Samota na mateřské
Nikdy jsem nebyla vyloženě společenský typ, ale až teď, co jsem doma se synem, mi došlo, že nemám žádnou opravdovou kamarádku. Veškerý čas trávím se synem a partnerem. Miluju je nade vše, ale občas by bylo fajn pokecat i s někým jiným. Je na tom někdo podobně?
@damaska tak to je blbý. tady je školka jediné vhodné místo, kde se to trošku navazovat dá
@blahova_andrea mě to doma neuspokojuje, být neustále za drába, anděla strážného, uklízečku, pradlenu, pokojskou..akorát nakupuje a vaŕí muž, protože dobře a baví ho to. Já to nenávidím a neumím🙂 Horší je, že jsem noční pták a po ránu dost nesnesitelná, když vstanu zadkem napřed, tak přímo na zabití🙂 Už tu bylo nadneseno, že by kluky možná mohl ráno do školky vodit manžel, když to tu někdy vidí, má asi strach, abysme se nepozabíjeli🙂 Dělá na střídačku z domu. Na ježdění mám naštěstí vlastní auto, jinak bych sem nešla🙂
Aplikace pro zeny a divky, co se chteji seznamit, existuje, jmenuje se Vina a narozdil od tinderu nejde o sex/vztah, ale o pratelstvi. Jenze realisticky, takovou vec vyuzivaji spis holky ve mestech.
Samota a izolace je tezka, ale popravde - to jste nevedely, do ceho jdete, kdyz jste se stehovaly do vesnic o 500 obyvatelich? Jako kazdej druhej touzi po domecku, ale nekdy to jde jen za cenu izolace, drbarny a taxikareni. Ono to totiz nebude o moc lepsi, za par let pribudou rozvazky po krouzkach a prace a tohle a tamto. Zase bydleni na vesnici ma sve kouzlo, ale takhle mi to prijde, ze vesnice vam prijde moc vesnicovata.
Neberte si to zle, ale kdyz se z Prahy prestehuju do diry u diry, tak nemuzu prece predpokladat, ze za mnou budou vsichni jezdit a tak, pokud teda nebydlim u sjezdovky treba.
Je to takovy, jakysi to udelam. Kdyz uz mi to bydleni na vesnici vyhovuje, cisto, klid, dum, atd, tak to akceptuju i s negativy, napr. nutnost dojizdet do mesta. No a pokusim se treba neco zorganizovat, koupit levne auto na popojizdeni, zalozim blog/zivnost, aby lidi prisli ke mne, oslovim maminky primo...
@nada3 no mě nebaví furt být za toho drába. prostě vychovávám jen já. když chci od chlapa podpořit, tak tu není, má jiný názor nebo se musím ozvat, sám od sebe nic 😕 to mi vadí. taky bych chtěla, abych měla prostor být tou hodnou pohodovou maminkou a mohla je spíš občas "postrašit" tatínkem, aby on huknul. jenže on je prostě takovej vzácnej kámoš, no.
u nás autem odjede chlap daleko před tím než se ústavy otvírají, takže já bez auta i bez pomoci střídání s odvodem. no nějak to budeme pak muset vykoumat. jezdit autem do práce bych stejně nechtěla. tam není kde parkovat. pokud bych se tedy vracela do té původní. autem bych si časově vlastně nepomohla.
@maii já rozhodně nešla na vesnici proto, že bych po tom toužila. od dětství ta představa byla spíš moje noční můra. život ale není takový jaký by jste ho chtěli. aspoň ne vždy a ve všem. věděla jsem do čeho jdu a proto jsem na vesnici nechtěla. co mi to bylo platné? 😕 auto si nemám za co koupit, za co živit ani kde parkovat. to mě tedy štve, to přiznávám.
Ono to fakt neni o miste, ale o lidech. Kousek od nas je mala vesnice, vlastne mestys, a tam se maj. Vsichni by tam chteli bydlet, ale neni kde. Spolku snad 20, mozna vic. Starosta tam uraduje snad uz 30 let, na vsechno mozny i nemozny sezene dotace. Zensky tam tancej, sijou, varej, deti hrajou divadlo a ja nevim co jeste. Ale lisi se proste druzej sami. Chteji se druzit a asi je to bavi. Jinak by to nedelali. U nas v okresnim meste je starosta na nakopnuti do zadele. Ten novej i ten starej. Nemame tady nic. Lidi, kdyz se chtej bavit, jedou do druhyho okreaniho mesta, protoze tam to zije. Tady chcip pes.
