Snění o miminku versus realita

petruna
7. črc 2008

Tohle téma už jsem chtěla založit ještě coby těhotná, ale pak jsem to nechala být. Teď mě k tomu znovu vyprovokovala diskuze co založila Kasli.
Když si člověk prohlíží alba těhotných nebo snažících se, má občas pocit, že mít dítě je ráj na zemi.
Všude fotky sladkých spících miminek sebraných někde na netu, roztomilé oblečky, hračky atd....
Ale pak se miminko narodí a realita je mnohdy jiná.
Já jsem dítě chtěla vždycky, ale myslím, že jsem o tom moc romantické představy neměla. Do těhotenství jsem šla s tím, že to bude záhul, že nebudu stíhat, že se nevyspím, že budu mít depky apod....
Zatím jsem mile překvapená, že to tak není, ale myslím si, že je to jen tím, že je Toník ještě dost malej na to, aby zlobil a navíc jsem měla štěstí na fakt hodný mimino (což není moje zásluha), od narození brečí minimálně...
Jsem přesvědčená, že to brzy zkončí, až začne mít svou hlavu a pak teprve "konečně " nastanou ty nestíhačky, depky...momenty, kdy se člověk přistihne, že by dítko nejradší něčím bacil apod...
Sorry, za rozsáhlý úvod.

Zajímalo by mě (vy co už jste maminky nějakej ten pátek), jak to bylo u vás. Jak moc se liší realita od toho snění a čekání na dvě čárky. Jestli jste si to představovali hodně jinak a jste teď zklamané, že to není tak jak jste si vysnily. A nebo jste to naopak čekaly horší .

A taky by mě zajímalo, jaké období dítěte považujete za nejnáročnější...Prostě ve kterém období dítěte jste se cejtili nejhůř, že toho je na vás už fakt moc apod... Ať mi ostatní víme, co nás čeká nebo může čekat 😀

sylvar
8. črc 2008

Mě se moc nelíbylo těhu,ale porod byl zase nad očekávání, to, co jsem o porodu četla, to se tomu vůbec nepodopalo,prostě pohodička...

petruna
autor
8. črc 2008

mobina : presne tak to mam ja....s tim rozdilem, ze jsem ani nemela problemy s kojenim...Taky jsem vsude slysela, at se vyspim dokud to jde atd....a jak to cloveku strasne zmeni zivot, ze uz na sebe nebude mit cas apod...a zatim me to fakt jen a jen bavi....
Tonik uz toho sice nenaspi co prvni tydny, ale zase uz je s nim sranda a taky si myslim, ze je to den ode dne lepsi. Prvni tydny v podstate prospal, za coz by spousta mamin byla vdecna, ale ja mela pocit, ze je to jako bych dite vubec nemela...4 hodiny spanku, kojeni, 4 hodiny spanku, kojeni a tak porad dokola a pak se jen zacli zkracovat hodiny mezi kojenim....prvni mesic Tonik fakt prospal 😀 , kdyz nepocitam kazdovecerni plac kvuli prdikum, ale jak jsem psala, taky to nebylo tak hrozny, jak jsem cekala a videla ve svem okoli.
Ted se posledni dva dny chce docela casto chovat....takze uz toho tolik neudelam, ale nevadi mi to...jsem s nim rada a je pro me dulezitejsi nez vsechny moje zaliby.

sylvar : presne. Tehu me zklamalo, dokonce jsem ani nebyla v nejake euforii, jak jsem si myslela, ze budu...vse prehlusil neustaly strach,m nevolnosti a bolesti...
ale porod super !!!!!! Rychly (9.5 hod. od prvnich kontrakci, 4,5 hodiny od prijmu v porodnici), velka bolest az poslednich pul hodiny, do te doby jen jako silnejsi MS bolesti...proste pohoda...ani 45 min siti mi tolik nevadilo....na pörod fakt rada vzpominam, do posledni chvile jsme s manzelem vtipkovali a mezi kontrakcema jsem psala sms kamoskam 😀

jinak do budoucnosti se trochu bojim druheho ditete, protoze neznamnikoho kdo ma obe deti zlaty.....
Tonik mi fakt pride extremne v pohode, takze druhy dite bude urcite drak, co me vyštavi 🙂

