Stěhování z města do přírody. Jak se na to připravit?
Milé maminky, s manželem a dětmi se pravděpodobně v blízké době budeme stěhovat z města na polosamotu. Přestože je to náš sen, začala jsem si říkat, zda a jak to zvládneme. Nemáte někdo nějaké zkušenosti, postřehy jak se připravit? Jde to vůbec? Díky!
No, s ohledem na formulaci dotazu asi moc zkušeností s bydlením na polosamotě nemáte. Takže hlavně se připravit na to, že realita neodpovídá romantickým představám. Připravte se, že budete závislí na autě/autech. Na to, že pro malé děti je fajn velká zahrada, ale pro větší děti budete dělat nonstop taxikáře a že děti v pubertě nebudou vůbec nadšený, že jsou odstřihnuti od svých vrstevníků. A to je jen zlomek toho, na co se připravit 🙂 .
@kozaci buď si to sedne nebo ne. Jedna věc jsou představy, druhá realita. Pro někoho plus je příroda, klid, ráno otevřeš okno a kochas se. Ale je to něco za něco. Každý den cesta do práce nebo školy. Není to :"skočím na bus a za 5 minut jsem tam". Děti nejspíš nebudou mít kamarády úplně u ruky. Když přijdeš z obchodu a zjistíš, žes jednu věc zapomněla, tak jen tak nepošleš děti do krámu. A v zimě, než prohranou cestu, třeba ani nevyjedes autem. Ale zase- nechci tě strašit, to píšu poznatky me známé. Ale lidí bydlí ledakde, takže to musí jít.
Asi zalezi s jakou predstavou do toho jdete a jake mate zkusenosti s bydlenim na samote. Par mych znamych melo chut jit z mesta na samotu, chovat zvirata a byt vic samostatni a nedopadlo to pekne - prave kvuli tem nerealnym romantickym predstavam. Zeny doma, samotne, hromada prace, neustale taxikareni… ja bych to nezvladla, ale my to zkouset rozhodne nebudeme 😁
Taky jde o to trosku premyslet prave do budoucna kvuli detem - jak a kdo je budes vyzvedavat az budes chodit zase do prace, jak to bude kdyz povyrostou a budou chtit byt s kamarady…
Stěhovala jsem se z Prahy na francouzskou samotu. Jako že teda kolem nás bylo pár baráku ale jinak vůbec nic. Cokoliv jsem chtěla i blbej rohlík musela jsem autem. Jako pokud jsem byla bezdětná nebo pak těhotná tak mě to ještě ani tak nevadilo. Kolem příroda takže na běhání super. Když jsem chtěla někam do města tak jsem si prostě vzala auto a jela. S prvním dítětem to pořád ještě šlo. Navíc on jako malý dobře spal v kočárku takže jsem chodila klidně na dvou až 3 hodinový procházky a rychle jsem zhubla. Jenže jakpak byl větší, tak už ho úplně nebavilo koukat po venku kde nic není. No a po porodu druhého dítěte, 15m po prvním, to byla úplná hrůza. Vypravit se s dvěma nechodícíma dětma kamkoliv bylo téměř nemožné. Navíc ta mladší dělá šíleně uřvaný novorozenec, takže jsem prostě nikam nechodila. A staršího už ty procházky po venku kde nic není taky nebavily. Nakonec jsme se tři měsíce po porodu přestěhovali do menšího města. Jako my jsme věděli stejně že se musíme stěhovat takže jsem hlavně říkala příteli ať vybere něco kde je aspoň trochu nějaká civilizace. Teď jsem schopná zajet s kočárkem nakoupit, jsou tu aspoň dvě hřiště, venku potkáváme lidi auta... Děti mají na co koukat.... Zároveň tu mají v parku ovce a kozy takže vidíme i zvířata. ... No prostě samota nikdy. Upřímně nechápu komu tohle může vyhovovat. Možná fakt někomu kdo je totální introvert a má i introvertní děti. Jinak je to opravdu izolace a otročina co se týče vození děti kamkoliv.
@kozaci Když je to váš sen, tak asi mate všechno promyšlené a víte co vás čeká. Jestli máte víc děti, tak se snad na té samotě zabaví spolu. Moji známý se takhle přestěhovali na samotu a jejich 10leta dcera tam zrovna šťastná není, nehrozí že by k ni jen tak šla kámoška po škole na návštěvu..
Díky moc. No, uvidíme...Bydlíme v Praze, kde je šílený provoz, auta jsou všude. V pražské "přírodě " je plno střepů, odpadků, psích exkrementů, bezdomovců...
Uz toho máme s manželem celkem dost, jsme těsně před podepsáním rezervační kupní smlouvy jednoho domku. Na jednu stranu se šíleně těším, na druhou mám k tomu respekt a nevím, jaké to v reálu bude...
