Chceme miminko, ale v práci jsem slíbila počkat 2 roky

xjulinkax
2. led 2014

Ahoj holky, dlouho jsem hledala na internetu odpověď na mou otázku, ale asi jsem hledala špatně, nebo taková diskuze ještě nebyla vytvořená. Chtěla bych se svěřit se svým příběhem, který mě delší dobu trápí. S manželem si oba moc přejeme miminko, ale zádrhel je pořád v mé práci. Nejdřív jsem byla zaměstnaná na 2 roky na dobu určitou (loni jsme se vzali) a po svatbě a po roce v práci jsme se začali snažit o miminko. Smlouva mi už měla vypršet, ale šéf pořád sliboval, že smlouvu prodlouží, tak jsem pořád posunovala vysazení antikoncepce, abych ještě dodělala šk. rok (jsem učitelka) atd. atd. a začali jsme se snažit až v lednu loňského roku. A pak jen tak mezi řečí mi šéf koncem dubna oznámil, že mi smlouva končí a že se vrací paní po mateřské a i když jsem nebyla její zástup, je pro něj jednodušší mně smlouvu neprodloužit a ji dát na mé místo. Takže dost velká podpásovka (ještě se slovy - jsme s Vámi velmi spokojení). A nedokážu si to vysvětlit, ale asi jak jsem začala být nervózní z té práce, mimčo se nedařilo. A pak přišla nabídka nová. Tak jsem to zkusila, aniž bych věřila, že mě přijmou. Proč taky? Mladá novomanželka bez dětí určitě brzy odejde pryč. Ale nechtěla jsem jít na MD, nebo spíš hned na RD z pracáku. Nakonec se zadařilo a práci jsem dostala. Takže všechno zlé bylo zapomenuto a já se těšila do nového zaměstnání. Smlouvu mám zas na dobu určitou a na 2 roky. Řediteli jsme slíbila, že to aspoň ty dva roky vydržím... No, ale mám za sebou půl roku a už začínám litovat. Přijde mě to, že se to strašně vleče. Děti ve třídě jsou letos moc fajn, takže bych je nechtěla hned opouštět a navíc nemám na to žaludek, když něco slíbím, ale na druhou stranu, na mě se taky nikdo neohlíží a jestli já budu pořád jen čekat, až dokončím šk. rok, až odejdou ty a ty děcka, až dostanu konečně smlouvu na dobu neurčitou, tak mi bude přes 30 a tak pozdě jsem děti nechtěla. Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale už jsem se potřebovala někomu svěřit a vyslechnout si nějaké rady a zkušenosti. Díky moc 😉

premca
2. led 2014

Já jsem byla ve stejné situaci, bylo mi 30, stěhovala jsem se za budoucím manželem do regionu, kde práce moc nebyla, takže jsem kývla na dva roky "pauzy" (měli špatné zkušenosti s předchozíma kolegyněma, které jim otěhotněly); mezitím jsme se vzali, pořád se "něco dělo", takže jsem nakonec porodila v téměř 37 letech - mám krásnou a zdravou holčičku (otěhotnělo jsem přirozeně po 3 měsících snažení) a velmi si to užívám; z milé práce, kde jsem se uvázala slibem mě v mezičase nakonec vyhodili - přišel nový šéf a cítil konkurenci (původně nabízeli místo mě, ale já to odmítla s tím, že chci jít na MD); snažila jsem se zachovat férově, dala jsem slib, ale nakonec jak jsem zjistila, by to nikomu ani tak moc nevadilo, spíš jim připadalo divné že děti nemám; tak jsem nakonec začala podnikat - nyní pracuji z domova a jsem s malou doma; jsem za to moc ráda, i když je to někdy dost náročné; ohlížím-li se zpětně, asi bych to moc neřešila, zda čekat nebo nečekat, děti přijdou, když je jejich čas; ostatní lidé přichází a odchází, ale děti a rodina ti zůstanou po celý život; sama vidím, že v tomto "pozdějším věku" - ne že bych to nezvládala, ale kdybych měla děťátko dřív, tak by to mělo "jiný švih";

