• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Po nástupu do práce otěhotním. Bude mi zaměst. platit?

20. prosince 2012 
Ahoj,
je mi 21 let. Možná si řeknete, že jsem mladá, ale já nemůžu jinak. Nejsem ten typ, který chce njedřív studovat, dělat kariéru a pak mít ve 30 dítě. Jsem po jazykovce a hledám svoji první práci. Nejradši bych teď otěhotněla...vím ale, že nemůžu, protože nemám ani korunu. Bohužel se mi nechce už čekat vlastně ani rok, než si něco našetřím. Říkám si, že jsem na tu jazykovku ani neměla chodit a už jsem mohla rok pracovat. Bohužel je to tak jak to je a já nevím jak si mám zařídit život. Když bych teď rychle někam nastoupila a otěhotněla, bude mi zaměstnavatel něco vyplácet? Bylo by to úplné minimum, že?Partner pracuje. Vlastně nemáme ani trvalé zázemí. Jak jste na tom vy?Kdy jste si mohly dovolit pořídit první dítě?Jsem z toho fakt nešťastná. Asi neuvažuji dobře a řeknete si, že uvažuji nevyzrále. Ale neustále čtu knížky o těhotenství. Obrázky bříšek a miminek mě úplně dojímají. Holt se na mě přírodní pudy vyřádily:slight_smile:Nechtěla bych ale udělat nějakou hloupou mladistvou chybu. Napište mi prosím svůj názor ať je jakýkoliv. Klidně mě vraťte zpátky na zem. Před rodiči toto téma raději nepředhazuji
13. říj 2008 ve 12:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky limenaria,mě je 25let,miminko jsem chtěla až teďka protože dříve se mi to zdálo moc brzo.Pro mě je tento věk tím nejlepším.Mám o rok mladšího přítele,a ten se do toho otcoství nehrnul,měl jiné priority,ale teď je šťastný,že se nám to povedlo.Dítě před tím jsem nechtěla,protože jsem nejdříve chtěla pracovat,vydělat si nějaké penízky-i když ty už zase nejsou.S přítelem bydlíme spolu rok,a to je další věc,co jsme si nejdříve chtěli zkusit,jestli nám to bude to společné soužití klapat.A vyšlo to.Ono to záleží na každém zvlášť,někdo rodinu chce až po třicítce a chce se věnovat kariéře,někdo ve dvaceti,hned jak dodělá školu.To je různé.Záleží jenom na tobě a na partnerovi,jestli dokážete zvládnout rodinu,zabezpečit to malé bejbátko a tak.Já moc rozumy nechci dávat,jsem poměrně taky mladá a na začátku těhotenství a člověk netuší co ho čeká. :slight_smile:
13. říj 2008 ve 12:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahojky, moc děkuji za Tvůj příklad...no já bydlím s přítelem v pronájmu už od ledna, ale není to trvalé zázemí....malý prostor, drahý nájem, já ještě ani nepracuji, ale dítě bych hrozně chtěla a bohužel nejradši TEĎ...už to ve mně vře déle, ale teď už to jde čím dál víc napovrch. Jenže ty zatracené peníze..budeme mít možná byteček větší o kuchyň, nájem o dost levnější, ale přesně to jisté není. Řeším vlastně jenom prachy. Myslíš tedy, že teď by to určitě nebylo rozumné? Sociálka by mi nic nedala, protože nedělám půl roku. Vlastně ještě vůbec nedělám. A kolik dává zaměstnavatel a po jaké době pracování?
13. říj 2008 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
limenaria: podle mne, musíte mít kde bydlet a být s přítelem zajedno, pak bych do miminka šla hned. Co na to přítel?
13. říj 2008 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já jsem s přítelem rok v podnájmu,ale od Nového roku chceme do většího a hlavně svého bytečku.No já jsem od počátku na nemocenské což je dva týdny a ty penízky taky nebudou extra veliké,tak přítel dře jako mezek.Ale mám strašnou oporu ve svých rodičích,vím,že ať se stane cokoliv u nich mám zastání
13. říj 2008 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Lim, no..., tady je každá rada drahá... těžko radit, ale můžu stručně napsat jak to bylo u mě. Přesto že jsem otěhotněla skoro po třech letech a to ještě za pomocí lékařů (takže se v žádném případě nejedná o příjemné početí), v době porodu mi bude skoro 31...., přes tyto všechny strasti bych neměnila. Ale zase pokud se opravdu cítíš být matkou, jdi do toho. Peníze neřeš, ty nebudou nikdy, ani ve 30ti :dizzy_face: . Tak ať se správně rozhodneš :wink: .
