Nestíhám. Mám pracovní krizi.
Mám dvě děti - 8 a 5 let, třetí na cestě, aktuálně pátý měsíc. Chodím na směny do práce a do toho od září externě učím jeden předmět jednou týdně na střední odborné škole. Byla jsem hozená v podstatě do vody. Tady máš třídu a uč si. Zde jsou nějaký materiály, z toho vytvoř pracovní listy. Všechno je hotové, jen tady něco umažeš a máš to. Realita v prvním pololetí však spočívala v tom, že podle dodaného materiálu se učit téměř nedalo, byly tam faktické i stylistické chyby, či málo informací. Od začátku jsem pracovní listy tvořila tedy sama. Na druhé pololetí není vypracované vůbec nic. Vše tvořím já. Jenže to zabere spoustu hodin času, který nemám zaplacený, do toho chodím do práce, starám se o domácnost a děti, jsem těhotná a energie mám jen tak tak.
Jsem v neustálém stresu, protože týden co týden musím vytvářet kvalitní studijní materiál, jehož výroba zabere několik hodin práce. Do toho patří i opravování písemek a domácích úkolů plus chodit na porady, které se mi nezapočítávají do hodin. Když jsem to tak počítala, v průměru pracuji cca za 40 Kč hrubého na hodinu. (No nejsem blbá?)
Nechci si tady stěžovat, jak jsem chudák nedoceněná. O ty peníze mi vlastně ani tak nejde. Šla jsem do školství proto, protože mě to (ač to teď tak nevypadá) baví a chci učit dobře a ty žáky doopravdy něco naučit. Ale upřímně jsem netušila, jak moc velká řehole a oběť to je. Proto se klaním a vzdávám hold všem opravdovým učitelkám a učitelům.
A proč to vlastně všechno tady píšu? Spíš se potřebuju z toho vypsat. Měla bych vypracovávat pracovní listy na další hodinu, už mi (zase) zbývá málo času, ale nejsem schopná napsat ani čárku. Navíc zpracovávám poměrně složité téma, které - zní to blbě - potřebuji sama hodně oprášit, neb v praxi člověk tu teorii prostě zapomene. Místo toho prokrastinuju a nedělám nic. Po celý rok se u mě střídají stavy euforie a vyhoření. Jeden týden to učení miluji a druhý bytostně nenávidím. Jak vidíte, teď jsem v té horší fázi.
Upřímně se těším na konec školního roku, až to všechno skončí. Až se nebudu muset stresovat a být neustále každý den v napětí, že musím dělat něco do školy. Už mi zbývá probrat tři důležitá témata a zbytek budeme mít na opakování a prohlubování znalostí. V tuto chvíli mám však pocit, že to nejsem schopná zvládnout a kdybych na to měla morálku, tak se na to vykašlu už teď, ať si to doučí někdo jiný.
Děkuji za přečtení a za vaše učitelské i neučitelské postřehy.
Učitelská realita... Na začátku nejhoší.. málo peněz a moře času. Hezké že je placená nějaká nepřímá (přípravná činnost), ale často to nepokryje skoro nic. Ale jak to budeš dělat už 10rok, tak to budeš už jet z věcí co máš nachystané a ty věci okolo jen porada, oprava písemek atd.. úplně každý učitel se těší na konec školního roku. U tebe to bude spíše to těhotenství, dvě děti doma a k tomu dvě práce.. No objektivně toho máš moc.. Spousta holek toho nedává ani polovinu, toho co ty. Otázka je, proč se tak zbytečně honit..Dvě děti, těhotenství, dvě práce..
Minimálně nezníš jako typicky zapšklá úča, kterých je stále všude dost. A to je pro ty děti výhra. Každopádně jako gravidní bys možná měla na první místo posunout sebe a zvážit, jestli je to výhradně pro tebe takhle dobře. Každopádně držím pěsti.
@ee.liska Já právě nejsem učitel. Jsem holka z praxe, co má titul = v nouzi kompetentní učit. A protože je poslední dobou nouze o odborné učitele obrovská, sáhnou i po těch, co nemají pedagogické vzdělání = já 😀
Ale takhle - já si to učitelství vlastně nepředstavovala nijak, jen jsem byla vždycky z pohledu studenta mnohdy znechucená, co za vyhořence je schopno učit. A zároveň jsem poznala i spoustu naprosto božích pedagogů, na které do teď vzpomínám a jsou mým vzorem. Chtěla bych být jako oni. A to byla vlastně motivace, proč jít do školství. Když něco nefunguje, nebo by to šlo udělat líp, tak nejsem ten typ člověka, co by si sedl a nadával, ale jdu zkrátka do toho a snažím se to změnit.
