Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
;), taky tak, proto jsem to zkusila párkrát, mně to nesedělo a malá byla tak vzteklá....
Snažím se řídit - žij a nech žít....
@silky123
@berenika39 a co teprve ta síla co ty děti mají, jednou jsem ho zkoušela držet vzteklého a vysmejčil se jako had 🙂
Jak říkáš bereniko - tohle jenom s profesionálem - to je léčebná procedura ne běžný výchovný prostředek - myslím si.
@lynks tak tak. já jsem viděla ten dokument s paní priekopovou, jak to ukazovala u autistického chlapce, no bylo to opravdu něco jiného, než dítě "pevně držet". at tak nebo tak, mě se to moc nelíbí.
Je potřeba se o tom napřed hodně dozvědět, načíst a tak. Já jsem to párkrát dělala, když jsme měli rodinou krizovku, a stálo to za to, ale není to žádná sranda.
Vzteklí, jo to teda u toho jsou a padají z nich věci, že se člověk diví, my u toho brečely obě. Ale nemá smysl pustit je v tu chvíli vzteku - musí přijít právě to uvolnění a změna.
Bez přípravy bych to ale nedělala, to nemá žádný smysl a může se nadělat víc škody než užitku.
@berenika39 To ale vůbec VUBEC není o manupulaci, ale o krizových situacích, má to specifický smysl a cíl, ale to je potřeba načíst. Nám to kdysi moc pomohlo, dělali jsme asi 2x. Ale opravdu musí člověk vědět KDY a JAK.
@zimka ale jo, já to nedsuzuju, psala jsem, že kdo se tím zabývá, jako terapií, kdo to umí, koho to někdo naučil, tak potom to třeba smysl má. nepsala jsem, že pevné objetí je blbost. jen že mě se to nelíbí...jen můj názor. četla jsem o tom, viděla videa, sledovala pár diskusí. bojím se, aby si někdo nemyslel, že když neví co s dítětem, nebo že ditě neví, co se sebou, tak že ho "pevně chytnu anepustím". tak to není, to víme, pevné objetí má sovje parametry, není to nic hrrrr.
@berenika39 Ad příspěvek na předchozí stránce: doufám, že máš pravdu, já poslední dobou mám velké pochyby (i když zároveň i víru, že ne), jestli přece jen ten rozcapenec, co skáče druhým po hlavě, na mě někde nečíhá. Ale jsou to jen momenty. Možná máme jen obě kritické období.
@zimka líbí se mi jak o tom píšeš. V jaké situaci jsi to využila? kdy se dá určit že to je krizovka. Mně to přišlo zajímavé v konceptu - dospělá dcera a matk - to vnímám jako očistné, mám to uložené vzádu v hlavě, a možná na to někdy dojde-když se to dá dělat i se zástupci, že tam nemusí být skutečná máma...
Ahoj holky, něco ohledně terapie pevného objetí jsem si zjištovala nedávno.... Tady je odkaz na dokument o Prekopové a jejím pevném objetí. Není potřeba se dívat na celý dokument, stačí mrknout na začátek o co jí tam vlastně jde...☹ Podle mne je ta její terapie něco strašnýho a je mi z toho úplně zle. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267432237-...
V dokumentu je autistické dítě, tady je další odkaz - prohlášení asociace pomáhající dětem s autismem, kde tuhle metodu odsuzují. Prohlášení je zajímavý, určitě stojí zato si přečíst, úplně s nimi souhlasím.
http://www.praha.apla.cz/vynucena-objeti-aneb-o...
Název pevné objetí je podle mne zavádějící, lidi si ho často pletou s klasickým objetím. Podle mne je vpořádku pokud děti normálně obejmeme, pokud je jim to příjemné, potřebují blízkost, pochopení a sami chtějí a takhle to má být, ale co hlásí Prekopová je prostě divný, nepřirozený, dospělý má velkou převahu a jen tím dětem hrozně ubližuje a ponižuje. I to zrcadlení (z dokumentu zhruba ve 22 minutě) mi taky přijde jako totální blbost 😠 V celém jejím TPO vidím jen manipulaci a týrání, s rabrem to nemá nic společného, naopak. Zajímalo by mne, jaký mají názor Kopřivovi. Svým dětem bych nic takovýho udělat nemohla a pokud by mi tohle dělali moji rodiče, tak bych se cítila hooodně špatně.