Děti máme zatím tři. Tři roky, dva roky a miminko. Spolu se nudit nebudou 🙂
Za mě v pohodě. Ono v ČR je tendence vnímat všechno hrozně definitivně. Vůbec neshazuju, co už tady zaznělo. Očekávám, že až děti vyrostou, bude víc problémů s logistikou, kámošema a tak. Ale zatím jsou děti malé a za mě oproti Praze super. Nejsme tedy úplně mimo, občas tady někdo je, hlavně přes sezónu. Ale nutno říct, že já nemám moc ráda lidi 😀 A kdyby to někdy nešlo, tak se dá přestěhovat, ne? Snažím se to tak brát..
@kozaci Hele, jsme taky Pražáci, štve nás totéž, ale vyřešili jsme to chatou na samotě. V posledních dvou covidových letech, jsme si to tam vyzkoušeli až až. Děti máme teď 4, měli jsme 3 po roce a půl. První půl roku dobrý, hrály si v lese, dělaly si potůčky, zahradničili jsme, chodili na borůvky, pěstovali kde, co, ... Ale pak se idylka rozplynula, už si lezli na nervy, ponorka, furt mně za zadkem. Rádi jsme se vraceli do Prahy, kde jsou i jiní lidi s dětma, jak jsou větší, tak ty psí hovna už tak nevaděj, zajímaj je jiný věci, je tu velký výber škol, kroužků, zájmů,...
Trosku mi to pripomina youtuberku Marketu Venenou, koupili dum na Morave a po 3 letech se vratili zpet do Prahy do podnajmu, dum oronajimalu, ted ho pridali a kupuji mensi v dosahu Prahy. Obcas se lide stehuji za svou romantickou predstavou. Tohle za vas nikdo nerozhodne, to musite sami. Neco jineho je divolena tyden na samote a neco jineho ten bezny zivot. Preji stastne rozhodnuti.
@me_druhe_ja Jo, a taky paní má 3 děti, každý bude mít postupně jiný zájmy, jiný potřeby. My to máme teď plavání, bruslení, skaut, atletiku, logopedii, rehabilitaci. Můžou se přidat ZUŠky, může mít nějaký dítě speciální potřeby, co se školy týče... Potom stráví víc času na cestách, než v tý přírodě...
Jinak sice nejsme na samotě, ale jak píšu nahoře, není tu kromě autobusové zastávky nic. Máme pět dětí, zvládáme kroužky, logopedie i potřeby postiženého dítěte. K tomu mame kozy, drůbež, pěstujeme prakticky vše. Děti jsou víc samostatné, od první třídy jezdí samy busem do školy, letos 11 letá začala dojíždět 20 km na gymnázium, 10 letý vodí 5 letého do školky, na kroužky jezdí na kole nebo chodí pěšky (2km), prostě co jde, pokryjí sami. Ale teda stěžejní je, že do školy, školky a nejstarší na přípoj do města jede ráno autobus. Do školky pak jedu já, ze školy jede jeden bus odpoledne taky a nejstarší teda musí 2 km pěšky od nejbližší zastávky. Bez toho by to bylo peklo.
My bydleli na okraji Prahy, takze tam nic v miste nebylo , vsude autem. Rodina daleko, zadne hlidani. Byl to satelit takze jsem si tam pripadal taky jak na samote chvilema. Po x letech rozhodovani jsme se vratili na Moravu a nejen, ze tady mame lepsi praci, lepsi bydleni, hlidani, ale je tu v dochazkove vzdalenosti vse co potrebujeme. A to bych nemenila ani za nic!! Bydlume v centru mensiho mesta a to je proste luxus.
@kozaci zajímalo by mě jak jste nakonec rozhodli? 🙂 mám to podobné, i když ne samota. Jsou dny, kdy to tu nenávidím, jsou dny, kdy dobrý.... Myslím, že ve městě by mi bylo líp, ale horší je, že u nás se rozchazime v názoru s manželem. Jemu je tady dobře, já bych radši zpět do města - oba jsme původem ze 100tis města.
Nesla bych ptz co jsem se s lidmi co takhle vyrustala bavili bylo zo pozdeji oro ne za trest-
Neměli kamarády v okolí, kino zábava daleko - večer v noci vubec bez dopravy
Mě na cr vesnických štve že tam není nic pro ně
My bydlíme v obci v Rakousku o ca 700 obyvatelích
Máme tu pekárnu ,školu,školku doktorku , postu ,rychle občerstvení, restaurace, bar ,sběrný dvůr .
Ve vedlejší vesnici je už i supermarket .
3min od domu vlak kterým jsem za 8 minut ve velkém městě kde je vše i střední školy kina atd
8min jsem I autem .
A je to pro mě takové na hraně😀
Takže ba českou samotu bych s normálním příjmem nesla ...jediné pokud bych nemusela u ničeho koukat na peníze a měla třeba i ridicku a chůvy a já nevím co 😀
To jsou dost velké extrémy, no...
