Jak řict okolí o neplodnosti? Máme to vůbec říkat?

@baronek minule mi tekly slzy bolesti, ted se to dalo vydrzet. Uf.

@haruka rozhodně bych si to nechala pro sebe.Nikomu do toho nic není,je to jen vaše osobní věc s manželem...a nekteří jsou na takovéhle zprávy přímo vysazení..navíc maminky by to asi trápilo.....
Cesta za miminkem bude složitější,ale uvidíte,že to dopadne dobře🙂)Držíme palce🙂

Ahoj, my se snazime uz 3 roky a stale nic. U nas zjistili jediny duvod a to na reprodukcni imunologii, tak beru leky na snizeni imunity a uvidime. Jinak vse ok-laparka, spermiogram, folikulometrie, hormony. Umely zatim neplanujeme. Mobilizaci kostrce jsem zazila celkem 6krat a hlavne ze zacatku to bylo velmi intenzivni🙂 Ale slo to vydrzet.
U nas to vi moji rodice, protoze s nima bydlime v baraku a kdyz jsem sla na laparku a pak lezela doma, neslo to zatajit. A bohuzel uz pred svatbou jsem zbytecne hodne lidem rekla , ze budeme chtit hned dite. To byla fakt VELIKA CHYBA. Nastesti ty inteligentnejsi se na nic neptaji. Opravdu podle toho clovek docela pozna jaky kdo je. Kdyz mi kamaradka oznamovala, ze je strasne stastna ze ceka uz 2. dite (to prvni pocala v dobe kdy jsme se i my zacali snazit) a opakovala jak je hrozne stastna, ze uz ma to prvni, rikala jsem si, ze to snad ani neni mozny, ze je nekdo tak necitilej. Od takyovych lidi radsi rychle pryc.

@lola22 Kdo tuhle situaci nezažil, tak to nemůže pochopit 😖
Moc vám držím pěsti, cesta za miminkem je někdy běh na dlouhou trať, ale určitě to nevzdáme a vybojujeme si ho, ne? A vaši to nějak řeší nebo jsou v klidu?

Ahoj holky, my jsme se taky snažili. Byly to skoro tři roky. Na dotazy jsme odpovídali pravdu - že bychom už mimi chtěli a že nám to zatím nějak nejde. Loni koncem listopadu u nás věci vzaly dost rychlý spád - měla jsem pozitivní test. Dva týdny jsem chodila každý den do nemocnice, nevěděli jsme, co se mnou je. "Stihla" jsem revizi a laparku (prasklé mimoděložní). Po vánocích nastal kolotoč vyšetření a IVF. Bylo to všechno dost těžké, byli jsme na dně. Našim kamarádům jsme říkali pravdu. A oni nás podporovali. Třeba i tím, že se občas zeptali jak se cítím, jestli je mi dobře. Hodně mi to pomohlo. Představa, že jsem v jakési kukani a tajím své problémy, je pro mě osobně nepřijatelná. Máme kolem sebe hodně kamarádů, ale jsme s mojim dost vybíraví na lidi a každého kamarádem hned nenazveme. Když to bylo zlé, kamarádi nás podrželi.
Tohle nepíšu jako nějaký univerzální návod, ale jako jeden z možných přístupů k problémům s neplodností. Ne každému vyhovuje "zatloukat, zatloukat, zatloukat", u někoho to situaci jen zhorší (i když si to v tu chvíli ani neuvědomuje).
Všem, co mají nějaké problémy a problémky, přeji jejich rychlé zvládnutí a hodně štěstí 😵

@baronek Rodice jsou nastesti v klidu a neptaji se, jak pokracujeme. Velmi to ocenuju🙂 Tchanovci naopak furt tak narazi, vzdycky je nejak odbydu a vzhledem k jejich pomerne netaktnosti jim to urcite nerekneme.

@mmorgana No kazdemu opravdu vyhovuje neco jineho. Ale kdyz si predstavim, ze se me nekdo zepta, jak se citim, kdyz jsem to treba prave opet dostala, me prijde dost desiva. Posledni dobou mam pocit, ze je dobry to ze sebe nejak dostat treba cvicenim, prochazkou, hranim s nasim pejskem, nez to rozebirat s nekym furt dokola, ktery to ani nikdy nezazil.

Já se obávám, že kdybychom řekli pravdu našim kamarádům, tak by se to rozkřiklo, někdo by si prostě neuvědomil, co říká a tím pádem by to věděla celá vesnice a to rozhodně nechci. Tohle by možná šlo ve velkém městě 😲 Tuhle situaci musí každej zvážit dle svých možností, ostatně jako cokoliv jiného 😲

Ahoj holky, v každé z vás se trochu vidím! Komunikace s okolím je opravdu těžká. Pět let běháme po různých vyšetřeních a nic nenašli, zkoušela jsem vše možné i nemožné. Už máme za sebou neúspěšně 2x IUI. Mě v poslední době dostaly kolegině z práce, které mi vlastně přímo řekly, že MUSÍM jít na IVF, že už žádnou jinou šanci v životě NEMÁM ☹

Ja jsem po nekolika letech dospela pro mne k uzasne formulce. Rikam, ze jsme nedobrovolne bezdetni. Vetsinou se uz neptaji dale a obcas se i omluvi, ze se vubec zeptali. Tak to muzete taky vyzkouset, jak to u vas zafunguje, by mne to i zajimalo, jestli budou reakce stejne.

S takovýma rekcema jsem se už také setkala - přímo smrtelné vyděšení, nebo chytrácké řeči 😉

@haruka Ahojky tak to jsme měla stejně nakonec jsme to řekli rodičům a i přátelům at se pořad blbě neptají proč a tak,nakonec jsme si myslela že otěhotním hned na první IVF a nic a ani KET mi nevyšel tak možna do roka stihnem opět našetřit na další pokus tak neboj ja jsme odstrašujicá příklad ale tobě to vyjde na poprvé a co se tyče říct či neříct ja bych to řekla oddechneš si🙂)

ahoj holky, taky mi už ty otázky lezou krkem a nejhorší je, že když řeknu pravdu - že se snažíme, ale mám zdravotní problémy, tak buď mě šíleně litují, na což nejsem zvědavá a nebo mi poradí, zaručenou radu: Nesmíš na to myslet a to se mi už svírají ručky v pěst 😀 ještě jsem tu správnou větišku neobjevila, ale některým už mám 100 chutí říct: Co je ti do toho? 😀

Tak to se přidávám do "klubu". Věty typu "Není na co čekat, pak to nemusí jít", "No jo, někdo dá přednost novému dítěti někdo autu (po oznámení švagrovců, že čekají dítě, samozřejmě na první pokus přirozeně)", "A co vy, ještě neplánujete" atd. Nejbližší rodina a přátelé o našich problémech vědí, šlo to taky těžko tajit, když s nimi trávíme dost času. Až se seberu fyzicky a psychicky (jsem po operaci a revizi po potratu), tak nás bude čekat 4. IVF. Hrozně se mi líbí věta @cavy , to si musím zapsat 😀 .