strojcekom. inak by sme sli domov s polkou hlavy ostrihanou a druhou nie. potom sme boli s tou kamoskou (asi 3x). no a nakoniec sme isli uz bez kamosky a to uz pekne drzal, krutil hlavou ako chcela holicka. a tiez na svk chodia s tatom - nie so mnou. to tiez pomaha - tato je velky vzor a ked tato nerobi cirkus, tak ani lukas. 😀
je mi luto tatinka, zelam vela vela sily.
@blandik co sa strihania nechtikov tyka - to je v poho. hlavu poznam - momentalne umyvame kyblikom.ten si necha vyliat na hlavu, nasamponovat a potom znova. sice obcas padnu nejake slzy, ale nie je to rev. sprcha je stale tabu, jedine na plavarni s tatom je povolena. umyvat hlavu si lukas ale musi, lebo ma huste vlasy a pod ciapkou sa poti a potom sa skrabe. ale naozaj pomohla hra s kyblikom 🙂 dokonca teraz cez prazdniny, ked mal lyziarsku helmu kazdy den na hlave, si nechal umyt takto hlavu kazdy vecer 😉
žienky, neviete poradiť, sa mi zdá, že ste tu písali tieto semináre RABR v Bratislave kedy budú...kde by sa to dalo zistiť?
uf, ale je to v Ba velmi drahe :-/
kde vidíte tú cenu? Ja som ju tam nenašla.
@berenika39 - to je mi velmi líto...beznaděj je neúnosná...Mě pomohlo loni to, že jelikož se jednalo v podstatě o tragédii - tedy okamžitý konec, že se netrápil, nesužoval vleklou nemocí, nepřišel o důstojnost ve smyslu alzeheimer, parkinson, protože toho se hodně bál...musela jsem si to nějak konejšivě vysvětlit, abych se s tím mohla nějak srovnat, protože to skonání bylo vlastně zbytečné a předčasné...
Chápu s Petrem - ...mě vrtali ve čtyřech letech zub a od té doby mám neskutečný strach ze zubaře...navíc nemůžu natrefit stále na nějakého, co dává injekce při vrtání...ale možná ta zkušenost musí být hodně negativní, aby tak silně ovlivnila následný vědomý přístup...já si pamatuji i jak mě máma pak potřebovala dostat opět k zubaři na další vrtání...pamatuji si to jako ve filmu..jakoby to někdo natočil...vidím tam i sebe samotnou...jak míříme do té části města pod určitou záminkou (v podstatě lež z máminy strany...), jak nechci otevřít pusu na křesle, jak mi doktorka nakonec vyhrožuje doktorem ve vedlejší ordinaci, jak mě máma vzala na ruce a pak znova posadila do křesla...a jak nakonec skutečně doktor dveře otvírá...že jde na to...a to už otvírám pusu i já...zákrok si nepamatuji, ale tohle ano...naprosto barvitě, vidím i své obleční...Takže možná byl horší přístup mámy, že to nebylo na rovinu, že jsem měla iluzi, že mě bere pryč a pak mě posadila zpátky...
@basika ja som si pisala s panom Koprivom o tej cene. vraj vysku poplatku da vediet organizator v BA ale minuly rok to bolo vraj 2x100 eur za manzelsky par a 140 eur za jednotlivca /ak je len jeden z manzelov/. su to tie dva vikendy spolu. no je to fakt dost, pre nas nedostupne, takze ostava nam len kniha 🙂 inak svagor ma uz 18rocnu dceru, asi uz zabudol ake je to mat male dieta...
doktori a zubari - to je vdacna tema 😀 moja Kora tiez mala obdobie, ze plakala velmi, len doktorka otvorila dvere a rev - minuly rok na jar a v lete a potom zrazu to preslo z nicho nic a uz neplace. to obdobie placu bolo take zrazu a nie dlhe. lebo predtym neplakala ani ked ju ockovali ani ked je krv brali, sa len pozerala so zaujmom... ale asi dost pomohlo to prekonat aj to, ze manzel sa s nou casto hraval na doktora, a k dr. sme si zobrali aj macka, aby aj jeho dr. popocuvala a tak... tak sa hravali aj na skolku, myslim, ze hra dietatu pomaha sa vyrovnat s vecami, ktore su pre neho narocne...
a zubar - u toho sme boli dvakrat. prvykrat ked mala asi rok a pol, dala som si ju na ruky a pekne otvorila pusu a zubar skontroloval a teraz ked mala dva a 3/4 tak spustila taky plac a nechcela otvorit usta. tak ju ocko drzal na rukach a sme sa so zubarom len rozpravali a potom ju nejak zubar ukecal, rozpraval sa s nou o kadecom a ukazala mu pusu ale asi z metrovej vzdialenosti ockovi na rukach, takze to bolo o nicom, no aspon ze sa odvazila 😀
inak tento zubar aj mna "odblokoval" od strachu zo zubarov. ja som mala problem s jednym zubom, ktory mi moja zubarka v detstve /som mala asi 10 rokov/ vrtala a viackrat a bola dost necitliva a tak som zanevrela na zubarov, ze som tam nebola roky az dospela som sla k tomuto a on bol taky super jemny, citlivy, pri vrtani picha injekciu, clovek neciti ziadnu bolest a fakt sa sprava aj k dospelym s takou trpezlivostou ako k detom. co si myslim kazdy oceni, ked sa boji 🙂 teraz sa uz nebojim, aj mi trhal zuby mudrosti a rezal uzdicku a som v poho, ale len u neho. k inemu by som nesla ani za svet 😀
@lindulak dik za info. A s takýmto zubárom...to je radosť ísť ku nemu.
vyšetrenie u lekára - neviem či si spomínate, ale pred časom som sa aj ja na to pýtala, že nás čaká s dcérkou vyšetrenie (videofluoroskopia) je to len vlastne RTG v pohybe, kde musí niečo zjesť nič bolestivé, nič invazívne. A dcérka má za sebou hospitalizácie a operáciu nosnej a krčných mandlí, takže úúúplne zlé skúsenosti. Mala stavy, že len sme prišli niekde čo vyzeralo ako čakáreň v ambulancii tak spiatočky hneď, dosť náročné aj pre mňa. Ale vyšetrenie videofluoroskopie sme absolvovali 😵 😵 😵 😵 pred týždňom a úúúplne skvele to zvládla. Ani slzička, v čakárni pohoda vyskakovala keď sme prišli dnu, tak ju tam všetko zaujímalo, ujovi vyskakovala do okienka, že tu je. Ale som ju vopred pripravovala, že pôjdeme sa fotiť a budeme papať. Dosť nám ale pomohlo, že my sme sa boli v novembri fotiť v ateliéri, kde si to maximálne užívala, takže mala na fotenie príjemné spomienky a ešte som mala v zálohe, tada som jej povedal, že keď sa odfotíme tak pôjdeme ďalej na výlet na šmýkalku. TAk som bola maximálne spokojná. Ale veľa urobilo aj to, že sme dávno neboli u lekára, ktorý by jej robil nepríjemné niečo.
@basika ja si myslim, ze je to proste take obdobie, ze deticky z toho strachu vyrastu, ked su trosku rozumovo vyspelejsie a kludne to moze byt aj otazka par mesiacov, ved sa tak rychlo napreduju... aj my sme boli dvakrat na RTG, prvykrat mala 2 roky a ani za nic nechcela polozit ruku na stol /islo o prst/ ale neplakala. tak som jej pekne ne-rabrovsky slubila zmrzlinu a zabralo 😀 a druhykrat sme fotili clenok minuly rok a nejak sme ju tiez ukecali s tetou, bola som pri nej a islo to, teta bola trpezliva nastastie 🙂
hojte, idem po radu
chceme malu naucit spat samu v izbicke, pomaly mi uz hrozi termin, tak aby nemala pocit, ze sme ju koli babatku vyhodili z jej postielky 😅 dajte plz tipy, ako na to.. a tiez, mame na ten cas odlozit postielku, aby ju to nelakalo spat zasa s nami?