My jsme šli taky z Prahy pryč, bylo tam na nás strašně moc rušno (přestože jsme bydleli na klidnějším místě) a zpětně vidím, jak jsem tam měla z toho ruchu takovou permanentní zvýšenou hladinu stresu nebo jak to říct...
Teď jsme v malém městě (3,5 tis obyvatel) a je to za mě ideál. Základní vybavenost je v místě, velke mesto 10min autem a přitom tu máme božský klid. Úplnou samotu nebo polosamotu bych nechtěla, už kvůli dětem. Je to fajn, když mají kolem kamarády ze skolky/školy, přímo tady v místě se pořádá řada akci pro děti i dospělé, dá se pesky dojít na zmrzku/do obchodu...
@wendie nakonec jsme do toho šli. Jsme na vesnici od října a má to pro mě dvě roviny:
1) koupili jsme starý dům a vůbec nás nenapadlo, jak obtížně se bude vytápět. V zimě tu byla fakt zima (uvnitř). Žili jsme prakticky v jedné světnici, kde teplo bylo (já, tři malé děti a muž na homeofficu). Jinak všude po domě zima. Pro představu - v koupelně, záchodě, chodbách, ložnici, méně než 10 stupňů. Uf.
2) vše ostatní je neskutečně fajn a do města bych se vrátit nechtěla. Sousedé, kostel, lesní školka, zelenina a mléko přímo z farmy, lidé kolem....
I tu žijeme daleko víc společensky než právě v tom městě.
Děti maximálně spokojení. ALE, zatím vozím jen nejstarší dcerku 3x týdne do školky. Jinak jsou děti malé a doma. Tak nevím, jaké to bude až všechny 4 budou dojíždět do škol...
Neboj se toho, ono vám to během prvního roku samo ukáže, co a jak. My už na polosamotě žijeme 10 let + předtím 3 roky přes sezónu (květen - říjen), dcera má 5 let.
Nepíšeš kde to bude. Je rozdíl mezi horami a nížinou. Já budu psát z pohledu hor, ale mráz může být všude. Jakmile napadne sníh, což může být už v říjnu začíná být problém s dojezdem. Je vaše lokalita v zimní údržbě, nebo se budete muset starat sami a kolik? Nám se první roky stávalo, že jsme museli nechat auto 1km od domu a chodit pěšky. To je v denním režimu zvládnutelné, ale v momentě, kdy je potřeba táhnout nákup... Takže veškeré trvanlivé potraviny předzásob (mléko, olej, mouka, cukr, rýže, těstoviny, starší domky mají obvykle dobrý sklep na brambory ...). Máte řidičák oba? 2 auta jsou více méně nutností. Nemůžeš zůstat odříznutá s dětmi na samotě, už jen návštěvy lékaře...
V jakém stavu bude dům? Těsnící okna? Otopná soustava- čím se topí?! Topivo na zimu je nejlevnější na jaře. Co voda? Má dům kvalitní studnu a nezamrzá přívod vody v zimě?! (S tím jsme my měli problém).
My jsme koupili chalupu, první 3 roky jsme tady bydleli jen dokud to šlo, na zimu jsme jezdili do paneláku. Pak jsme byt prodali a peníze použili na rekonstrukci, protože už jsme věděli co a jak.
Malé děti jsou v pohodě, ty vůbec neřeš, budou šťastné. Od školy už "děláš taxi", ale my přece taky jezdíme do práce (a kolegyně, které bydlí ve městě, ty děti taky vozí na kroužky a do školy, takže to bych řekla zas takové drama není!). Obecně - vozí ten rodič, který je časově nejblíž. Den vlastně trávíme ve městě, ale ten klid doma je k nezaplacení!!! Občas vyzvednu ze školy s dcerou i její kamarádku, občas zase její maminka vezme naší, dle domluvy. Teď spíš čeká dcera na nás, až bude ve škole a kroužky budeme zase čekat my na ni... Nevidím problém.
Pokud to chcete, tak se přizpůsobíte. Každopádně počítej s tím, že přírodě neporučíš, musíš se přizpůsobit.
@kozaci My žijeme taky v Praze a záleží kde, máme to 20 minut do centra, koukáme na řeku a kopce, chodíme se i kousek koupat k řece, zeleně je poblíž dost. Jsem z vesnice a láká mě klid, ale oceňuju, že je vše po rucr, syn si vše sám oběhá. My zvažujeme někde v Brdech pořídit buď chatu, asi hodinu od nás, nebo zahradu a časem si tam postavit kontejnerový dům, který je cenově dostupný.
Přeju dobré rozhodnutí.
@kozaci na co se chceš připravovat? 😉 My šli z maloměsta na vesnici, kde není nic (obchod, hospoda, škola...). Ale aspoň tu párkrát denně jede autobus. Všechny věci jinak přišly tak nejak samy...