Máte někdo zkušenost s tím, že oba partneři mají svůj vlastní pokoj? Nemyslím tím to, že jeden spí s jedním dítětem v ložnici, druhý s druhým dítětem v pokojíčku. Ani to, že jeden spí občas v obýváku.
Líbil by se mi způsob, že má každý svůj pokoj, kde spí a tráví část svého času. Plus společná ložnice, kde spolu jsou, když oba mají náladu.
Má to tak někdo nastavené?
Funguje to, nebo to je začátek konce vztahu?
Jsem introvert a mám dny, kdy jsem už unavená z toho, že je kolem mě pořád někdo.
My spíme už skoro 2 roky zvlášť. Přítel chrapal vždy, ale před tema 2 rokama se to zhoršilo tak, že prostě vedle něho nedokážu spát ani se spuntama do uší. V září jsme museli tři noci spát v jedné místnosti a já naspala dohromady tak 5h.....v lednu jde na vyšetření tak jsem zvědavá, co s tím udělají....mě teda ani tak odděleny spaní nevadí. I kdyby nechrápal, tak raději spím sama. Potřebuju na spánek svou postel, tak se vyspím nejlíp. 🙂 Hlavně i on chodí spát hodně pozdě (1-2h noční). Nicméně teď spím u dcery v pokojíčku a docela zbytečně tam zabiram místo posteli. Mohla by tam mít hračky, co má u bráchy v pokoji. A taky mě časem asi vyhodí, tak snad to jeho chrápání vyřeší.... Protože tohle jsem fakt nezažila jeste, aby někdo tak příšerně chrapal (slyším ho skrz dvoje zavřený dveře a přes chodbu).
Jo a partnerský život to vůbec nijak nepoznamenalo. Vždyť je to jen spánek, sex se dá provozovat všude jinde 😀
Chci mít tak velký byt, abych si tohle mohla dovolit 😀 Pro mě základ spkojeného soužití = stejný počet obytných místností jako je počet členů domácnosti 😀 Můj sen je mít společnou místnost - obývák s jídelnou a kuchyní v jednom a k tomu každý svůj menši pokojík s pracovou a spaním.
To jsem se zase při půlnoci zasnila 😍
To bych si fakt prala. Ja ted teda spim s ditetem v pokojicku. A ze bych mela pokoj jen sama pro sebe, to je sen 🤩
@martinka_33
@pavlinar sen je něco jiného. Ale může to reálně fungovat?
Jestli jde o to, ze budete zalezlí každý den ve svém, tak to moc vztah neni, jestli jde jen o oddelené spaní a klid na práci, která je potřeba, tak proč ne?
Mit dve loznoce je muj sen, ale ve 2+1 s dvouma detma je to jaksi nerealne, manzel chrape a ve me ten zvuk vzbuzuje casto az agresivni tendence, takze vecer se pritulim a kdyz zacne chrapat (nastesi nechrape kazdou noc a navic dost casu travi v praci a jezdi turnusy) tak jdu spat k detem nebo do kuchyne…moji rodice maji dve loznice, kdyz jsem se odstehovala mamka si z detskeho pokojiku udelala loznici, tatka ma spankovou apnoe spi s maskou a mamka ma tezky astma, cely zivot se v loznici pri spani vzajemne rusili, ted oba vypadaji mnohem spokojeneji…moc by se mi libilo mit tam pracovnu a sve misto na spani (takle spim behem tydne i na trech ruznych mistech, obcas to vypada ze hraji skatule skatule hejbejte se…)
Manžel spí už 6let v jiném pokoji a že by to fungovalo lépe si nemyslím. Ta blízkost večer je poznat, že není. Spí tak, aby se vyspal a měl klid od dětí(ty spí stále se mnou).
Neviem, ci to moze my nemame 2 loznice ale 1 spolocny potom pracovnu kde sa da travit cas ak jeden z nas potrebuje byt sam po narocnom dni je tam okrem praci neho stola a stolicky aj gauc, tv... A potom mame hostovsku, ktoru vyuziva vacsinou manzel ked ide na sluzobku aby ma skoro rano nebudil... Nemyslim si, ze to nejak ublizuje vztahu ani neviem ako by to mohlo ublizit. Takto fungujeme uz 2 roky.
Pro nás by třeba extra ložnice byla asi dobrým řešením. Trávíme čas spolu rádi, ale společné spaní nám je oběma jedno - manžel chodí spát v osm, vstává před pátou. Já chodím spát kolem jedenácté, vstávám kolem šesté, někdy později. Takže se v ložnici vzhůru nepotkáváme. Ke spánku potřebujeme vlastní prostor, netulíme se nebo tak, já navíc spím celoročně pod péřovou duchnou on pod lehounkou dekou. Manžel když je hodně unavený, tak chrápe tak, že ho slyším přes dvoje dveře 🤷♀️ Na intimní život naše společném spaní/nespaní vliv nemá 😉
Na toto nemáme dostatek prostoru. Ale já spím v už několik let v obýváku a manžel v ložnici, kde má zároveň i pracovnu, děti v pokojicku. Já potřebuji na spánek klid, nejlépe se vyspím sama. Manžel by byl raději, kdybych spala u něj. Nicméně on čas kromě práce a spánku v ložnici netráví, jsme normálně spolu v obýváku. Na sex to nemá vliv vůbec žádný. A vlastně ani na tu blízkost, večer se normálně tulime a povídáme si v obyvaku, jen jdem spát pak každý do svého. Když chce mít někdo z nás nějaký svůj klid, dělat něco svého, tak jde do ložnice. Ale spíš jsme spolu.
Máme doma také rozdělené ložnice. Hlavní důvod je chrápání manžela, které sice řeší, ale pro mě je to neúnosné a neusnu vedle něj v posteli ani se špunty v uších. Navíc on vstává kolem 3 hodiny, a já si ráda před spaním čtu.
Vztah nám funguje bez problémů, sex máme dokonce častěji ...
Přála bych si větší byt,abych si mohla též dovolit vlastní pokojík 😇
Zatím spím s malou v pokojíku, ale postel už musela pryč z důvodu předělání ložnice na dětský pokoj a přidáním postýlky pro miminko, takže se budu co nevidět stěhovat zpět k manželovi a už teď mě to děsí (chrápe přes celý byt) Navíc se vrací pozdě večer z práce, tak mě bude budit (jidlo,televize)
Ráno brzy vstává do práce a naopak já v noci vstávám k jednomu dítěti a budu teď i k druhému a tím pádem se nevyspíme ani jeden.....
Už několik let spím v jiné místnosti než manžel a funguje nám to skvěle. Já na spaní potřebuji klid a svůj vlastní prostor. Manžel s tím problém nemá a vztah nám to nijak nenarušuje. Když chceme jsme večer spolu v jedné postely, jen na spaní se ten druhý pak přemístí.
Můj manžel chrápe, někdy mě to štve, ale nedovedu si představit, spát každý zvlášť. Měla jsem to s EX a vím, že to nedělalo dobrotu (on chodil spát do obýváku). Prostě by mi chybělo, se k někomu přitulit. Zase chápu, že někomu to vyhovuje. Já se ráda mačkám 😁.
Podle me to muze fungovat. Kdyz se nezabarikadujes na 24/7 😄 my oba chodime jinak spat a jinak vstavame+chrapani, takze vzhuru bysme se v loznici nepotkali. Ale ta predstava vlastniho pokojicku, to mi nejde z hlavy 😋😅🤣
@superkousky Já třeba bývala taky "mačkací", neuměla jsem si představit, že ležím vedle partnera a ne na něm nalepená. Manžel (v té době jsme spolu ještě ani nebydleli) z toho byl na prášky, on prostě potřebuje svůj prostor. Tak mě potulil, usnul. A já si další dvě, tři hodiny četla, protože takhle brzy neusnu. Jenže jsem potom měla problém usnout, jeho rušila čtečka, mě jeho chrápání... Časem jsme došli k tomu, že do ložnice jdeme až opravdu spát, takže žádné tulení, objímání, mačkání. To si "odbydeme" předtím 😉
A já od té doby mnohem líp spím 🤭😄
Spíme odděleně 7 let. Vím to naprosto přesně, protože jsem byla těhotná, tlustá a nasraná, že mi nejde spát, zatímco vedle mě v klidu ležela zbíječka. Takže začal spát v obýváku.