13. říj 2008 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No...takhle..my bychom byt stejně nekupovali, protože máme možnost a podmínky stavět...ovšem hypotéku nám hned nedají a počítám s tím, že bychom "doopravdy" bydlet mohli tak minimálně za 4 roky a to budeme v tu chvíli mít tak málo peněz, samé splátky, že bych to dítě měla nakonec fakt až někdy ve 30. Než budem mít stálé bydlení, měli bychom do té doby o malinko větší byteček a nižší nájem s jistotou, že o toto dočasné bydlení nepřijdeme, než bude dům stát...ale jak uživit dítě a nakupovat mu, když ještě ani nepracuji a nemám v práci ani žádnou praxi...:-/no a přítel, kdyby věděl, že jsou na to podmínky, asi by do toho šel...bojím se radit s rodičema, mají asi na to ten vyzrálejší názor!:slight_smile:sami měli dítě hned, ale pracovali už nějakou dobu oba...
13. říj 2008 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj limenaria :slight_smile: tak ti řeknu - já sem mladší než ty, je mi teprve 20let. Miminko máme chtěné a plánované...ale... v 18ti letech jsem začala bydlet s přítelem, ještě sem studovala, on pracoval a živil nás oba... bydleli sme v podnájmu... v 19ti letech jsem začala pracovat a jakmile sem v práci měla odpracované 3 měsíce, tak sme si vyřídili hypotéku, kterou nám schválili a koupili sme si byt. To bylo v říjnu 2007.A domluvili sme se, že se o miminko začneme snažit po novém roce, tak sem si v prosinci vzala poslední prášek HA a od 1.1.08 sme to začali zkoušet...podařilo se za necelé 2 měsíce... a ted už bydlíme ve svém, novém bytě, kde už si vše chystám na malé... ALE - nešla bych do toho, kdyby se věci nevyvíjeli tak, jak se vyvinuli... kdyby nám neschválili hypoteku, kdybych nepracovala.... v práci sem byla celý 1 rok... přesně po roce jsem odešla na neschopenku kvůli těhotenství...no už přecházím na mateřskou a slibují mi dobré peníze... takže, i když je mi 20let, jsem moc štastná, že se nám vše podařilo... není to o věku, mít dítě... ale vážně o tom, jestli ho dokážete uživit... to je v dnešní době priorita... jestli ještě s partnerem nebydlíš, tak to napřed zkuste jak vám to půjde... je to ale nadlouho... moje kamarádka, stejně stará jako já, začala s přítelem bydlet až ted, do ted spolu jen chodili a vídali se jak měli čas... a nedávno mi řekla, že se hádají a že se jim to vůbec nelíbí to soužití... že zjištuje, že ji to prostě takhle nevyhovuje a nebaví ji to... tak být tebou, bych v prvé řadě zkusila to společné bydlení, našla si práci a pak by se vidělo... ale půl roku minimálně to potrvá a jestli máš trpělivost, tak to zkus.... jejda, ale nechci ti radit... jen říkám, jak bych to udělala já... vše je na tobě... ale pokud chceš mít dobrou mateřskou, tak si najdi práci, ale nevím, kolik musíš mít odpracované, aby ti vyměřili dobrou mateřskou... nechci hádat, ale myslím, že k tomu stačí 3 měsíce a z toho ti vypočítají průměr, ale je lepší se zeptat zkušenějších... poptej se a uvidíš... ale jen abys věděla - tak mladá na miminko rozhodně nejsi :slight_smile: mě bude 21 až v lednu a to už budu maminka :wink:
13. říj 2008 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
jak řekla dagina,peníze nebudou,to samé jsem říkala přítelovi,ten chtěl ještě počkat,až si našetří více peněz,ale stejně když ty prašulky jsou tak se pořád do něčeho strká,zařizování bytu atd.jako to bylo u nás.Takže nemůžu ani já říct,že bych měla prašule
13. říj 2008 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, tak mě je 24, v době porodu mi bude 25, čekáme naše první miminko a nemyslím si, že by mi něco uteklo, prostě jsem si chtěli zařídit byt,našetřit nějaké penízky a trošku si udělat karieru v práci,aby se bylo kam vrátit....nedovedu si představit, že bych se do toho vrhla po hlavě, neměla peníze, práci a neměla ani pořádně kde bydlet, to b ysi pudy se mnou mohly dělat co chtějí,ale můj rozum by mi říkal, že takto ne, že tak to není správné,ale každý to cítí jinak a cítí se na to jinak,.....