lavazza
2. led 2014

Ahoj,úplně tě chápu,ale abych ti pravdu řekla,já taky brala ohled na mého vedoucího a bylo mi to úplně k ničemu....Takže se na nikoho neohlížej, jen na sebe...Ani smlouva na neurčito tě nezachrání od výpovědi...
Mě teď končí mateřská, slíbili mi že můžu nastoupit po mateřské zpět, že jsou se mnou spokojení, já slíbila,že druhé nechci,že chci zpátky do práce...Nakonec mi bylo řečeno personálním ředitelem,že mám malé dítě,které může být nemocné a že vedoucí si chce nechat na mém místě paní,která mě měla zastupovat....Takže diskriminace,ale protože na to nemám svědka,tak se nemůžu bránit ani na inspektorátu práce:( Jiné místo se jim nechce nabízet a když,tak za mnohem míň peněz...
Takže moje rada zní, na nikoho nebez ohled...Já ho taky brala a nakonec se mi to stejně vymstilo...

megy
2. led 2014

no po pravdě, pokud chcete miminko, tak nechápu, proč se ohlížíte na vedoucího?? kde máš záruku, že i po těch dvou letech ti nedá padáka:-/ ač bys byla netěhulka. přemýšlej, co je pro tebe a manžela podstatné. chcete rodinu?? tak proč otálet

liss_durman
2. led 2014

Asi takhle... Můj manžel měl v jedné škole, kde učil, smlouvu na dobu určitou (ale ne velkoryse na dva roky, nýbrž na jeden rok - září/červen, dovolená neplacená) 15 let!!!!! Ředitelé jsou vychcaní jak díra do sněhu a viděla bych to, že se smlouvy na určito jen tak nedočkáš. Nestojí to přeci za to, abys odkládala tak důležitou věc jako je rodina! Navíc - když budeš počítat s nejhorším, můžou tě jedině mile překvapit 😀 Nastoupila jsem letos do nového zaměstnání (taky jako úča), v listopadu jsem lehla s angínou, zjistila, že jsem těhotná a z jedné PN šla rovnou do druhé a už se tam nevrátím. Mám smlouvu do srpna, ale ředitelka mi vyšla vstříc, že by mě zaměstnala po skončení PPM. Tak jsem byla příjemně překvapená 🙂 Jo a další věc - jak jsi "slíbila", že vydržíš? Tím, že máš smlouvu na 2 roky se přeci k ničemu nezavazuješ... Nikdo ti nemůže brát právo na mateřskou 😀 Jen si ohlídej, aby zaměstnání trvalo, jak má, abys měla nárok na PPM a ani bych s v těhu neobtěžovala chodit do práce, obzvlášť jestli bude ředitel dělat tlaky...

kocka5
2. led 2014

Ahoj,
taky doporučuji se na práci mírně vybodnout...... smlouvy na dobu určitou se docela zneužívají...... Taky cesta k mimču je min. 9 měsíců......... a to je dost dlouhá doba........ a uvidíš, jak se zaměstnavatel zachová. Můžeš 8 měsíců chodit do práce....... nebo to celé proležet......... ale čekat jestli ti prodlouží smlouvu...... Kámoška taky furt čekala....pak šla na mateřskou a už zaměstnavatel čekal na skončení...... házel jí klacky pod nohy...... 😠
Bohužel zaměstnání a těhotenství je obvykle soutěž....... 😒

liss_durman
2. led 2014

Jo a ještě něco. Chceš být férová? Myslím, že do profesního života se to moc nedá aplikovat - bohužel. Ale věřím, že jsou zaměstnání nebo spíš kolektivy lidí, kde to funguje. Každopádně se zamysli: ředitel nemá právo se tě na děti ptát a už vůbec ne z tebe tahat nějaký sliby! Ví, kolik ti je a ví, že jsi bezdětná. Prostě s tím musí počítat ať chce nebo ne. On se nechová fér, proč bys měla ty, když to vůbec není pro tvé dobro? 🙂

zarucha
2. led 2014

@xjulinkax nic takového jako slib po tobě v tomto případě nesmí nikdo chtít, proti zákoníku práce i novému občanskému zákoníku je ostatně i skutečnost, že se tě někdo vyptává, zda máš nebo nemáš v plánu v dohledné době otěhotnět. Klidně se do toho s manželem pusťte. Nikdy nevíš, jak dlouho otěhotnění potrvá, navíc s dvouletou smlouvou stejně nemáš žádnou záruku, že se ti pak zase prodlouží...a pak budeš ve stejné situaci, bez práce a bez dítěte. Vykašlala bych se na sliby a normálně to začala zkoušet. Jasně, že se jim nechce platit ti mateřskou, a hledat za tebe náhradu, ale pardon, to není tvůj problém. Máš právo na to mít dítě, kdykoliv se na to cítíš. Nebrala bych na ně ohledy.

