Šišlá a žvatlá vaše okolí na mimino? Co s tím?

jééé, já celej den nebyla a ted se tu bavím, koukám, že veselo je ledaskde🙂. My jsme oba s manželem už "dospělí", tím myslím, že rodiče máme už staší, cca 65-70 let, takže prostě mi nezbývá, než být tolerantní a citlivá, oni prostě dělají to, co vyvolá u malého smích. Ale dala jsem si závazek, že zbytek rodiny usměrním...
Dneska jsem statečně dala poprvé hlídat malého ke svým rodičům, na dopoledne. Abych měla klid, vzala jsem s sebou i bráchu, ten se o něj umí postarat komplet a inteligentně, malej ho navíc miluje a jsou na sebe zvyklí. Odpol jsem pro ně přijela, miminko vysmátý, starší syn na prášky. Koktal málem chudák, že prej jestli to takhle bude pokračovat, bude náš Péťa neurotik - nestíhal prý současné bombardování tou hatmatilkou od babičky a dědečka...ještě že hlídání využiji jen opravdu výjimečně 😀 😀 😀.

bereniko - to sme na tom podobně ,až na to že já sem od tebe asi o 10let mladší,předpokládám 😀 ale mamce ce 68 a tátovi 72,táta nemá zuby tak šišlá normálně a když začne ahoj Malečku,ty si ale klásnej kouček a jak vylostl tak rostu!!!! Pořád mu říkám,aby si dával pozor na výslovnost.No máma je na tom stejně v bleděmodrým. Jezdím k nim tak jednou za týden na pár hodin ,tak to vydržím🙂 JInak teda "ahatě" neznám,to tu čtu poprvý 😀

dnada.. 😀 😀 , no a občas to sklouzne k bláznivejm hrám jako kšššš baf nebo bububu nebo hujhujhuj a takový ty citoslovce bez významu, a už jsem ty naše prarodiče přistihla, jak jsou u toho nadšený a navzájem si nahrávaj, dělaj neskutečný ptákoviny, jen aby malého pobavili...je naně super pohled (ted to píšu v dobrém 😉 ). Jinak mám radost, jak jim druhé vnouče doslova obrátilo život naruby, rozsvítilo u nich, dřív jen seriály, Blesk, a nákup, nuda, dost se hádali o ptákovinách, to je všechno pryč. Občas jedou k nám, občas my k nim, jezdí s malým ven, když se loučíme, jsou úplně jak vyměněný...držej se zaruku, baičko sem, dědečku tam...paráda.

U nás je to se šišláním v normě. Občas tchýni ujede, jak je klášná, ale to přecházím. Jinak já sama používám slova, jako třeba hami (na jídlo) a bumbání. Myslíte, že je to hodně blbý? Měla bych ji asi rovnou učit na jíst a pít, co? Začlo to asi s příkrmama, když jsem se všelijak snažila, aby otevřela pusinu, říkala jsem jí vždy ham. Jinak s "mykáním" se snažím bojovat a snad se mi to i daří.

Sonik: není to blbý. Styl řeči se musí trochu přizpůsobit řečovým možnostem miminka a asi těžko se hned naučí říkat jíst a pít, jako první bude říkat ham a bumbu nebo něco podobného. Ovšem pokud se smíříš s tím, že se s dítětem nedomluvíš do jeho několika let, než bude umět artikulovat jako dospělý, tak ho klidně uč mluvit rovnou jíst, pít atd.

shaula: zajímá mě,jak se na to dívají ostatní, jestli to nemá přeci jen něco společného s tím různým komolením řeči. Tak budemem pořád jen hamat a bumbat 😀 No, zkoušíme trochu i znakování, ale zatím bez výsledku. Na švagrovou asi nikdo nemá - když její dítě udělalo bobek, tak řekla "kokosánek se vykokosil", se nedivím, že se ty děti po... ještě v 5ti letech - vždyť nemohly vědět, co se po nich chce 😉

sonik, to je v pohodě, jasně že líp reagují na krátký a výstižný výrazy, taky máme vlastní slovník, ale ne zkomoleniny, prostě "naší" řeč...(třeba klasika - kaťata,papání, mazlinky..prostě rytmický slova), to by nebylo vončo, mluvit jen spisovně nemalebně 😀 😀 😀 jinak taky znakujem a chce to spoustu trpělivosti, ale je to sranda, a jde to...

holky, tak mě třeba citoslovce jako bububu kuk, ham ham, u malých dětí. Mně vadí šišlání jako klásná hojčička, počem, puděš ke mně, kam to děme a podobně 🙂

Holky, já na malýho nešišlám, taky to nesnáším, ale je fakt, že na něj mluvím jinak, než an dospělé. Nevím, jak to popsat, jako by změkčele, jako s emluví na zvířata třeba. Nevím, jestli to taky neškodí, ale nemůžu si pomoci, začnu tak za chvíli zas mluvit, pokud si endávám pozor. Jako by změním hlas a řekla bych, že mluvím skoro jako d ítě, nebo tak. Nevím, jak to vysvetlit takhle písemně. 😉 Pokud chápete, co myslím, vadí to?

sonik - oni by se ostatní asi spíš dívali divně, kdybys dětská slova nepoužívala🙂 Znakování zkoušíme taky, zatím taky bez výsledku (spíš tady si říkám, že budou lidi divně koukat, to ještě není u nás tak rozšířené). Bereniko, píšeš "jde to", to znamená, že už máš nějaké výsledky? V sedmi měsících byste byli spíš výjimka...

shaula. my to berem spíš jako hru a právě dík tomu máme pár znaků, které umí použít, ale ne sám od sebe, to rozodně ne, ale kdž mu to ukážu a řeknu, zeptám se, "odpoví mi". Když byl úúúplně malinkej, a pokakal se, vždycky, podotýkám že vždycky, jsem se u přebalování na něj chechtala a říkala mu: fůůůj, ten péta smrdí... (ze srandy, abyste si nemyslely 😀 😀 ). U toho jsem se chytla za nos. No měl ze mě srandu, bavilo ho to, logicky proto jsem to dělala...no a hned po půl roce se sám, jen jsem ho dala na přebalovák, dotýkal nosu, někdy netrefil, ale nedalo se to splést. V půl roce jsme začli "jídlo, jdeme papat", a to už umí super, ráno se vzudí, manžel ho přebalí, vezme do naší postele a petas si dává ruku na pusinku. No a znak je i klasický pápá, to taky dělá, když jde spát nebo od někud jdem, když brácha jde do školy. Ted ho baví "koupání", to používáme i při večerní vaně i na plavču. A fakt se u toho vyblbnem, doporučuju. Ale asi je třeba, aby se tím bavili i ostatní v rodině, u nás tomu "šéfuje" starší brácha a nejvíc ho "učí". Přesto - je to jen hra.....

jinak používám znakovanismiminky.cz, je tam i deník autorčina miminka, přesně stejně staré holčičk, jako je petas.
Ale jsme mimo téma....tím šišláním jsem určitě nemyslela to, co děláme všechny - mluvíme pomaleji, zřetelně, jakoby jednoduše - po miminkovsku - to je jasný. Mě vadí to neurčitý komolení slov.....

ahoj holky,
tak jsem se hezky pobavila nad vašima přéběhama.
moje tcháně taky používá to " ahá tě" ale teda neívm vůbec co to znamená?
přeložte mi to prosím 🙂

jinak taky používám mykání,ale jen občas v tom smyslu, že jsou "nám " 4 měsíce 😀
se budu muste taky více kontrolovat

val dík za odkaz sem se natlemila 🙂

u nás to není ahatě ale ahaho - to používá moje máti a taky se jen domýšlím, co tím chce říct 😀

jinak my všechny mluvíte z hlouby mojí duše, a proto mi to přijde tak vtipný a zaroveň trapný, ale tak jako mile 😝 😀 -
takže:
já mykám
mluvím tím zjemnělým ujetým ťuťu hláskem
tátu oslovuju táto, ale doufám že jen před malým, jinak si teda budu muset vysledovat, ale doufám, že snad netátuju i na něj jako na partnera 😖 to by byl asi ouplnej konec sexuálního žití 😀

protože bych teda nechtěla dopadnout jak kámoška čerstvémámy 😀 😀 😀 😀 😀 😀

no tak my taky papáme a jdeme přebalit ...ale ono to je snad logické - nějak mi není jasné, jak by to ten prcek sám dělal - děláme to spolu, takže to komentuju v množném čísle
taky říkám, co to tady máme, když mu ukazuju hračku - a příjde mi to normální (co to tady máš bymi přišlo teda dost odtažité)
jako mykání v učitém věku av určitém kontextu mi příjde naprosto v pořádku

no a žvatlání - zatím přede mnou nikdo nežvatlal - asi se bál 😀

kacena00
dokud si to uvedomujes je vsechno OK 😉

hupcza
No jiste, neni mykani jako mykani. Je rozdil mezi "jdeme si hrat", "jdeme se koupat" a mezi "my jsme se pokakali" a koneckoncu i tou hlaskou "my harame" (jak jsem psala vyse).