Pak se nevrátil, protože tam bylo mimino, pak batole a nechtěl být rušen on.
Dítě je ve vlastním 4 roky a já můžu dál nerušeně spát, protože zůstal v obýváku (kolikrát ho slyším chrápat přes dveře)
Nic nám to nenarušuje, ale všichni se ke spokojenosti vyspíme. Když za mnou jednou za čas přijde do ložnice spát, jsem z toho nervózní 😂
Strasne moc si preju vlastni loznici. Uz to, ze spim jen a dcerou, je pro me obrovska uleva. Manzel nekdy chrápe, funi, smrka (troubi jak jelen)...proste tohle mi fakt nechybi. Roky, kdy jsme spali v objeti, jsou davno pryc. Na sex to vliv nemá.
@martiniquest já nechápu, co jsem na začátku viděla na tom "spaní v objetí"🤣🤣🤣 úplně promarněný noci 🤣
@te_reza Tak nejak 😂 Ale v jiste fazi nebylo zbyti. Mela jsem postel sirokou 90 cm a meli jsme na ni spat dva. Faktem ale je, ze tenkrat jsme se nejak poskladali a jeste meli pul postele volne 😂 Byvaly mel ovsem 65 kg, manzel ma o 30 kg a 20 cm vic 😂
@martiniquest no my už by to teď nedali, postel taky 90 šířka a my o 20 kilo míň 😂 pak jsem ho teda ukecala na šířku 120, ale mít pro sebe 180 je prostě k nezaplacení 🤣
@emillyhk Chápu to. Každému vyhovuje něco jiného. Jen si nedovedu představit spát sama. Manžel se přitulí, hodí přes mě ruku a chrápe. V tu chvíli jsem šťastná i přes ten hukot, co následuje 😁.
Ked som este bola nezadana a zila som sama, tak som velakrat vecer snivala o tom, ze niekto so mnou v tej posteli je. Ked som potom zacala zit s terajsim manzelom, tak som casom zistila, ze sa najlepsie vyspim sama 🙂 Manzelovi to v podstate tiez vyhovuje, vztah nam to vobec nenarusilo.
@me_druhe_ja to je jako u nás. Úplně stejně to máme.
V momentě kdy jsou děti pryč nebo jsme na chalupě, máme oddělené ložnice. Manžel chlape, já už prý také. A spolu se moc nemyslíme. Náš vztah je výrazně lepší, když jsme oba vyspani 😉
My jdeme vzdycky spat spolecne v loznici a jak me vzbudi chrapani, hned se presouvam do pokoje pro hosty. Je tam i pohodlnejsi postel a kdyz se treba nekdy presunout nemusim, vim, ze se manzel nevyspal dobre/nemohl zabrat. Kdyz je nemocnej, jdu tam spat rovnou. Dovolene, kdy neni kam utect, jsou skoro za trest. Ted priletel na par dni tata s partnerkou a ja uz se desim, ze ho i pres ty spunty uslysim a budu muset utect na gauc do obyvaku. Nejdriv mi to pokazde vycital, ze nechci spat ve stejne posteli, ale uz si zvykl. Zvlast, kdyz ho obcas vzbudi jeho vlastni chrapani.
Mě by zajímalo, za kým by pak chodil do postele náš pes 😁
Ny spime odděleně, vše funguje, prostě nám to tak vyhovuje ❤️
My máme dvě ložnice. Hlavní důvod je ale je, že manžel chrápe. Občas jdeme spát spolu, a já se pak v průběhu noci přemístím, někdy jdu spát rovnou do "své". Chrápání je pro mne někdy záminka, někdy prostě nemám náladu a jdu radši rovnou spát do "své" ložnice. "Hlavní" ložnice je ta, kde spíš manžel a já tak 40% času. Funguje to tak léta a na kvalitu vztahu to vliv nikdy nemělo.