caira
8. črc 2008

nazdar Petru, ja myslim, ze moje nejvetsi krize byla zatim cca od narozeni do asi 8tydne, nejdrive desne bolesti spodku diky tem prasklym stehum, pak mala porad v noci rvala a rvala a ja byla desne unavena, nakonec to zpropadeny kojeni co nam tak blbe slo..no proste prvni dva mesice jsem si fakt nebyla jista, ze mit dite bylo to co jsem cekala,ze bude. Ale od 9teho tydne jsme sli na umku, mala zacala konecne usinat v pohode a budit se uz jen dvakrat na jidlo a pak zase hned usnula a ja konecne dobila baterky, od te doby je to super a kolikrat to predci moje ocekavani. Ja se bala, ze me to nebude "bavit" cizi deti me vzdycky po peti minutach uz otravovali tak jsem se bala, jestli budu dost trpeliva u vlastniho, ale nevadi mi s ni problbnout hodiny a hrat si az do aleluja, i pres to, ze ted tim,ze chce vic pozornosti a porad si hrat atd nestiham skoro nic a jeste k tomu uz nam roste zub tak vecerni usinani je jako opera o trech dejstvich..tak i presto vsechno je to proste super :-}

jinak co me zklamalo bylo, ze jsem si vzdycky predstavovala, ze si tehu budu desne uzivat, chodit plavat, cvicit, prochazky atd atd, nakonec jsem mela hlavu v hajzlu prvni ctyri mesice, do sedmeho jsem byla v rachote a pak uz me vsechno tak desne bolelo, ze jsem toho mela plny zuby..a z porodu jsem taky odvarena nebyla, to, ze me pitomci nechali tlacit skoro tri hodiny me docela sebralo, kdo asi tak vydrzi aktivne tlacit tri hodiny? kdyby byli co k cemu tak me nastrihli a vytahli ji tou pumpou uz treba po hodine a pul a ja bych pak prvni hodinu po porodu nemusela travit tak, ze jsem se na vlastni dite ani nechtela podivat, natoz si ji vzit na ruku ☹ takze vzpominky na porod vcelku negativni....

petruna
autor
8. črc 2008

nazdar cairo,
presne...ja jsem kratce pred otehotnenim z hruzou zjistila, ze me cizi deti nebavi 😅
teda bavili me jen hodna miminka...fakt me deti moc nebrali. (brali me kdyz mi bylo asi 22 a pak to ustalo)
byla jsem treba navstivit kamaradku, kdyz jejimu malymu byli 4 dny a zjistila jsem, ze me to vubec nebere a to zrovna spal (on byl docela ubrecene mimino)
tak jsem se fakt bala, abych mela sve dite dost rada, slysela jsem i pripady, kdy na maminku po porodu nepride takova ta zaplava lasky....No a nastewsti se to u me konalo...Druhy den v porodnici jsem se na spiiho Tondu divala a brecela stestim a prekvapenim, jak lze nekoho milovat. Ten vecer jsem se do nej silene zabouchla a doufam, ze az bude hodne zlobit, ze si na ten moment vzpomenu..

jinak, tvoje tehu a porod mam jeste v zive pameti 😉 sis taky zkusila....

xena22
8. črc 2008

Tak u mna islo vsetko podla mojich planov az na par veci...

1/ Hned po porode som ocakavala prival citov a nic sa nedostavilo,maleho mi supli na postel tesne vedla mna a ja som mala taky pocit,ze sa chcem odtiahnut ☹ pozerala som na neho a pozerala,bol zlaty,ale neevokoval ziadne city vo mne,privitala som ho slovami "nuz chlapce,budeme si musiet na seba halt zvyknut" 😀 po par hodinach sa to zmenilo,ale skratka ani raz som nezazila pocit,ze by sa mi tisli slzy do oci a citila silne puto ☹ hned na porodnom sale 😀

2/Kojenie som si predstavila tak,ze dam decko na prso a ono bude papat 😒 to,ze moze vzniknut problem,ze mlieko tam vobec nemusi byt a ze to este k tomu dost neprijemne boli,tak z toho som bola dost rozcarovana 😀

3/Tie povestne kila navyse...tiez som sa spoliehala na to,ze kolke zeny priberu 30kg a zhodia ich,tak preco by som mala mat ja problem s 18kilami 😉 no pravda bola taka,ze s kilami navyse po detoch som este nedobojovala a to uz som znova tehotna,ale chvalabohu v tomto smere uz nefantazirujem a uz teraz viem,ze modelka zo mna uz nebude 😀 ...

4/Po kazdom porode(aj ked boli cisarske) som si povedala,ze uz nikdy viac... no a som tehotna znova,clovek lahko zabudne na to co bolo zle...

