Svatba + dítě = konec VŠ?

lulinka005
4. pro 2010

Ahoj, nikde jsem podobné téma nenašla a ráda bych zde našla spřízněnou duši 🙂 Jde o to, že moje rodina i známí si nějak dali do souvislostí, že moje svatba se rovná ukončení studia vysoké školy. S manželem jsme se vzali, chceme mít dítě a zároveň si přeju i dostudovat. Nikdy jsem neřekla, že školu končím, ovšem teď mám pořád na talíři, že jestli nedostuduju školu, tak dostanu, budu mít doživotní problém doma apod. Já bych se moc snažila studovat i s prckem, rodinu si prostě moc přejeme a čekat se nám nechce. Akorát už jsem alergická na ty řeči, že školu MUSÍ být, že MUSÍM dostudovat, že máme být rozumní apod. Nejdřív to bylo před svatbou, teď to poslouchám i po svatbě. Včera jsem narazila ve dveřích na sousedku a ta na mě hned: No ale doufám že doděláš tu školu, jinak ode mě dostaneš!
Co to je? Proč mají všichni potřebu rozhodovat za mě? A pořád mi hrozí? Copak si to nemůžu udělat podle svýho bez výčitek svědomí? Najde se tu někdo, kdo to cítí stejně nebo by aspoň utěšil? Děkuju moc 🙂 Luli

terinda
4. pro 2010

Ahoj, určitě najde spřízněné duše tady 😉

https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/vysokosk...

k.ate
4. pro 2010

https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/studium-...

tady jsou holčiny, co studujou při mateřské vejšku. My jsme ted s manželem přerušili. Zálwží hodně na tom, jestli jsou ve škole ochotní ti vyjít vstříc 🙂

berynka
4. pro 2010

@lulinka005 , já měla taky mimčo během studií na VŠ. Svatbu jsem měla ve 4. měsíci a byla v prváku na navazujícím magisterském studiu. Když jsem byla u zápisu, tak jsem netušila, že už jsem "v tom" 😅 . Z rodiny mi sice nikdo nic neříkal, ale já věděla, že prostě dostudovat musím!!! Sama sobě bych to jednou vyčítala 😉. Z denního studia jsem přešla na dálkové, nějakou dobu jsem kojila, tak by se to ani nedalo a hlídání jsem měla jen v té míře, že jednou za měsíc přijela tchýně pohlídat, když jsem musela do školy. Snažila jsem se nestresovat, všechno si rozložila průběžně a najednou jsem psala diplomku a měla před státnicema 🙂.
Teď se ještě chystám na rigorozni zkoušky a doufám, že to vyjde. Mám obor, který mne baví a často to bylo příjemné vytržení z mateřských činností a povinností 😀 .

U tebe bych spíš řekla, že je "problém", že tě rodina pořád vidí jako dítě a mají potřebu ti říkat, co máš a nemáš. Na to mám jednu radu... v klidu ale důrazně si s nima promluv, ať tě respektují, že ti není patnáct, aby ti říkali, jak máš žít a jak si uspořádat život. Že ty jim taky nemluvíš do vztahů a do práce a do způsobu života a prostě to stejné vyžaduješ od nich 😉 .

wacata37
4. pro 2010

@lulinka005 Ahoj, no ja jsem zjistila ze jsem tehotna v poslednim rocniku Bakalare a uz jsem byla prijata na Magistra. Prerusila jsem na rok abych byla s mimcem a pak jsem to dodelala kdyz byl Matty necely rok jsem nastoupila do skoly. Dalo se to bylo to hodne prace obzvlast kdyz nemam babicky a dedecky na hlidani, ale musis chtit. Z toho co pises se ti moc nechce. tak se na kazdyho vykasli adelej si svoje, jsi preci dospela ne? abych pravdu rekla dneska mit vysokou skolu uz skoro nic neznamena, urcite mas kolem sebe lidi ktery do skoly sotva vkrocili a jsou na tom co se prace tyce lip nez ty co roky studovali 😝

mmmk
4. pro 2010

@lulinka005 Ja to mela stejne, jen se mimco nepovedlo behem vysky, ale az po ni. Pridej se do diskuze, na niz ti dala odkaz @terinda (dik 😉), je tam takovych jako jsi ty vic 😉

