Stres a strach z práce. Co mám dělat?

kathlyn
11. bře 2012

Pracuju už pár měsícu v jedné firmě - a potřebuju radu, co dělat - neuvěřitelně mě totiž ta práce stresuje a mám z ní jakýsi strach. Nevím co dělat zdali se na to vykašlat, nebo to nějak překousnout a jít dál. No není snad normální, abych mi večer po víkendu svíralo žaludek, že jdu na druhý den do práce. Už při pomyšlení, že tam musím jet, je mi zle. Nevím co dělat - najde sa tady někdo kdo mi pomuže? Práci potřebuju, no taky vím, že by se mi nesmírně ulevilo, kdybych dala výpověď, ale kde najít další??? Máte některá podobné zkušenosti, nebo pocity. Vím že tohle je spíš server pro maminky, no snad mi poradíte...

skotskaa
12. bře 2012

@kathlyn A z čeho máš konkrétně strach? Co přesně Tě na tý práci stresuje? Máš pocit, že je to práce pro Tebe? Co by si chtěla dělat v životě? Jakou práci si představuješ, aby tam nebyly práve ty faktory, který tě stresujou? Asi jde hlavně o to zjistit, jestli problém je v Tobě (tzn. Tvoje psychika. Jestli třeba nejsi úzkostná, nebo nemáš radši míň/víc zodpovědnou práci a tak podobně) nebo jestli je problém v konkrétních podmínkách v práci (kolegové, práce, kterou provádíš). Jestli je problém jen ve vnějších podmínkách, asi bych uvažovala o změně zaměstnání, i kdybych chvíli byla bez práce. Lepší míň peněz, než se ničit stresem. No a pokud je problém v Tobě, tak vždycky můžeš zaskočit za terapeutem nebo psychologem a probrat to s ním, nebo jednoduše zvážit, jaká práce by víc vyhovovala Tvojí povaze. Držim palce ;)

slundo
21. bře 2012

Problém je, že dnes je opravdu těžký sehnat práci a tak nejde jen tak dát výpověď. Asi bych se zamyslela nad věcma co už psala skotskaa a zkusila najít co přesně tě na tý práci stresuje -jestli náplň práce, kolektiv, konkrétní osoba... Určitě bych ale začala koukat po jiný práci . Nemá cenu se stresovat. A pokud bys cítila, že ti to přerůstá přes hlavu, zajdi k psychiatrovii nebo psychologovi, dokážou Ti pomoc. Znám spoustu lidí, kteří to odkládali a pak se kvůli práci zhroutili a skončili tam stejně. A jako u všeho tu platí - čím dřív, tím líp. Pokud už se ti svírá žaludek ze stresu, není to sranda. Tak hodně štěstí ať seženeš něco kde budeš spokojená 🙂

iveta107
22. črc 2012

Ahoj, takové pocity jsem měla až po několika letech v zaměstnání, v práci jsem pokulhávala (nedokázala jsem vykonávat práci tak rychle jako ostatní, spíše jsem pomalejší, ale zase pečlivější), jedna kamarádka odešla na mateřskou a od té doby jsem už s jinými kolegyněmi nedokázala najít kamarádský vztah (spíše byla většina o několik let starší často se bavily o rodině dětech a v té době jsem se na tohle téma moc nechytala), no a nakonec mě začal hodně vadit ten stereotip, každé ráno do práce, odpoledne z práce, pak jen kratičký víkend a zase znova, tak jsem se nemohla dočkat až budu na mateřské (to je sice také po čase stereotip, ale aspoň pěkný stereotip).No a teď k věci, nechci zakládat novou diskuzi tak píši sem, vrátily jste se všechny do původní práce po mateřskej pokut to tedy šlo nebo jste to zkusily jinde a něco třeba úplně jiného?Mě se právě nechce vracet se na původní místo, ráda bych zkusila něco nového co by mě nejlépe bavilo.Udělat si nějaký kurz, kosmetika, kadeřnictví, masáže, atd. problém je jedině kde sehnat nějaké místo.Tak bych chtěla vědět které z vás se třeba po mateřské povedla nějaká fajn práce, jaká to třeba byla a co to všechno nejprve obnášelo?Zatím se mě naštěstí tohle ještě netýká, ale hrozně to doma utíká a brzy tohle budu muset řešit.

kllaaarrrraaaaa
8. zář 2017

Ahojky, já to vydržela 8 let, právě ze strachu že přijdu o trvalý příjem. No a už jsem skoro rok na nemocenské,strach, obava, zvracení, migrény, aj se nenápadně den po dni víc a víc podepisovali na mé psychice,pak už to mělo vliv i na fyzické zdraví. Jednoho dne přišla poslední kapka. Už jsem nemohla pokračovat, věř mi, že peníze bylo to poslední na co jsem v tu chvíli myslela. První tři měsice jsem jen ležela a brečela nemohla jsem přestat, vše ztratilo smysl.... Byla jsem úplně paralizovana, ono v podvědomí jsem vždy věděla že jsem to měla řešit mnohem dříve!! Problém nikdy sám nezmizí, čím dyl se ignorujes, tím víc narůsta, když nás něco trápí, něco nám evidentně způsobuje problémy, nemůže být nic horšího než to neřešit!!!! Pokud teď máš strach,tak to co přijde když to nebudeš řešit může být tisíckrát horší. Jak jsem mohla pracovat když jsem pak nebyla schopna ani vyjít ven. Teď chodím na terapie abych vůbec byla zas schopna normálně žít.... Obyčejné činnosti každodenního života mi dělají problem. Nikdy by mě nenapadlo jaké následky to bude mít. Myslela jsem že to dám, zvládla jsem toho hodně, nebyla jsem fnukna, ničeho se nebála, vše byla dřív výzva, ale strach ze to nebude lehké,pohodlnost mi bránila, byla jsem tak naivní. Doufám že teď už budu víc vnímat varovné signály, tohle už nechci zažít. Nebudu strkat hlavu do písku, nenechám se ovládnout strachem. Peníze už nejsou priorita, teď mám jiný žebříček hodnot. Tvrdá lekce ☹ Držím palce

malinkaelinka
8. zář 2017

@kllaaarrrraaaaa vzhledem ke stáří tématu, už to asi zakladatelka rozsekla 🙂

pepivaha77
14. zář 2017

Jako zakladateli jsem tohle zažila v nové práci. Neměla jsem pro ni kvalifikaci, ženský kolektiv me tam u toho důvodu nechtěl. Pomlouvaly mě, nebavily se se mnou.Vydržela jsem 2 měsíce. Nejedla jsem,nespala,bála se v neděli večer, že tam mám jít. Teď jsem rok bez práce. Nesu to v ssobě ten strach z nového kolektuvu☹

beatkaluka
19. srp 2019

Já se vracím po mateřské v září do práce, a jsem z toho na prášky už teď. Jak se hodit do klidu.

nelcaj
20. srp 2019

Mně pomáhá Persen, je přírodní, není návykový a seženeš ho v lékárně.

beatkaluka
21. srp 2019

Děkuji, zkusím se na něj zeptat v lékárně.

herbinaaa
1. bře 2020

když už jsem v podobném stavu, tak beru něco na přírodní bazi a na tohle je taky hodně dobrý nerv activ