Jsem ráda, že mám tuto zkušenost, že jsem nahlédla do problematiky učitelů. To chce sakra reformu! Tohle je normálně otročení a vůbec se nedivím, že je tolik učitelů vyhořelých. Zpočátku nadšení, ale té kupy práce, kterou nikdo nevidí a permanentní stres, že něco se musí stíhat. Vůbec se mi nechce smířit s tím, že to je holt realita. Ale v tuto chvíli se s tím bohužel budu muset smířit, protože budu mít za pár měsíců úplně jiné starosti. Ale upřímně - nevím, zda po mateřské budu pokračovat...
@tahejhula @kometkak To je přesně, co si říkám - proč se takto honit? Objektivně vím, že toho mám moc. Ale přijde mi blbý se na ty studenty vykašlat dva měsíce před koncem. Plus přidělat práci kolegům a kolegyním, protože někdo by to musel odučit za mě.
Ale krizi mám teda řádnou. Možná je to tím, že na to nemám vůbec čas, klid a energii se připravovat. To mě frustruje nejvíc. To, že bych přišla na hodinu připravena jenom na 80% a ne na 120% jak od sebe očekávám.
Každopádně sláva a čest všem učitelům, kteří ve školství vydrží!
Podle mě jsi pro ty děti obrovská výhra. Už jen to, jak uvažuješ, je super. Na tvém místě bych to nezahazovala, ale trochu ubrala. Nedělej to na 100 %, ale jen třeba na 70. Pořád to bude o hodně víc než kolik dostanou od mnoha jiných učitelů. A navíc je naučíš, že laskavost k sobě samotné a práce s vlastní energií je mnohem důležitější, než jakékoliv učivo.
Anonym: A tohle je duvod, proc obcasne myslenky na zmenu povolani, ze soukrome sfery do verejne sfery ucitele okamzite zamitam 😁. Ale ted vazne. Jak bylo nahore zmineno, tvuj pristup je vyhra pro ostatni, zejmena pro ty deti. Ale jelikoz si ve stavu jakem si, chce to ubrat. Musis byt v pohode ty, tvoje miminko a stavajici rodina. Uber, ze vseho, co ukrojuje poradny kus energie. A zivot take nekonci, pokud se situace ve skolstvi nezlepsi, tak ucitele budou porad nedostatkove zbozi a jakmile to tvoje treti trochu povyroste, muzes se do skolstvi opet vratit. Mezitim si treba dodelat i nejakou kvalifikaci, ktera bude mit vliv na budouci finance.
A nepomohlo by vyprdnout se na tu jinou práci nebo ji omezit. Chápu, ťe tě učitelování baví, že máš takovou tu vnitřní potřebu dělat věci dobře, takový učitele jsem milovala a myslím, že i oni tu práci měli rádi.
A co si přehodit plán. Nyní opakovat dosud probraná témata, trošku polevit a během toho "volnějšího" času si připravit poslední dvě témata.
Taky jsem učitelka (speciální škola) a často v zájmu svého zdraví uberu plyn. Někdy prostě já a ani děti nemůžeme fungovat naplno. Tak zopakujeme, děláme praktickou stránku věcí a až si odpočineme, zase začneme pracovat naplno.
Ze zkušeností - i pokud jsou materiály blbý, tak jsou. Je potřeba kombinovat ty hotový (a blbý) a postupně dělat nový.
Výhoda téhle práce je pak ta, že pokud máš v září termín porodu, klidně se můžeš vrátit v lednu a možná dřív. Já takto chodila od 6 měsíců věku (ale už ve 3 měsících jsem normálně chodila do školy na zkouškové - jednu zkoušku jsem dokonce měla malého normálně s sebou) a byl to super relax (chlap to jedno dopoledne pohlídal). A pak můžeš navyšovat úvazek, jak se ti bude hodit (a budou potřebovat). Pokud to i studenty s tebou baví, tak to je super. Já učím na VŠ, tak nevím, jak to funguje na odborných středních, ale pokud to baví tebe i děcka, tak bych to nevzdávala - jen uvažovala, kde trošku ubrat (i třeba na úkor kvality výuky).
Ty jsi jako paní učitelka fakt čekala, že budeš mít vše nachystané? Moc se omlouvám, ale takto přece učitelé nefungují. Buď jsi troll nebo jsi čekala práci, jakou si myslíš, že mají učitelé. Tzn. pár hodin za den a spoustu prázdnin. Jenže tak to nefunguje 🤷♀️ Takže holka vítej v pedagogické realitě …