Ja mam pocit, ze dokud neni chlap na rodicaku sam, nikdy nepochopi, o cem to je. Vzdyt ohlidat dite preci je o nicem, ne? Co s tim vsechny mame??? Ja teda tim, ze podnikam, zas pochopeni mam, protoze manzel casto (a dlouho) hlida. Ale taky to chvili trvalo, nez do toho stereotypu zabred a vystavil se do morku kosti, aby mu to doslo.
@nada3
Ja jsem ted akorat z venku prisla. Hodinu jsme capali ulici, snad 4x se vraceli, a kdyz jsme dosli nakonec, placnul s sebou v cerstve vyprany kombineze prcek na zem na bricho do blata. Zpatky uz nechtel jit, musela jsem ho nest, takze mam vundu spinavou i ja. Dobrodruzstvi nebude asi nikdy konec 😀
@blahova_andrea tak to je blba situace :/ to mi je lito. Ja neznam tvuj pribeh, reaguju spiz na ty pripady, ze sli do domecku se zahradkou, urcite vis, co myslim. V tvym pripade bych se snazila nezblaznit :D takze tvorit, cestovat, brat starousedliky s nadhledem a doufat v lepsi zitrky, v tom ti fakt drzim palce <3
@nada3 tak ono nadavat na to, ze na vesnici nrni co delat, je mnohem konstruktivnejsi, ze jo. My treba ted bydlime v malickem 2+kk ve meste, protoze je to ted nejlepsi kompromis. Ted. Za par let se uvidi. Neni to vubec idealni, je tu spousta veci, co me megastvou, ale jaksi nenadavam na to, ze je ve meste draho, spinavo, malo prirody a moc lidi. Nikdo me ndnuti tu bydlet - i kdyz chapu, ze obcas (obcas, tedy fakt ne vzdy/vetsinou) nema clovek zbytu, ale na vesnici, kam jsem se dobrovolne prestehovala, si stezovat, ze tu chcip pes, to je proste sorryjako to samy jako rikat, ze u more me rusi sumeni more a je tu moc pisku a v centru prahy turisti. Proto ta “vyrovnanost”.
P.s. mam za sebou bydleni jako cizinec v 9mil. Metropoli i na vesnici o ca 9000 obyvatelich (cizinec na vesnici = ultimatni outsider, kupodivu to bylo uzasny), celkem jsem se stehovala asi 15x.
@solinka1974 tak to můj je zdatnej. neměl by problém "pohlídat", uvařit, uklidit...ale dělat s nimi nějaké tvoření, brát je sám na výlety, dopřát jim kontakt s vrstevníky...tam by to potřebami dětí neprošlo 😀
@solinka1974 tak akorát to nošení mě míjí, dva neunesu a musí po svých. Horší když každý táhne na jinou stranu🙂
@maii já si ale myslím, že takových je tu víc jako jsem já. že prostě jeden partner táhne spíš do města a druhý do vesnice a někde se holt žít musí. a záleží jaké má ta rodina možnosti. pokud si v tom lidi 100% nesednou, tak prostě vždy je jeden nespokojený a jedno, jestli mu vadí ruch města nebo klid vesnice 😉 primárně tato diskuse přece ale není o stěžování si na klid vesnice. spíš na nedostatek sociálních kontaktů. ať už ve městě, či na vesnici. jen na té vesnici je to prostě častěji horší, no. jinak tedy místo s 9000 obyvateli já rozhodně nenazývám vesnicí. na vesnici jsem přišla z města z 8000 obyvateli 😀 a to je naše vesnice vlastně mega vesnice, oproti mnoha jiným. vždyť my máme základku až do deváté třídy, luxus! 😀
souhlasím, že hodně lidí si vesnice idealizují a pak se diví, když se tam ocitnou. my jsme jiný případ, ale nemyslím, že úplně vzácný. holt moje máma byla celý život nespokojená, že šla za tátou do města a já se budu modlit, abych si nějak zvykla a nebyla celý život nespokojená, že jsem šla s chlapem na vesnici. proto se snažím si tu najít známé, časem to budou třeba i přátelé. ale když mě prostě chybí i to, že když dostanu na něco chuť, že si to nemůžu jít koupit. že vše musí být dopředu plánované. holt jsem rozmazlená městská holka. ale čert to vem, naučím se. budeme syslit do spíže co to půjde 😀 ale to dojíždění...spoje prostě neovlivním ☹ to mě štve už teď a to nedojíždím denně.