inak sa nam celkom dari, to bude asi tym, ze som mala moznost si trochu oddychnut a ninka mala zmenu prostredia, takze uz nemame taku ponorku.. som na seba pysna, ze som na nu nekricala asi 3dni 😀 😝 {to sa fakt chvalim, ze.. inak na nu v kuse jacim ako sibnuta}
@bezaz my jsme to dělali tak, že jsme udělali pokojíček, dali jsme tam dospěláckou postel se zábranou, nejdřív tam spával po obědě a asi po dvou týdnech i v noci, první týden jsem spala v pokojíku, je tam ještě pohovka, pak už spal sám, mám chůvičku, dveře měl otevřený a v zásuvce takovou tu bludičku světýlko, když se v noci vzbudil a přiběhl za náma, tak jsem ho zase odvedla zpátky. Večer jsme zavedli čtení pohádek a uspávání s hudbou. Postýlku jsme na ty asi 3 měsíce rozložili a vysvětlii, že čeká zase na miminko. Plakal asi jen první 2 noci, když spal sám poprvé a vzbudil se v noci, tak přiběhl s pláčem, ale pak už ne. Ale až do nedávna za náma v noci tak 2-3 X přiběhl, vždycky jsem ho klidně zavedla zpátky a uložila a on hned usnul, ráno jsem ho nechávala už u nás. Snad ti to pomůže.
to je vela zmien naraz, a kratky cas...ked ma spinkat sama v izbicke, cim sa upokojuje, ma nejaku hracku, budi sa casto v noci, upokojis ju ty?...alebo sa uspi aj sama...ma postielku uz otvorenu?...nam to pri idealnych podmienkach trvalo cca 1 mesiac...aj to som chvilami nevladala...je taka metoda postupneho znizovania vplyvu na zaspavanie, ktora povzbudzuje doveru vztahu, ale je narocna...nenechava dieta plakat a buduje nielen vztah ale aj istotu bezpecie...pri takych podmienkach, novych veciach, moze trvat aj 2 mesiace az 3....plac a tvrde metody, by som samozrejme neriskovala, co myslim, ze nechces, mozeme vam to uplne skazit vztah, co sa odrazi aj cez den a vlastne sa to mnohokrat vrati, po 2. pri vstupe noveho surodenca to moze vybudovat surodenecku ziarlivost, 3. v takom veku ma uz zlozity emocny zivot , ktory vsak nie je schopna uplne vyjadrit a spracovat, preto kazdy zly zazitok moze byt impulzom k vzniku roznych psychoz alebo nocnych mor... len treba pocitat s tym, ze ak zacnes ucit zaspavat...tak to chvilami bude mat k tomu blizko, ak nebudes vladat, tak to moze k tomu sklzut...
pravdepdobne ak este nezaspava sama, tak sa ti moze velmi casto budit v noci...dolezita je este ta postielka
@reruna @fem no spala v tej postielke asi 5x cez den, ona uz bohuzial ako som to tu uz pisala cez den nespi, ak aj cez den zaspi, tak bud v aute alebo zalomi pri telke na gauci.. ona od narodenia mala problem spat, na zaciatku spala len na rukach, vacsinou som popri tom musela hopsat na fitlopte, no proste no drzku..
asi 2tyzdne pred vianocami sa sama odstavila, dovtedy zaspavala na prse, teraz sa v posteli rozpravame, co sme videli, zazili.. hracku si sice do postele zoberie, ale nema ziadnu "ukludnovaciu".. noci vacsinou prespi cele, nebudi sa, ked sa preberie, tak ju staci pohladkat po chrbatiku, prikryt a spinka dalej..