5/Dost ma ako prvorodicku prekvapili ceny vsetkeho ohladne babatka,ze co vsetko nevymyslia a este ake ceny tomu daju 😀 ale to uz by bolo na inu temu...
Teraz uz viem,ze polovicu veci z toho clovek vlastne ani nepotrebuje a je to len biznis 😖

Moja rada:MAJTE VELA DETI,VYCHYTATE TAK VSETKY NEDOSTATKY CO TEHU,POROD A VYCHOVA PRINASAJU! 😀

mobina
8. črc 2008

Tak to já tu záplavu lásky vůbec nepoznala. Asi kvůli tomu porodu či co. Po CŘ se to prý stává. Takže jako milovala jsem ho, to jo, ale prostě u mě ta pravá láska 😀 přišla až později. Až když začal být akčňák. Momentálně bych ho muchlovala a pusinkovala celý den. 😅
No a teď. Kolikrát si říkám, jestli ho nezanedbávám a vyloženě se mu vtírám, ale on si nejraději hraje a objevuje svět sám. Takže se mrcasí v postýlce, když ho to tam přestane bavit, tak si békne a já ho dám na deku. Kolikrát si k němu lehnu a pozoruju ho a on mě ignoruje 😀 Podávám mu hračky, tak si je vezme a zase odloží. Prostě je to vlk samotář. Chodím ho jen kontrolovat a když mu něco schází, nebo chce otočit z bříška na záda, což ještě neumí, tak zaasistuju.

ivulinda
8. črc 2008

Ahojky 🙂 tak já musím říct,že máme taky moc hodné dítě.pláče jen když je hodně unavená,někdy zapláče když má hlad,jinak nepláče a taková je od narození!Je hodně usměvavá,prdíky nás taky netrápily,no nemoce to je věc.Za posledních 5měsíců byla nemocná 1x a to měla pořádný zápal plic no děs!!ale jinak je zlatá 🙂.Jinak já jsem miminko hrozně chtěla a moje představa byla taková jaká ted je!!!Nic hrozného jsem si nepřestavovala,jo akorát to vstávání,že bude hrůza,ale nebyla.Malá spinká krásně už celou noc od 1měsíce takže parááda 🙂 !!Já jsem nadmíru spokojená...Ale až už začne chodit a mluvit tak to teprve přijde 😀

alionuska
8. črc 2008

Dostala som sa az teraz sem...Petruna je uplne jedno aky tam je smajlik.Aj tento vystihuje moje pocity zo straty dietetka 😠 ...Ja nepochybujem o tom,ze svoje dieta milujes nadovsetko na svete.A ta laska bude iba silniet!!! 😉

markeeta
8. črc 2008

sylvar: ja si pamatuju, ze jsem cetla o tvem porodu v Jake to bylo a neprislo mi, ze byl zas az tak pohodovej. Pamatuju si te, protoze jsi to vlozila hnedka po me.

musim rict, ze pro me je materstvi ode dne lepsi a lepsi a laska k diteti silnejsi a silnejsi.
Zatimco plno mamin rika, jake to bylo na materske krasne, tak ja verim, ze pro me to bude jen krasnejsi, i kdyz dite vyrusta.

petruna
autor
8. črc 2008

alionuska : to jo....clovek citi i nastvani...to si dovedu predstavit. Je to hrozny, ted jsem si cetla v diskuzi mamin, co o miminko prisli ve tretim trimestru a je to fakt sileny...a ty pripady, kdy za to muze doktor !!!!Bych zesilela... 😅

ella1
8. črc 2008

nooo,niečo mi to pripomína 😀

ja som sa nevedela už dočkať,kedy budem môcť mať dieťa.
ale,prvý trimester som prevracala 😝 ,posledný som sa už nevedela dočkať,kedy sa toho brucha zbavím.
a medzitým som bola stále unavená 😅
po pôrode som si povedala ,,nikdy viac!"
samozrejme na malinkú som sa nevedela vynadívať!záplavy citov boli!
potom som mala nervy,že stále chcela jesť a ja som nič iné nestíhala.
znova som bola stále unavená,bývali sme v garzonke a v noci sa nik nevyspal!
ked po dvoch mesiacoch a očkovaní prespala celú noc,myslela som,že som v raji! 😀
najhoršie bolo obdobie,ked začala chodiť,ale ešte nevedela,skoro som prišla o kríže! 😀

samozrejme na toto všetko som už zabudla a pri pozeraní albumov a vyznaní mamičiek aké úžasné je byť tehotná ma to znovu chytá 😀 že aj ja chcem a určite to bude také skvelé!!!! 😀

vikvik
8. črc 2008

ja jsem ted akorat v dubnovkach vyblila sve totalni nadseni z byti maminkou a z neskutecne lasky k tomu memu tyrankovi :o) Erin rozhodne predcila veskere nase ocekavani, i kdyz jakoze nespi tak si uzivam kazdou minutu s ni a verim, ze to bude jen lepsi a lepsi a uz proste neverim, ze se z toho nekdy pose*u. jde taky o pristup, ze :o)

sylvar
8. črc 2008

markeeta, jako porod sám o sobě trval chvilku, tak hrozné to nebylo, spíš jak se chovali, malá byla zdravá a dělali tam,jako by měla umřít, když je o měsíc dřív 😔 bolesti samo nic krásnýho, porod jo 😉