Úklid v nenáviděném domě

@blahova_andrea @dante_alighieri to samé jsem chtěla napsat holky, jste byly rychlejší, naprosto souhlasím👍

@dante_alighieri jj, rozumím tomu, co píšeš, taky jsem měla kamarádku, která si ani neuměla pochutnat na jídle, protože věděla, že pak bude muset mýt nádobí, neužila si koupel ve vaně, protože se v koupelně nacáká a bude to muset utírat, nechtěla si lehnout do nového povlečení, že se to pomačká atd.

@victress Tvoje kámoška to měla teda ještě horší než já... 😵 Je to jako mor, já se s tim pořád potýkám - nemluvim tedy z pozice někoho, kdo ví, jak ultimátně na to a kdo si to už vyřešil. Kdepak, jsem na začátku. Ale aspoň jsem si to už přiznala a společně s psycholožkou odhalila, co a jak, a to je ten první krok se toho zbavit. Už nechci bejt trvale frustrovaná a ve strachu.

@victress
@dante_alighieri v lehčí formě tím trpím taky. ne, že bych si neužila jídlo, to ne 😀 ale třeba to povlečení...a ono je to ve víc věcech. fakt je základ si to přiznat a nějak s tím pracovat. udělat si někde v sobě červený alarm, který v určité situaci začne blikat. najít si něco, čím se z toho vytrhnout, oprostit se a prohlédnout zas reálně. ono se fakt snadno kouká všude tam, kde mají lepší auto, větší dům, víc peněz, štíhlejší ženu, svalnatějšího manžela, trávu zelenější... 😀 ale je potřeba se také rozhlédnout a říct si jak se mám vlastně dobře, protože jsou i lidé, kteří nemají žádný dům, ani byt, kteří ani nemají co jíst, kteří trpí nevyléčitelnými nemocemi, kterým ta krásná žena zahýbá a svalnatému muži se ze steroidů ani nepostaví... 😅 nebo že jsou prostě i tlustší, pupkatější, chudčí a dokáží být spokojení. máme to v hlavě

@dante_alighieri moc ti fandím. myslím, že máš krásně našlápnuto. já si myslím, že moji mámu toto totálně zničilo a nerada bych prožila život tak nešťastně jako ona. při situacích, které se podobají těm u ní mám právě ten červený chladící alarm😔 také nechci žít trvale frustrovaná, ublížená, na někoho naštvaná a nešťastná

@blahova_andrea Moje máma má poměrně těžkou obsedantně-kompulzivní poruchu (což je jedna z úzkostných poruch) týkající se právě úklidu. Má to taky založený na tý touze po dokonalým okamžiku. Nechce na výlet, protože doma je bordel a půda nevyklizená. A když už jede, tak se doptává, kdy už pojedeme domů, že potřebuje uklidit. Nebo že bysme neměli nikam jezdit, ale spíš vyklízet. Něco o úklidu zmíní pokaždý, když s ní mluvím, stejnou věc třeba 3x. Ale nepřiznala si, že má problém. Prostě je tu bordel a ten se musí uklidit. Mám tedy základ od ní, často u sebe pozoruju podobný rysy (ale ne u úklidu, spíš u jiných věcí) a nikdy to nechci nechat dojít tak daleko!

A člověk si uvědomí, co všechno má a co za nepodstatnosti řeší, až když přijde nějaká rána. Pak si hned dokáže říct, jak byl blbej, že řešil svalnatějšího souseda a jeho auto, nebo dřez, nebo bordel. Ale zrovna u mojí mámy si dokážu představit, že bude myslet na nevyklizenou půdu i v případě smrti někoho blízkýho. 😕 Je to hrůza, je jak v poutech, proto autorku varuju, ať se probudí včas...

@dante_alighieri jsme na tom dost podobně 😉

@hathor86 Ahoj, já ti rozumím, pro mě byl úklid v novostavbě taky vždy skoro až zábava, a v zašlých starých prostorách jsem měla tendence neuklízet vůbec, protože důkladným úklidem se ta hnusná stará linka na novou nezmění, že 🙂

Narozdíl od @dante_alighieri si nemyslím, že bys toužila po "dokonalém momentě", prostě tě štve stará kuchyň. Jestli jsem to dobře pochopila, ten dům se snažíte prodat, a pak koupit něco, co by vám víc vyhovovalo? Pokud ano, tak bych asi postupovala takto:

1. Vylepšit současnou situaci
Novou linku kupovat nebudete, to je jasné, ale co koupit jen novou desku na linku plus ten dřez? Nic hogo-fogo, ale nové a pocit z kuchyně to hodně změní a hodně se proměni tvůj aktuální životní pocit. A pozitivní pocity vedou k pozitivním myšlenkám a ty pak k pozitivním činům 🙂

2. Aktivě řešit prodej
Poptali jste víc realitek? Každá může mít jinou strategii, jestli to u jedné nejde, zkusit jinou. Také jsem po rozchodu prodávala nemovitost a mám zkušenost, že přístup a tudíž i výsledky se můžou dost lišit! V rámci narychlení prodeje bych doporučila tzv. home staging, "kosmetické" vylepšení vzhledu nemovitosti za účelem rychlého prodeje. Lepší realitky tohle poradenství nabízí v ceně, a nebo si můžeš rady ohledně toho nastudovat na internetu. A co je "hnusnej barák" pro jednoho, může být pro druhého "dům s duší", takže s prodejem neházejte flintu do žita!

3. Naplánovat nové bydlení i s kuchyní!
Tohle ohromně pomáhá. Když si vytvoříš přesnou představu o tom, kde bude váš nový dům, jak bude vypadat, jakou kuchyň byste tam pořídili (klidně už jí třeba v Ikea plánovači naplánovat) - tak se dají věci do pohybu a brzo se to stane.

A na závěr - člověk se vždy začne cítit výrazně líp, kdy začne pro to, co chce, něco dělat 😉

@dante_alighieri Tu obsedantně-kompulzivní poruchu má tvoje máma potvrzenou lékařem, nebo si jen myslíš, že by to tohle mohlo být? Nenapadlo tě vzít si třeba pár dní volna a tu půdu vyklidit, co by se stalo pak?
Já jsem kdysi bydlela v bytě po příbuzných, ale nechali tam hromady krámů - vypadalo to tam jako skladiště takových těch starých lidí, co si domů natahají kdejakou hloupost až tím byt zastaví. Hodně jsem se za to styděla, dbala jsem na to, abych nikdy nikoho "nemusela" pozvat k sobě domů, a myslela jsem na to prakticky neustále. Když mi pak technici z Telecomu zaváděli pevnou linku (bylo to v době ještě před mobily!), tak jsem se propadala hanbou. Ale pořád jsem byla v práci a neměla čas a energii začít to řešit. Nakonec jsem si tu dovolenou vzala, objednala konteiner, a několik dní vyklízela, třídila, vyhazovala, lepší věci vč. nádobí odvezla do charity. A TAK SE MI ULEVILO. Tak jestli to tvoje máma nemá s tou půdou podobně?

@guinea Máma tu poruchu potvrzenou nemá, ale má zcela jasný příznaky. Rozhodně se neomezuje jen na půdu, její den je kompletně složenej ze starostí o úklid celkově. Nedá jí to a musí mít např. denně vytřeno, jinak ani nemůže jít spát. Nebo přijedeme v noci z dovolený, servaný ze 14 hodin v autě a ona 5 hodin uklízí. A jde si lehnout až ráno. Bohužel já půdu vyklízet nemůžu a ani máma, protože to záleží na tátovi - on tam musí jít a začít to přehrabovat. Kdyby to bylo jen na mně a na mámě, je to vyházený dávno, ale ty chlapi si prostě musí všechno nechat, "co kdyby se to hodilo".

Jinak i já byla ve fázi, kdy jsem se styděla za svoje bydlení a ještě teď nejsem nadšená, když k nám někdo jde - máme stále ještě jádro (panelák), takže cca 40 let starou kuchyň a koupelnu. Taky jsem byla ve fázi, kdy mě ten hnus nebavilo uklízet, ale překonala jsem to a dneska to tam smejčim docela ráda. Už nemám pocit, že to stejně nemá smysl.

A autorka popisuje svůj problém trochu jinak než ty, tohle podle mě není "jen" tíha z nehezkýho zařízení. Vždyť se koukni, jak je ten úvodní příspěvek naléhavej. Určitá úzkost je běžná a normální, má ji každej. A já tam ty znaky rozhodně vidím. Průser ale je, když se to právě nechá moc rozjet a pak už je z toho porucha, ze který se těžko dostáváš ven. Neříkám, že ji už má, ale našlápnuto jo.

@dante_alighieri Tak u tvojí maminky to asi opravdu na nějakou poruchu vypadá.
Přečetla jsem si znovu úvodní příspěvek, a opravdu zní hodně naléhavě. Ale já bych to spíš než poruše připisovala celkové vyčerpanosti. Jestli má paní 3 děti, z toho jedno dítě je pětiměsíční, a má na starosti celý dům a ještě pracuje, tak musí být hotová. To pak člověk má tendenci vidět věci daleko horší, než jsou. A je dost možné, že jako "viníka" toho vyčerpání a tudíž nechuti cokoli dělat určila dřez...

@guinea Jo, to znám - při vyčerpání nebo déle trvajícím stresu tě s*re už naprosto všechno. 😖

@dante_alighieri Netuším, kde berete odvahu soudit moje duševní zdraví, když se ani neznáme, každopádně... 😁😉 Poruchu osobnosti nemám, tenhle příspěvek měl být spíš dotaz, jestli to takhle má ještě někdo další. Že vás nebaví uklízet to, co se vám nelíbí. Hezký zbytek dne 😁

@hathor86 psycholog amatér 😉

@hathor86 V první větě jsi psala, že chceš poradit a podpořit 🙂

@hathor86 podle mě jsi vyčerpána ....pracujes tři deti z toho jedno nemá ani půl roku a dům kde se ti nic nechce....nečetla jsem další příspěvky pouze úvodní ale je to podle mě i o vztahu s manželem který je jistě unavený pokud se zapojuje a stále něco rekonstruuje ....
Doporučuji udělat místnost jednu komplet a postupně pokračovat dal.... proč nemáš vysněný dřez? Začni obyvakem,tam trávíte dost času a kuchyň koupelna ....po troskách postupně ....a Odpocin si. Dej deti pohlidat a bez spát a spí a spí a spí ...vycházej zbytečnosti ať to mas uklizeno dřív ....
drz se podle mě je to holt chvilkove období co se musí vydržet

@hathor86 teď jsem si přečetla i tvé další příspěvky - nedalo mi to. Heled jsou dvě cesty - snížit cenu a prodat to a jít do bytu a nebo si říct ze to zvládnete tady a holt zkousnout to a udělat maximum aby jste tam měli hezky alespoň v rámci možnosti.....
Žádná jiná rada není.

Popsala jsem jen svoje zkušenosti, protože jsem si při nejlepší dobrý vůli myslela, že by mohly pomoct. A mimochodem si za všema svýma příspěvkama stále stojím. Ale to, že tam někdo čte něco, co tam není, nebo má pocit, že si tady hraju na psychologa, už není můj problém.

@hathor86 Teda me by v zivote nenapadlo, ze muzou bejt lidi tak neschopni. Doprcic, jestli te stve starej drez, kup si v Obi za par stovek novej. Jestli te stve vlhko a plisen, tak zkus takove tabletky na chytani vlhkosti plus sanaci zdi. Tabletky jsou asi za kilo, sanaci zvladnes sama, je to skrabani a par nateru specialnim pripravkem (odzkouseno ve sto let stare vile). Otriskana linka? Kup novou desku a par metru samolepicich tapet na kuchynske linky. Prodava to kdejaky eshop. Existujou specialni laky, kterymi pretres stare dlazdice v koupelne, muzes tak kompletne zmenit dekor. Pokud nekam zatejka, zkus silikon, taky stovkova zalezitost. Jinak co se tyce nabytku, strasne moc fajn veci se da sehnat z druhe ruky. Bazos.cz, sbazar.cz... pripadne nevyhazujto.cz (tam.he to jen za odvoz). Starej gauc? Usij si/nech usit novy potah. Spatna realitka? Poptej jinou, pripadne zkus primy prodej na bezrealitky.cz

Vsechno jde, kdyz se chce. A pokud nemate penize ani na tohle, tak dobre vam tak, protoze jit do rekonstrukce staryho domu a nemit ani floka, to je blbost na kvadrat.

Nezlobte se na me, jsem asi trochu drsna, ale co fakt z duse nesnasim, je knuceni, zehrani na osud, prehazovani viny/odpovednosti na ostatni a neschopnost si pomoci, neschopnost neco zmenit. Proste, kdo chce, hleda zpusob, kdo ne, hleda duvod.

@beetlejuice1666 Amen!

Necitala som vsetky reakcie, ale mam to podobne. Teda s tym ze ma nebavi uklizet hnusny byt. Sme v starom nerekonstruovanom byte, no hlavne v podnajme.. Takze nejake vacsie zasahy jednak ani robit nemozme, ale hlavne sa nam vobec nechce do toho investovat, penazi je stejne pomenej. Chceli by sme ist do vlastneho, chceme stary dom ktory budeme svojpomocne rekonstruovat a na to sa tesim, zatial hladame. ale ten byt s ktorym nemozem nic spravit ma stve.
Okrem toho tento byt zariadoval moj muz este so svojou byvalou, potom sme sa tu len tak nejak prestriedali :D tak to mi tiez nepomaha. Ale uz som tu tri roky, takze sa snazim robit aspon take nenakladne veci aby som sa tu citila lepsie - vymalovali sme cely byt, kupila som nove zavesy, povlecenia, z bazosu atd sme dotiahli par kusov nabytku co sme zrekonstruovali, napr stol do kuchyne nam muz vyrobil zo stareho sicieho stroja.. Staru kuchynsku linku som natrela na kremovo a kupila pekne keramicke uchytky.. Povesala tu nejake svoje obrazy.. Tak snazim sa robit aspon taketo drobnosti, aby som sa tu citila lepsie. A vsetci vravia ze nas byt ma dusu. Ale tiez sa mi absolutne nechce upratovat kupelnu v starom jadre, celu oblozenu linoleom a smrdiacu po plesni co je zrejme pod nim.. A umyvat drevene podlahy kde medzi jednotlivymi prknami su aj cm diery a pada do nich bordel.. Mam male mimco, za par mesiacov bude lozit a neviem si predstavit ho tu dat na zem.. No uz sa moc tesim, ked pojdeme do svojho a budem s tym moct nieco robit.

@hathor86 než barabiznu k rekonstrukci radeji maly a novy dum, nebo byt. Vim co proživaš trochu mi mezi radky vyplouva syndrom vyhořeni a zklamani z toho co melo byt a neni. Ona ta prvotní euforie vzdy po case vyprcha a pak clovek vidi jen ty nedodelky, chyby a špinu, která proste po rekonstrukci stale nekde vykukuje. Drz se, radu nemam, rekonstruujeme byt. dve deti pracuju, uklid z duse nesnasim, na uklizecku nemam. Deti delaj takovy bordel, ze si rikam ze jim to necham az budou dost velky dostanou spachtle, stetce a kupon na novy kobere a hezky si to vsechno udelaj a uklidi samy.