Pracovní pohovor

anetacela
12. led 2021

Ahoj, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Příští týden mám mít pohovor, s personalistkou jsem mluvila přes telefon, ptala se mě jaké si představuji finanční ohodnocení, moji pracovní dobu a co o té firmě vím. Ona prý na mém pohovoru nebude, ale rovnou se setkám s vedoucí oddělení a prý ještě nějakým pánem, bohužel jsem přeslechla jeho pracovní pozici.
Pohovor má trvat cca hodinu. Zajímalo by mě, co tam budu celou tu hodinu dělat a zda mám nějakou vyšší šanci dostat tu práci, když budu na pohovoru přímo s nadřízenými?

A ještě prosím jak se zbavit trémy 😀
Děkuju za odpovědi👍

priefi
14. led 2021

@orisek56 to by mě taky zajímalo, já bych sice chtěla pokračovat jako personalistka, ale pokud nebude pozice, musím najít i něco jiného, kvalifikaci na to mám.

Ale k Tvé otázce z mého pohledu, za mě záleží na kvalifikaci, kterou máš, jak na mě působíš, jak bude vypadat Tvůj test atd. Samozřejmě koukám i na praxi. Hodně záleží na tom, jak moc mi teče do bot. U absolventa počítáš brzkou mateřskou, u matky nemocnost dětí. U mě vše záleželo na tom, jak na mě působil člověk, nikoli zda je to matka po RD, ale to, co umí a co může nabídnout. Takže nejvíce záleží od konkurence uchazečů.

aneta_v
14. led 2021

@anetacela pohovory jsou vždycky opruz, naštěstí v mém oboru je tak málo lidí, že jsem na regulérním pohovoru byla jen 2x, jinak mi to dohodili spolužáci nebo cvičící z VŠ. Nicméně velmi často zabere, když řekneš něco, co nikdo jiný před tebou. Na jednom pohovoru se mě zeptali, co se v mé současné firmě říká o jejich firmě (konkurence, původní firma velká, budoucí velmi malá na českém trhu). Tak jsem nelhala a řekla jim, že vůbec nic 😁 CFO tehdy řekl, že to je nejlepší odpověď, jakou jsem jim mohla říct, a CEO jen přikyvoval 😆 Vzali mě

orisek56
14. led 2021

@barmil
@priefi díky za odpověď. Já se ptám z toho důvodu, že i když se snažím a bojuju a vypadám přijatelné, tak mám jednu blbou vlastnost, a to, že si občas nevěřím a jsem nervák, teďka teda s tím zatím úspěšně bojuju a možná díky tomu, že mě manžel hodil do vody a plav, že řeším se zákazníky problémy. Kvalitarina mě bavila, ale vzhledem k tomu, že mě nikdo nezaučil, vyfasovala jsem kostlivce od předchůdkyně a naložili mi práce za 4 lidí, tak jsem tam byla od 7 do rána než jsem do řešila výrobu, kontrolu, meetingy, reklamace, abych se pak dostala konečně ke vzorkování a zavádění projektu, třeba do 22:00 vecer. To už opravdu při dětech zažít nechci. Jinak já si zkusila všechno možné, nemám problém makat rukama, nebo být v kanclu. Tudíž si vážím i těch nejposlednějších profesi.

Jinak já osobně u pohovoru si na nic nehraju, pro mě je lepší být upřímná. Takže odpověď na otázku, nebýt ve stresu z pohovoru ani z personalistů. Pokud jim sednes, tak tě vezmou. Být trochu pokorná a ne vlezla.

verena
14. led 2021

@anetacela podle mé zkušenosti jsi prošla predvyberem, tedy že tvé vzdělání, praxe jsou pro firmu použitelné. Teď už bude více záležet na tom, jak budeš sympatická, jak bys zapadla do kolektivu. Šéf musí mít dojem, že s tebou bude lehká práce a nebude se s tebou přetlačovat. Ale zas nedělat nějakou panenku v koutě, které se vše musí říct třikrát. Ukaž se jako entusiasticka, že se ráda učíš a zapojis. Ale taky to chce ukázat trošku skromnosti, nekdy připustit, že některé věci neznáš a doufas, že je zvládneš. Někdy se dělají i nějaké zkoušky, tak samozřejmě kdo úplně projede znalosti, sympatie mu nepomůžou a vypadává. U nás se již několikrát stalo, že jsme dostali vytunene životopisy, ale lidé pak v osobním kontaktu nemožní, nepříjemní, nervózní. A pak to vyhrál milý absolvent, kterého jsme skoro ani nechtěli pozvat. Uměl přemýšlet, s ničím neměl problém. Zkus se co nejvíce usmívat, že tě hrozně těší, že tam s nimi jsi. A ona opravdu to je taková hra, zkouška, zda to klapne. Když ne tady, zkusíš to zase jinde...

rebe
14. led 2021

@orisek56 Mě ses neptala, ale jestli nevadí... Podle mě záleží na přístupu daného člověka. Když jsem šéfovala nakaldatelství, postupně jsem obměnila tým, až jsem zaměstnávala skoro samé matky s malými dětmi. Třeba ti pomůžu, když ti napíšu proč: Obrovská energie a chuť do práce (chyběl jim pracovní shon i možnost vypadnout od dětí), schopnost organizace času, schopnost improvizace, spolehlivost a (snad to nevyzní blbě) vděčnost za příležitost, kvůli které by raději padly, než mě zklamaly. Ano, mívaly nemocné děti, takže nemohly přijít do kanceláře. Ale nemocenskou nebo ošetřovačku neměly skoro nikdy, prostě pracovaly z domova po nocích nebo když děti spaly. Proti "flexibilní absolventce", která měla všechno na háku, nebe a dudy.
Hlavně se nepodceňuj, jistě máš hodně co nabídnout.

priefi
14. led 2021

@orisek56 přesně tak, personalisti jsou taky jen lidi, kteří, ač by měli být objektivní, často jsou subjektivní. A přesně jak píšeš, nikdo nechce mistra světa amoleta, ale ani vylekanou rybu. Kdysi hodně vypovídalo o podání ruky, ale dnes se moc ruce nepodávají. Dokonce i znalosti nejsou vše, důležitý je ten průměr. Někdo pohoří, ale je učenlivý a jde na první pohled vidět, že se to naučí. Samozřejmě ten, kdo projede znalostní test na celého, nemá šanci, i kdyby nevím co. Co je ale také občas běžné je, že jde na pohovor tlačenka a ač jsou na pohovoru brilantní osoby, občas je jim to prd platné. Personalista o tlačence třeba ani neví, ale výsledek VŘ tomu občas odpovídá. Tím chci říci, že poslední slovo má vždy šéf.

priefi
14. led 2021

@rebe tohle často vidí šéfky matky, nebo šéf, který je i táta, ne jen otec. Pevně doufám, že taky pak natrefím na někoho takového, kdo v matce bude vidět potenciál a ne zátěž

verena
14. led 2021

@rebe tohle je super přístup od nadřízeného. U nás nikdy na práci z domova nevěřili a prostě radši by tam měli někoho, kdo "si to odsedí", než pracanta doma. Pritom jak píšeš, ty holky jsou vděčné i za home Office a že nejsou krácené na penězích na osetrovacce, tak se snaží o to víc. Plus ještě ta závist od kolegů, kteří třeba nemají děti a nedovedou si to představit, tak mají dojem, že ta ženská má placenou dovolenou a nějaké extra výhody. Teď během covidu konečně pracujeme více z domova a vedení snad vidí, že (alespoň u některých) to funguje a výsledky jsou. Ale stejně každý, kdo se nakluse do kanceláře promorovat, i když tam zrovna nemusí být, je hrdina.

verena
14. led 2021

Ale jinak bych se zase, pokud máš děti, vyvarovala takových těch superhrdinský ho povídaček, které chodí po netu, jak je matka supermanazerka, že zvládne smažit řízek, obléct dítě, učit starší dítě a laskovat s manželem zároveň. Protože do soukromého života v práci nikomu nic není a žena by se měla tvářit, že toto zvládá automaticky bez nějakého zviditelňování. Spíš naznačit, že máš situaci pevně v rukou, rodina není překážkou pro profesní život, a vyzdvihnout, pokud jsi měla nějaké kurzy, školeni, brigádu či práci z domova. Nebo alespoň nějaké online kurzy (ne o výchově 🙂) nebo učení jazyků třeba přes Duolingo.

kevi1
14. led 2021

@verena ja som na jar pracovala v audite a mala som na starosti okrem prace asistenta auditu aj zefektivnit financovanie, takze som mala pristup do vykazov prace, takze som videla uplne presne kto kolko odrobil... mala som rok a pol stare dieta, robila som od rana do noci... a moja kolegina, rovnako stara ako ja takze absolventna, deti a manzel 0, co si cinnost ktora mne zabrala hodinu napisala na cely den, kazdodenne vyplakavala sefom, ze vraj mam ulavy, lebo mam piatok HO a malo oproti nej pracujem a aj tak si ma vazia. Pritom ja som mala aj vykazene viac jak ona a ona furt len vykecavala u nas v kancly, ale proste ju sralo, ze mam HO, takze "ulavy" a ze su ku mne sefovia zhovievavy, ze odidem trebars o 3 domov a dorobim si to vecer... lebo som mala syna v jasliach ze.

