Vzpomínky na prenatální život. Máte je některá?
Máte je některá? nebo setkali jste se s nimi u svých dětí? 🙂
tohle si nepamatuju, ale je to moc pěkný. Já hodně v těhu myslela na to, jak mi bylo u mámy skvěle a že tak je i Ondrovi. Tímle jsi mě docela překvapila, protože všude píšou o tom stresu 🙂
ja som z toho normalne hotova ako si moze clovek na nieco take pamätat... 😉 ja si pamätam mozno nejake veci od 3 rokov ale zeby porod?tak to by som chcela zazit 😉
Schneku, Kyri, to je úžasné, že si tyhle zážitky pamatujete!
schnek: no právě, já samu sebe taky překvapila 😀 taky jsem měla jasno v tom, že porod je přece pro dítě "hroznej stres" - a ono tohle 😅
ale věřim tomu, protože ten prožitek byl hrozně hmatatelný i po těch víc, než 20 letech 😉
katako: jo, je to úžasný, hrozně to člověka posiluje a mě to třebas dává dobrej pocit, že existuje něco daleko víc, a daleko mocnějšího, než běžná zkušenost a svět, jak jsme zvyklí ho vnímat - a jak nás učí okolí, abychom ho vnímali...
schnek: já si to taky pamatuju 😉
hlavně ten porod, jak mi to bylo hrozně PŘÍJEMNÝ! hlavně při kontrakcích, ten obrovsky silnej stisk, bylo to takový bezpečí, a hrozně intenzivní kontakt s maminkou - ještě než mě vyplivla 😅
objevilo se mi to jednou při kinezce... a mám z toho dobrej pocit dodneška, nevěřim tomu, že normální dobrý porod, když hezky běží, je pro dítě nutně stres, protože tohle bylo fakt krásný 😵
a při tanci (improvizace, kontakt, bmc) se mi občas taky vybavujou různý prenatální scény, třebas, jak jsem spojená "pupíkem" s dělohou 😀 a mám hrozně moc síly 😵 🙂