@maii
Ale tahle diskuze není o tom, že si tu stěžujeme na život na vesnici, je to o nedostatku sociálních kontaktů, přesně, jak napsala blahova_andrea...Takže pokud jsem tu zmiňovala, že je to tady díra a nic tu není, tak jenom z hlediska toho, že tu není, kromě hřiště nebo procházek, kde se seznámit. Asi těžko můžu oslovit maminky přímo, když žádnou během procházek ani nepotkám.
Dovedla bych si představit lepší místo k bydlení? Ano, dovedla. Ale život není úplně o tom, že máme přesně to, co chceme. Je to o kompromisech. Já od začátku chtěla bydlet na vesnici poblíž většího města, aby to město bylo dobře dostupné. Bohužel jsme se v tomhle museli přizpůsobit našim finančním možnostem, ty pozemky u velkoměsta zkrátka stojí o dost víc. Vesměs mi to tolik nevadí, dojíždění mi nevadí a pokud by bylo za kým, tak se synem jezdím i těch 80 km do Prahy. Jasně, že ne denně, ale já ani nemám potřebu se s někým stýkat denně. Ale když není za kým jezdit? Věř mi, že už jsem tam se synem několikrát vyrazila a pokaždé psala kamarádkám, jestli se nechtějí sejít..no kolikrát jsme se tam procházeli sami. A o tom tahle diskuze je, že se od porodu syna cítím dost sama. A to nové bydliště tomu moc nepřidalo no, ale to není hlavní kámen úrazu.
Takže nějaký "jaký si to uděláš, takový to máš" sem úplně nepatří. Pokud se jedná o život na vesnici, tak ano, věděla jsem do čeho jdu. Ale fakt jsem nevěděla, že pro své rádoby kamarády přestanu existovat, ptz tomu nic nenasvědčovalo.
Ale díky za tvůj příspěvek do diskuze a rozšíření obzorů, co se té aplikace týče.
Jinak holky děkuju za vaše příspěvky. Musím říct, že mi po psychické stránce pomohlo, že jsem se mohla někomu svěřit, jak se cítím a taky že v tom nejsem sama. Já teď měla poslední dobou fakt depky a cítila jsem se hrozně nemožná, ale vlilo mi to trochu té energie do žil a budu se těšit na světlejší zítřky 🙂
Diskuzi sleduji od začátku, jen jsem neměla čas reagovat. Jsem na tom podobně, také relativně krátce na malé vesnici, kamarádky mám jinde. Rady by dojely, ale neřídí (holky z města 🙂) a já bohužel zatím sama také ne, takže případné setkání lepime jak se dá. Ale teď už je lépe, už tu jsou další mimina a s některýma maminkama se bavím (před tím jsem tu byla s kočárkem jediná).
@maii chápu jak to myslíš a před nedávnem bych reagovala asi podobně, taky jsem neměla moc pochopení pro ty co jim panelák nebyl dost dobrý, za každou cenu jít do baráčku a pak se divit. Já jsem holka z města, co s panelákem nikdy problém neměla (na druhou stranu, ale ani třeba s prací na zahradě). S čím jsem problém měla bylo řízení auta, takže městská holka jak vyšitá, člověk míní, život mění 😀. Našla jsem si vesničana a nadšeného kutila 😀 a došla jsem k závěru, že jednodušší bude přeučit mě 😀.
@maii a docela se daří. Vesnice kde bydlíme kouzlo má, jsem tu spokojená, i tu problémovou logistiku už pěkně zvládám. Ale to že tady rok budu jediná s kočárkem mě trochu překvapilo a možná i zaskočilo. A takováhle diskuze pomůže, člověk vidí jak to mají jiné jinde podobné. Určitě to pomůže spíš než věta "jaké si to uděláš, takové to máš" protože třeba s prckem do určitého věku (půl roku? cca) toho člověk moc nenadělá.
@blahova_andrea
@daasha1
Dobře napsáno. Taky netvrdím, že město 100% super a vesnice 100% propadák. Ale příspěvek
@maii mě prostě nadzvedl.
