Malý byt s dětmi. Jak tam žít a nezbláznit se z toho?

Ahoj, úplně Ti rozumím, my žijeme v jedné místnosti v pěti, tři malé děti, ne naší vinou, soudy se táhnou a zatím s tím nic nenaděláme. Je to mazec, ale co mi pomáhá je myšlenka, že kdysi dávno žili všichni po hromadě v jedné světnici a taky to zvládali. Hlavně, že je teplo, co dát dětem jíst a když musíš, tak musíš. Drž se

@xcassiopea Ano, zas tak dávno to není - moje babička tak vyrostla se 3 dalšími sourozenci..

Občas je to kurz sebeovládání a respektu k ostatním, ale všechno jde když se chce

Taky tak žijeme. Je to masakr. Ale zvyklí jsme si. Důležité zařídit účelové a vyhodit předsudky. Žádné věci jako jinde. Prpste jen ty nutné. Čisto a utulno. Děti svoje věci. Je to mazec...

Vyrostla jsem tak. Žili jsme se ségrou a našima v 1+1 a nikdo se nezblaznit 🤷‍♀️🤷‍♀️🤷‍♀️

Zijeme tak.a nuti nas to nemit zbytecnosti.ono taky zalezi na rozlozeni a metrech.my mame spajz,balkon a celkove to mame dobre resene.a deti nechodi do skoly.jinak jsme navic ve 3.patre bez vytahu.ale pozitivni je ze mam z toho fyzicku,jsme si bliz,uklid je rychlovka a furt mam deti pod dohledem😏

My máme sice 2+kk, ale je to spíš 1+1 (kuchyně je ta menší místnost). Taky jsem se toho bála, než se nám narodilo druhé dítě, ale jde to celkem v pohodě. Jde jen o to vymyslet co nejlépe úložné prostory, neschraňovat zbytečnosti (jo, občas mám pocit, že se pořád jen přehrabuju v oblečení a vyřazuju, ale jinak to nejde) a učit děti uklízet si hračky. A taky nemít v místnosti, kde se spí, rušivé elementy. My třeba nemáme tv, ale manželův počítač se velmi rychle stěhoval do kuchyně... Jinak žádné extra překážky nepociťuju (jo, nevejde se mi nikam sušička nebo myčka nádobí, ale to jsem neměla ani předtím).

U nás to funguje že mame domacnost na směny. Manzel je v praci vzdy nekolik dni nonstop, tak se s detma vlezu. Na vikendy jezdime pryč. Vsichni nebo aspoň nekdo.

Komecne tema, kde mi rozumi a pochopi me pocity. No my mame malinky domecek a i kdyz je to domecek, vlastne je to maly byt, zatim jsme vsichni v jedne mistnosti, kde varime i spime. A i kdyz se jednou, mozna za uhersky roky udelaji dve mistnustky, z nichz jedna bude loznicka, kde se sotva vejde postel, bude to porad maly. Prehrabuju se v hadrech, o vsechno zakopavam, ted k tomu dcerka samozrejme vse vytaha,,coz je normalni. Kocar vetsinou nechavam u muze v aute, protoze kdyz ho nacpu na chodbicku, preskakuju pres nej. Obcas mi z toho hrabe, ale uz si zvykam. Co me vic trapi je, ze nemame zadny pozemek a ta holka se potrebuje vybehat a kvuli ku.... sousedum si nelze od nich odkoupit ani kousek, presto ze maji latafundye, ale kdyby hladovost a nenazranost nadnasela, tak se mlati hlavou o Mars. K nim se vyjadrovat nebudu, to neni predmetem. No zkratka je to o urcite organizovanosti a nemit doma zbytecnosti. Zas je potreba to brat tak, ze nasi rodoce tak zili treba bezne. Navic moje babicka je z 5 deti a tak jich v jedne mistnosti zilo 7 a nerika mi nikdy, ze by ji to vadilo nebo se citila utlacene. Dneska je to spis uz trochu i roztazenosti, nerikam ze vsichni. Ale spousta lidi chce more prostoru a pritom si jsou s vlastnim partnerem vzdaleni a utikaji pred sebou. Me hreje aspon to, ze prostor mam maly, ale lasku mezi mnou a muzem velikou a tak se radsi pritulime, nez abychom byli kilaky daleko 😀 tedy nadnesene receno. A taky si rikam logicky argument. Male bydleni, ale zase lehce splatitelny, nemame extra velkou hypo a za chvilku ji budem mit z krku a to uz se pak treba da posunout jinam.

@biedronka10 máme to stejně, aktuálně bydlíme v jedné místnosti plus pidi kuchynka. Nicméně rekonstruujeme a za pár let se snad přesuneme do většího, i když dispozice to bude mít pořád prakticky 2kk. Ale máme k tomu tedy obr pozemek, takže místa na vylitani pro psy i děti hodně. To je podle mého velká výhoda. Jinak já po velkém bydlení netoužím, vyhovuje nám ta blízkost a mít všecho po ruce.

My máme 2+1, ale partner pracuje z domu a obývák je průchozí. Takže z ložnice má pracovnu (což je teda šílené skloubit, ale vypadá to, že jak já tak zatím i drobek jsem zvyklí spát bez problémů, když on pracuje na počítači). Taky řešíme, co s tím - zda stěhovat do většího nebo nějak přeuspořádat. A ano, vyhazováním věcí jsem začala už před narozením malého. Máme chalupu, kam jsem přemýšlela se přestěhovat, ale je to daleko. Takže má vize je, že vše zbytné, co ale nechci vyhodit (knížky atp.) se budou muset přesunout tam a pak to snad nějak půjde. A z kuchyně udělat dětský pokoj a kuchyň někam jinam. Což řeším, zda se vyplatí rekonstruovat nebo se rovnou přestěhovat. Drobek se narodil letos, máme nějaké mrazáčky, tak možná ještě chvíli počkám a uvidíme, zda bude jen jedno nebo více dětí. Zatím čtu články na téma minimalismu 😀. Bydlíme na Praze 7, tady větší byt to je tak 10 mega a to se nám teda nechce ani dávat. Ale zase se nám tu moc líbí.

@nita1984 ja ani neco velkyhp taky ne, me fakt trapi jen ta zahrada no. A navic po urcitych zkusenpstech vim, ze budi chtit neco fakt oplocenyho, nebo idealne sousedy zadny.

Jee, to mě těší, že takhle namačkaní nejsme sami 😀 máme mini 1+1 a čekáme druhé dítě, ta hrůza v očích příbuzných a přátel, když jsme oznamovali, že čekáme druhé, první otázka všech: a kde budete bydlet? Já furt říkám, že dobrých lidí se vejde 😁 a jak holky píšete, dřív se tak bydlelo běžně. Jen mi teda dost chybí úložné prostory a jak se vytáhne jedna věc, hned je nepořádek.
Holky a jak máte vyřešené spaní v takto malém? My momentálně ještě máme manželskou postel, ale budeme měnit za rozkládací gauč pro každodenní spaní, aby nám přibilo trošku místa pro mimi. Byt máme 28 m2...

Panelák, 3. patro bez výtahu, 1+1, hodně malé místnosti, balkonek, sama se synem, dřív ještě pes, kočka a andulák, teď už zbyla jen kočka. Máme to tu nějaké přeplněné, pořád vymýšlím jak co zmenšit, vyhodit nepotřebné, aby bylo víc místa na hraní, atd. Jak syn roste, má logicky více věcí a větší, už to není jen pár chrastítek v košíkách. Jak začne chodit do školy chci mu udělat nějaký školní a psací kout. Spíme na manželské posteli. Byt mám v osobním vlastnictví a do nájmu bych nešla, takhle mám své jisté. Ráda bych sice o pár metrů větší ale jsme klidný panelák na dobrém místě, dva obchody pár metrů od baráku, stejně tak školka, kousek práce takže se mi z pohodlnosti měnit nechce.

V paneláku trpím, potřebuju k životu zahradu, domov může být malý ale ta zahrada je pro mě důležitá, do dvaceti jsem vyrůstala ve velkém baráku a v malém bytě mi to vyběhnutí na zahradu prostě chybí, aspoň že se syn může vyblbnout u tchánovců v obrovské zahradě, taky se mu nikdy zpátky do paneláku nechce.

@biedronka10 tak to my právě máme. Celý pozemek obehnany zdi nebo domy (našimi). Jsou to aktuálně vesměs nevyuzivane stáje a tak. Z jedné strany je jen správce, z druhé kozy a ovce. Za námi pole, před námi vesnický park. Takže naprostý klídek pro všechny. Miluju to tady (i když ty podmínky nejsou zatím zdaleka ideální) a nemenila bych 💖

Švagrová také měla 1+1. Měli ale tu výhodu že místnosti byly velké. V jedné měli obývák. V druhé spaní. Manželé na posteli děti na patře. Ze spajzu bez okna si udělali kuchyňku. Vešla se jen lednička, sporák, a skříň s dřezem s jednou horní skříňkou. V podstatě se tam jen otáčeli na místě. Mělo to své výhody měla vše po ruce. Z půlky obýváku měl švagr aitak pracovní tak si dokážete představit co všechno tam měl. Celý život tam bydleli. Vychovali dvě děti dnes už dospělé. Teď v 50 letech si koupili na hypo takovou chajdu. Mají tam vše plus velkou zahradu s bazénem a jsou spokojený. Takže i když teď třeba žijete v menším nikdy nevíte co bude za pár let 😁

@nita1984 tak si toho vaz, protoze u nas jsme tri roky a nestacime se divit. Slunce seno hadr

@biedronka10 já si toho vážím, málo sousedů byla jedna z našich podmínek. Vim, co jsou to sousedské vztahy na prd, takže tohle pro mě byla důležitá část pri výběru nemovitosti.

My máme 2+kk, 41m a jsme 4.
Děti mají svůj pokojíček, my spime v obyvaku na rozkládacím gauči (je v něm ukryta normální matrace). S úložným prostorem je to fakt na stiru, ale dá se. Máme spajz, nemáme balkon. Pořídili jsme si sušičku. Člověk aspoň neshranuje blbosti. 🙂
Občas si říkám, že 3+1 by bylo fajn (bohužel na to nemáme), ale jsem ráda, že máme své aspoň toto (no své, platíme hypotéku) a aspoň budem pořád pospolu. V rodinném domku by jsme za celý den nemusely ani potkat. 🙂

@yvarp tak to máte hodně malinký. My mame 1+1 předělaný tedy na něco jako 2+kk. Z panelákové kuchyně o 9m2 mají děti pokojíček a z obýváku co má asi 20m2 máme kuchyň se spacím koutem. Pod oknem , oddělené kvetinovou stěnou , nám zůstala klasická ložnice. Z rozkládacího spaní by mne kleplo. Úložné prostory máme vyřešené např.vestavenymi skříněmi nade dveřmi. K tomu mame ještě komoru,kde je plno dalších potřebných věcí jako vodácké, kempovací a další sportovní vybavení...

Než jsme se nastěhovali do velkého bytu, tak jsme asi rok spali v pěti lidech v jedné místnosti. Byl to ale byt 2+1, tudíž tv byla mimo... takže možnost uniku tam byla 😃
Teď máme zase 2+1,ale už jsme rozděleni na dětský pokojíček a pokoj s ložnici a velká kuchyň. A navíc nás je o jednoho více. Prcek je zatím u nás.

Pokud není zbytí,tak člověk vydrží vše. Mě třeba chlap říkal, ze nějaký jeho známý má snad 6deti a mačkají se v 1+1 nebo 2+1...ale přiznám se, že to je pro mě už hardcore 😳😳
Zkuste se třeba dívat po dispozičně lepším bytu. Časem určitě narazíte 😊

My resime trochu jiny "problem". Bydlime v podnajmu ve velikem byte 3+1,komora, spizirna, balkon,plno dveri 😀. ALE ve ctvrtem patre bez vytahu. Nejsme tu celkove stastni. A chceme stavet na pidi zahrade, co nam vycleni pritelovi rodice malinky domecek, kde se akorat vejdeme (hypo bude stejna a hlavne, bude to nase, moderni a ne jako tady sto let srare, nebavi nas tu do toho ciziho investovat) Moc jste me uklidnili, ze se to da zvladnout. Hlavni je vybehnout ven .....ne na chodbu ve 4.patre. ☺

@nita1984 tak ja se stehovala celkem 4x a vzdy jsem kapla na super sousedy. Az tady, natrvalo jsme vyfasovali super mimozemstany

Jeden kamarád/známý žil se ženou a dítětem, možná i se dvěma (měli větší věkový rozdíl) mnoho let v klasické malé maringotce. Takže dá se fakt cokoli 😉

Taky nemame obrovsky byt. Na bezny provoz je to dostacujici, ale problem nastava kdyz ma prijet navsteva na prespani. Jak resite, aby brecici miminko nebudilo v noci dalsi spolunoclezniky? Spite i vsichni v jedne mistnosti?

@hanka_333 k nam na prespani nastesti nikdo nejezdí, pokud by k tomu došlo, tak asi syn bude spát s tatinkem v manželský a ja na zemi v decaku, synkova postel je jedina vhodná pro návštěvu. Pokud by to byli kamarádi, tak jim ustelu klidně na zemi v chodbě. Věděli by do čeho jdou, ví jak bydlime.

@evilin Bydlime v relativne malem byte, ktery jsme si vybrali kvuli lokalite, druha varianta bylo bydlet v dochozi vzdalenosti od nekolika pribuznych. Ze vsema z nich vychazim dobre, ale
uprimne vzdycky, kdyz me chytne depka, ze je to tu maly a blbe dispozicne reseny, tak si s ulevou vzpomenu na tech 30km, ktery me od pribuznych deli a hned je mi lip. Urcite doporucuju si najit taky nejake diskuse o souziti s tchanovci/rodici na blizko, pripadne o ziti v byte/dome, kde jses rodicum/tchanovcum za neco silne zavazana - za pozemek, za rekonstrukci, atd. Tech stastnych souziti se mi zda, ze je fakt minimum.

@hanka_333 Moc se k nam nikdo na prespani nehrne 🙂 i kdyz to s casu na cas uprimne nabizime. Obcas prespi jen babicka, kdyz vecer hlida a my se s manzelem vracime az v noci. Mame dva pokoje a kuchynku na chodbe, takze se rozdelime do obou podle toho, kdy kdo vstava, a tak aby se babicka nemusela v noci presouvat. Placici miminko bych neresila, stejne jsem se ho samozrejme snazila utisit co nejrychleji, kvuli nemu i kvuli sousedum, kteri nas maji 24/7. Kvuli navsteve bych ale extra nervozni nebyla, stejne s tim nic neudelas, navsteva by mela vedet do ceho jde a kdyz se ji to nelibi vzit si hotel nebo nejezdit. Muzes nabizet nove spunty do usi, vyjdou zhruba na 10,- , ale ne kazdy je schopen s nimi spat.