• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Práce nebo dítko? Poraďte v mém dilematu

20. března 2014 
Zdravím všechny maminky :slight_smile: Zkuste mi prosím poradit v mém dilema :slight_smile: Mám dva chlapečky, starší bude mít čtyři a mladší měl dva. Rodičovská mi skončila v lednu a měla bych jít do práce. Jenže v mém regionu to není žádná sláva něco najít a teď to vypadá, že bych něco mohla mít. Jenže...ten mladší mi připadá moc malý na to, abych už chodila do práce. Vím, že dva roky nejsou málo, ale stejně.... Hrozně jsem chtěla zažít to dopoledne jen s ním, když odvedeme staršího do školky a pak budeme jenom spolu. Jenže zkrácený úvazek je tady totální sci-fi :confounded: Starší půjde do školky a mladší může být u mamky, tráví s námi hodně času, protože je v důchodu, často hlídá a tak a kluci jsou na ni zvyklí. Není to tak, že by si musel zvykat v nějaké školce nebo tak, prostě cizí nové prostředí. V takovém případě bych o práci ani neuvažovala. Jenže zas nechci prošvihnout příležitost mít práci, protože těch je tady hodně málo. Peníze potřebujeme, koupili jsme domek a ještě doděláváme rekonstrukci. Takže je to "jenom" kvůli penězům. Ale přijde mi, že prostě ten starší se mnou mohl být doma čtyři roky a ten menší jenom dva, že toho menšího ošidím. Už koncem roku se mi něco rýsovalo, nakonec to nevyšlo a to se mi vlastně ulevilo. Ale teď dostávám od úřadu práce 3 000 a do toho další výdaje na domek. No chce se mi brečet, když si uvědomím, že budu chodit domů odpoledne a už spolu tak nebudeme :pensive:
19. bře 2014 v 19:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezzz_zl Ahoj, ja mam 20mesicniho syna a do prace na castecny uvazek chodim od listopadu lonskeho roku. taky jsem to zvazovala, ale finance proste musely prebit moji potrebu byt s malym. Taky mi hlida mamka, takze vim, ze je o nej dobre postarano a ja se na nej aspon vic tesim a snazim se mu o to vic venovat. pokud budes mit moznost, urcite jdi do prace, aspon nebudes nervozni, jak to budete zvladat bez penez.
19. bře 2014 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
někdo cizí ti asi může poradit jen těžko. Ty a tvůj muž musíte vědět, jak moc potřebujete víc peněz. A jak mooc pravděpodobně získáš práci za rok nebo za dva.

Známý z Vysočiny je bez práce už rok a půl, přitom to žádný nemakačenko není. Občas jezdí na brigády i do Prahy, aby si něco vydělal, ale o něco stálého nemůže pořád zavadit.
Takže bydlet tam, šla bych já osobně radši pracovat. Teď to finančně ještě může jít. Ale jak děti porostou, porostou i jejich nároky a co když se ti už nic nenaskytne.
19. bře 2014 v 19:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mikkaja No tak hlady neumřeme, to ne, ale nebude to žádná sláva. Strašně ráda bych zkrácený nebo poloviční úvazek, ale jak říkám, bude štěstí, když najdu vůbec něco....
19. bře 2014 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pokud nejste w situaci , že do práce nastoupit prostě musíš ( kwůli penězům), pak bych se rozhodowala srdce. Určitě by peníze nawíc pomohly, ale pokud je nutně nepotřebujete tak by to asi něměl být jediný důwod. Osobně si myslím že práce se dá najít wždycky - i když to někdy a někde není jednoduché. Nicméně jak píšeš - chlapeček by byl s babičkou, na kterou je zwyklý, kterou zná , takže by určitě nestrádal. A možná že i ty by sis odpočala po 4 letech na mateřské , co budeme powídat - dowolená to není, a i mi občas leze na mozek že celý den nepromluwím s dospělým člowěkem ( nic to nemění na tom že swého syna bezmezně miluju a jsem šťastná za každý den s ním). Tak či tak wůbec neuwažuj nad tím že jeden chlapeček byl s tebou doma 4 roky a ten druhý bude jen 2 - takhle se to wážně nedá brát :slight_smile: Ani twůj syn to tak určitě chápat nebude a spíše se na tebe bude těšít až přijdeš z práce. Otázka je ale i to , jakou pracowní dobu by jsi měla - třeba moje mamka je učitelka w ZUŠ a wždy byla dopoledne doma ( my we školce, škole) a odpoledne byla w práci, přicházela po 6-wečer, taťka stejně tak a my byli prakticky jen s babičkou, o wíkendech pak s oběma rodiči - musím říct že w době kdy jsme byli děti tak nás to docela mrzelo, takže fakt je to i o té pracowní době. ( omlouwám se za ,w,)
19. bře 2014 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezzz_zl Určitě to neber tak, že starší byl s tebou čtyři roky mladší bude "jen" dva. Tak to prostě je, no...pokud nejste na tvém příjmů přímo existenčně závislí a nejsi 100% o návratu do práce přesvědčená, zkus počkat třeba pár měsíců a pak se začni poohlížet-na léto se často lépe dá sehnat nějaká práce anebo aspoň brigáda (nevím tedy, v jakém vůbec děláš oboru). Pokud navíc máš babičky, které mohou pohlídat, tak bych neváhala a pokud se ti naskytne nějaká možnost slušné práce, ber ji (zvlášť, pokud píšeš, že u vás to s prací moc růžové není). Nicméně čekej, že taky se ti to hledání práce může sakra prodloužit, není na škodu se opravdu porozhlížet už teď, omrknout situaci na trhu práce, zaktualizovat životopis, zopakovat si jazyk apod :slight_smile: Jinak vždycky máš tříměsíční výpovědní dobu, během které můžeš kdykoliv odejít, když zjistíš že ti (vám) to nevyhovuje a finanční přínos není úměrný "ztrátě kontaktu s dítětem".
19. bře 2014 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@terezzz_zl myslím si, že ninive211 má pravdu, můžeš to zkusit a klidně z práce ve zkušební lhůtě bez udání důvodů odejít, když to nepůjde. Každá jsme jiná a každá návrat do práce bere také jinak. Moje vlastní zkušenost je taková, že jsem se vrátila do práce na plný úvazek v necelých dvou letech dcerky, nemám hlídání a na vše jsem prakticky sama, považuji to za jedno z mých nejhorších životních rozhodnutí. Ten čas, kdy jsem nebyla s malou už mi nikdy nikdo nevrátí, momentálně řeším přestup na poloviční úvazek.
20. bře 2014 v 00:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Já vím, že můžu odejít, ale teď to vypadá "slibně" (z jakého pohledu se to vezme, vlastně i kdyby to nevyšlo, tak budu ráda, protože zase zůstanu doma s mladším), protože mě doporučil můj bývalý zaměstnavatel svému kamarádovi. To se pak nějaké odchody ve zkušební době realizují hůř, když kvůli tomu někdo jiný, kdo mi chtěl pomoct a myslel na mě, vypadá blbě :rolling_eyes:
20. bře 2014 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek