Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
jen tak, na počtení http://blog.peoplecomm.cz/clanek/bit-ci-nebit-n...
@takyja tak ja ta hned ukludnim...ked som bola mala skolacka,mali sme susedov,ktori mali 3deti v nasom veku...a najstarsi,chodil tusim do 2 ci 3 triedy na zakladnej skole..pil svoje ranne kakauko z flase s dudlom..a neriesili .. je pravda, ze to bolo doma,ale aj tak.. nikto nanho netlacil...moja dcerka zas v 2 rokoch vyzerala,ze sa nikdy prsnika nevzda a teraz, bez nejakeho nasilneho "oducania",ale cestou rozhovorov, pije mlieckouz len vecer pred spanim, cca 3 minutky a posledne dva vecery zabudla uz aj na to, dokonca - co po narodeni braska bola pre mna uplne utopicka predstava, kedze ONA MUSELA vecer dostat prsnik prva - pred par tyzdnami zacala zrazu hovorit,ze najprv dame didu Dadulkovi a potom Laurinke ...a tak nejak sa to postupne vyvija same .. takze ako pise berenika..pekne postupne,netlacit na pilu, deticky sa vyvijaju strasne rychlo..o mesiac uz bude zas inde 😉
@prsky @berenika39 No ono asi je to i tím, že nebyla kojená, resp. byla asi 6 týdnů částečně, takže to prvotní sání má prostě spojené s lahvičkou.. 😒 To pediatrička kritizovala a já z toho měla stres, že dělám něco špatně (a stejně od té doby uplynul měsíc a nic jsem s tím nedělala, takže nějak intuitivně mi přišlo hloupé jí to brát) .. takže díky... 🙂
@berenika39 Ad blog: super, včetně zajímavé diskuze pod ním...! Jo a dnes jsme daly půl deci ze skleničky... musím z toho udělat nějaký každodenní rituál. Dnes se líbil. 🙂
@takyja bezva, to pomlau půjde, sama se bude těšit, jak jí to jde...to je dobrá cesta 😉
@berenika39 super odkaz,citam diskusiu prave... a som si vsimla, ze tam diskutuju hlavne chlapi,ake osviezujuce,kedze tu najdeme skor zeny 🙂
@prsky to mě na tom právě zaujalo, že je to z pozice muže...a fajn je tam to přirovnání - zkuste napřáhnout a uhodit směrem k někomu, kdo je od vás "výš", to si nikdo nedovolí...ale k dítěti ano.
@prsky
@berenika39 velice zajímavá diskuze k tomu článku, hmmmm.....
Ahojte holky, jdu si taky pro radu (trochu související s článkem od Bereniky). Zase mám v hlavě zmatek. Jde o to, že jsou situace, kdy mám velmi jasno o vymezení hranic (poslední 2 takový sitace byly, že kukla na hlavě venku prostě bude (Kuba měl skoro 40 horečky - a ven jsme přitom opravdu nutně museli), a druhá, že v kočárku může stát, když se mu nechce sedět, ale když nastupujem/vystupujem z bariérovýho autobusu, tak prostě sedět musí). No a někdy na jejich dodržování neumím bazírovat jinak, než vlastně "násilím" - ne že bych ho bila, ale že mu tu kuklu prostě nějakou dobu na hlavě přidržím s využitím svý fyzický převahy, nebo ho prostě do toho kočáru posadím. Obvykle je to s křikem, chápu, štve ho to. Ale já se v tom necítím dobře - co se z toho učí? Že na slabšího se může? Co můžu udělat líp?
@strapco13 pave ze okrem toho ze on to zacal robit neviemo otm zeby bola nejaka zmena..a nemyslim ze s vynucuje pozornost, robi to hlavne pri hre, bud s detmi, alebo s nami...
@takyja - omlouvám se, nečetla jsem to od začátku, u nás malý pije mlíko z dudlíku ráno i večer. Ale jestli sjem to pochopila, pije tak i přes den? Můžeš zkusit hrneček a brčko, náš velmi, velmi dlouho pil přes brčko...
@berenika39 - mě se moc líbí v Duškovi v tom jeho představení - Čtyři dohody (jestli jsi neslyšela, dá se to někde i na netu stáhnout, ale je to dost rušené), jak dává příměr - zkuste říct svému šéfovi - okamžitě jdi do svého pokoje a vrať se až budeš normální 😎 Velmi krásně a výstižně a zábavně tam podává to, co tady vlastně všechny cítíme...
@ofelieee - myslím, že hodně záleží, co při tom říkáš, jaký máš tón - kuba má rok, ještě je malinký na to, aby dokázal dodržovat dohody, i když určitě je supr, že ty dohody mu ukazuješ...Když má horečku, kukla musí být..ale on z toho nemá rozum, je mu horko..takže záleží na tónu tvého hlasu, můžeš zůstat klidná a říkat mu - já tě chápu, je ti moc horko, ta kukla se ti nelíbí, já vím, máš horečku, už budeme na místě, spěchám...říkat mu to takovým uklidňujícím tónem....v podstatě někdy rodiče musí udělat to, co je nutné, záleží, co při tom říkají..jestli se nechají vytočit nespolupracujícím dítětem...
@blandik Ano, i přes den. Ale není o tom, že neumí, ale nechce... Brčko jsme zkusili taky, dokonce jsem pila s ní, ale byla to chvilková zábava a pít skrz to pravidelně nechce. Teď ve školce pije ze skleničky a vsunuli jsme taky 1 skleničku denně do programu doma. Tak snad to bude OK a postupně to salámovou metodou vyřídíme. Navíc se teď adaptuje ve školce a čeká nás další očkování (náš velký problém, čekám zas průšvih), tak ji chci nechat trochu být a netlačit, ať je psychicky v pohodě... Ta školka je na ni dost záhul si myslím, sice nepláče, ale něco jí v hlavě dost šrotuje...
@berenika39 Dakujem za pocitanicko 🙂
Velmi mi pomaha,ze si tu citam vase diskusie,aj ked velmi nepripsievam 🙂
Chcem sa spytat,ako ste riesili ked vasi drobci nechceli poziciavat hracky? U nas to zacalo zo dna na den a neviem,ci to mam akceptovat,alebo ju prehovarat,aby hracky poziciavala...?
@tikasi matěj většinou půjčuje, ale když prostě nechce, tak ho nechám být... jsou to jejich věci a mají na ně právo... spíš mu občas tak jako mimochodem říkám, že je hezký se umět rozdělit, věc půjčit, jít příkladem a upozorňovat na to...
matěj hodně funguje na prosím a děkuji... ne teda úplně stoprocentně, ale tenhle přístup je u nás znát 🙂
spíš je pro něj těžký to pochopit opačně - když dítě nechce půjčit jemu... i když poprosí a tak... holt tvrdá realita života už od pískoviště 😅 🙂 i s tím se musí naučit rvát...
@petruskaz
mě se v rabru hodně líbilo rozlišování požadavku od prosby, že prosba - tedy použití "prosím" je pro případy, že se nejedná o požadavek, který má dítě splnit...a je tedy úplně v pořádku, když dítě na nějakou prosbu o laskavost řekne "NE". Tedy pokud chci, aby se umyl - neřeknu mu - Miško, prosím, jdeme se umýt..ale řeknu - Miško, je čas se jít umýt..tady neprosím, je to můj oprávněný požadavek..Pokud ho ale chci požádat, aby mi podal třeba nůžky a je to laskavost pro mě, tak ho poprosím a pokud mi řekne, že ne, tak ho už dál nenutím...
@tikasi -u našeho se střídala období, že půjčil a pak nepůjčil, asi nejsilnější to měl kolem dvou a půl let, kdy si šíleně hlídat věci, když nebyl nikdo na písku, tak i přes to mi říkal, že mu mám jeho věci hlídat..nelámala jsem to..určitě bych nepřemlouvala..jen bych, jak píše petruskaz občas řekla - to bylo asi příjemné, že ti ta holčička půjčila svoji hračku (aby to vnímala i z té strany, kdy ji někdo něco půjčí)..
Ahoj dievcata,
tak to mam za sebou a mala zvladla dnes aj navstevu na jednotku, priprava s vasimi radami sa vyplatila. Trosku sa maleho hanbila, ale nakoniec sa sama opytala, ci moze babatko pohladit po hlavicke, tak som bola stastim bez seba a dufam, ze to vydrzi 🙂
@blovitc120 jé, gratuluju k miminku!
@blovitc120 vééélkááá gratulace! A přání všeho dobrého - všem zúčastněným!
@tikasi já si z přednášky Naomi Aldort pamatuju jednu věc, která mi přišla zajímavá a důležitá - jednak že do tří let na to ty děti prostě nemají, začít se dělit o věci, že nemá smysl je tlačit, ale hlavně - že aby byli schopní půjčovat, je dobré, aby sami "zažily" půjčování předtím - aby jim rodiče půjčovali věci, aby se setkali se staršíma dětma, které jsou toho schopni, a udělají to...
@blandik děkuju. Je pravda, že někdy mám tendenci začít pěnit a on tím vztekleji si stoupá/strhává kuklu... snad je to v tom tónu? A nabídnutí zaměření pozornosti někam jinam... Zaujalo mě, jak jsi psala, že "děláme dohody" - je tohle dohoda? Jestli to není spíš můj vlastně rozkaz, kterej bych mohla prohlašovat za dohodu ( a tím ho třeba ještě popouzet - do budoucna?)
@blandik a co když nejde ani při tom oprávněném požadavku - opakuješ 2-3 X a co pak? vezmeš ho a odneseš? já právě nevím, jak takové situace řešit - já řeknu - je potřeba to a to - a nic se neděje - zopakuju to z očí do očí, aby bylo jasné, že mě vnímá...a když zase nic nebo řekne, že nechce, tak potom nevím, jak se mám zachovat - většinou vypěním a prostě řeknu jdeme a táhnu za ruku a už je řev a už mi to přijde jako násilí a všechno je špatně...
@blovitc120 úžasný, včera ses bála a dneska se těšíš!!!! moc moc gratuluju a přeju spoustu zdraví🙂.
Žádná kaše se nejí tak horká, jak se navaří....nevím slovenský ekvivalent....
@blovitc120 - krása, gratuluji, i malá to zvládla. Přeji zdravíčko a ať se doma brzy zžijete všichni spolu 😵
@ofelieee - máš roční dítě, já poznala rabr v roce a půl, a dohody začaly fungovat tak před druhým rokem, a to spíše tak, že jsem shnrnula - ty chceš to, já tamto. Tak co s tím, napadá tě něco? (on samo, že nic neříkal..), já pak - tak ještě se pět krát sklouzneš a půjdeme, je čas oběda..takže jasně, na začátku ty dohody jsou v rozhodování (navrhování) rodičem, ale tím, že se dítě vyzývá k tomu, aby dalo návrh, tím je na začátku jen "formálně", později pak i skutečně zapojené do vytváření dohody...Myslím, že ten tón je kolem roku určitě to zásadní, ještě tak nevnímá formu, ale hlavně tón..Jo, už vím, co myslíš těma dohodama - ty jsi tuším psala v tom dřívějším příspěvku, že máte dohodu, že při výstupu z autobusu, nebude stát v kočárku a že někdy to jde a někdy ne..to jsem mysela tím, že dohoda ještě v roce nebude fungovat..Myslím, že i to, že má horečku a potřebuje mít kuklu, když mu to řekneš předem - je tady dohoda..jen vzhledem k věku to ještě nebude fungovat..
Chápu, co myslíš, taky jsem měla pocit, že prostě trvání na nějakém pravidlu, uzu, když to malý nechtěl, vlastně vycházelo jako nucení a jako rozkaz - bylo těžké odhadnout přiměřenost vzhledem k věku....četla jsem i v nenásilné komunikaci, že pokud třeba proneseme prosbu (př. prosím, zůstaň tady dneska se mnou - a ta dotyčná osoba nebude chtít zůstat, a my pak budeme třeba uražení nebo dotčení, nebo proneseme nějaké nutící, manipulující věty, přemlouvací - tak vlastně naše prosba přestává být prosbou, a stává se rozkazem, protože nejsme schopni akceptovat NE od druhé strany..).
A myslím, že kolem roku je zcela ok ještě odvádění pozornosti..asi jde o to si pohlídat tón a pak jemně odvést pozornost..ale myslím, že kolem roku a půl už odvádění pozornosti přestává být vhodné..(co jsem tak četla).
@ofelieee ještě jeden aspekt - ted to nefunguje, ale ty se naučíš s tím pracovat.Oprávněný požadavek, trvám na svém, jen neječím, nementoruju, nezakazuju, zbytečně nemluvím. V roce to není o pochopení druhé strany, ale před druhým rokem už jo, a ty už budeš v pohodě, nic tě nepřekvapí, prostě mu řekneš, co je potřeba, proč, a nedostaneš se do konfliktu.
už proto bych to používala už ted, i když s výsledkem nejistým....ted můžeš max odvést pozornost, nebo fungovat mlčky, prostě konat...