k postielke, v spalni ma prirazenu postielku k nasej, tu jednu stenu postielky ma demontovanu.. v detskej ma ikeacku detsku postel, taku nizku a namontovanu zabranu, aby odtial nespadla
jaj a postielku akceptuje, teda hra sa v nej a spia v nej babiky 😀
ahojte
vidim ze riesite navstevu lekara, my tiez mame zaujimave obdobie, lebo doteraz vlastne maly nikdy nezazil nic co by mohlo spôsobit ze sa boji /naposledy ockovanie v 5 mesiaci, inak sme boli len na poradni a to bolo v pohode/, napriek tomu som nedavno viezla tatina do nemocnice ku urologovi, presli sme rampu a maly zacal plakat, som nechapala. Alebo som isla ja na rentgen, vyliezol kamos v bielom plasti a maly spustil koncert a pritom som mu vysvetlila ze mamina sa ide dat prefotit a on ma pocka. Je to taky strachopud ako ja 😀 😀 😀 .
No a následne sme riesili problem s pipikom, zial nesiel mu stiahnut tak mu to musel doktor urobit, nastastie len rukou a islo to lahko,skoda ze neslo mne. Samozrejme plac hrozny, ja si vobec nedokazem predstavit zubara, Misko neotvori usta ani mne, len na chvilku kuknut a dost. Ach jaj, je to narocne, ale v podstate ho chapem aj ked mu vysvetlim ma pravo sa bat.
Len tak mimochodom, maly si uzasne zvykol na opatrovatelku, ked pre neho pridem, nechce ist domov, taha ma dnu a ukazuje co robia....mam stastie na uzasnu pani tak uz zacinam byt v praci viac v pohode a je to dobre.
Umytie vlaskov tiez nema rad, zvladneme raz dva-tri tyzdne ale musim byt rychla a veru riadne kamuflovat. Navyse ma mrzi ze teraz sa snazime stahovat predkozku pri umyvani a odkedy mu to doktor urobil tak mu to sice ide krasne ale uz dopredu nechce a vidim, ze sa mu vecer nechce do vane len kvoli tomu a pritom sa vzdy kupal rad. ☹
@bezaz tak to je uz fajn, to je dolezite, ci ju ma rada...tak je dobre ju pripravit..a prve dni musis budovat tu istotu a bezpecie a doveru v teba a prostredie, ze si stale pre nu..takze skor je dobre eliminovat plac, negativne emocie...moze sa stat, ze aj ked zaspi po vasom uspavacom rituali..tak sa zobudi bude sa ta vyzadovat, to znamena, ze sa tak jednoducho neupokoji, neboj sa aj pripravit si na zem matrac...cca tak 3 dni to trva, potom ho odstranis a budes len sediet..kedykolvek pri zaspavani (v noci mozno aj niekolkrat)..ono ked nebude schopna za vami prist, lebo bude akoby trosku mimo..tak treba hned prist ..do sekundy...cim viac dovery, tym lepsie..je dobre mat monitor..na zaciatku mozes cakat aj navstevy 10 x..ona so to postupne znizuje..je to fyzicky narocne..(ked nebudes vladat musi ta vystriedat otec, takze musi sa zobudit)...po tyzni...alebo aj viac zalezi..od nej..ako ona sa konformne bude citit...ona to trosku koriguje...a bude na to pripravena mozes pristupit k metode walk in--walk out, cize uz nesedis..ale prides upokojis, oddides (ci je pripravena uvidis ked dietatko nebude uz vobec placlive, skor ta zavola, alebo pride..ak pride tak mala by si odviest)---ten walk in-walk out...je nieco podobne ako ked ste boli v izbe..ze ked sa v noci nahodne zobudila...tak len jemne si ju upokojila a hned spinkala..frekvencia sa znizuje..toho sa nemusis bat...
ale tak ako pisala reruna musis pracovat na ritualoch, ponechaj si ten, co mate, ale vzdy ked je uz dieta akoby v polospanku, uvolnene, akoby stale bdele tak ju nechaj...len tam bud...davas jej sancu...aby sa ucila samostatnosti a rozvijala svoju schopnost sebauspokojovania.. (tu poslednu fazu pokoja stale predlzujes) ale pozor ak chce pomoct..tak hned pomahaj obvyklym sposobom...a hlavne zapracuj na tom sebauspokojovani ziadne dietatko nedokaze byt bez tej hracky...takze bud nech si vyberie..nenapadne ju zakomponuj do ritualu zaspavania...alebo daj vlastne tricko so svojim pachom...daj priestor aj na jej ukony..co ona bude robit..napr. vypinat lampicku..atd...donesie si knizku..ulozi babu..(to aby nebola vzdore, povzbuduj iniciativu a samostatnost)
uponahlat sa to neda...vela fyzickej trpezlivosti a sily...je dobre sa vystriedat hlavne v nocnych chvilach...