Třeba hned nehledám konstruktivní radu, ale chci si prostě postěžovat a slyšet, že to má někdo taky tak. Před dětma jsem měla svoje zájmy, byla jsem svobodná a kontakty v místě moc nevyhledávala, protože jsem je prostě nepotřebovala. Když se narodili kluci, tak ten první půlrok byl prostě mazec. Teď když se to tak trochu stabilizovalo, zbavili jsme se doktorů, tak na mě doléhá ten stereotyp a koukám, jak z toho ven. V pracovním procesu to byl taky stereotyp, ale byla sobota a neděle, kdy jsem si mohla pospat, jít na výlet nebo na nákupy nebo prostě být s mužem spolu. To teď prostě nejde. S dětma je výběr aktivit omezený a hlídání mám, zaplaťbůh za to, ale mohlo by ho být prostě víc🙂
@nada3 u nás už je to s hlídáním taky lepší než to bývalo, ale bohužel zatím prostě určuje život stavba, takže něco jako odevzdat děti, zajet do kina, divadla, na večeři, procházku...jen tak být spolu a to hlídání využít k relaxu ve dvou...to je utopie. snad se k tomu dopracujeme 😀 jestli ještě bude po těch letech zájem :-/ nemám problém děti brát všude sebou, ale ne vždy to prostě baví je, už jsou to nejsou mimča v kočárku, kdy to fakt problém nebyl nikde. to zas není o tom, když má někdo dvojkočár, že? chápu, že tam je to pak jiné. ale za mě dokud je dítě v kočáře...tak lalala balada. milovala jsem kočárové období 😀 přiznávám a vím, že patřím spíš k výjimkám 😀
třeba dneska nevím pořádně co s dětmi. tady ve vesnici, kde nikoho nepotkáme je to nebaví, jít jen tak sami na procházku. za chvíli odstaví proud na celý den, měli jsme jet do města, ale náš program má pro nemoc zavřeno, tak máme smůlu. a co teď s nimi? ☹
@blahova_andrea určitě je to teď pro mě s klukama lepší, než když byli mimina. Ale je pravda, že na hlídání byl fakt kočár jednodušší, to jsem ho komukoli vrazila a bylo to🙂 teď ven si s nima troufnu sama jen já, i chlap z toho má strach🙂 chápu vás, vy už máte děti větší a chtějí zábavu. Mým klukům stačí jít kolem silnice a čučet na auta. U našich jsou u vytržení, protože tam vede vesnicí hlavní tah a jezdí tam i náklaďáky, to je vzrůšo. Kdepak jít s babičkou k lesu, aby nemusela mít strach, že jí spadnou pod auto, to je nezájem🙂 my jsme tu bokem, takže mimo lidí tu nejezdí ani moc aut. V létě je to tu lepší, máme tu rybník a jezdí sem spousta rekreantů, ale mimo července a srpna tu chcíp pes☹
My jsme třeba včera byli tady na kopečku, co se sáňkuje a byly tam další dvě maminky. Moji kluci stojí a čučí na ostatní, jedna holčička byla jak na pérku a maminka ji stíhala a jedna sáňkovala. Takže jsme se pozdravily, prohodily dvě věty a šly každá po svém. Tak právě i kdybych chtěla se bavit víc, nejde to. Kluci jsou malí a nestačí si zatím sami, větší dětem se zase už musí vymyslet něco, co je bude bavit. Kdy ty mamky v pohodě klevetí a pijí kafe a děti si hrají, to nevím🙂
Vážené maminky,
sama jsem na md, takže píši objektivně a vím jak je náročná péče o dítě, samota, domácnost a navíc, když nemáme žádné příbuzné či známé, kteří by nám pomohli a na vše jsme sami. Jsme často zdrchaní, ale hrdí na to, že máme jeden druhého a můžeme se na sebe spolehnout. Nelitujeme, protože není třeba být nikomu za nic vděční. To co tady však čtu mě zvedá ze židle, protože jinými slovy vlastně píšete, že vás stěžovatelky vlastně někdo bez vašeho vědomí "unesl", udělal vám děti, nastěhoval nebo postavil dům, vše bez vašeho přičinění a vy nyní bědujete jak je vše špatně. Jestli tyhle nářky poslouchají vaši muži po příchodu domů , kteří předpokládám dělají vše proto, aby vás uživili, zaplatili hypotéky a další účty, tak nebude dlouho trvat a budete mít zde na Koníku další téma s názvem- Odešel od nás, co mám dělat?
