Úplná rodina jen bez manželského svazku. Máte to tak?

katerinaant
14. lis 2006

Je tu některá z vás, která není vdaná, ale chce mít rodinu a žít s přítelem? Prostě člověk s kterým jste pro sebe stvořeni, ale nejste sezdáni, ale jinak fugujete jako rodina? Přítel je rozvedený, žil 10 let v manželství, ale podruhé se ženit nechce, jen mít se mnou spokojenou rodinu, děti, ale bez svatby. Dá se to pochopit? Já ho do ničeho nenutím,myslím do svatby, ale děti chce on sám od sebe, což mě těší.

kajjinka
27. zář 2007

Ahoj holky, predem radsi pisu, ze nemam v umyslu do nikoho rypat, kazdy mame pravo na svuj nazor 🙂 jen by me zajimalo, jak se vlastne muzete rozhodnout mit dite s nekym, o kom uz a priori uvazujete, ze se muzete rozejit, muze mi k tomu nekdo neco napsat? preju vsem krasne i kdyz destive odpoledne 😉

koni.klec
15. říj 2007

Majdula, to je bomba clanek. Mit ho tady, tak ho vytisknu a nalepim na lednicku.
To kajjinka: Neb ti nikdo za poslednich 14 dni neodpovedel, tak to zkusim ja, i kdyz nevim, jestli ti to pomuze.

Ja proste neuvazuju jinak, ani tak, jestli se nerozejdu, ani tak jestli zustanu. Prijde mi, ze zivot je prilis nevypocitatelny, abych to moc resila. Navic skutecnost, uvazovat o muzi jako otci meho ditete povazuju, za nadrazenou tomu, uvazovat o muzi jako o manzelovi, tj. typkovi na spolecnou svatbu. Je asi dost pravdepodobne, ze zeny, ktere se nevdavaji, at uz z jakychkoliv duvodu, nepremysli o muzi, se kterym zijou tak, ze se s nim rozejdou. Ale mozna ani nepremysli tak, ze je to na veky. Proste nepremysli o case vubec. Chteji s nim byt ted a chteji s nim mit deti a nepovazuji za dulezite to nejak vic konkretizovat, nez to bohapuste udelat.

Svatba je pouhy pravni akt, nic vic nic min. Jiste, pro verici lidi to ma jiny vyznam, ale rada nevericich si myslim, ze je to nejaky projev sebeodevzdani se ci co. A rozhodnuti mit s nekym dite snad neni? Souhlasim s tim, ze to je o lidech, ne o papirech, uradech a advokatech.

Ja sama bych se treba i vdala, je mi to vlastne dost jedno. Ale partner nechce /duvod drivejsi zklaman/, ale mne je to vlastne fuk, jakej ma duvod. Proste respektuju, ze nechce a je mi to burt. Ale kdyby mi na tom z nejakyho duvodu zalezelo, asi bych tlacila. Akorat si nejsem jista, ze by to nekam spelo. 😨

kajjinka
16. říj 2007

koni.klec dekuju za odpoved 🙂 me jenom pripada divne to bagatelizovani, ktere bylo uvedeno v poslednim odstavci prekopirovaneho clanku

* Ale jestli nekdo opravdu touzi po posvecenem svazku navzdy, proc ne? Sance pro katolickou cirkev. Na rozdil od limitovaneho "statniho" snatku muze nabizet pouto nerozdelitelne. At si to, kdo chce, uzije. I s tim komplikovanym cirkevnim rozvodem.

Chapu, ze nikdo z nas nevi, co mu zivot prinese, ale stejne, chapat svatbu, ze je to pro me v danou chvili fajn a neuvazovat "do dusledku" dalsich spolecnych let mi prijde silene, nemluvim ted o planovani zivota, ale o prostem zamysleni se, zda ten, ktereho miluji a chci s nim mit deti je ten "na cely zivot" byt by slo jen o 5,10, 15 spolecnych let, dokud nas smrt nerozdeli...nekomu to muze znit odporne, ale je to moje chapani svatby

jeste jednou diky koni.kleci za nazor 😵

terezkaaa
17. říj 2007

Tak já taky nejsme s partnerem svoji, ale absolutně to tedy neřešíme.Milujeme se, máme překrásného zdravého chlapečka...jsme prostě šťastní lidé a svatbou si nepotřebujeme nic dokazovat.Možná, že někdy v budoucnu, ale absolutně po tom neprahnu-pro mě zbytečné a vdávat se kvůli šatům už tuplem ne.
Já se trochu přikláním k názoru, že člověk nikdy neví co jednou bude, ač si to teď nekokážu představit,ale vždycky se může něco pokazit i na harmonickém a šťastném svazku.