lenicka07
2. led 2014

@xjulinkax Tvému zaměstnavateli do toho absolutně nic není, jestli plánuješ či neplánuješ dítě ani taková otázka nesmí při pohovoru nebo uzavírání smlouvy ani kdykoliv jindy padnout. Takže z toho vyplývá, že pokud jsi "zalhala" neplynou z toho žádné důsledky, a to ani morální, protože takový dotaz je prostě nelegální. Je to věc soukromá, intimní a je to jedině na tobě abys zvážila, jestli si dítě pořídit chceš, na šéfa ohled žádný neber. Nemáš nikde záruku že později dostaneš smlouvu na dobu neurčitou a když se tě při dalším případném prodlužování pracovního poměru zase zeptá, jestli už hodláš mít dítě, co odpovíš???? Když řekneš že ano, tak ti to neprodlouží a když řekneš že né, tak jsi tam kde jsi byla.... a takhle se dítěte asi nedočkáš... 😉 Jestli se na dítě cítíš připravená, prostě si ho pořiďte...

chris_n
2. led 2014

doporučuju neohlížet se na zaměstnavatele! pokud po tom toužíte oba dva a víte, že je ideální čas, tak do toho prostě jděte.

kaculinek1
2. led 2014

Docela se ti divím, že po minulé zkušenisti, máš chuť být tak ohleduplná, aby za ty dva roky zase nepřišla nějaká paní z mateřské. Já bych se na nic neohlížela - pro mě je zásadní spokojenost a štěstí v soukromém životě, práce je až na druhém místě.

kotcheva
2. led 2014

Ahoj, budu strucna - urcite se neohlizej na smlouvu a slib, byt je to pro tebe tezke. Muzu z vlastni zkusenosti potvrdit, ze at uz se jedna o jakoukoli "firmu", v pripade problemu se te zbavi bez mrknuti oka a sentimentality. Navic, pokud vis, ze bude otehotneni problematicke, potom cas hraje jen proti vam/tobe. Take jsem chtela dite driv a nakonec se po par letech snazeni dcera narodila az po ivf (na 4. pokus), dlouho po mych 30. narozeninach. Takze 1) i kdyz ti to nepreju, nam i s pomoci ivf trvalo rok , nez jsem otehotnela a 2) myslim, ze je pro tebe priorita mit miminko, tudiz bud "sobecka" a neohlizej se na ostatni. Preji hodne stesti🙂

teeerez
2. led 2014

@xjulinkax jako vetsina tady si myslim ze bys to nemela resit. Tvuj osobni zivot je tvuj zivot a zamestnavateli do nej nic neni a uprimne jak velky jste tam kolektiv? Jestli tam nejste zrovna ve 3 osobach, tak ty se tady trapis a zamestnavateli to ve skutecnosti bude fakt uplne jedno. Jenom si povzdechne ach jo, zase musim nekoho hledat, taky to mohla rict hned a vzali bysme nekoho jineho. Chces si organizovat zivot kvuli tomu aby nekdo nebyl 5 minut trochu otraveny? To ani neni mit na to zaludek - toho zamestnavatele to nezajima, jde mu jen o to, ze se bude muset udelat vyberovy rizeni a zaskoleni nekoho noveho coz je opruz ale who cares?
Neres, otehotni si kdy chces, smlouvu na neurcito po tech 2 letech nejspis stejne nedostates a zamestnavatel bude otraveny vzdycky kdyz da nekdo vypoved. Tak zivot bezi 🙂
Navic, samozrejme ti strasne moc preju aby slo vse hned tak jak clovek doufa, ale ono taky nemusi a najednou zjistis, ze ta doba leti jak silena a bude to nakonec o par mesicu nebo to vyjde na cele 2 roky (vcetne uceni s briskem 🙂 )

medakote
2. led 2014

@xjulinkax Taky mám ten problém, že se snažím jednat fér. Při nástupu do zaměstnání jsem šéfovi slíbila, že vydržím minimálně tři roky a dodržela jsem to. (Částečně nechtěně). Ale mám tu zkušenost, že s poctivostí ne nejdál dojdeš, ale nejdřív pojdeš.....Doporučila bych se na to neohlížet a snažit se. Může to nějakou dobu trvat, než se zadaří, pokud Ti bude dobře, můžeš učit. kamarádka učitelka v těhotenství učila do sedmého měsíce, aby dokončila se svou třídou maturitu. Nám se zadařilo až po dvou letech.
Na sliby šéfů radím hledět s despektem, když ptáčka lapají..... Vlastní zkušenost....
Pro klid duše můžeš při případném otěhotnění najít za sebe náhradu.