Každá mince má rub a líc a jestliže chci jít bydlet na venkov, nebo jen mít rodinu a miminko, je jasné, že to s sebou přinese určitá omezení.
Partner a miminko jsou velký dar, taky to, že máte střechu nad hlavou, co jíst apod. Spousta lidí žije v nuzných podmínkách, nebo jen v paneláku, kde ze všech stran život ničí bezohlední sousedé a co by dali za klid a pohodu. Spousta lidí žije ze sociálky, protože nemají vyšší cíle a nejsou to žádní romové, často z výše postavených rodin.
Zamyslete se nad sebou a buďtě vděčné za vše co máte, neb se vám zle povede. Toť vše a životní zkušenosti.
@fialkahyacint
A mě zase zvedá ze židle tenhle komentář 🙁
To je opravdu tak špatné, že je člověku smutno z toho, že je sám a má potřebu se někomu svěřit? Nikde jsem nepsala, že je všechno špatně. Za svou rodinu jsem nesmírně vděčná, miluju je nejvíc na světě a nelituji ničeho, co se mé rodiny týče.
Více k tomu nemám co říct. Vy tu stejně čtete něco, co tu nikdo nepíše.
Kdo rika, ze muj manzel tohle posloucha??? Necim, proc by se nam z pocitu segregace a smutku melo vest spatne. Boze...
@fialkahyacint tebe zvedá že židle, to že si pár holek posteskne po kamarádce ke kočárku k dětem? To si děláš legraci, ne 😀, trochu nadhledu by to chtělo 🙂 i když chápu i já mám někdy chuť si na různých diskuzích trochu zamoralizovat...
:D tady se nejak heomadne zveda ze zidli. Zacalo to tady v tonu Citim se sama, to az ke konci se z toho stala stezovatelna novodobych vesnicanek. To patri k mistnimu koloritu, za chvili se to zvrhne v soutez o to, kdo je na tom hur, ci vesnice je horsi dira, k tomu poplacavani se po raminkach. Coz je cajk, kazdy hleda porozumeni, ze, tak co by, nicmene pak se nedivte, ze to na verejnym foru zni jako ”to kyselo je moc kysely” a jako denicky zelenych vdov, a ze si tu pak nekdo klepe na celo. Zatimco tu nepad jediny pribeh nebo inspirace, jak z toho ven, jak si to rozhodnuti uzit. Treba.
@blahova_andrea neni vesnice jako vesnice, 9000 nebyla zadna mira, zakladka 1. Stupen, dve samosky, kostel, hospoda, urad a par random obchodu, zadny prirozeny centrum/infrastruktura. Akorat domy v osadach okolo. To je fuk, princip je, ze to bylo v dusledku super obdobi, a taky to byl kompromis. Z obou stran.
@nada3 tak já v kočárku měla vždy jedno. takže jeho potřeby jsem stíhala při uspokojování těch svých nebo těch starších. mám děti větší, ale třeba moje máma, která za mlada měla téměř denně i pět dětí, tak si sama s nimi netroufá na vzdálenější výlet nebo místo, kde je víc lidí a musím jezdit s ní. přitom já bych tam klidně s nimi zvládla jet i sama. je to asi hodně i jiné v různém věku, v tom zda je to matka či babička, kolik a jak staré ty děti jsou...
@nada3 řekla bych, že po třetím roce se to dost zlepšuje 😉
@maii já napsala jak z toho ven. potřebuji se na to přestěhovat do svého, abych si mohla zvát návštěvy, což v současném provizoriu u tchánovců nelze. stejně tak jsem psala, že si děláme program a jezdím s dětmi sama vlakem i dálky. to, jak najít kolem sebe nejlepší přítelkyni stejně nikdo neporadí. to ani nejde. a tom to téma bylo, ne?
@fialkahyacint toto nemá nějak cenu komentovat. očividně jsi nepochopila pointu a hledáš mezi řádky něco, co tam není
@blahova_andrea drby mě zásobuje tchýně, pokud se náhodou sejdeme, bydlí kousek od nás. Kolem školy a školky je tady také největší hemžení, jenže každý rodič přilítne, sebere dítě a spěchá, takže možnost komunikace nulová a tak nějak nemají zájem o komunikaci.