bassetlady
14. led 2021

@barmil a co ženská, která chce po rodičovské nižší pozici než na jakou by dle CV měla? Jen proto, že už nechce nikde kariérně exhibovat. Chce si prostě dobře udělat svoji práci, ale ta práce už evidentně není priorita. Mám 15 let praxe v obchodu, logistice a zákaznickém servisu. Angličtinu C1, dodělávám si VŠ ( spíš sobě pro radost). A personalisti a lidi z agentur mě pořád cpou na obchoďáky a KAMy apod. ale já prostě nechci. Chci někam na recepci nebo administrativu, ani nečekám extra peníze. Ale na to jsem prý překvalifikovaná. A co teď? 😂

barmil
14. led 2021

@bassetlady tak do tyhle pozice jsem se dostala taky. Upřímně jsem z korporatu po 10letech unavena a sla bych spíš někam do menší firmy, kde moje práce bude mít větší smysl a ja pujdu domu s čistou hlavou. Ale když se někam ozvu, tak mi řeknou, že by mě ta práce nebavila, že jsem moc kvalifikovaná a byla bych na tom lépe než ten, co by byl můj nadřízený, tudíž me nechce ani k pohovoru, protože je divný, že bych chtěla nižší pozici za min peněz, než mám teď. 🙈😉

llluckaaa
14. led 2021

@aneta_v Osobní pohovor je náhodnou super v tom, že tam přijdou lidé, se kterými budeš pracovat, můžeš se ptát na detaily, zjistit přesnější náplň, sledovat reakce, vidíš prostředí, kde budeš trávit plno času. Takže já v pohovoru vidím spíš plus, máš možnost si rozmyslet, jestli tam chceš a nebo jestli by byl nástup tam jen ztráta času a bylo by lepší se dívat po něčem jiném.

levandule_k
14. led 2021

@bassetlady Do motivačního dopisu rovnou psát, že víš, že jsi překvalifikovaná, ale že nyní kvůli rodině preferuješ práci od do a nechceš trávit den tím, že jezdíš po celé republice a řídíš tým 15 lidí. Možná bych nepsala, že mám Aj na C1 🙂

llluckaaa
14. led 2021

U nás se ještě dělá, že když se vyberou 2-3 kandidáti, tak si sednou s kolegy, se kterými budou do budoucna nejvíc spolupracovat, a bez šéfa a personálního mají rozhovor spolu. Přijde mi to výhodné pro obě strany.
No a ještě se u nás dělají psychologické testy. Na těch bohužel dost lidí pohoří a přes špatný test nejede vlak ☹

bassetlady
14. led 2021

@barmil přesně představa, že se vracím do korporátu a zase budu muset absolovovat všechny ty festivaly ztracenýho času na nic neřešících meetingách a všechny ty hurá teambuildingy je mi blivno. Já se nebojím pracovat, třeba teď dělám brigádně na zákaznické lince pro knihkupectví a je to úplně super, ale fakt už nechci ty srágory okolo.

kevi1
14. led 2021

@llluckaaa a k comu su tie psychotesty dobre prosim? 🙂 My vo firme trebars ziadneho odbornika na tieto zalezitosti nemame (psychologa' a pride mi to pomerne subjektivne. Ked si zoberiem, ze nase HR oddelenie vola nasich developerov divnolidi a s ich sefom mam kazdu chvilu dohovor, ze sa tam nemoze chovat a podobne. Bola som pritomna na jednom pohovore mojho kolegu a myslim, ze standartnym psychotestom by moc nepresiel, pritom firma je nadsena z jeho odbornosti.

aneta_v
14. led 2021

@llluckaaa já ale psala regulérní pohovor, tím myslím s HR. Ty jejich naučený otázky a očekávání tabulkové odpovědi mě nebaví, nejsem tabulková a v tom shledávám svoji výhodu. Pohovor jsem absolvovala i u dohozených prací, ale rovnou se šéfem bez HR, takže představu jsem měla

orisek56
14. led 2021

@barmil a já bych klidně i práci za menší peníze vzala, kdyby mě bavila a naplňovala. Neberu peníze jako to nejdůležitější. Je pro mě důležitější naplnění. Někdo by zase řekl, že to se tím pádem neumím ohodnotit (také už jsem slyšela) , ale to je podle mě úplně špatne vnimani.