Tím svým pevným objetím se mi celá Prekopová úplně zprotivila ☹((( U dospělých je to asi něco jiného, nevím, o tom žádný informace nemám.
ahojte, prosím poraďte, Miško má hrozné obdobie, akoby nič nefungovalo, robí naschvál, stále skúša, keď niečo poviem že sa nerobí alebo robí inak tak presne to robí, už mi dochádza fantázia na Rabr odpovede. Fakt je to náročné, lebo vôbec nereaguje keď mu niečo poviem, mali sme návštevu, behal, kričal, začal sa jej hrabať v kabelke a akoby ma nepočul, to isté v obchode, zrazu moje pohodové dieťa nevydrží ani chvíľku, strašne rád hrá karty "Prší" a keď prehrá hádže do mňa karty, tvyčajne ukončím hru a poviem, že ak ak bude hádzať karty tak nehráme,. A uplatňuje na mňa metódu pokazenej gramofónovej platne...dokáže dokoola opakovať to isté aby dosiahlo svoje. Asi sa potrebujem len posťažovať, ale trvá to asi tri týždne a cítim že si neviem rady. Možno je to len prechodné, ale už som ho aj capla na zadok, čo nezvyknem.
@zelmirka1 ahoj, dlouho jsme se neviděly🙂, doufám, že krom peripetií s čtyřletou pubertou jste v pohodě?
k tomu příspěvku - fakt to tak je že kolem 4.roku to s dětmi mlátí. a přestane. potřebují extremně fyzicky vybít, jinak se jim to vrazí na mozek. nechci to zlehčovat: mají nadbytek testosteronu, nějak se jim zvýší hladina🙂. říká se tomu čtyřletá puberta. jo, petr tím proběhl🙂, to nešlo přehlédnout. nevím, jestli na to máte čas, možnosti, prostor, nech ho co nejvít vyjančit venku, fyzicky. a jako možnost B navrhuju to, co doma děláme, když něco nevíme, jak řešit.
večer, v posteli, petas bývá hodně čerstvý i před spaním velmi dobře vnímá, a jak se chytře sanží oddálit spaní, tak je s ním řeč...odpovídá, reaguje, ptá se, dává záludný otázky. jen abych tam byla co nejdéle, ale já toho "zneužívám" 😀 😀 😀 .
zkus mu v takové nějaké podobné situaci, chvíli,kdy víš, že je ok, že vnímá, a nebude z toho nějaký konflikt, vysvětlit, jak se věci mají. že je ti nepříjemné to a to. že je lepší, když...prostě popsat problém, poptat se na řešení, navrhnout, jak to bude zítra. a ted to nejdůležitejší - já vždycky, když další den zase nastane ten problém zabrzdím, sednu si k němu na bobek a z očí do očí se odkážu na ten rozhovor, na to, na čem jsme se spolu dohodli. když to uděláš desetkrát, myslím že za dva dny je to tak akorát, vsadím boty, že si pak uvědomí, že je něco jinak.
nevím, jeslti to umím popsat úplně srozumitelně, ale pořád je to stejné, pojmenovat problém, oba navrhnout řešení a pak ale trvat na dodržení. chce to pak po tom rozhovoru hodně trpělivosti a důslednosti, pořád se odkazovat na ten rozhovor, na pravidla....ale u nás funguje. represe ne.
@zelmirka1 ahoj, skúša hranice, čo? a poriadne..asi chce aby si si určila aj ty svoje hranice, čo ti ešte može robit a čo už nie. Vieš, prichádzam na to, že neni príšerné a hrozné zvýšeným hlasom si povedat čo nechceš a neznesieš aby robil, čo ti vadí. Možná cíti tvoje váhanie, že nevieš ako s ním ďalej nakladať a snaží sa ťa primieť aby si sa postavila za seba. Aj on predsa musí mat rešpekt k tebe, akonáhle to začne byt v nerovnováhe tak začne robit naschvály. Neboj sa dupnut si. Dorazný hlas neni násilie, aj to je Rabr - obhajovanie a rešpektovanie seba samej.
No možná to robíš, len som mala pocit z príspevku, že ti nerobí dobre riešit veci aj takto.
@berenika39 ahoj, souhlasím s lynks, kolem 5.roku mají kluci navíc takový období zvýšené agresivity, prý se jim hodně v tomto období zvyšuje hladina testosteronu, taková malá prepuberta, zkouší hranice, jsou divočejší, rozlítaní, prošli jsme si taky s Míšou, chce to vydržet a neustupovat ze svých hranic - hážeš kartami? nebudeme hrát - návštěvě se do kabelky nedíváme - důrazně a vzít ho za ruku a odvést pryč, něco chce a nejde to, opakuje to pořád dokola - asi bys chtěl tohle a tohle, ale teď to nejde, bylo by pěkné, kdyby, to by byla paráda, kdyby to šlo - a začít třeba fantazírovat, na to se někdy chytí
@lynks výborně, to je to, co já se v podstatě bojím sem napsat, ale mám to tak - pokud máme být oba partneři, tak se vším všudy. s ohledem jeden na druhého. takže i já si prostě dokážu říct o .....stejně jako učím petase bránit se ve školce nepříjemným atakům, tak i já reaguju, když se mi něco nezdá z jeho strany. a já osobně dost důrazně. od mala používám oslovení, to jsme si nějak zafixovali a moje důkladné 😝 Petře! ho vždycky zastaví - přinejmenším zpozorní. Jiank mu říkáme výhradně Péťo. Všichni, nikdo jinak. Nesnáším Petříky a Petíčky a spol 😝 😝 . Takže on pozná a zamyslí se, proč je Petr 😝 . A pak už v závislosti na věku následuje další postup 😉 😉 😉 .
Nejde o nějaký boj, kdo z koho, to je špatně, ale o to, aby se naučily (děti) , že nejsou na světě samy.
@berenika39 promiň, blbě jsem klikla - můj předchozí příspěvek byl pro @zelmirka1
@reruna jasně, proto jsem jí dala i se zavináčem🙂)) v pohodě🙂
@zelmirka1 my mame inak presne to iste a to mame len 3 roky...nas hrava clovece a vcera sme tiez skoncili, lebo on ked nevyhrava alebo ma nemoze vyhodit ( co ma na celej hre najradsej) tak zacne besniet, bud lietaju panaciky alebo proste sa postavi tak, ze ma vyhodi aj ked to proste tak nevychadza..snazim sa najprv mu vysvetlit, ze ta hra sa hra tak, ze niekedy niekoho vyhodis, inokedy nie..ze kto je prvy doma, tak je prvy..a vola sa "clovece nehnevaj sa", tak sa nema hnevat, ale nezabera..zacina byt v tranze..a potom to skonci tak, ze clovece zbalime a odlozime, tak za tym nasleduje pol hodinovy hysak..
A same provokacie, skarede slova, nadavenie "fuj" na jedlo..hovori veci ako "dedko, ty si fuj", "babka ty si prdel" ..slovicka doniesol zo skolky a vie, ze tak hovorit nema, dokola mu to omielam ake to nie je pekne...ale viacmenej to nepouziva normalne, uz len ked chce provokovat, skusat hranice...a gramofonova platna - presne to....nieco chce, poviem, ze nie, lebo to mozno ani nemame a on ide pol hodiny a stale dokola a dokola, az zacne penit a zlostit sa..a niekedy ani nie, len stale huci a huci..maminka a ja chcem a ja to chcem...a to je tiez len kratky cas, nevychovali sme ho ani materialisticky, snazime sa ho ucit k ucte k ludom...ale jemu je to vsetko suma fuk, proste ked mu poviem, ze ked bude to a to robit, tak nebude mat kamaratov, lebo to sa detom nepaci, tak mi povie, ze dobre..ze on nechce kamaratov, ze on chce byt zly..a ze on nechce ani maminku a tatinka a chce byt sam..jasne, ze si ani neuvedomuje co hovori, ma len 3 roky....ale zacinam byt bezradna v tom ako na neho...mne este ruka nevyletela, som velmi proti tomu, ale priznam sa, ze uz som mala par krat "chtic"..teda, uz skoro letela, len nedopadla 🙂
A ta testosteronova puberta by mala byt vraj okolo 5 roku, u nas to isto este nie je to..to bude este srandy ked k tomu dojdeme🙂
@petranela - já to cítím úplně stejně s tím pevným objetím..vnímám to jako týrání..ale nejsem odborník na autisty..ale už z principu se mi zdá, že nemůže pomáhat to, že někdo mě přes moje nevůli bude objímat tak pevně až se z toho unavím..vnímám to jako opak respektu. Navíc, jak ona tam píše, že na to přišla po nějaké hádce s mužem, který ji pak večer objal tak silně, že ačkoliv se vzpínala a nechtěla, tak on ji nepustil...nevím, raději bych brala jiný ventil pro vyřešení partnerských vztahů než nesvobodu v objetí.
@zelmirka1 - ahojky - taky jsme to měli a máme občas - jako pominutý janek..jediná návštěva u nás neproběhla v klidu, protože ten náš si ji uzurpoval, furt mluvil, skákal a křičel..k tomu doma ještě linda. Asi napíšu něco jiného než holky a možná to bylo i tím, že u nás tahle puberta proběhla zrovna s příchodem Lindy do rodiny..ale u nás nepomohlo promluvit si, jakkoliv vysvětlit, že tohle je tak a tak..mohl cokoliv pochopit v situaci klidu, ale když se dostal do napětí, do nerovnováhy nebo prostě do nálady, tak o to více dělal to, co mi vadilo..pomohlo leda uvolnit situaci humorem a srandováním..to přestal dělat naschvály..jakože u nás to je trošku jiná sitauce, protože je se mnou doma a s lindou a ze 100% poroznosti klesl na téměř žádnou okamžitou pozornost, protože naše mimi bylo náročné..ale u nás tedy pomohlo jen humor..
Nedávno bych tady napsala ještě, že z něj šílím, ale snad už to přešlo a já zase hledím, jak je to s ním fajn..přeji ať je zase dobře.
@berenika39 to je zajímavý s tím jménem, protože to je přesně to, čemu se snažím vyhnout. Abych použivala nezdrobnělý tvar jména pouze v případě, že se mi něco nelíbí. Sestra z toho má "trauma" dodnes, že když jí někdo řekne nezdrobněle, že je na ni naštvaný, nebo ji nemá rád. A ve škole už často učitelé oslovují nezdrobněle. Takže já běžně holky oslovuju Alice a Julie a berou to jako běžný tvar svýho jména.
@betelgeuzz to je zvláštní, nad tím jsem nepřemýšlela, přiznám se. doma mm oslovuji taky výhradně Petře a muluju ho 😉 😉 😉 . Ani to nempoužívám nějak často (proto to funguje, není to zprofanované), tak doufám, že nenastane ta situace, kterou popisuješ☹. a dík za trknutí 😉
@berenika39 , dakujem, vlastne som cakala ze ma ukludníte, že a moje dieta je normálne 😀 Je to fakt náročné obdobie, skúša ma neskutočne a moc si nedá povedať. Inak čo píšeš večer v postielke sa tiež rozprávame po prečítaní rozprávky, vtedy mu vela vysvetlím, on sa tvári že chápe a potvrdí, že to nebolo správne čo robil a že už nebude. Ale na druhý deň zase s ním zakývu emócie alebo snaha si niečo presadiť a vystrája. Cítim to ako výraznú zmenu, hlavne v tom, že som nebola zvyknutá na naschvály, nerešpektovanie čo hovorím, ale v podstate cítim, že to akosi patrí k tomu ako dieťa rastie, len to mám náročnejšie lebo bývame s mojimi rodičmi a tí to zle znášajú, bol pár dní chorý a nechala som ho doma s maminou a prvýkrát v živote si s ním nevedela rady tak stále počúvam, že to nemôže robiť, že to beriem na ľahkú váhu...čo ma znervozni a vyletím na Miška viac ako by som normálne reagovala.
Inak je sranda sledovať tie dedukcie keď niečo riešime ako to má všetko vymyslené aby bolo pre neho dobre a tak ako chce 😀 . Inak sa máme fajn, som na neho pyšná (ako všetky že 😉, je veľmi múdry, má neskutočnú pamäť a teraz som kúpila sedmové karty a hráme Prší, neskutočne to má rád, teda až na to keď prehrá, to moc nezvláda. Ale to ako rýchlo pochopil logiku hry a dokonca sleduje ktoré karty už išli a mu prehľad čo s mužom vyhodíme, len kukáme a nechápeme. A ešte k tomu menu, bežne ho voláme Miško ale ja ho často oslovujem aj Michal, vybrala som to meno lebo sa mi páči v každom tvare a príde mi to normálne a správne.
ahojte..idem si k vam po radu. neviem si v poslednej dobe dat rady s Juli. zacala velmi vystrajat pred spanim. cely den je zlata sem tam zadupe nozkami sem tam si pokrici ked si nieco vydobija ale vecet sa doslova meni na tornado. zacne vyslovene naschval robit vsetkym zle..pri umyvani zhadzuje zo schodika terezku, stipe ju, vcera po kupani naschval skocila naspat do vane ked uz bola sucha a kym manzel pomahal terezke tak skakala stale opakovane do vane, potom odmietka ist do izby, ked uz tam bola zacala utekat von a vrieskat po chodbe...ja vecer uspavam Marusku a manzel Terezku a Juli..vyslovene na nej vidno ze si uziva to divadlo ze manzel jej dohovara, dokonca aj ked zvysi hlas smeje sa mu do tvare.ked ju ignoruje tak ide vykrikovat na chodbu lebo vie ze zobudi Marusku alebo ide budit Terezku. manzel je zufaly v poslednej dobe na nu dost krici a mrzi ho to, ocko je jejmilacik animna tak nebere ako ocka, ale proste sme bezradni. ked ju dame do inej izby lebo rusi terezku ona z nej vybehne a budi terezku, zamykat izby nebudem ani striehnut ba chodbe ako sup nechcem. dohovor nepomaha je uplne vypnuta voci akejkolvek komunikacii, ignoracus tiez nepomaha lebo ona presne vie co ma urobit aby znova ziskala nasu pozornost. vravela som mm ze je to jej volanie po pozornosti ale robime co jev nasich silach...ked dojdu zo skolky su s nami, mm ak ma pracu okolo domu berie ich zo sebou, bagruju spolu,
ryluju, juli je vtedy spokojna, ja sa tiez snazim im venovat ako sa mi len da, mm s nimi spava v ich izbe, s juli dokonca na jednej posteli. je toho na nu vela ma novu sestru, pozornoati menej, trepe s nou vzdor tak sa ani velmi necuduhem tym vycinom. len neviem ako reagovat...co poradite..ako sa zachovat vecer ked robi naschvaly? co jej povedat...
@blumka radu nemám, jen ti chci napsat, že u nás bylo podobné období nedávno. Taky vymýšlela večer před spaním, utíkala při čištění zubů, vylízala neustále z postele, pořád něco chtěla, no ukládání postele bylo na dlouho. Nevím, jestli to bylo z únavy, nebo to je prostě takové období. Teď už je ukládání víc v pohodě, ale neřekla bych, že děláme něco jinak. Asi to s věkem přešlo.
hojte, tak aj ja idem po radu, lebo si uz fakt nevieme rady.. ide o upratovanie, viem, ze ste to tu uz riesili.. fakt sme skusali ist prikladom, rozne motivacie, nezabera absolutne nic, vymakali si to do takeho levelu, ze je rozhadzana cela detska, neskor este aj obecenie zo skrin vyberaju a ked maju upratovat, nastane koniec sveta, vresky, kto co nerozhadzal a nebude upratovat, atd... ja som uz z toho zufala, lebo pravdupovediac, mam toho dost za cely den a este vecer riesit upratovanie, pripadne sama upratat cely ten binec 🙄 triky typu, ze uprac si vec, s ktorou si sa hral a az potom si mozes vytiahnut druhu u nas nezaberali, tiez rozne krabice na to a ono, ninka este navela nieco uprace, ale oski total ignoracia, povie, ze on ma upratane a tym to pre neho hasne..
@silky123 neřeš překlep. obrázek o autorovi příspěvku si člověk udělá - když chce - i s jednou chybkou. o nic nejde. a to jsem ta, která pořád pravopis řeší a řeší 😀 .
ad pevné objetí...nevím, mě osobně je to cizí, je to křeč, možnná dobrá metoda pro profíky, v určitých situacích, s dodržením všech pravidel použití. ale myslet si, že když dítě neví, co se sebou, že ho pevně obejmu a budu držet....to neumím, nerozumím tomu. asi možná můj problém. ale mě osobně by se to nelíbilo, kdyby mi to někdo dělal. A z toho vycházím. Nedělám dítěti to, co by se nelíbilo mě. Dítě je člověk. ne zvířátko k manipulaci.