Deprese z práce, neschopenka a neplodnost. Jak to chodí?

@tri.niti ahojky, vidím, že tato diskuze zatím moc ohlasu nemá, ale to nevadí. já sem vhodně podobné situaci, možná i kapku horší a řeším ji právě teďka aktuálně. takže stručně od začátku-pokoušeli sme se s manželem přes rok o miminko, nevedlo se, tak sme zašli do CARu a nechali se vyšetřit a řekli nám, že to přirozeně nepůjde, že manžel mám úplně nulový spermiogram, já mám sice polycystické vyječníky, jak píšeš i ty, ale to prý má v dnešní době každá druhá a to až tak nevadí, ale jinak mám po komplikované operaci slepýho střeva a mám zvýšený nějaký hormony v hormon.profilu z krve. takže sme se hnedka vrhli na 1.IVF, stimulace léky, injekcemi do břicha, nebylo mi po nich zrovna nejlíp, ale to člověk vydrží, každý 3 dny kontola na krev a ultrazvuk, takže v práci se to nedalo ukočírovat a šla sem na PN s tím, že mám nějaký gyn.problémy a hotovo. v práci sice nedávali, ale ještě se to dalo.pak proběhl odběr vajíček, odebráno bylo 13,oplodněno 8 a zbyly nakonec 2 zdravá embrya, 1 mi zavedli a 2. sme si nechali zamrazit. a samozřejmě se 1.pokus nepodařil a já sem potratila, údajně sem prodělala biochemické těhotenství, měla sem totiž pozitivní těhu testy i HCG v krvi a pak najdenou nic, všechno negativní, začala sem krvácet a byl konec.takže psychika úplně na dně azase sem musela řešit práci. moje nadřízená nneí zrovna příjemný člověk, je velice těžké s ní o tomto jednat! a to pracuju ve zdravotnictví, takže by měla mít o to víc pochopení, ale opak je pravdou.takže co dál říct v práci?! v květnu mám jít na transfer zamraženýho embryjka, rozhodla sem se, že mezi tím půjdu do práce a řeknu pravdu-to byla největší blbost!!!nikdy neříkej, že chceš otěhotnět, nemají právo to vůbec vědět, mají neschpenku a hotovo! řekli mi to i v CARu. bohužel už se stalo a já sem to v práci řekla emoticon okamžitě mi bylo oznámeno, že si z práce dělám holubník. mám s nadřízenou teda problémy už delší dobu,ale tohle byl gól!!!a navíc u nás v práci řádí střevní chřipky, takže bylo nemyslitelný nastoupit a hnedka něco lapnout. tak se uvidí.
a s tou psychikou, to mi povídej, sem úplně na dně, každej, kdo mě vídí, mi říká, že vypadám hrozně, fakt pozitivní emoticon ale řešit dítě a práci je hrozný
když budeš ještě si chtít o tom popovídat nebo se na něco optat, písni emoticon a promiň za chyby

Ahojky, jsem ráda za Tvůj příspěvek, moc mě mrzí to všechno co už máš za sebou. Jsme na tom podobně, taky pracuju ve zdravotnictví, moje šéfka mi jednou řekla, že člověk pracující ve zdravotnictví nemá nárok na to být nemocný. Já jsem teď na naschopence už přes měsíc, nakonec toho na mě bylo moc - problémy v práci a do toho nemocná máma i brácha, docela mě to vzalo a já se naprosto složila. Takže chodím k psycholožce na terapie, je to o chlup lepší. Zítra jdeme s mužem poprvé po víc jak roce zas do CARu, psycholožka mi radí říct jim tam jak se věci mají, že jsem pod soustavným stresem a tak. I když tu neschopenku teď řešit nemusím, zatím ji mám. Každopádně si myslím, že být pod tlakem, navíc se vystavovat v práci neustále riziku infekce a do toho se snažit o těhotenství fakt nemá smysl. Takže uvidím co řeknou zítra, ale jsem rozhodnutá zůstat pokud možno co nejdýl doma a snažit se o dítě. Můžu se zeptat do jakého CARu chodíš? My jdem zítra k Apolináři.

@tri.niti ahojky, tak to máš fajn, žes to vyřešila takto a nemusíš teďka PN hnedka řešit.jj, tady ti řeči o tom, že zdravotník nesmí být nemocný znám až moc dobře. můžu se zeptat na jaké pozici pracuješ? já sem zdravotní sestra v domově důchodců. a určitě být tebou, jak ti radí psycholožka, všechno bych taky řekla, ono se ti i bude líp s tím CARem pak jednat, když budou vědět, o co jde a taky se budou k tobě chovat adekvátně k té situaci. já sem kousek od Brna, takže chodím do Brna do sanatoria Helios, jestli ti to něco říká. je to hrozné řešit ještě problémy s prací, když člověk má jiných starostí ažaž.a podle toho, co píšeš, ještě žádné děti nemáte že? my ne. tak se drž a ať vám to zítra dobře dopadne a zase napiš, ráda si s tebou budu sdělovat informace a hlavně se člověk vypovídá a sdílení takovýchto starostí je dobré pro lepší snášení situace

Já pracuju jako nutriční terapeutka na onkologii a infekci. Ještě nemáme žádné dítě, stejně jako Ty. A doufám že co nejdřív mít budem věřím tomu že ano. Ráno jsme byli v CARu, manžovi udělali spermiogram, vzali krev na testy, mě píchli injekci na vyvolání menses...tak uvidíme jak to bude dál pokračovat. Myslela jsem si, že za ty 3 roky co vím o tom, že mám PCO jsem se s tím srovnala, ale ne. Mám z toho docela splín. Hlavně manžel je dost skeptický, prý si hrajem na Boha na nesprávném místě, podle něj jde o přirozený biologický výběr, prý si příroda sama vybere, kdo je dost silný jedinec pro to aby se měl rozmnožovat...Takovýto názor na věc člověku taky nepřidá. Tvůj partner to bere dobře?

Ahoj holky, čtu vaše příspěvky a jsem na tom v zaměstnání úplně stejně. Deptání a připadá mi, že se mě chce ředitelka zbavit, než odejdu na neschopenku. Od úterý začínám stimulovat a podstupuji IVF. V práci jsem to řekla a asi to byla chyba. Nadřízená nemůže mít děti. Ale myslela jsem to dobře, aby si za mě pomalu hledala náhradu. Jsem v začarovaným kruhu, nedá se to snášet, ta šikana. Do toho, kdybych dala výpověď, neměla bych myslím ani nárok na podporu nezaměstnanosti z ÚP. A nechci každý ráno před odjezdem do práce zvracet z nervů