tanuki
5. pro 2010

Bez podpory rodiny je to teda horší (hlídání) Ale jak se říká, všechno jde, když se chce! (a když se to dá finančně utáhnout 😉 ) Taky je důležitý faktor, zda je škola blízko (v našem případě 5min busem) a škola nakloněná "rozvolnění"- to mi přijde příjemnější než přerušit, prostě si jet svým tempem.
Mě čekají poslední dvě státnice na denním studiu. Máme šikovnou a spokojenou dceru (hlídání brala vždy jako zpestření-zvyklá, že jde máma do školy a brzo se vrátí)..kojenou do dvou let 🙂

eloana
5. pro 2010

@lulinka005 Ahoj ja otehotnela o prazdninach a pak jsem sla do 4 -ten jsem dodelala denne -mala se narodila v breznu a patak jsem delala dalkove🙂 pravda, ze tata na me byl nastvany a tvrdil, ze to nedodelam - tak just jo.)))

charlottka2006
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
ester_davidova
14. říj 2018

Ono také záleží na tom miminku. Já měla miminko, které nespalo, ačkoliv všichni říkali, že miminka spí. Nakonec to dopadlo tak, že jsem práce do školy psala jednou rukou, na druhé držela miminko u prsa, v noci dodělávala zbytek, zkusila jsem i na rok přerušit - ovšem péče se jen znásobila...a pak jsem si sama sobě řekla, proč to vlastně dělám...Z doktorského studia jsem odstoupila, mrzelo mě to. A dnes zpětně vidím, že jsem udělala dobře, užila jsem si bez stresu nejhezčí a pro dítě nejdůležitější období a jestli mám o titul víc, na tom (bohužel nebo bohudík?) vůbec nesejde. Takže i kdyby to nedopadlo a vám se z toho v ten moment bude chtít plakat a bude hledat viníky kolem sebe - věřte, že mnohem lepší bude mít milujícího manžela a zdravé šikovné dítě, na kterém bude vidět, že se mu maminka věnuje. A do školy dodělat si titul půjdeme až děti odrostou, ano?🙂 Ale nejvíc vám držím palce, ať se vám podaří, co si přejete!

westie
14. říj 2018

@lulinka005 Mam ve svem okoli zeny, ktere planovane s ditetem studovaly a skolu dodelaly. Maji ale spolecny rys - jsou velmi cilevedome a pracovite a maji muze, kteri jim s detmi velmi pomahali. Takze urcite to jde, kdyz se chce a kdyz si clovek dokaze vytvorit to spravne zazemi.
Cetla jsem krome uvodniho prispevku jen par dalsich a rozhodne chapu strach tvych rodicu - zalezi totiz, co by z tebe bylo bez skoly - je rozdil, jestli clovek kvuli diteti prestane chodit na doktorske studium nebo na bakelare, kdyz ma jenom gympl. V tom prvnim pripade se mu s pracovnimi moznostmi az tak nic nestane, ale v tom druhem uz je to dost velky rozdil, zvlast s malym ditetem. Samozrejme ze nikdo jiny by za tebe nemel rozhodovat a nemel by ti vyhrozovat, ale nekdy je dobre se nad poznamkami jinych alespon zamyslet predtim, nez si clovek poradne zkomplikuje zivot.

zelenaesmolda
14. říj 2018

Pochopila jsem,ze tehotna jeste nejsi.Proc teda nejdriv nedostudujes a neporidis si dite pak?Jednou bys toho mohla docela litovat,s ditetem se ti bude skola dodelavat hur a prerusovat ji kdyz uz studujes?Vzdyt jsi jeste mlada a mas cas dostudovat a pak si poridit dite.Me to trosku prijde,ze se tesite na miminko ale nevidite vsechny dusledky.Souhlasim s rodinou.