xjulinkax
autor
3. led 2014

Moc moc všem děkuju za názory, ani mě nenapadlo, že jich bude tolik! A když bych to tak shrnula, tak úplně všichni do jednoho mi radíte jediné - neohlížet se! V noci jsme s manželem na tohle téma dlouho diskutovali (opět a zase) a rozhodli jsme se, že doberu poslední dvě platíčka antikoncepce a pak už vysazuji. A necháme tomu volný průběh. Ne, jak v prvním zaměstanání, že jsme se snažili, co mohli, jen aby to vyšlo do konce smlouvy. Teď na to bude spousa času... Moc díky 😉

lucisa
3. led 2014

@xjulinkax přesně, jak píší ostatní holky tady. Dnešní doba nepřeje jednoduchému otěhotnění, těch faktorů je příliš a jednoduše otěhotnět do půl roku se poštěstí málokomu, spíš je tady spousta holek, co se snaží mnohem déle, příp. se spoustou samovolných potratů a jiných komplikací.
A čím déle to trvá, tím hůř to dopadá na psychiku, takže nakonec je problém v hlavě, s čímž lékaři mohou pomoci nejméně.
Zaměstnavatel nemá právo ptát se na cokoliv soukromého, bohužel praxe je taková, že to zkouší, člověk v zásadě slušného vychování i třeba odpoví, jenže se to většinou pak otočí proti němu.
A dnešní mantra zaměstnavatelů: 1) je krize, málo zakázek, 2) na tvoje místo čeká za dveřmi dalších 50 atd, atd. svědčí jen o tom, jak jsou samolibí a rozhodně jim nejde o férovku. Spíš dají plat těsně nad minimální mzdu a ještě se předvádějí, jací že nejsou dobráci (a v duchu, jak s tebou vydrbali).

Na dítě máme opravdu jen omezenou dobu, nikde nemáme zaručeno, jak dlouho to které z nás potrvá a vyjde, klacky pod nohy nám háže i stát (přestože jim rodíme a vychováváme daňové poplatníky, nedokáží na zaměstnavatele zatlačit tak, aby pro nás děti nebyly diskriminační a ještě uzákoní, že dobu, po kterou jsme doma = válíme se za státní peníze, vychováváme děti, se nám nezapočítá do odpracovaných let do důchodu), tak bych si už tím tuplem nelámala hlavu s nějakým pofidérním slibem. Slova se mluví a voda teče 😒

Jestli a kdy chcete dítě je jen a jen tvá a manželova věc, nikdo jiný nemá právo do toho zasahovat nebo dokonce rozhodovat, ani nejbližší rodina by neměla vypouštět rádoby chytré řeči, kolik dětí byste měli mít, i když to tak s oblibou činí veškeré příbuzenstvo, tak proč by to mohl dělat naprosto cizí člověk?

Každý jsme nahraditelný, když bude chtít, vyhodí tě ze dne na den, dítě v 45 budeš mít těžko 😉

partyzanka91
3. led 2014

Já osobně bych do miminka šla a na nic nečekala. Za prvé jak píší holky neví se kdy se zadaří, za druhé čím mladší tím lepší a za třetí pořádná jistota nikdy nebude a vždy se najde důvod proč dítě odložit. Prostě rozum musí stranou, to jsem sice slyšela od jiné paní, ale je to svatá pravda. Uvažovat rozumem tak spousta ženských tady děti dosud nemá.

marcicek84
3. led 2014

@xjulinkax - upřímně se ti divím, proč se ptáš na něco tak osobního??? přece je to tvé rozhodnutí co chceš, buď pracovat nebo si založit rodinu.Jo a sliby zaměstnavatele? Ty se mění ze dne na den, protože úplně stejně se mění situace na trhu, takže si myslím, že když ani nevíš, jak dlouho vám to početí bude trvat a dítě chcete, tak se o něj snažte...hrát si na podstivku, v práci v dnešní době se fakt nevyplácí...prostě čím víc jsem v praxi a jak jsem svědky nereálných slibů šéfů a dále jak jsem svědky jak pak holkám nejde otěhotnět, že prostě to nejde si říct si tak a budu těhotná zrovna tehdy a tehdy se mi to narodí, tak si myslím, že myšlení typu brát ohled na šéfa, kterému je váš osobní život vlastně ukradený a zná zaměstnance po pracovní stráce a jde mu jen o to, aby byla práce udělaná a on neměl problémy, je opravdu k smíchu...zkrátka otěhotnět jde i přes antikoncepci, tak se vám třeba právě tak podaří otěhotnět a okolí se s tím bude muset vypořádat....

xjulinkax
autor
4. led 2014

@marcicek84 Díky za názor, ale nevím, co by na tom mělo být k smíchu... Jen jsem chtěla znát zkušenosti jiných holek. Pokud člověk tu situaci nepocítí na vlastní kůži, nemůže si to tak úplně představit. Vím, že dnes se nikdo s nikým nemaže, doba je zlá, ale když jsem do práce nastupovala, řekla jsem si, že 2 roky utečou jako voda a ani mi to nepřijde, ale bohužel se to nějak táhne. Tak doufám, že se nám brzo zadaří 🙂.

lu777
13. led 2014

já bych je neřešila, ono člověk je kolikrát rád, když jednak otěhotní a druhak donosí zdravé miminko 😉
prostě přinejhorším řekni, že selhala antikoncepce nebo tak něco....

já jsem byla takový poctivec ale pak se na mě v práci taky kolikrát vykašlali a jsem z toho vyléčená 😝
práce je jen práce, člověk tam chodí aby zaplatil účty a tak... dítě je dítě !! 😉

schnek
13. led 2014

@xjulinkax máš za sebou půl roku, těhotentsví trvá 9m a třeba se vám snažení nějakou dobu povleče. To ti dohromady skoro ty dva roky hodí, ne? 😉 Já bych vůbec neřešila ředitele a sliby... konec konců zaměstnavatel nemá právo se tě na tohle ptát a něco takového požadovat! Co když to nakonec nepůjde a bude třeba pomoc lékařů? mně by bylo líto, že jsem promrhala čas. Ale samozřejmě je to vaše rozhodnutí. Promyslete to, myslete sami na sebe (kdo jiný než vy by na vás měl myslet 😉 ) a udělejet to, co budete považovat za vhodné 🙂

marcicek84
13. led 2014

@xjulinkax - mně přijde k smíchu celá tato diskuze, stejně si založíš rodinu až budeš chtít ty sama a až bzdeš chtít opravdu hodně, šéf ti bude ukradený 😀

jetynka
16. led 2014

Já bych se vykašlala na nějaké sliby, co není v práci ve smlouvě jako by nebylo, navíc příroda je mocná a dělá si co chce, takže otěhotnět můžeš vždy když to opravdu člověk nečeká 🙂. Jasně je to nefér vůči zaměstnavateli, ale co naděláme?Nic, dneska to tak prostě chodí. Já nastoupila do práce v dubnu 2005, v červnu 2006 svatba a oni v práci na mě nééé že otěhotníš a já nééééé ještě nééé, bum a v srpnu jsem byla v 5.týdnu 😀 já sama jsem to tenkrát nečekala a dneska jsem za to ráda.

lucisuska
28. led 2014

Řeším podobný problém jako zakladatelka... Práce ve školství, "slíbená" smlouva na neurčito za rok a půl a touha po miminku k tomu jako bonus... Strašně se to ve mě pere, jestli mít miminko nebo čekat. Vím, že tohle za mě nikdo nevyřeší, ale spíš bych chtěla znát, co vás nakonec přimnělo k tomu, že jste daly přednost miminku. Taky jste delší dobu v sobě řešily, co je lepší? Děkuji za odpovědi 🙂

prapodivna
28. led 2014

@marukm Ono to není ani tak o zaměstnavatelích, jako o podmíkách, jaký jim stát nařizuje, pro zaměstnavtele je každá těhotná prostě přítěž,stejně jako často chybějící máma, nebo nemocná máma. Ale proč? Protože to musí z velké čáti zaplatit zaměstnavatel(nemocenskou a držet místo), pro zaměstnavatele je to prostě problém. Takže spíš bych nadávala státu.