a nikdy nenechat plakat, nikdy..cely proces sa moze skomplikovat, moze to mat katastrofalne nasledky na osobnost
...my sme vo faze...walk in walk out chodili aj 15 x za noc..samozrejme to nebol plac, len volanie... ale potom len 2x... a cca p o mesiaci prespal celu noc...
..ak velmi place ze chce byt pri tebe nelam ju, zober k sebe, upokoj a opat uloz...je lepsie aby si tam spala na zemi ..aspon prve 2-3 noci...
ono zasa ak budes pracovat na tej dovere, to samotne zaspavanie nie je proti dietatku, ale koresponduje s jeho vyvoj...v mnohych oblastiach autonomia obsadzuje svoje miesto..tato nie je mimo...
@bezaz tu je v stratke link na tie metody...je to skratene..snad si spravis nejaku projekciu na vas..tieto metody sa pouzivaju uspesne u tisicich mamiciek...metody placu sa uz vobec nepouzivaju, iba ak nejaky fanatici sa najdu 😉 ... http://www.babywhispererforums.com/index.php?to...
@basika aj na tejto stranke je vyvesene info o tom seminari http://www.a-centrum.sk/ - konkretne potom toto http://www.a-centrum.sk/docs/kurz_respektovat_2... (ak mas zaujem o bratislavsky)
@karikari ďakujem za link
idem zasa popísať jednu situáciu z MC, čo ma prekvapila zasa a tiež ako správne reagovať. Tak boli sme v MC na angličtine pre deti. A keď už sme s deťmi tančili do koliečka, moja išla uprostred zapchala si uši a spusitila pískot " aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa" tak som jej prstom naznačila, že ticho, ale deti tancovali našťastie ďalej. Tak som si to vysvetľovala rôzne, najprv viem, že musíme prísť o čosi skôr na tieto hodiny, aby sa dcérka adaptovala do prostredia. Teraz sme prišli tak, že čakali už na nás a išlo sa na vec. Potom druhé vysvetlenie, chcela zaujať na seba. Lenže bolo to dosť nepríjemné urobila to viackrát a to taký pískot, že ozaj vás zabolí v ušiach. Je pravda, keď tomu nikto nevenoval pozornosť tak prestala...ale nepríjemné to bolo.
zaspávanie a spanie dieťaťa samé - ja toto síce aktuálne neriešim, skôr sa len zamýšľam ako to u nás urobím. Zatiaľ tak ako to je, nám to vyhovuje. A u nás je to tak, že nakoľko manžel veeeeľmi chrápe a vstáva ráno o 4:00 do práce tak on spí v spálni č. 1 a ja s dcérkou spím v spálni č. 2, ktorú chcem postupne prerobiť na izbičku. Pokiaľ je nedeľa alebo voľný deň, že ráno je ocko doma, tak ho hneď voláme ku nám do postele sa váľať ráno. Takže vlastne spím s dcérkou na veľkej posteli spoločne. Na obed a večer zaspáva tak, že si ku nej ľahnem. Necítim potrebu to zatiaľ meniť, len dumám na tým vzľadom na dcérkinu samostatnosť a pod. Aký je váš názor na to?
a ještě - u nás momentálně frčí strach ze stříhání nechtů u nohou...jen mi ty malé fóbie jako mytí vlásku a stříhání nechtů u nohou příjdou dost dlouhodobé...že dříve na to dítko rychle zapomělo a zase to šlo po čase...ale vlásky si nechce mýt půl roku a nehty zatím asi jen čtvrt...no stříhám je v noci s baterkou 😀