barmil
14. led 2021

@orisek56 mne jsou už peníze jedno, svoje jsem si vydělala a dokázala. Ale oni z principu nevěří, že budeš s tím malem spokojená, vidí tě jako hrozbu, že půjdeš odspoda na jejich místo...

llluckaaa
14. led 2021

@aneta_v A já reagovala na "pohovory jsou vždycky opruz" 😉
@kevi1 To jsou písemné psychotesty, které mají odhalit osobnost uchazeče. Když se pro někoho rozhodnou, tak mu dají test, a když ho udělá, vezmou ho. V těch testech se sleduje kdeco - pečlivost, analytické nebo obchodní schopnosti, týmová spolupráce a další. Já ty testy dělala taky, ale ještě jsem se nedověděla výsledek, což mě dost štve, protože vím, že na těch testech dost lidí pohoří a nevezmou je kvůli tomu.

gramar
14. led 2021

@orisek56 Hele já mám práci za slušné prachy a dlabu antidepresiva jak lentilky. Poslední rozhodnutí je že tam končím. Protože pravda je že peníze za tuhle cenu nestojí... Potíž je v tom, že si nejspíš potřebuji vytvořit vlastní místo a zařazení, které mě bude bavit, naplňovat a bude dávat smysl, protože cokoliv jiného se rovná (dříve či později) totální ztroskotání a další tabletky... Má nevýhoda je v tom že vlastně nic neumím, ale ovládám od každého trochu. A sepsat životopis je u mě obratné kouzlení, protože už jsem se naučila že jak se dostanu na pohovor, je to v "suchu" a už budu posuzovaná dle toho jaká jsem, ne dle toho v kolika jsem odešla ze školy 🙂

gramar
14. led 2021

Jinak ještě k délce pohovoru, byla jsem asi dvakrát na pohovoru který byl i výběrovým řízením a pod šest hodin nešel ani jeden :D

llluckaaa
14. led 2021

@gramar Já byla na výběrovém řízení na letušku, musela jsem i plavat pod vodou a šplhat po tyči 😀

barmil
14. led 2021

@gramar jj, pohovor, psychotesty, pak zadání vypracování plánu, jak by to člověk dělal, jeho nasledna prezentace, závěrečný pokec . . A než se naděje, je tam celý den... A pak telefon "na kolik máme udělat nabídku, abyste přijala" 😉

aneta_v
14. led 2021

@llluckaaa aha 😁 ale pohovory s HR jsou opruz 😆

gramar
14. led 2021

@aneta_v nemusí být, někdy jsou HR lepší než zbytek společnosti a to je pak pech zjištění 🤣

gramar
14. led 2021

@barmil jo tak nějak, ale pravdou je že to bylo zábavné, lepší než znuděný dotaz kde chcete být za... 🤪🤣

budouci_maminka
15. led 2021

@rebe taky zamestnavam jen mamky na mateřské nebo samozivitelky. Přešla jsem k nim od absolventů...Mamky jsou naprosto nejloajalnejsi zamestnanci, kteří jsou vdecni za příležitost...

rozlen
16. led 2021

Napíšu mou zkusenost. 16 let po škole jsem pracovala v doprave, teď jsem 8 let doma. Také mi to tahne k účtu, ale nikdy jsem ho nedělala (kromě male daňové evidence). Loni jsem prosla certifikovaným kurzem, i když mam maturitu z úcta. Teď se zkouším něco přiučit sama na demoverzi programu pohoda. Od prosince jsem hledala místo, měla jsem tri konkurzy, na další dva (které už nevyuziju) mam slíbenou pozvánku na osobní pohovor. Ve všech, kterých jsem se účastnila, ocenili, že mám ten kurz, že to byla moje vůle si jej udělat, nikoli vůle pracáku. Strašně jsem se bála, jak si ja, s praxi v jedné firmě a ne moc prubojny člověk, budu práci hledat. Ale řekla jsem si, že budu sama sebou, že si dám čas pár mesicu na hledání práce, která by mě vážně bavila. I když trochu se štěstím, ale přeci, jsem ji našla. Nakonec se ukazalo, že praxe v jedné firmě a malé děti za zády nemusi být takova překážka. A jak píše @rebe , jsem vážně vděčná, že mi firma dala šanci a hodlám jim ukázat v tom dobrém, co ve mně všechno dřímá. 🙂 takže s chuti do toho! Jinak jsem všechny ty předchozí konkurzy brala i jako příležitost naučit se v nich chodit, než přijde ta pravá nabidka. Přeju hodně štěstí.