Zemřel mi tatínek...

petreva
25. dub 2012

Už je to více než měsíc, co jsme se dozvěděli tuto zprávu.....taťka měl astma a rozedmu plic,ale nikdo nečekal, že zemře tak mladý...59let...doktoři vypadali tak nadějně přestože ležel na oddělení ARO...už tam byl několikrát a vždy se nám vrátil domů...ve středu 14.3. jsem odcházela domů z návštěvy, držela jsem ho do poslední chvíle za ruku a prosila ať se pere, ať se nedá...že na něj všichni čekáme i moje holčička na svého dědu...tak se mi odtud nechtělo. Naposledy jsem ho pohladila po teplé ruce, dala pusu na orošené čelo a šla..............a už ho nikdy neviděla......
Je to tak těžké...

mifinka
26. čer 2012

@haniccka je smutný že si sám sáhl na život i když už byl prcek na světě.. to muselo být něco strašného co ho k tomu donutilo.. neměl taky nějakou nemoc s kterou se ned bojovat?

haniccka
26. čer 2012

@mifinka Bohužel,tata byl zdraví...alkohol, vyhazov z práce a nic ho tady neudrželo... :( konečně měl vnuka, kolem sebe jen ženský a ted když jsem porodila syna tak po měsíci si život vzal :(( nikdy se s tím nevyrovnáme.

mifinka
26. čer 2012

@haniccka koukala jsem jak strašně to byl mladý člověk. je to smutné, bohužel v dnešním světě kdy jsou některé situace bezvýchodné...akorát je vážně škoda že vám něco neřekl, že ho tu neudržel malej.. ale to je co by kdyby..

haniccka
26. čer 2012

Tatkovi bylo 46 let, nechal tady 3 dcery, moji mamku a vnučnu a našeho Lukáška :(( byla to rána, člověk furt kouká a čeká že se objeví ale bohužel neobjeví...už na nás kouká ze zhora a hlídá nás.

petrunka01
26. čer 2012

ahoj holky....táta mi umřel před 9 lety.Byl dlouho závislý na alkoholu,do toho přišel o práci...ale sebevražda to nebyla,prostě umřel ve spánku.V té době jsme spolu už dlouho nežili,naši se rozvedli,když jsme byla malá.I tak to byla rána a já se s tím vyrovnávám dodnes.Nebyl mi na svatbě,neviděl moje děti..občas se mi o něm zdá a někdy si s ním "povídám"-před spaním mu vyprávím,co děti udělaly a jak mi chybí..bylo mu 47 let

ivarei
28. čer 2012

I já patřím k vám. Taťka umřel před na karcinom plic v 52 letech, 29.8. to bude 5 let. Bolí to pořád víc. Jsem ráda, že mě odvedl aspoň k oltáři (i když byl den po poslední chemoterapii), mrzí mě, že se nedožil mých A+A. Chybí mi nepopsatelně a (nejen) když je mi úzko, přála bych si ho mít zase tady. Tu oporu, kterou jsem v něm měla, nenahradí nikdy nikdo. V pondělí jsme s dětmi doprovázeli mamču na melanomovou komisi v krajské nemocnici, Čekali jsme na ni, procházeli se v areálu, koukali na veverky a dali jsme jedno nostalgické zastavení v nemocničním bufetu, kam jsme s taťkou 9 měsíců každý čtvrtek chodili na vdolky. Zírala jsem na tu budovu, na počítače svítící přes okno z ordinací... bulím tu nad fotkama... a najednou narazím a tohle téma.

Díky za něj a za vaše příspěvky. Je mi líto, že je nás tolik - držte se. I.

druidee
29. čer 2012

@aja123 teda, tos byla taky mlaďunká. mě bylo 17, když táta zemřel. měl slavit 50 a dostal pozvánku na sraz po 25letech se školou.. už nestihl ani jedno. Měla jsem pocit, že to, co tak strašně bolí, je láska k němu, co už ale neměla kam jít, když odešel.. hodně mě to změnilo i vnímání smrti jako takové 🙂

Ztráta blízké milované osoby velmi zraní a hodně změní člověka. na tuto bolest je jedinný lékař-čas a zkuste místo smutku vzpomínat na ty nejlegračnější zážitky a krásné vzpomínky s tatínkem. Neduste v sobě vztek ani slzy, ale ani smích, úsměv.. @petreva přeji hodně sil, vím, že prožíváte velmi těžké období.

petreva
autor
17. črc 2012

Pořád počítám...další měsíc uběhl...potkala nás řada zkoušek zejm. zdravotních a já si uvědomila, jak moc pro mě moje rodina znamená. Jak moc bych chtěla žít naplno vedle svého muže a holčičky...jak moc chci dát E pocit důležitosti a lásky...mě od rodičů docela chyběla a až poslední dobou jsem začala vidět, jací v nitru jsou a jak těžký život měli...taťkovi už nikdy neřeknu to co bych skutečně chtěla a srdce mi pláče nad tím, že tu mezi námi už není...
Tati, tuto neděli, bylo 15...a 15.jsi nám odešel a já ti teď chci říct, že jsem v tenhle den zjistila, že přebyde další človíček. Až k slzám mě to žene, že ti to nemůžu říct osobně, že neuvidím tvoje oči a tvoje velký ruce, jestli vše dobře dopadne a mrňous se nám narodí...neuvidím, a neuslyším...mohu na Tebe jen a jen vzpomínat...chybíš mi 😢 😢 😢 😢

petreva
autor
1. srp 2012

Tati, myslím na tebe čím dál víc.....chybíš nám...

petreva
autor
2. zář 2012

Dědečku, zítra jde Elenka poprvé do školky....je to tak těžké to s tebou neprožívat....vzpomeneme na tebe 😔

haniccka
3. zář 2012

Tatínek už tu s námi není 3 měsíce :( a je to čím dál tím horší :( nedokážu se s tím srovnat :( byl to pro mě důležitý človíček i když pil a ke konci nám lhal :( achjoo tati jak mi chybíš ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹ ☹

mifinka
3. zář 2012

holky víte co mi pomohlo? spousta z vás kojí nebo je těhotná.. ale já hned jak jsem přestala kojit tak jsem se ožrala jak ten nejvtěší dobytek ( a že stačilo málo), pořádně jsem se vybrečela a jakoby mu "nadala"... ač se nechce věřit, po tomto jsem byla schopná se podívat na jeho fotku bez breku.. mluvit o něm bez breku..

haniccka
3. zář 2012

@mifinka Já už přřestávám kojit, mlíčko ztrácím,tak už dáváme UM, dneska jsem koupila stáčené vínko tak si dám...jsem na něj naštvaná, že nás tu nechal ale taky jsem mu odpustila..:(

mifinka
3. zář 2012

@haniccka víš já jsem mu jakoby vyčetla že měl bojovat více když věděl že čekáme mimčo, že Vojtasovi od narození sliboval že sním půjde na písek.. prostě typické opilceké kecy.. Ale prostě mi to ulevilo, fakt že jo..

haniccka
3. zář 2012

@mifinka asi budu muset taky neco takoveho udelat :( o pohřeb jsem kojila takže všichni na práškách a já jediná na čaji...pak se vožrali a asi to nesli líp než já která se musela budit kazdou hodinu k malýmu a opečovávat ho.táta mi sliboval taky spoustu veci jak udela fotbalistu slavistu z Lukáška a že bude jezdit traktorem :( a nic z toho...

mifinka
3. zář 2012

@haniccka když odešel táta byla jsem někde v 8 tt, takže ani kapku.. těžko se mi dívalo na lidi odsud, co zůstali a ožrali se.. nakonec jsme chtěla být tak moc sama že jsem vyhnala chlapa na pivo , ale už jsem ani slzy neměla , abych si aspon nějak ulevila. byla jsem u jeho otevřené rakve dobrých 15 minut a řvala po něm at vstane, že ten člověk co tam leží není on.. jako fakt těžké psycho.. do dnes když jedem do Ostravy kde je kremačka tak myslím na to kudy ho vezli, jak s ním jeli.. Stejnak si myslím že tím jak jsme se sprala moje mysl přešla do stavu , který mám i s mamkou.. že je jen prostě pryč a jednou se vrátí.. do dnes mám v telefonu jeho číslo a kolikrát sama sebe nahlodávám ho vytočit, i když vím že ho zrušili, ale třeba telefon nahoru funguje... ☹

haniccka
3. zář 2012

@mifinka Tohle je sakra tezka situace :( ja stala taky u rakve a brecela jsem a hladila jsem ho a rikala jsem mu tam jak ho mam rada at se vrati :( ale ten pocit ze je to uz jen schranka a duše je pryč...nejhorší pro mě bylo ho vidět jak tam leží v té stodole a ma to lano na krku :( ty oči ve sloup,ty šedivý vlasy jak si srazil vaz :( achjoo...nemohla jsem uz pak brečet nešlo to,byla to u mě pak už nenááávist,ze nas tady nechal ... den po jeho smrti tady mi spadl obraz ktery vysel x let a nikdy nespadl...verim ze tu byl a dal mi znameni ze jde pryč...

mifinka
3. zář 2012

@haniccka já strašně chtěla jet když byl táta ještě doma, než dojeli pohřebáci, ale manža mě nepustil, měl strach.. a asi dobře udělal.. udusil se vlastní krví, ještě v té rakvi měl krev v nosu.. musel to být strašný pohled a ted jsme zpětně ráda že jsem ho neabsolovovala ..
Vojtas se tu noc vzbudil, asi tak 5 minut před tím než zazvonil telefon a jen se postavil v postýlce.. taky si myslím že za ním přišel.. naposled.. neřekl nic, v té době vždycky když se vzbudil tak bud začal bečet nebo si vzal pití a spal dál.. ale on se prostě jen postavil a koukal.. a navíc mě tím probudil.. všechno je to divný.. tajemný..

haniccka
3. zář 2012

@mifinka Já v toto nikdy nevěřila až do doby kdy mi mamka vyprávěla že tata za ní byl..že měla nad sebou modrý obláček a v tom rotovala enerigie která se třpytila, asi si ted klepeš na čelo ale mladší sestřička které je 18 let to viděla taky...do ted mam husinu když o tom píšu nebo to říkám...on sam mi rikal ze mi dá znamení jestli neco po smrti existuje, netušila jsem že to veme do rukou tak rychle a odejde pryč...jeste tu noc mi volal a samý prdelko,beruško a dorazíte na kávu a těším se na vás a ráno v 7 telefon, že se oběsil :(

mifinka
3. zář 2012

@haniccka stejnak zvláštní, co mu jakoby "ruplo" v hlavě.. já s tátou taky mluvila ten den.. pamatuju si ho jak dnes. Pršelo a volal mi at nechodím, že psa zvládne vyvenčit sám.. Odpoledne přestalo, ale byla jsem unavená (klasika v I.trimu) a radši pospávala.. ještě jsme si říkala že mu hned ráno musím zavolat, měli jet do čech, at si sedne k jinýmu řidiči než měl jet.. a před jednou ráno taková jobovka.. Celou noc už jsme nespala, jen bezmocně brečela a dusila výkřiky do polštáře v obyváku at nevzbudím malého.. ráno jsem posunuvala hodinky o každou minutu at můžu zavolat tetě do čech co se stalo.. hned ráno jsme jeli za jeho "manželkou" ožralou jako kráva zařizovat pohřeb..

haniccka
6. zář 2012

@mifinka Je to hrozný :( tohle by se stávat nemělo...ale hold osud a někdo mu pomůže a někoho překvapí...

petreva
autor
7. zář 2012

@haniccka Je to těžké....takymi to připadalo čím dál těžší a těžší....moc mi pomohla knížko "Život po ztrátě" , nikdo se mnou o tom celém nemluvil a nemluví, o to hůř to vstřebávám...
A víte co...to ráno (taťka zemřel ve čtvrt na dvě ráno) dcera vstala a najednou si lehla a začala brečet. Neuměla mi říct, co se stalo nebo proč pláče. Tak jsem ji chovala a už jsem začala mít husinu jetli se něco nestalo...a ono jo...za půl hodiny volala mamka, že nás taťka opustil, že to nevybojoval a zemřel 😢 😢 😢
Pořád cítím tu jeho teplou ruku a vydím jeho výraz.....každý detail si pamatuju ☹
Hodně sil 😔

haniccka
7. zář 2012

@petreva Je to těžké a opravdu mi to přijde furt těžší a těžší :( prostě jsem se chtěla radost z mého syna s ním a on to vzdal a sebral si život sám :((( dneska opět budu spát u mamky a zase ho tam ucítím,mam pokoj hned vedle mamky ložnice a ona spí v jejich posteli, má všude jeho fotky a pořád o tom mluvíme...víme že tím nic nevyřešíme ale je to pro nás takové osvobození a furt polemizujeme proč to udělal...to se nikdy nedovíme, žádný dopis,žádná sms nic :( taky hodně sil:(

petreva
autor
7. zář 2012

@haniccka Je těžké tohle vstřebat...nevědět proč a nemoci pochopit co tatínka k tomu vedlo...já se několikrát sešla(i přes nesouhlas mamky) s doktorkou z ARA a hodně jsme si povídaly....dala mi prvě tu knihu. Našla jsem v ní spoustu podpory a už ji mám objednanou a chci ji mít doma...
Dobře, že s mamkou můžeš mluvit....obě vás to drží a můžete se jedna o druhou opřít...A víš...pořád bude něco, co budem chtít s nimi prožívat...pořád bude něco nového, co jim říct...Elenka šla do školky a už vidím, jak by ji děda vzal do cukrárny...jak moc mu chci říct, že jsem těhotná.....a já to dělám, v duchu jsou pořád s ním...i on bude pořád s námi 😔

haniccka
8. zář 2012

To máš pravdu...já k tátovi pořád mluvím,každý den mu zapaluju svíčku a vím, že by byl na Lukáška hrdá,je to první kluk u nás v rodině...

slunickoseznam.cz
11. zář 2012

Ahoj nenapadlo by mně že tady narazím na takové téma
Mně umřel taťka před skoro dvě mi lety (v listopadu to budou dva roky)a pořád mně to hrozně bolí byl skvělý,měl 46 let když zemřel na rakovinu žaludku dozvěděli jsme se to pozdě když už se s tím nedalo nic vědět a za 3 týdny zemřel hrozně mi chybí ,když vidím malou má dva roky(zažila dědu jen půl roku a i přesto jí miloval a byl na ni pyšný jako děda)užili by si tolik legrace kolikrát sí říkám jestli jí vidí jak roste a jaké dělá pokroky,nevím jestli to někdy přebolí ale ted když píšu jdou mi zase slzy do očí,nezlobte se že jsem si tady tak ulevila ☹

petreva
autor
14. zář 2012

@slunickoseznam.cz tatínek byl taky tak mladý.....to by se nemělo dít 😔
Dneska před půl rokem jsem taťku držela naposledy....byla jsem tam asi od tři do pěti. Teplota mu stoupala, ale primář mě ujišťoval, jak všechno zvládnoou....tak moc se mi tentokrát nechtělo odejít. Tak moc jsem na něj mluvila a přemlouvala ho. Chtěla bych ho ZPÁTKY!!!!!!!

slunickoseznam.cz
14. zář 2012

@petreva Já jsem byla s taťkou taky když umíral držela jsem ho za ruku a hladila ho po vlasech a říkala mu jak úžasný byl táta a on ač už byl v nějaké fázi bezvědomí hladil mně prstem zaruku a občas mu cukaly koutky k úsměvu ,taky mi šíleně chybí ale znova loučení bych už nezvládla před pohřbem jsem se tehdy úplně složila

petreva
autor
15. zář 2012

@slunickoseznam.cz muselo to být neskutečně těžké a bolestné....já odcházela s obrovským strachem ale nadějí...která se začala rozplývat v půl deváté večer, první kolabs a zhasla ve četvrt na dvě ráno 😔 dnes před půl rokem...

slunickoseznam.cz
15. zář 2012

@petreva ALe nelituji strávila jsem s ním od 8 do 3 takže a v tu chvíli pro mně neexistoval okolní svět jen já a táta a stihla jsem mu říct vše co jsem chtěla obejmout ho dát mu pusu na tuhle chvíli nidky nezapomenu i když to loučení když jsem odcházela bylo těžké odešla jsem v půl třetí a táta umřel ve třičtvrtě na čtyři ale to už jsem věděla že bude konec dělala jsem na aru takže to dopředu poznám