terezkaaa
17. říj 2007

kajjinka:já se jen chtěla zeptat-ty to prostě bereš tak, že svého muže miluješ a budeš s ním do konce a života a úplně zavrhuješ, že by se mohlo třeba něco mezi vámi pokazit.Co když tě ale(neber to prosím osobně-příklad)začne třeba manžel být nebo u mužů velmi častá chorobná žárlivost a pod?Ty s ním snad nadále zůstaneš v manželství?Mám dojem, že toto právě děvčata měly na mysli-že nikdo nikdy neví, co se stane.

kajjinka
18. říj 2007

ahojky terezkoo 😉 no vis, ja proste verim, ze nas nic takoveho nepotka, protoze jsme pod ochranou naseho Pana, ac to muze nekomu znit jako strasna naivita, pred manzelsvtim jsem si "vyzkousela" 4 lety vztah a musela jsem od toho muze odejit, nebudu tu rozebirat proc...takze pak jsem si nasla muze o kterem si myslim, ze ho prijimam i s jeho chybami a on mne, a poprve u nejakeho muze jsem tehdy vedela, ze uz nikoho jineho hledat nemusim, ani nechci, bylo to vzajemne, tak jsme se vzali 🙂 pochazi z uplne rodiny, 5ti deti, je pracovity, schopny a milujici, takze proste verim tomu, ze by se z nej nevylklubal chlap, co by manzelku bil nebo ji byl neverny, proste myslim, ze toho neni schopen, pokud nas vztah budeme opatrovat a stale na nem "pracovat", je jasne, ze se muze stat cokoliv, mam na mysli treba nemoce, nehody apod. ale verim ze bysme je spolecne prestali a doufam, ze by to nas vztah neznicilo, ale treba i posililo...jen Buh vi, co nas ceka, ale mi verime, ze vsechno ma svuj cas a duvod a ze nas svedl dohromady, protoze k sobe proste patrime...doufam, ze jsem te moc nenudila 😅

terezkaaa
18. říj 2007

Kajjinko já ti moc přeju, aby ti to opravdu tak hezky vycházelo jak píšeš i nadále.Líbí se mi tvůj optimistický(možná opravdu maličko naivní) pohled na život 🙂

kajjinka
19. říj 2007

terezko, jsem si toho vedoma 😵 ale pomaha to snaset nesnaze zivota 😉 at vam vsem Pan zehna 😉

tlapicka
19. říj 2007

katerinaant: Mam srovnani zit v rodine s papirem i bez papiru a musim rict, ze jsem za tu skutecnost rada. po pravde se citim s papirem lip. jelikoz zijeme v zahranici, zacali se se mnou po predlozeni papiru bavit. Pripadam si jistejsi a zabezpecenejsi... Mam o nas strach. Hodne jezdime autem na dalku a casto jedeme nad hranice nasich moznosti (unava), manzel casto lita,... Kdyby se mu neco stalo a my zustali tady, tak si vubec nedovedu predstavit, jak by se to resilo, ale je mi jasny, ze me jen tak nevyhodej z bytu, protoze s tim panem, co tu bydlel s nama nemame nic spolecnyho. Na tvem miste bych se vdala nebo to slozite resila, jak popisuje Gedren, nicmene se obavam, ze ta ochrana jako takova bude v papirove rodine lepsi. Nehrotila bych to nijak na ostri noze, ale kazda holka ma pravo se vdat a uzit si ten prijemny pocit bezpeci...

ludmilkakovacova
3. říj 2010

ahoj

mircka
4. říj 2010

Ahojky, taky žiji s partnerem "na psí knížku" a máme spolu dvě děti. Normálně fungujeme jako rodina. Pro úřady jsme jako manželé. Pokud není potřeba někde plná moc k jednání (musela by mít i manželka), tak bez problémů mohu řešit věci i za partnera (úřady zajímá tvralý pobyt).
Partner by si mne rád vzal. Já o to nestojím - nikdy jsem nesnila o tom, že budu za princeznu nebo za nevěstu. 😉 Pokud svatba pro někoho důležitá je a hodně znamená, tak ať se vemou. Svatba mi nedá záruku, že si mě partner bude vážit a nebude podvádět, bít, psychicky týrat... To, že to s partnerem myslím vážně, jsem dala najevo už tím, že máme děti a že jsem přijala jeho dluh (přistoupila jsem z určitých důvodů, jako spoludlužník k jeho hypotéce - proč to by bylo na dlouhé psaní a bylo by to mimo téma). Partner má pojistku pro případ úmrtí.
Rodina podle mne není o jménu, ale o vztazích mezi lidmi....
V případě, že bychom se někdy vzali, tak bych ráda jen se svědky a bez dalších oslav. Kdyby bylo možné registrované partnerství i u heterosexuálů, tak jdem nejspíš do toho. 😎
Kdo nemůže "zkousnout", že nejsme manželé je můj bratr a matka.

supina
4. říj 2010

mircka: mluvíš mi z duše. Taky si myslím, že rozhodnutí mít s někým dítě je mnohem zásadnější, než jesli si ho vezmu. Na mě teď partner trochu nechci říct tlačí.. Domluvili jsme se, že se vezmem, až bude dcera chodit - povede ho k oltáři a mě syn 🙂 Jinak tam budou jen svědci. Našim jsem o tom řekla, souhlasili, že je to mezi námi, tak ať se vezmem sami. Mě přijde svatba jako šaškárna pro okolí.. Se svatbou vlastně souhlasím kvůli přiteli, že to chce..

adela87
4. říj 2010

@katerinaant Ahojky, já si nemyslím, že svatba je důležitá. Na různé papírování asi je lepší, když je manželský svazek. Ale pokud to oboum dvoum vyhovuje, netoužíte po svatbě ani jeden a neděláte si planné naděje. Tak co je komu do toho jak žijete? Já žiji taky "jen" s přítelem. Jsme spolu 5 let, bydlíme ve společném bytě 3 roky, máme desetiměsíční holčičku a čekáme druhé miminko. Svatba pro nás ani jednoho není důležitá. Raději si předěláme byt, nakoupíme věci pro děti, zajedeme na pěknou dovolenou...Důležité je, jak jsou dva lidi spokejní. A jestli jde o to, co budou děti říkat ve školce, že se maminka jmenuje jinak než tatínek? Je spoustu manželství, kde si maminka nechává své rodné příjmení. V tomhle bych problém neviděla, není to důvod se brát. Třeba jednou změníte názor a vezmete se, třeba ne a budete dál spolu šťastní. To vám moc přeji!😉

martinka81
4. říj 2010

Ahoj, já asi patřím k těm "staromódním", ale v manželství vidím smysl, nemyslím, že je to jen papír. Je samozřejmé, že lepší harmonický vztah jen tak, než nefungující vztah v manželství, ale o tom to není. Všichni ti zklamaní rozvedení pánové či dámy, co už se nechtějí vdát či oženit si podvědomě a možná i vědomě nechávají zadní vrátka, aby se zase nemuseli rozvádět, což mi nepřipadá úplně fér. Věřím, že pokud se něco pošramotí v manželství, je větší vůle to napravit a dát do pořádku. Mně osobně by vadilo i to jméno jiné např. u dětí a u mě, děti mají někam a někomu patřit a to jméno k tomu taky patří. Znám ze školství spoustu případů, kdy se sourozenci jmenují každý jinak, maminka jinak, tatínek jinak, je to hrůza, kam ta doba spěje, putujeme ze vztahu do vztahu a zanecháváme za sebou děti. V manželství je asi větší snaha něco někomu odpustit atd.
Ale tím nechci nikoho odsuzovat, je to každého věc a jen můj názor. Myslím, že manželství ztrácí svůj význam a to je špatně.

dzej
4. říj 2010

souhlasím uplně s @adela87 a ještě doplním, že brát se kvůli jménu je blbost, spousta dětí má jiné jméno než rodiče, když se třeba podruhé vdají, ožení...a co se týká papírování a majetku, tak dnes už je to taky postavené líp. Druh a družka je skoro totéž jako manžel a manželka...