@reruna - ano, tohle jsem řešila téměř celé batolecí období, co mám dělat, když nejde a nechce..někdy jsem ho vzala proti jeho vůli, ale to se většinou blokl a pak tu činnost odmítal i v dalších dnech...takže to moc nikam nevedlo. Čím déle jsem s rabrem, tím více si nějak myslím,že bych zpětně méně nutila, méně to řešila, spíš než to, že musí denně dělat určitou činnost (jako mytí zadku), aby si to zautomatizoval, více bych asi ukazovala, že já to dělám a šla se večer umýt a čekala, že půjde taky..ale samo nevím, jestli by tohle jen stačilo..Každopádně asi po tom třetím roce jsem si všimla, že nějaké nucení je čím dál více kontraproduktivní..třeba nechce si ráno po snídani čistit zuby, když ho vyzývám - jednou, dvakrát..tak mi řekne, že nechce, nemá čas, ještě si nepohrál..když pak tlačím nějakými argumenty, které stejně zná, tak se blokne..když prostě jen si vezmu kartáček a sama si je začnu čistit, tak sám příjde a čistí si..a tak je to i ve více oblastech...jakoby pokud něco nechce, tak to většinou akceptuji, nebo mu řeknu protiargument a nechám to na něm - začíná fungovat to - že řeknu co a jak - neutrálně a nechám ho s tím (a jsem nstavená tak,že prostě věřím, že se zachová správně, ale pokud ne - tak jsem s tím naprosto smířená, že prostě ne). Docela mě v konceptu kontinua zaujalo to, že oni předpokládají správné chování, a že nekontrolují, jestli děti dělají správné nebo nesprávné věci-- uvědomila jsem si, že to je to, co funguje, proč to funguje - kolikrát jsem malému řekla - že tohle se dělá tak a tak (a otočila se, a vůbec nekouklala)- nějak jsem měla důvěru, že to zvládne, že se podle toho zařídí, už jsem se nekoukala, jestli mě "poslechl" a ono to u nás fungovalo...
Je fakt, že někdy jsem si říkala, panebože - jak dlouho ještě budem řešit, že večer se myje (to byl u nás hlavní problém)..a najednou věci začaly fungovat, začal si mýt ruce, když jsme přišli z venku, převlíkat se..příjde mi to, že v určité fázi už je kontraproduktivní pořád opakovat - myjeme si ruce, když příjdem z venku, že dítě je pyšné, že to provede samo od sebe...
@blandik hore si pisala, ze ak misko na tvoje prosim povie nie, ze ho nenutis. mozem sa ta opytat, ako riesis a ci niekedy povies nie, ked ta prosi o nejaku laskavost on? my totiz dost fungujeme na prosim-dakujem, aj v pripade opravneneho poziadavku. ale my tak komunikujeme aj s muzom. ale tiez pouzivam obcas aj voci detom, nie. oni voci mne tiez. ale ked ja poviem nie, tak to ma vacsinou dopad, ze nasleduje a preco nie? a keby ano? pripadne rovno zduta pusa a pod... tak by ma zaujimali miskove reakcie na tvoje nie, ci su podobne alebo to berie normalne a funguje dalej.
@reruna u nas je to obcas velmi podobne. momentalne pokakane plienky. uz bol dlhsiu dobu klud, ale teraz to zacalo od znovu. problem je, ze ak jonasa necham dlho v pokakanej plienke, tak ma brutalne cerveny zadok a mam kriku viac ako pri rychlom prebaleni. zo zaciatku sice silno protestuje, ale rychlo sa zase ukludni. myslim, ze je vybusny a temperamentny po mne, ale zasa sa rychlo skludni.
a s lukasom momentalne riesime papulovanie. ale neuveritelne. niekedy mam pocit, ze mam doma pubertaka a nie 5 rocneho 😕 vyslovene hlasky typu, chcem mat svoj klud, preco sa musim s tebou teraz rozrpavat, ked sa mi nechce, tebe nebudem nic vysvetlovat, len tatinkovi... atd. povedzte mi niekto, ze je to v jeho veku normalne a ze to prejde a pride horsie 😀
jdu se podělit https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3748090...
@takyja můžu tě ubezpečit, že z tvého prvního psaní bylo na první čtení jasné, že pro ní to má význam psychický....právě proto bych tu láhev nebrala jako věc, která se hodí do koše. a jestli začínáte ve školce, tak cokoliv dalšího by klidně mohlo počkat. vím, že tomu srovnávání se člověk neubrání, ale zkus si to odmyslit - čemu vadí, že má láhev, plínku???? ničemu!!! JEN okolí, a tomu je do toho šumák. v tomhle věku je měsíc jako rok...uvidíš, pomalu dojde svým tempem tam, kam má.
klid.