Každopádně pokud jde o otázku mít nebo nemít děti, tak to, co na to řekne zaměstnavatel myslím až na posledním místě. Kašli na to, je to tvůj žvot ;)

marukm
29. led 2014

@prapodivna Toho jsem si vědoma. Nijak to zaměstnavatelům nezazlívám. Ale pak se nemůžeme divit, že stejně jako oni se dejme tomu snaží co nejméně tratit, těhotné nebo matky s dětmi se zase snaží co nejvíc na tom "trhnout". Přijde mi to dost smutné. Vždyť stát by měl co nejvíc podporovat, aby se rodilo co nejvíc dětí. A to nejen bohatým (kteří pak maj třeba jen jedno dítě). Ale to už jaksi nikoho nezajímá...škoda no.🙂

prapodivna
29. led 2014

@marukm Jo, není to tu úplně nejlíp vymyšlené, ženy by prostě opravdu potřebovaly trochu větší hajéné ze strany státu(třeba nižšími odvody, stejně ženy vydělávají v průměru méně než muži, ale tím, že mají a starají se o děti tomu státu dávají hodně), aby se zaměstnancům vyplatilo vzít si k sobě i ženu, co by mohla v budoucnu otěhotnět, nebo se starat o děti. Rozhodně bych to ocenila víc než kvóty na to, aby bylo všude určité procento žen, i když se do toho třeba ty ženy nehrnou.

alyssa18
27. črc 2014

@xjulinkax To znám. Mně ředitelka pár měsíců po svatbě řekla, že dostanu od příštího školního roku přidáno. Bylo mi okamžitě jasné, že si mě chce udržet, protože se bojí, abych neotěhotněla. Ale přitom vždy, když dojde řeč na děti, tak tvrdí, že na ni vůbec nemám brát ohled. Takže to tak beru. Je to můj život, moje budoucí rodina. Žádné práci bych nedala přednost. To samé bych poradila i tobě. Poslouchej své srdce a instinkty. 🙂

janinka1090
27. črc 2014

Taky učím a měla jsem smlouvu na dobu určitou. Je pravda, ze jsem nikde neslibovala, ze vydržím tak a tak dlouho, ale otěhotněla jsem a když jsem se potom šla domlouvat, ke kterému datu bych odešla, ředitel mi sám řekl, ať si zajdu za sekretářkou podepsat změnu smlouvy na dobu neurčitou, ať se pak mám kam vrátit. Tak pokud jsou s tebou spokojení a máte ve škole dobré vedení, bylo by to třeba taky tak. Držím pěsti 🙂
A jestli můžu říct i svůj názor k miminku, tak bych zkoušela a na nikoho se neohlížela. Rodina je nejdůležitější a mít miminko je úžasný. Chápu i to, že ti jde o děti, taky jsem ten typ a i když už jsem mohla být na mateřské, tak jsem ještě v 9. měsíci byla u maturit, ale přece jen, jsou to cizí děti.
Hleď jen na sebe a na svoji rodinu.

xjulinkax
autor
27. črc 2014

@alyssa18
@janinka1090

Děkuji za názory 🙂. Snad všichni tady mi radili, abych se neohlížela. A taky mi bylo psáno, že se nám nemusí podařit těhotenství hned a taky to tak je. Začala jsem s touto diskusí letos v lednu a od února se snažíme o mimi. Teď už je to 6. cyklus a stále nic ☹. Takže já ty 2 roky nakonec asi stejně dodržím. A to, že bych dostala smlouvu na neurčito, už v žádném případě nepočítám. Vždycky to u nás v práci tak bylo, že po 2 letech se dostávala smlouva na neurčito, ale letos mé kolegyni byla smlouva prodloužena opět na 2 roky na určito s odůvodněním, že jsou s ní velmi spokojeni a že mají na to právo (aby nemuseli vyplácet peníze za nevybranou dovolenou, kdyby otěhotněla - máme 40 dní oproti ostatním). Takže asi tak. Se smlouvou nepočítám, snažíme se, ale stále nic, tak doufám, že se brzy zadaří...

janinka1090
27. črc 2014

@xjulinkax Nám se taky zadařilo až po 10 měsících a teď máme dvouletého chlapečka. Hlavně se tím moc nestresovat a ono to určitě půjde 🙂