jenny91
14. říj 2018

@lulinka005 Ahojky, já osobně jsem měsíc po svatbě odjela na čtyřměsíční studijní výjezd, takže svatba rozhodně není problém :D (Ale taky jsem si toho vyslechla... Zvlášť vlastně v tom zahraničí, pořád samé "Proboha, a kde toho manžela máš, jak jsi ho mohla opustit?!") Plánovala jsem ten výjezd dlouho a rozhodli jsme se, že se vezmeme už předtím, abychom po návratu mohli rovnou zakládat rodinu. (To jsem bez svatby nechtěla.) Ve studiu jsem pokračovala a vycházelo mi to tak, že bych ho dodělala během těhotenství. Bylo to ale příliš náročné (skoro nezačatá diplomka, nezpracované otázky ke státnicím, těhotenství a taky jsem v té době pracovala). Paradoxně rodina, která na mém vzdělání vždycky velmi lpěla, to vzala v pohodě, že si to odložím, a vůbec mě do ničeho netlačili ani po porodu. Naproti tomu manžel, který mi celý život říkal, ať vůbec nestuduju, že mi to k ničemu nebude, měl děsný problém s tím, že to prý házím za hlavu, protože s dítětem už se k tomu prostě nedostanu. Štvalo mě to, rozčilovaly mě ty řeči, ale byla jsem přesvědčená, že to prostě dělám správně. No a rozhodla jsem se tehdy, jak nejlíp jsem mohla - během těhotenství jsem pomaličku dopracovávala diplomku, udělala jsem si státnicové otázky... Když byl synek malý, spinkal mi v náručí a já se u toho učila a v jeho třech měsících jsem úspěšně odevzdala diplomku, obhájila ji a odstátnicovala. (Za týden mám promoci.) Takže za mě to určitě záleží na tobě. Chápu, že ty řeči člověka štvou (taky jsem to tak měla), ale tak prostě na to mají jiný názor, to se stává.

nicol22
14. říj 2018

Měla jsem to stejně. To bylo řečí...vdala jsem se, měla dítě a světě div se, školu dokončila, nastoupila do práce, dva roky jsem dopravovala. Teď jsem těhotná podruhé a příští rok v září se chystám na další obor. Neřeš, jeď si svoje. 😉 Svatba a dítě rozhodně neznamenají konec seberealizace.

tulikiss
14. říj 2018

bc i mgr jsem delala se dvema detma, (u prvnich statnic mely rok a 3 roky a u druhych 4 a skoro 6), zpetne si trochu vycitam, ze jsem nestudovala pred detma, protoze clovek ani jedno nedelal na 100%. skolu jsem prolezla jak to slo(nastesti to nebylo tak hrozny) ale porad sem mela pocit, ze ten cas co delam skolu, tak vlastne kradu detem. I s detma to jde zvladnout, ale narovinu neni to zadna prd.l. Nikdy nezapomenu jak noc pred statnicema dcera celou proplakala, protoze ji rostly zuby. Na posledni zkousku pred Mgr. statnicema sem jela nevyspala, protoze dcera zvracela asi 8x a kdyz usnula tak prisel syn ze ma spatny sny.

drzticka81
14. říj 2018

Tak ja teda sama za sebe musim rict,ze jsem studovala jeste pred detmi-jako me uz by se to delat pri detech nechtelo-jsem rada,ze mam chvilku pro sebe a muzu jen cumet treba do steny hahaha....vzdyt ani knizku si nemuzu v klidu s chuti precist.......takze z meho hlediska bych skolu dodelala jeste pred miminkem,nebo bych se zacala snazit treba ten posledni rok,tak aby porod vysel po statnicich 🙂))) a tve rodice chapu......mozna,az budes mit deti,pochopis,ze ty starosti,aby se mu libilo ve skolce, aby dodelala pekne ZS,aby se dostal na stredni skolu,aby kdyz na to bude mit,se dostal na vysku,aby ji dodelal....proste furt ta starost je 🙂)) a navic jestli te na te vysce nejak zivili (ted uz te nejspis zivi muz),tak ta financni stranka neni od veci....kdybys teda prestala studovat.......jako urcite se to da-studovat s ditetem.....ale bez ditete je to dle meho mnohem mnohem snazsi.......takze na co se citis 🙂))))))) ja si radsi uzivam casu se svymi detmi v obdobi MD a RD bez stresu (ze zkousek,z prace apod.)-proste pohodovy zivot (i kdyz te deti nekdy s..ou 🙂)))

zelenaesmolda
14. říj 2018

@drzticka81 souhlasim,proc si to zbytecne delat slozitejsi?