13. říj 2008 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No Dagino, já se cítím být matkou ale někdy při kontaktu s dítětem své sestry si připadám ještě tak nezkušená a nemotorná, ale děťátko se mi moc líbí...hned si představuji jaké bude asi to moje a že mám partnera, s kterým jediným bych to dítě chtěla mít...porovnám jeho a sebe jako miminko na fotkách a představuji si, jak bude asi pak vypadat to naše....pořád takhle sním, všechno si plánuji a sráží mě na zem ta představa čekání, nutnosti praxe se zaměstnáním, peníze...máme problém s penězmi vyjít i tak...strašně mě to rozčiluje, protože nemůžu nic dělat a nesnáším ty věty: všechno tě čeká, všechno chce čas, užívej si života:slight_smile: já jsem dost impulzívní a emocionální povaha. Vždy kolem ovulace mám pocit, že mě ty pudový hormony snad zabijou!:grinning:
13. říj 2008 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem ráda, že jsem počkali a teď si to užíváme :dizzy_face:
13. říj 2008 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
je pravda,že já bych dítě opravdu dříve nechtěla,je moc důležité s tím partnerem žít nějakou dobu.Mít nějaké to zázemí.My jsme teda zatím v podnájmu,ale už intenzivně hledáme,hledáme a hledáme.
13. říj 2008 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj pajmis mockrát Ti děkuji za odpověď....no, s přítelem jsem nějakou dobu chodím a v pronájmu bydlíme od ledna...máme se moc rádi a vím že chceme jenom sebe:slight_smile:a mockrát děkuji za radu!
13. říj 2008 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já jsem s mým mužem od 15 let a dítě s ním jsem chtěla už v 18,ale je to logicky blbost, člověk nic nemá..chce to si opravdiu počkat, vybudovta nějaký domov a pak proč ne...
13. říj 2008 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
limen stav se za nama do diskuze snazilky do 20 let nebo tak nejak:slight_smile: tam mame podobne problemy jako ty:slight_smile:
13. říj 2008 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No já vím, v podstatě jste mi řekly co vím jen si to nechci přiznat, že to jinak nejde, musím alespoň půl roku pracovat ACHJO zkusím to nadhodit ještě před rodičema, ti mě uzemní raz dva:grinning: Moc vám všem děkuji za vlastní příklady a názory!
13. říj 2008 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
lim. - já na tom byla od začátku stejně... chtěla sem všechno strašně moc brzy, všichni mi říkali, panebože si tak mladá, musíš se bavit, užívat... ale já nechtěla... ale nelituji... myslím, že na to má hodně vliv člověk, kterého miluji, protože, kdybych HO neptkala, tak do ted trčím u rodičů a chodím po flámech... ale ted se cítím být velmi štastná a takhle mi to vyhovuje... a co, že sem si nic neužila...užiju si mnohem víc s miminkem :slight_smile: takže, pokud s pertnerem momentálně neplánujete vlastní byt, tak si myslím, že to zase až tak nevadí... ale podle mě, raději si najdi práci a chvili vydrž a pak se snažte, protože potřebuješ mít něco odpracované abysi měla dobré penízky... já sem se na to miminko třepala strašně dlouho, ale nakonec sem vydžela, až budu v práci aspon ten rok... já ihned co jsem zjistila, že sem těhotná tak sem oděšla na nemocenskou... ale odpracovala sem fakt přesně ten rok a nevím kolik přesně stačí na to mít dobrou mateřskou.... víš, ono v dnešní době by si dítě nemohl dovolit asi nikdo, protože pokud vím, tak každý je nějak zadlužený... my osobně máme hypotéku na 30let a platíme 9000,- a to, kdybysme měli čekat, až to splatíme :sweat_smile: tak já budu v přechodu :grinning: a ještě sme si vzali půjčku na vybavení domácnosti... takže pryč dáváme celkem dost, ale pořád nám zbývá, abychom uživili malé... a rodiče nám jsou taky opora... bez nic by tohle asi nebylo, co si budeme nalhávat... pomáhají, pokud zrovna nemáme... ale dá se to zvládnout... uvidíš sama... zkus si najít práci a uvidíš, jak se to bude vyvíjet... třeba zjistíš, že tě práce baví a chceš profesionálně růst a na dítě počkáš... uvidíš sama, jak vše bude... :wink:
13. říj 2008 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
limenaria: bydlení máte vyřešeno, přítel je pro a co se týče peněz - viz náš příběh -
biologické hodiny se mi roztikaly v šestadvaceti (je mi o rok víc), ten rok jsme se i vzali, abychom založili rodinu a předtím jsme spolu 7 let bydleli, oba jsme pilně pracovali, manžel přímo dřel a dře:grinning: . A za ta léta, ti můžu říct, máme akorát splátky a úvěry :grinning: ušetřeno prd a nic, takže čekat, že si něco vyděláte, je ve hvězdách. Platí, čím víc vyděláte, tím vyšší jsou nároky a požadavky :grinning:
Já jsem od půlku těhu doma, do kapsy máme poněkud hluboko, ale nevadí, oba prožíváme krásné, možná nejkrásnější období a spousta věciček na mimčo se dá pořídit z druhé ruky či podědit.
Ze zkušenosti vím, že plánovat se nevyplácí - to bych ti stokrát podepsala :wink:
13. říj 2008 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pajmis ty mi mluvíš z duše:slight_smile:a já myslela, že jsem jediná mladá s takovými zájmy:slight_smile: Ono vlastně jsi starší než já. Mně bude 20 až v únoru, ale nechtěla jsem vypadat tak blbě, že už vlastně ve dvaceti a půl pomýšlím....Tak se vám všem omlouvám a upřesňuji, můj věk je teprve 20. No přesně podle mě užívat si je něco jiného...na jazykovce byly všechny mé spolužačky vrstevnice, chlastačky a pařmenky a já byla se svými názory a životním stylem ve 20 letech trnem v oku....a kdybych teď otěhotněla a sdělila to zaměstnavateli až to bude vidět? Blbost že? Já vůbec totiž nemám přehled, jak je to s tím vyplácením.
13. říj 2008 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
lim - já, co nastoupila do práce - ani nevíš, jak rychle mi vše uteklo... až sem hleděla, že už sem v práci "tak dlouho"... fakt... dělala sem sice 12ctky, ale bavilo mě to ... do práce sem nastoupila v květnu 07 a najednou byly Vánoce... tak rychlo to uteklo, že sem nic neregistrovala a navíc, když sem nedělala a byla na pracáku (3 měsíce), to si měla vidět moje myšlenky... furt sem myslela jen na dítě a chtěla ho hned, hned, hned... a furt sem nad tím přemýšlela a říkala si, kdy už konečně a tak... a furt sem prostě myslela jen na dítě... pak sem začala pracovat a neměla čas na dítě myslet... a pak to přišlo takhle samo a já sem moc ráda... prostě sme si řekli - tak a ted to zkusíme a povedlo se... fakt sem ráda a neměnila bych :wink:
13. říj 2008 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No jindri to máš pravdu. Peníze nebudou nikdy. A kdybych měla mít dítě tak 2 až 3 roky? to bude sestra čekat druhé a nic mi nepůjčí!:grinning:
13. říj 2008 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jojo pajmis to máš pravdu, ale my jsme vlastně téměř na chlup stejně staré a ty už čekáš a já jenom sním:grinning: no ale je pravda, že když člověk pracuje, vnímá čas a starosti úplně jinak. To asi jo.
13. říj 2008 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
dite nic nestoji dokud nejde do skoly! v cesku jsou kralovske davky, ktere pokryji potreby ditede nekolikanasobne... Miminko nepotrebuje vsecko vybaveni, ktere maji v kazdem detskem svete a tvrdi, ze se bez nej zkratka neobejdete! Jestli si myslis, ze chces mit miminko super nacancany a mit luxusni kocarek, tak ty penize hraji roli, ale to je hobby pro maminku nikoli potreba pro dite!

My si jednoho dne rekli, ze uz by to nebyl takovy prusvih, kdybych otehotnela... vysadila jsem prasky a davali jsme si pozor nekdy vic, nekdy min. Miminko bylo na ceste 3/4 roku. Bylo to krasne prekvapko. Bylo to na prirode.

zazemi jsme meli takove, ze jsme zrovna opousteli prahu. Manzel odlital do kanady a ja do japonska, posleze za nim do kanady. Posledni tydny tehu jse travila u rodicu, porodila v cr a po sestinedeli uz si nas vezl manzilek do demecka, kam se kvuli miminku prestehoval, abychom nebyli tak daleko... uz jsme tady nejaky patek v podnajmu, ktery plati firma a stradame kornku ke korunce, abychom si mohli postavit domecek, nez pujde mala do skoly. Tedka cekame druhe mrne, takze si oddaluji nastup na VS, kde chci studovat s jiz odrostlima capartama a babickou u zadech.
Nemam pocit, ze by me trapilo, ze nemam pevne zazemi. Naopak, dokud deti nechodi do skoly, tak zadne nepotrebuje!

clovek si vzdycky nejak poradi... nesmi, ale byt sam proti vsem... Pak je to hodne tezky... V Tvem pripade bych do toho nesla, pokud je zasadne proti tva rodina nedejboze pritel!

Podle me miminko neni otazka penez! (kdyz chces, tak samozrejme ano) Pokud chcete miminko oba, tak proc ne...
13. říj 2008 ve 13:18  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
limenaria, bylas na Thassossu? :wink:
Myslím, že pokud se na mimčo cítíš, měli byste do toho jít. Nemá cenu čekat, až tohle a až tamto, protože až "tohle", tak se vyskytne zase něco jinýho. Důvod, proč čekat, najdeš vždycky. Pak by ses mohla taky probrat a zjistit, že je ti 50 a nemáš ani ty našetřený prachy, ani nikoho, komu bys předávala své zkušenosti a kdo by ti dělal radost. :slight_smile:
13. říj 2008 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
lim. tak zkus vydržet v práci alespon 3 měsíce - to ti zkončí záuční doba a přechází ti na (bud určito nebo neurčito - já mám na neurčito, což je lepší), potom je výpovědní lhůta 2 měsíce ( i když vyhodit by tě mohl i na hodinu s pádným argumentem)... ale pokud vydržíš 3 měsíce a pak se zkusíte snažit... víš, nikdo ti přesně neřekne, jak dlouho to potrvá... nám to snažení trvalo cca 2měsíce a to že sem těhu sem zjistila až v 6tt, takže nějaké 3 měsíce utekly... a to máš, pokud budeš v práci 3 měsíce + za 3 měsíce zjistíš že si těhu + třeba vydržíš ještě 3měsíce pracovat, to máš 9 měsíců a z toho si myslím, už by ti mateřskou vyměřili... ono, snažit se můžete i déle, že?? tohle nikdo neví... moje sestra se snaží též od ledna, ale ještě se to nepodařilo... takže uvidíš...ale zkuste to, až tak po těch 3 měsících , co budeš v práci :wink: pak by to mělo být ok
13. říj 2008 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Limenaria: stejně jako Pajmis bych ti doporučila, aby sis našla práci a chvilku pracovala. Přece jenom bude pro tebe lepší se po mateřské vracet do nějaké práce a nebo si nějakou práci najít. Přece jenom uvidí, že už máš dítě a nějakou praxi. Tak já bych být tebou, ještě chvíli vydržela :wink: .
Peníze neušetříte nikdy, čím víc budete mít, tím větší budou vaše nároky. Takže to neřeš.
13. říj 2008 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no, zrovna sedím na netu a hledám práci a už mě to štve, jak dlouho nemůžu najít..všechno se tím protahuje, všechno TRVÁ
13. říj 2008 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
limenaria: :grinning: taky nevíš, jestli se vám otěhotnění povede hned, takže bych si klidně našla práci a doma řádila :grinning: Není to zrovna fér způsob, ale třeba já jsem to tak musela udělat. Pořád je lepší být zaměstnaná těhotná než těhotná na pracáku. Kdo ví, co si páni poslanci vymyslí, že.
13. říj 2008 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
buď jsem úplně blbá nebo jsem nepochopila odpověď od TLAPICKY, musím si to přečíst ještě aspoň 20x, zatím jen kroutím hlavou a docela dobře nechápu.... :angry:
13. říj 2008 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
1 2 3 ... 5
Tvůj příspěvek