• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Azoospermie. Co s tím?

13. června 2017 
oprava: ET v piatok :slight_smile:
23. led 2008 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Katy, tak to jsou dobré zprávy. Tak ať se toho dost oplodní a vzhůru v pátek do ET. Hodně štěstí. :slight_smile:
23. led 2008 v 16:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Katy, preji hodne stesti pri ET. To je uzasne, ze spermie nasli, nepohyblivost by snad vadit nemela. Hlavu vzhuru, dopadne to dobre.

rcruellka, ja jsem na tom obdobne, proste do toho pujdem!
23. led 2008 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
dr.mi vravel, ze pri tej nepohyblivosti nevedia vylucit, ze su to mrtve spermie... preto nimi budu vajka oplodnovat len naslepo... to bol dovod, preco sme sa rozhodli aj pre darcovske.... ale stale verim, ze aspon par manzelovych zabojuje....
23. led 2008 v 18:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Držím palčeky, snažili sme sa 5 rokov, máme za sebou 5 spg s výsledkom 0. Drahý má tiež azoospermiu + patologicky pozvyšované hladiny niektorých hormónov. Tak vlastne prišli k záveru, že hadíky sa netvoria. Preto trošku nerozumiem, prečo niektoré z vás nechávajú v neistote, čí má cenu podstupovať T/M. Nám na základe horm. profilu z krvi manžela nezávisle povedali v BB /Kubiš/ a v Heliose dvaja lekári /Tomáš, Krajkovič/, že podľa tých hodnôt sa spermie netvoria a vyslovene sa vyjadrili k môjmu návrhu na T/M, že ak chceme vyskúšať, dá sa to zariadiť, ale bude to zrejme zbytočné. Rovnako tak genetika. Vôbec nás do toho netlačili, aj keď peniaze by sme boli obetovali, nechceli na nás zarobiť :grinning: .Tak sme to teda ani neriešili. Máme darcovské, čakáme drobca a ďalší sú v mrazáčiku. Je to síce ťažké, kým si na to človek zvykne, hlavne chlapi sa s tým veľmi dlho vyrovnávajú. No pre pokoj sme rodine nič nepovedali. Je naše a hotovo. Prajem veľa síl a správne rozhodnutia. :dizzy_face:
23. led 2008 ve 23:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jankajs, my bychom v případě dárce taky nikomu nic neřekli. Prostě by bylo naše a hotovo, jak píšeš. Pak by se v tom všichni zbytečně šťourali, pak by se někdo někde prokec a někdo by to tomu prckovi mohl říct, až bude větší. A to já nechci.
24. led 2008 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
katy, taaaak velmi ti drzim palceky, aby si mala aj vela babatok aj hlavne muzickovych :astonished: :astonished: :grinning: :grinning:
24. led 2008 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, taky jsme nad tim premysleli, jestli to nekomu rict nebo ne, kdybychom pouzili darce. Zatim to nemam vyreseno, ale i tak se to stejne muze provalit a muze to byt horsi, nez kdyby se to diteti ve vhodny cas reklo. Nebyla bych tak rezolutne proti to diteti rict, nejlepe jeste pred pubertou nez by bylo plne emoci z bouricich se hormonu. Ale kdybychom byli okolnostmi nuceni vyuzit darce, tak bych urcite vyuzila rady odbornika, jak se zachovat. Je to fakt zapeklita situace, ale myslim si, ze kdyby to dite vedelo docela brzo, tak by se s celou situaci mohlo vyrovnat dobre. Clovek by ale musel byt opatrny pri vychove a hlavne projevovat mu lasku, nic nevycitat...
24. led 2008 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
My nad tím přemýšlíme pořád. Říct, neříct.... Ale dospěli jsme k tomu, že bychom to fakt věděli jen my dva. Dítěti to vysvětlit, až bude dospělé a bude mít vlastní rodinu. Tohle pochopí asi jen rodič od jiného rodiče. A kdybychom to věděli jen my dva, tak se nemůže stát, že by se to provalilo. Vždyť nikdo ani neví, že navštěvujeme CAR. Jen rodiče. A těm bychom to s tím dárcem taky neřekli.