helcah
4. říj 2010

S manželem jsme se brali po 5ti letech, prostě jsme chtěli vztah posunout někam dál....chtěla jsem už být jeho paní s jeho jménem a on už také chtěl mít manželku, ne jen přítelkyni. Nicméně zda to je důležité - podle mě je to věc každého, ale když ležel v nemocnici v ohrožení života, tak se ptali, zda jsem manželka, že přítelkyně neinformují ani nepouští na návštěvu a kdyby to tenkrát špatně dopadlo, tak bych z našeho společného vybavení jeho bytu neměla nic....prostě bych neměla žádný dědický nárok. Teď v těhotenství jsem v ohrožení života byla já a kdyby to nebyl můj manžel, tak by mu ani nepodávali infomace, na jip by ho také nepustili....Je to těžký, ale jsou situace, kdy má manželství význam. A když toho chlapa miluju tak jsem hrdá na to, že jsem jeho žena.....
Jinak nevím, proč se manželství pokaždé přirovnává k nějakému papíru, to už je takové věčné klišé. Chápu, když někdo řekne, že se brát nechce, to je jeho věc, ale nechápu, když řekne, že papír nepotřebuje. O papíru to snad není, aspoň doufám.......
A ještě si myslím, že když se někdo opravdu nechce brát, tak to prostě moc neřeší. Jakmile o tom ale začne někdo mluvit a rozebírat to, tak už o tom tak trochu uvažuje a potřebuje ujištění

alterna
4. říj 2010

My jsme manzele.
Tady prece nejde jen o papir. Jde celkem o vztah, ze jsme proste i s detmi rodina. Svatbu jsme oba chteli a ne kvuli tomu ze chci byt princezna a mít už ten papír. Měli jsme svatbu malinkou, jen s rodiči, byla to pohoda.Moc se mi libi, kdyz nekde manzel řekne pri představováni:moje žena moje manželka... 😉
Mam par kamaradek, ktere nesjou svoji a uz mji deti, a priznali mi ze se jim nelibi ze maji jina prijmeni nez pritel ajejich dite. Ale ze spis ti pritelove se nechtej bratJa za sebe rikam, svatbu kdyz sjte stastni urcite ano, ne jen kvuli tem bilmej satum to je jedno,ale pro pocit bezpeci apod.

janinac
5. říj 2010

@helcah Naprostý souhlas 😵😵

moravanka
5. říj 2010

Taky jsme sezdani. Nevim jake nevyhody vidi zastankyne volnych svazku na manzelstvi. Porad tvrdi ze nepotrebuji papir, ale kdyz pominu ten papir, tak co je na manzelstvi spatne?

pepibubu
5. říj 2010

Obávám se, že se toto téma zvrhlo v přesvědčování o tom jak je manželství skvělá věc. A domnívám se, že to je přesně to, co zakladatelka nechtěla. Podle mého chtěla najít pár spřízněných duší, se kterými si pokecá o tom, že jsou taky vlastně kompletní rodina, jen bez té svatby... A tady se to zatím zvrhlo v agitku na manželství a svatbu.... Já sama tedy vdaná jsem, ale plně respektuju že pro někoho to nemá takový význam....

aleachim
5. říj 2010

@katerinaant já jsem vdaná, ale myslím, že to je jen papír, který nic nezaručí, nezlepší a ani nezhorší. My se chtěli vzít, protože jsme chtěli udělat mejdan, na kterém všem řekneme, že se máme rádi. Ale upřímně, nejlepší na tom byl ten mejdan, ty oficiality kolem bych ani mít nemusela. Pokud ale někdo nechce dělat mejdan a není třeba věřící, tak nevidím důvod se nutit do něčeho, co nechcete. Moje nejlepší kamarádka je se svým mužem už 10let a jsou šťastní i bez papíru, mají dva skvělé kluky a jsou nejpevnější a nejsoudržnější rodinnou, kterou znám. Rodinu tvoří vzájemná láska a respekt vůči sobě a vůči svým dětem, ne nějaký papír, který se dá lehce zrušit.

hanule05
5. říj 2010

ahoj,
s přítelem jsme 7 let, máme 3 letou cácorku a 5-ti měsíční mimčo, svoji nejsme, jaksi jsme to nestihli 😀

žijeme úplně normálně, sice je někdy problém, když někdo cizí vidí, že se jmenuju jinak, tak se většinou zarazí, ale stejně mi všichni říkají podle přítelově příjmení. Já o něm mluvím jako o manželovi.

Takže to vůbec neřešíme, asi se někdy vezmeme, ale to až konečně zhubnu na svou původní váhu před porodama 😀

poupe
6. říj 2010

ahoj,my jsme spolu 7 let a mame 2 deti,zijem jako rodina,a nejsme svoji 🙂 nejak to neresime
asi az budou deti vetsi tak se jen uredne vezmem,2 svedky a hotovo

meandra
7. říj 2010

Pro mě manželství není jen papír a má pro mě význam. Cítím se prostě dobře v manželství, než jen na hromádce. Moje kamarádka má děti s přítelem, nejsou sezdaní a asi nikdy nebudou. Klape jim to i tak. Ale po pravdě moc tomu nerozumím. Hodně lidí se ohání, že je to buď jen papír, který nemá tu svou hodnotu, nebo zase příliš velký závazek. Ale děti si klidně pořizují, a to mi připadá jako závazek podstatně větší než zlegalizovat vztah.

petamaskova
7. říj 2010

@meandra souhlasím s tvým názorem.uplně jak kdybych to psala já 🙂

geminis
7. říj 2010

Hezký den,
všechny tady řešíte, zda může vztah klapat i bez svatby, bez toho papíru. Ano, podle mě může, proč ne, a někdy dokonce lépe, než když je na vztah papír. V tom s vámi souhlasím.
Ale mě by spíš vadilo to, co by se stalo, kdyby se něco stalo. V případě, že by se se mnou nebo mým manželem něco stalo a nebyli bychom oddáni, byli bychom pro úřady cizí osoby, v nemocnici by se se mnou/ s ním nemuseli vůbec bavit atd. Bez ohledu na to, že bychom spolu bydleli v jedné domácnosti a měli děti. Kolik už jsem četla příběhů, kdy po smrti partnera přišla partnerka/družka téměř o vše díky rodině svého zesnulého partnera. Byli mladí, plní plánů a života a na poslední vůli ani nepomysleli, proč taky. Pak se ale fakt, že svatba nebyla, stala tím největším problémem.
To by asi pro mě bylo směrodatnější. S naší byrokracií si neradno zahrávat a je třeba myslet na to, jakou budoucnost připravíme a zajistíme dětem.
A k dotazu autorky příspěvku, asi by mi přišlo líto, že můj partner už jednou svatbu měl a mě by o ni chtěl připravit jenom proto, že už se mu do toho znovu nechce. Měl by brát ohled i na to, že hodně holek sní o tom svém velkém dni, kdy bude nevěsta.

petamaskova
7. říj 2010

@geminis tvůj názor se mi velice líbí a musím jen souhlasit 🙂

blueapple
7. říj 2010

souhlasím s geminis.

Každá máma chce pro své dítě to nejlepší, hlavně bezpečí a jisotu. Jakmile jsou děti, není zatím vymyšleno nic lepšího než manželství. Kdyby nedej bože jeden z manželů zemřel (a to se snadno může stát - autonehoda, nemoc,...) rodina je aspoň trochu zajištěná - sirotčí, vdovský/vdovecký důchod, jasné dědictví případné nemovitosti a dalších záležitostí.

Pokud jsou spolu 2 lidé bez dítěte, ať si klidně žijí "bez papíru", ale v případě miminka bych chtěla mít aspoň trochu jistotu...

hanule05
7. říj 2010

@blueapple nechci nic přivolávat, ale my to máme celkem podchycené. Barák je napsaný na nás oba, máme životní pojištění - já na přítele, přítel na mě. Další majetek by se dědil na přímého dědice - na děti.

zuzik24
7. říj 2010

Ahoj holky, my jsme s přítelem pět let, máme rok a půl starou holčičkou a taky jsem si před porodem říkala, že je to jen papír, není k ničemu potřeba, nevejdu se do šatů atd. atd. Jenže hned po porodu, když jsem viděla napsané na postýlce jméno a příjmení naší holčičky a pod tím napsáno "Matka Šimánková", tak mi to přišlo strašně líto... Když se nad tím člověk zamyslí, tak přece je to dítě mnohem větší závazek a nehledě na to, kdyby se něco stalo. Takže teď je jedním z hlavních témat mezi mnou a přítelem, kdy i my do toho praštíme 😵 Svobodní už stejně nejsme (haha, a vlastně už nikdy nebudeme 😎 😀 😵 , takže svůj vztah můžeme klidně zlegalizovat 😉 😅