Vzteklá máma. Znáte to?

mě malej dokáže vytočit tím, že zkouší, kam až může zajít.ať už je to něco, co nesmí dělat, aby si neublížil, nebo ječení "pro zábavu". když mám blbej den a všechno se na mě sype, tak mě v podstatě vyprovokuje k tomu, že na něj ječím jak prokopnutá, nebo dostane na zadek či přes ruku, podle toho, co zkouší. pak mě to samo mrzí, jenže i když se pak , jak ondrášek říká, ňuňánkujeme na usmířenou, stejně si nadávám, jak jsem blbá, že jsem se zase nechala vytočit, atd. atd., jsem schopná se tím trápit i dva dny, jenžepři jeho dalším pokusu selžu znova. paradoxně když ho chytne takový ten klasický hysterák, co patří k věku, a ten ho chytá zásadně a jedině na veřejnosti, doma vůbec, nechává mě to absolutně klidnou, prostě koukám kde co lítá a čekám, až ho to přejde a debilní kecy čumilů ignoruju. asi jsem divná.

Holky, ja se tady rezu 😀 😀 😀 😀

Dnes jsem pri veceri nelince, kdyz mi shodila na zem misku s polivkou, rekla, ze me dlouho srat nebude a ze ja tady taky nemusim bejt a sla jsme rpyc 😅 Jirin na me v obyvaku , ze kde je nelinka a ja jsem rekla, ze nevim, ze je mi to fuk 😅 😅 Tak ji sel zachranovat z zidlicky a jak prisli, mne bylo uplne neprijemny, se na ni divat 😅 😅

A vztah nam to narusuje, pac Jirin je taky debil, ma to po nem 😀

Alčo 😀 , se potatila jo? 😀

Mě ale taky dost pomáhalo v době jeho vtekání odejít do jiné místnosti a nebo nejlépe Dominika čapnout a odnést ho do jiné místnosti se slovy, že až se uklidní tak pro něj přijdu, nebo teď už, že až se vyvzteká tak ať přijde. A ono to fakt pomáhá. Já se uklidnim, on se malinko uklidní a ze vzekání je pak jen brek a pak přijde na usmiřovačku a je dobře 😵 Ale to jde praktikovat na děti kolem roku a výš, no 😅

u nás to praktikovať nejde, že sa ukludním, alebo že nejdem do toho, čo viem, že by ma mohlo vytočiť. Kŕmiť Adamka proste musím, teda mohla by som ho tiež sondovať, ale to ma tiež vytáča, keď sa snažím trafiť do minidierky striekačku, keď sa Adamko nonstop hmíri a tak som nasratá na neho, pri tom za to nemôže. Teraz som nasratá na neho, ale aspoň s tým má čo robiť 😀

😀 metoda jiné místosti, bušení do polštáře, hromosvodu v podobě jiné osoby mi taky pomáhá, ale když je den D, tak nic z toho nefuguje ☹

už som skúšala dať malú aj do kúta ale nepomohlo to. ešte viac sa rozhnevala a zdula, že mi jej bolo ľúto a viem že som spravila chybu, že som si ju zobrala na ruky ale nemôžem za to, má len mňa a nikoho iného okrem starkej a sestier.

maca, ty si sama 😕
a tá namänšia bola plánovaná? lebo po dvojkách sa málokto rozhodne mať ďalšie.

maca, Dominik se taky v té jiné místnosti většinou ještě víc rozeřval, ale jen chvíli a pak se uklidnil. Byl to trest a ten málokdy někdo přejde mlčky. Trvalo mu to minutu, dvě...zchladnul a pak jen poplakával - takový to doznívání hyteráku 😕 😅 A ikdyby tam řval 5 minut, tak bych nepolevila 😉 protože jsem ho do té místnosti dávala fakt jen v situacích, kdy byl na přes držtičku 😅 a tím pádem jsem byla vytočená, že to pro něj bylo i lepší, že je sám někde v pokoji. Nikdy bych za ním ty dveře nezavřela na kliku, to ne... aby neměl pocit, že jsem ho tam nechala a jen tak mě neuvidí. Má možnost přijít kdykoliv, ale většinou to udělá, až když se trochu zklidní. Občas přišel a spustil nanovo, tak tam šel zase 😕 😅

neplánovaná s ex priateľom

a som sama a a takto mi to vyhovuje aj keď i touž niekedy lezie na mozog 😀

ale aspoň nemám doma ďaľšie dieťa

Super tema primo pro me delany.

Mne materstvi a stres uplne rozhodily osobnost. Je ze me vystresovana, unavena, silena, protivna a hnusna histerka.

Mala je odmalicka extremne urvana, navic mam casto nastarost jeste dve manzelovy deti, do toho peci o domacnost, velkej barak, vareni, prani, zehleni, uklid, nakupy - znate to a vsechno v desnym chaosu a revu malyho ditete.

Stejne jako Siss i ja jsem hrozne hakliva na spanek a mam opravdu velikou potrebu spanku a jakmile se poradne nevyspim, tak ten den jsem uplne mimo. Coz jsem ted skoro porad.

Vztekla jsem uplne priserne, kolikrat se vubec neovladam, to jsem driv nikdy nemivala. Nejdriv jsem to prisuzovala hormonum, ale bude to spis asi celkove tim vycerpanim. I kdyz, co jsem prestala kojit, tak mam pocit, ze se to zlepsilo.

U me se ale ty zachvaty vzteku neobraci vetsinou proti Miriamce, ktera je vlastne pricinou, ale proti ostatnim, schytava to nejvic moje mamka a nekdy manzel.

Dneska jsem si po dlouhatánský době zařvala na manžela a fakt se mi ulevilo 😅 😀

Na toho řvu furt 😀 Můj manžel by Tebe bral hned 😉 Když jsi na něj řvala po dlouhé době

cau holky,
tak mam za sebou dalsi den, kdy me dite opet vysroubovalo. Cely den byla fakt zlata, porad jsem ji chvalila, jak hezky papa a jak je hodna a vecer samosebou vypila 30ml a zacala jecet jako krava, tak jsem ji nechala krknout, chvili si ji posadila na klin..proste nas ritual pri krmeni a porad odmitala a odmitala a jecela, pak si vzala plnou pusu mlika a normalne mi to plivla do ksichtu, tak jsem ji rekla,ze uz ji mam fakt dost, at se prestane chovat jako idiot 😅 a kouka tu flasku vypit, jinak ji serezu az z ni budou chlupy litat..a ona se zacala rehtat jako o zivot 😀 😀 😀 Asi proste vi, ze ty svy vyhruzky nikdy nesplnim... nakonec teda flasku vzala na milost a vyzahla ji a asi jako za odmenu mi dala to, ze usnula jen co jsem ji dala do postylky..tak si to u me vyzehlila :-}

Ja doufam,ze ona nebude povaha po me, ja jsem nervak, to manzel je desnej klidas..tak snad to bude mit po nem.

Domi 😀
Cairo já jsem taky vzteklejší a vypadá to, že Ondra bude asi po mě 🙄
Jinak s tím řehtáním do obličeje to znám. "Ty, ty, ty" vyvolává hlasitý smích, to samý, když mě kousne do prsa a já na něj zakřičím bolestí 😒 Lump jeden 😀

niekto niekde raz písal, že niekto niekde raz spravil (úplne vieruhodný zdroj 😀 ), že jednu maminu kuslo dieťa do prsu, tá mu od bolesti dala takú facku a už nikdy to to dieťa nespravilo 😅 😀

záleží asi na věku dítěte, ale moje ségra asi jako roční přišla k mámě a zakousla se jí do nohy, tak jí dostala takovou, že už to taky nikdy neudělala. Ono kolikrát fakt stačí to dítě třeba taky zatahat za vlasy, když to dělá nám, ale chce to jednou a pořádně. Jinak to bere jako hru a oplácí to v doprovodu řehotu do nekonečna 😅

Jina Cairo, fakt jsem se zasmála 😀 😀 😀

Dik za tohle tema, aspon vidim, ze nejsem sama. Dite me dokaze vytocit k nepricetnosti prave tim vytrvalym mrcenim. Dokud se ji venuju, je vsechno ok. Pokud potrebuju cokoliv delat, je zle. Neco se da delat s ditetem v ergu, ale nonstop ji nosit nedokazu a to je pak peklo. Uz jsem na ni mockrat skarede zarvala - coz je kontraproduktivni, protoze nasleduje hysterickej rev. Sprosty slova ze me padaji pravidelne (to driv nebylo zvykem), uz bych s tim mela prestat, nez to zacne opakovat. Manzel to odnasi dost casto a obcas kdyz vidi v jakym jsem stavu, tak jde uspavat/bavit dite radsi sam, aby zabranil me hospitalizaci na psychine 😀 Pritom bych rekla, ze mame pohodovy (taky nemam rada slovo "hodny") dite. Momentalne to neustaly mrceni pripisuju separacni uzkosti. Snad to nebude trvat dlouho.

nika :-} ja se tomu ted taky smeju, ale v tu chvili jsem ji chtela rozcupovat na kousicky, potvoru jednu!

jinak ted uspavame..opet se vzteka v posteli a rve, teda je to takove to vztekaci rvani, ze se vzteka, a snazi se u toho zabrat, tak ji nechavam, prebalila jsem ji, dostala jeste napit vody a at si ted chvilku porve, ji to nezabije.

Kdykoliv se priblizim k postylce tak se zacne rehtat a je najednou po placi,takze vim, ze to hraje.

Manza prisel a rika, co ji je,neni ji neco, tak mu rikam, ze jenom rve, ze se taky neposere se jednou vyrvat, je zvykla, ze pokazdy kdyz zamrci, tak kolem ni nekdo lita. Presne jak rika Milwa, jak si s ni clovek hraje tak je klid, ale treba jen dojit si na zachod spusti rev jako kdyz ji nekdo vrazdi, priznavam,ze je rozmazlena 😀

No, nějak to tady utichlo ☹ Že by všechny maminy šly do sebe? 😅 Bohužel i já se přidávám do klubu. Máma hysterka, co dlouho drží, drží a pak třísky lítaj ☹ A mě to vždycky tak mrzí ☹(( Ale zvládat to neumím, i když už rok chodím na psychoterapii. Poslední dobou mám výčitky pořád. že mám dvě krásný, zdravý děti a jenom
je decimuju tím, jak se k nim dokážu chovat 😔 Když jsem nevyspalá, stačí málo a už ječím. Dřív jsem občas malou plácla, teď se snažím zuby nehty se tomu vyhnout, jenomže pak tluču do skříně nebo do zdi a ona brečí stejně. Jsem zoufalá, bezradná.... Dneska malej hodinu řval, řval a řval (jinak je zlatej) a já to neustála mrskla jsem s ním na polštář. Byla to vteřina, najednou jsem se prostě přestala ovládat. Už tři hodiny tady bulím jako želva že jsem špatná máma a strašně se bojím, jestli jsem mu něco neudělala ☹