24. led 2008 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
My taky nikomu nerekli, ze chodime do CAR, vi to jen ma mama a jedna kamaradka. Prijde mi docela napor na nervy sislajici teticky, babicky, sousedky ..... nad kocarem a rozumujici, po kom to dite je. Pro chlapa musi byt silene tohle ustat. Provalit se to muze zase uplnou nahodou-dite muze mit jinou krevni skupinu, ve skole uslysi neco o dedicnosti .... a prusvih je na svete. Mohlo by to brat jako zradu. Tech variant by se naslo vice :confounded:
24. led 2008 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To je jasný. Asi bychom to udělali tak, že bychom mu jako malému vysvětlili, že jsme potřebovali něco od jiného pána, protože tatínkovi to něco chybělo. Že stejně jako se daruje krev, kostní dřeň a tak, chodí darovat muži i toto. Ale že to neznamená, že by nebyl tatínka. Že když se daruje kostní dřeň od někoho jiného, tak to vlastně zachrání tomu příjemci život, ale neznamená to, že by měl v sobě něco cizího.
25. led 2008 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Řekli bychom mu to ve chvíli, kdy bude chápat, ještě předtím než přijde do školy. Aby byl připravený na případné ataky okolí. A rodičům bychom to asi taky řekli až v tu chvíli.
25. led 2008 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte!
tak dnesny ET nam nevysiel, lebo mam uzky krcok maternice a dr sa dnu nedostal. Caka ma najskor dilatacia krcka a az v marci KET :pensive:
ale co je pozitivne, mame 7 krasnych a kvalitnych embryi s manzelovymi spermiamai a dalsie spermie su v mrazaciku.... takze sa oplatilo podstupit m/t... a inak manzel je uplne fit a vobec nic ho neboli...
25. led 2008 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To je mi líto, Katy. Na druhou stranu je zase úspěch, že máte tolik vlastních embryí. V tom marci se to určitě povede. Neboj se. Vydrž!!!
25. led 2008 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Katy, mrzi me ty komplikace, ktere nastaly. Je opravdu neuveritelne, co se vsechno muze stat. Nejdriv clovek ceka, jestli se vubec najdou nejake spermie pri M/T, pak jestli porostou embrya. A kdyz se vsechno zadari a neceka zadnou komplikaci pri ET, tak se objevi uzky krcek. Vubec jsem netusila, ze neco takoveho existuje!!! Pokud s tim dr umi neco udelat, tak bych se tim nestresovala. Hlavne, ze nasli spermie, ze mate v mrazacku embrya (vlastni :slight_smile: ) a ET se urcite povede v breznu. Sice se zpozdenim, ale nakonec to vyjde, uvidis :slight_smile:
27. led 2008 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
My sme si však vybrali darcu s rovnakou krvnou skupinou a Rh faktorom, ako má manža. Tak nám to vlastne aj poradili, pre prípad odberu krvi dieťaťa a príp. transfúzie. Takže dá sa to poriešiť :grinning: :grinning: :grinning:
27. led 2008 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
jankajs, tak to me nenapadlo, ze se to da takhle vyresit. Myslela jsem, ze clovek o darci nevi vubec nic :slight_smile: Ale stejne ..........
27. led 2008 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jankajs, to je super zpráva!!!! :astonished: Takže to pořešit jde. Super. :wink:
28. led 2008 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja viem, je to riziko, skôr by som uvítala nejaké psychotesty ako len jeho genetické vyšetrenia a info - krvná skupina, Rh faktor, výška, váha, farba očí a vlasov. Neviem, akú má ten človek povahu, či je to nervák, alebo či nemajú v rode sklony k poruchám správania alebo učenia - dys... - lexie, ortografie, kalkúlie atď., ktoré sa dosť dedia - učím, takže vidím to na vlastné oči, že mnohí súrodenci sú na tom s poruchami rovnako a majú to po jednom z rodičov.
Nepopieram, je to riziko, no možno menšie ako úplne neznáme adoptované dieťa, kde nie sú často k dispozícii ani základné informácie o rodičoch, ich chorobách, dedičnosti, či nebolo splodené v alkoholovom, či drogovom opojení (tie deti sú iné - napr. majú oči ďalej od seba a ich výraz tváre je starší vzhľadom ku skutočnému veku) atď.

Samozrejme, že najlepšia varianta je mať vlastné. No keď nám to nebolo dopriate... snáď nám to "tam hore" odpustia.
28. led 2008 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky
Jankajs: my s mužíkom sme na tom podobne ako vy. A teraz čakám ako dopadnem. (Viď pas a tema Neplodnost u muze strana 53). Ja viem o darcovi zakladne údaje ale povahu a vlastnosti nie.
28. led 2008 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj jankakr
niekedy som rozmýšľala, že by nebolo od veci, mať darcu niekoho známeho, komu by potom urobili všetky tie genetické testy. Keď človek toho druhého pozná, príp. aj jeho rodinu (aspoň rodokmeň) vie, čo očakávať od takého potomka. No asi by to zas na druhej strane robilo aj galibu - pretože by si dotyčný mohol k dieťaťu vypestovať vzťah a s papierovým otcom oň skryto, či otvorene súťažiť. Závidím tak trochu tým, čo nemuseli prejsť mesiacmi rozmýšľania, zvažovania a rozhodovania....
28. led 2008 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
jankajs, jankakr ja jsem si az doted myslela, ze o darci clovek nevi vubec nic a ze je to vlastne obrovska sazka do loterie. Manzel mel napr. obavu, aby se nam nenarodilo zrzave dite a pod. Pani doktori to delaji chytre :slight_smile: Nic jineho bych o darci radsi vedet nechtela. Myslim si, ze povaha se da do znacne miry ovlivnit vychovou, ale samozrejme i to muze selhat. Dnes kdyz jsem jela z prace, jsem mela docela hrozny zazitek-byl tam takovy sileny kluk a kdyz jsem jej chvili poslouchala, tak jsem si rekla nez tohle, tak radeji budu bez deti. Mluvil hrozne o svych rodicich, o utecich z domova... a musela jsem premyslet, kde se stala chyba. Jestli neco zanedbali rodice pri vychove? Clovek bohuzel nikde nema zaruceno, ze kdyz se bude detem venovat a obetovat jim vse, ze z nich budou kvalitni lide. Nejvic me desi predstava, ze podstoupime vsechno mozne, abychom se dockali sveho vlastniho ditete a z nej nakonec bude priserny, nevdecny spratek. Ani u svych vlastních deti clovek nema vysledek zaruceny! Nejsou ani tak dulezite vlastnosti darce samotneho, ale jeho rodicu, protoze geny se v podstate dedi ob generaci-tzn. deti maji vlastnosti babicek a dedecku a to uz bylo opravdu komplikovane zjistovani.
Snad nam to vsem dopadne dobre a deti nam budou delat jen same radosti :slight_smile:
28. led 2008 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky.

Taky si myslím, že 85 % vlastností se ovlivní výchovou. Když má pár adoptované dítě, bude mít vlastnosti stejné jako jeho papíroví rodiče. Dítě se chová tak jak vidí doma. Samozřejmě že existují výjimky, ale někdy se vlastní dítě nepovede, jak psala bessi. V rodině může být jedno dítě bezproblémové a druhé spratek. I když měli stejnou výchovu. Můj muž a jeho bratr jsou 100 % biologické děti mé tchýně a tchána. Procházeli úplně stejnou výchovou, vyrůstali ve stejné vesnici. Zatímco můj manžel (až na nemoci) byl bezproblémové dítě a vyrostl z něj hodný a něžný člověk, jeho bratr byl, je a bude sígr. Nemá úctu k rodičům ani k ženám. Tak mi řekněte, kde se stala chyba (pokud nějakou rodiče udělali)?
29. led 2008 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
ono mit deti je strasne krasne, ale nekdy to je asi taky pekne peklo :frowning2: Kazda z nas si je strane prejeme, tesime se, az udela prvni krucek tak se z radosti potentujeme...ale az vyrostou, prijdou velke starosti. Vychovou se da podle me hodne ovlivnit, ale velky vliv maji taky kamaradi a parta, do ktere se deti dostanou. Tady to ovlivnovani uz je mnohem tezsi, deti si nedaji do svych kamaradstvi rodici kecat(staci si vzpomenout, kdyz jsme samy byly v puberte a co jsme delaly). V posledni dobe nad tim vsim vic premyslim a jedine k cemu jsem dospela je, ze deti jsou jednou velkou sazkou do loterie. Jednak ma clovek strach, aby se k nim nejak "dopracoval" a aby byly zdrave, a druha vec je, co z nich vyroste. Zrovna vcera jsme se o tom s manzelem bavili a trochu nas sokovalo, kdyz jsme si predstavili,ze by nase dite zdedilo vlastnosti meho otce a me tchyne (oba dva jsou vcelku sverazne postavicky :frowning2: ). Darce se nebojim, muze se klidne stat, ze toto dite by nam mohlo v zivote delat vetsi radost nez kdyby bylo nase vlastni. Samozrejme udelame vsechno proto, abychom se dopracovali vlastniho ditete, ale kdyz to nebude mozne, adoptujeme sampionku a budeme se snazit vychovat z napul naseho ditete dobreho cloveka. Jestli se nam to povede, je uz stejne predem dano nekde mezi nebem a zemi :wink: Dulezite ted pro nas je, ze jsme prekonali ten priserny sok, ktery jsme meli pote, co jsme uslyseli od dr. ten strasny verdikt-spg 0. Ted jsme ve stadiu, kdy se o vecech muzeme bavit klidne a bez zbytecnych emoci. Manzel uz to taky vstrebal a proti darci uz neni, i kdyz ze zacatku o tom vubec nechtel slyset.
Mejte se :slight_smile:
29. led 2008 v 15:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Bessi, můj manžel už to taky vstřebal. Ze začátku o tom nechtěl ani slyšet, jak ten Tvůj. Teď už se tomu ale tak nevzpírá. Navíc mi nedávno řekl, že mi to nemůže udělat, aby mě připravil o možnost otěhotnět a projít si těhotenstvím. Měla jsem úplně slzy v očích, jak mě to dojalo.
30. led 2008 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj rcruello, jak pokracujete? plne souhlasim s tim, co pises, proc to nekomu vykladat? je to vase vec a pak se strachovat, jestli se to nedozvi od nekoho jineho....
30. led 2008 v 09:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Murasku, zatím nepokračujeme nijak. Vše se bude odvíjet od toho 12.3. Tam nám řeknou co a jak. Jestli dárce nebo manžel.
30. led 2008 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidis, ja uz ztracim nejak prehled :frowning2: , hodne stesti a pevne nerviky :wink:
30. led 2008 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nic se neděje, Murasku. Aspoň bude jasno. :grinning:

Děkuji a vám to samé (štěstí i nervíky).
30. led 2008 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,dlouho jsem tu nebyla a koukám,že Katy dopadla velice dobře.Neboj dobře to dopadne,my měli taky spermíky z Mesa Tese nic moc,ale riskli jsme to a oplodnili všechny vyjíčka.Úžasně se vyvíjeli a teď čekáme v dubnu dvojčátka.Ještě máme 8 zmrzlíků.Držím palce ať to dotáhnete taky do zdárného konce.
1. únor 2008 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek