Zkušenosti žen po mimoděložním těhotenství.

Ahoj holky, moc děkuju za názory, za tři měsíce na to hupsnem 😎 . Nejraději bych začala hned po první MS, ale doktoři asi vědí, proč čekat tři měsíce 😠 . Co se týče toho krvácení, já přestala včera - tj.týden po zákroku, ale bylo to spíš takové špinění....myslím, že je to fakt normální, musí se to vyčistit...jinak dnes odpoledne jdu na stehy, mám z toho hrůzu - ty boční neřeším, ale jak mi to chtěj lovit u toho pupíku, to fakt nevím 🤐

@moldanubia Ja budu zkouset take prirozene. Po IVF je taktez velka sance MT. V pripade neuspechu bych az pak realizovala IVF.

@kacaba1212 mně pustili až 4. den, po 20 hodinách si to nějak neumím představit, to jsem měla ještě dren z břicha a když jsem vstala, tak se mi dělalo blbě

@moldanubia já to mám přímo v pupíku, na stehy jdu zítra, to bude mazec 😖

@elana já jsem se dočetla, že v běžné populaci je pravděpodobnost MT 1% a po jednou prodelaném se to pak zvyšuje na 10%, tak to mě celkem děsí 🤐

Ahoj holky, omlouvám se, že se mezi vás vměšuji, ale můj názor je takový, že je určitě lepší zkoušet nejdřív přirozeně, než řešit, jestli rovnou IVF - pokud by se MT opakovalo (můj doktor mi řekl, že se za svojí 25leté praxe ještě s opakováním MT nesetkal) a museli by odstranit i druhý vejcovod, pak už by jiná možnost nebyla, ale je fajn vědět, že ta možnost tady je - už kvůli psychické pohodě... Prošli jsme si dlouhou cestou se šťastným koncem a dneska jsme rodiči 3 zdravých a nejúžasnějších dětiček... V lednu 2007 jsem byla na laparoskopii, přišla o pravý vejcovod a byla z toho hodně špatná, čekal nás náročný rok a veliká zkouška (ve své podstatě i zkouška našeho manželství, protože jsem hysterčila a chtěla se rozvádět s nejlepším chlapem na světě jen proto, že jsem byla přesvědčená o tom, že už nikdy nebudu moct mít děti a nemůžu mu přece zkazit život, když on je naprosto v pořádku a může mít někde jinde dětí kolik bude chtít - naštěstí alespoň on měl rozum a celou dobu mě držel a stál při mě, i když teď zpětně vím, že to nebylo jednoduché) -chtěla jsem být okamžitě znovu těhotná, můj doktor mi to posvětit a řekl, že není na co čekat a můžeme se o další těhotenství snažit okamžitě...jenže uběhl měsíc - nic se neděje, nevadí, příště to určitě vyjde... vydržela jsem to do září, kdy jsme s mým doktorem naplánovali na jaro 2008 laparoskopii - jenže čekat další půl rok pro mne bylo nemyslitelné, takže jsem donutila manžela navštívit se mnou centrum asistované reprodukce, proběhlo spoustu vyšetření (některé pojišťovna neproplácí, takže to stálo i dost peněz), manžel úplně v pořádku - dokonce nad normou a u mne zjištěno, že zbývající vejcovod je sice průchodný, ale jsou na něm srůsty, které můžou způsobit další uchycení oplodněného vajíčka mimo dělohu - tedy ve vejcovodu (úžasná zpráva, takže další vlna paniky a místo toho, aby mne vyšetření uklidnilo jsem byla totálně v háji)... Čekala jsem do listopadu, kdy mne napadl další geniální nápad - na světě je přece tolik dětí, co nikoho nemají a my jim tu lásku můžeme dát - zažádáme tedy o adopci... Paní byla strašně milá, ochotná, vyfasovali jsme šťos formulářů, papírů a instrukcí, kde všude nechat vyplnit posudky, žádosti apod. Představa, že budu v práci vysvětlovat, že se chystám na mateřskou a jaksi to nejde, takže chceme adoptovat dítě mne donutila všechny papíry zavřít do nočního stolku a nechat to všechno uležet, promyslet a hlavně NELÁMAT PŘES KOLENO... Mezitím jsme v CAR absolvovali 3x IUI a pomalu se připravovali na IVF s tím, že až když vyčerpáme všechny hrazené pokusy, odemkneme noční stolek a budeme řešit adopci... Naše manželství haprovalo - já jsem to slovy manžela moc hrotila, on z mého pohledu byl laxní a nabývala jsem mylného pocitu, že třeba ani dítě nechce, když není ochoten se mnou každý týden navštěvovat CAR a SITUACI ŘEŠIT... Přišly Vánoce a s nimi se nějak všechno vyjasnilo - necháme tomu volný průběh, na jaře si koupíme motorku a budeme si užívat života, jeden druhého, pojedeme na motorce na dovolenou a dítě řešit nebudeme - ani nevím, jak se to stalo, ale v tu chvíli jsem to dokázala hodit za hlavu, vykašlat se na to a v únoru 2008 (po 13 měsících čekání) přišel ten nejhezčí den // a v říjnu se narodila naše prvorozená holčička...když slavila první narozeniny, zjistila jsem, že jsem těhotná (neplánovaně), musela jsem si na situaci zvyknout, vždyť Vendulka je ještě malé miminko... a v červnu 2010 se nám narodil Matýsek, dneska jsme šťastní, že jsou takhle blízko u sebe, jsou nerozlučná dvojka a nedají bez sebe ani ránu... Třetí miminko na sebe také nechalo dlouho čekat - 10 měsíců (ale v tomhle případě už jsem to brala tak, že čím později, tím lépe, ale protože se blížil můj nástup do práce po mateřské se synem, tajně jsem doufala, že se to povede tak, abych ani nastoupit nemusela - to bohužel nevyšlo, ale když jsem nastupovala v červnu 2010, už 14 dní jsem věděla, že v mém břiše tluče srdíčko našeho broučka, takže jsem si užila půl roku mezi báječnými lidmi, odpočinula si od plenek a teď vedle mne v postýlce spinká 2 měsíční Zuzanka... Tím bych chtěla všem dodat naději, popřát hodně síly, trpělivosti a hlavně ohledy vůči chlapům - oni to vnímají trošku jinak, než my 🙂)) A určitě to vyjde, i když to třeba nějakou chviličku potrvá!!! Držte se 🙂))

@zuzan napsala jsi to nádherně. A moc gratuluju k Zuzance. Ty si asi už nevzpomeneš, ale kdysi jsme se setkaly na takovém minisrazíku, pořádala ho Jana.cb 🙂 bylo to v ČB v takové kavárničce naproti PK Jih , tak si vybavím i Tvou tvář a mám velkou radost, že máš krásnou a velkou rodinu. Já se taky dočkala, mám dvě zdravé děti, které taky přišly až po mimoděložním. Ta cesta je u někoho delší, u jiného kratší, ale dočká se téměř každá, která to nevzdá.
@ptjj těm číslům bych věřila (to první mi přijde ještě relativně nízké, mě se fakt zdá, že GEU je poměrně časté a bohužel mi i přijde, že čímdál častější, to druhé zní fakt hrozivě, ale třeba já se na téhle diskuzi pohybuju už fakt dost let a jestli si vybavím asi 3 případy, co se sem vrátily s opakovaným, tak to je poměrně příznivá zpráva). Ono je to těžký s těma vejcovodama, lidi si myslí, že je to prostě dutá trubka a že všechnu práci odedře vajíčko, jenže ono je to naopak-vejcovod je velmi aktivní orgán a když tam něco nefunguje, neštěstí (neplodnost nebo GEU) je na světě. Bohužel se ta špatná funkčnost nedá moc dobře vyšetřovat (průchodnost je jen jeden aspekt a pouze tu lze momentálně vyšetřit), takže se soudí, že třeba za většinu idiopatických sterilit může vadný vejcovod (kor když takové pacientky nakonec skončí na IVF a zapadnou na první dobrou, tak je to s vysokou pravděpodobností skutečně tak). A vejcovod pokazí co-třeba skrytý zánět v těle a ten bývá oboustranný, takže v těhle případech si dobře umím představit, že se to usadí ve vejcovodu poprvý a bohužel pak i podruhý, protože prostě oba jsou špatný. Ale zas když jde o nějakou "náhodu" (třeba při tom IVF, že to děloha vypudí), tak tam se to asi opakuje málokdy.

zuzan: měla jsem úplně husinu, když jsem si četla Tvůj příspěvek. Přesně tose mi honilo hlavou - že já bych možná ještě zvládla, že nebudu mít děti (jsem učitelka, takže se vyřádím v práci), ale je pro mě nepředstavitelná představa, že by kvůli mě měl být bez dětí manžel. Je to skvělý chlap a navíc dělá rodinný rodokmen, má to dokonce někam k Bílé Hoře a ta představa, že je ho desetiletá práce přijde vniveč, protože nebude moc dát další ,,kolonku,, ta mě při diagnóze napadla jako první. No, uvidíme, za hodinu vyrážím na ty stehy, tak se doktora zeptám, jak to mám s tím druhým vejcovodem....

@kacaba1212 to si nedovedu představit jít po 20 h domů, já sotva chodila. v pátek mi to dělali a v po jsem šla domů. dostala jsem jak papíry tak poučení

Já jsem se ptala Dr. jestli je to pravda že vejcovod se dokáže natáhnout pro vajíčko k druhému vaječníku který nemá vejcovod a říkala mi že je to možné, že dokonce měla pacientku která na jedné straně měla jen vaječník a na druhé straně jen vejcovod a ten vejcovod se natáhnul pro vajíčko na tu druhu stranu a normálně a přirozeně zustalaa těhotná. 🙂

martinahost: tak to je také dobré🙂. Uf, já mám stehy za sebou, fakt to nic nebylo, ani z toho pupíku, mám skvělého doktora🙂. Prý při laparce koukají běžně i na ten druhý vejcovod, když už jsou uvnitř, mám ho v pořádku, žádné srůsty, tak po druhé to snad už půjde 😒 .

@moldanubia Takže se nemusím bát stehů? Vzpomenu si na úterý, kdy mi je mají vyndavat a uffffff. Drzím palečky, ať to vyjde. Já nevím o své operaci vůbec nic, byla jsem jen ráda, když jsem se druhý den dozvěděla, co mi vlastně vzali.

@kacaba1212 vůbec se neboj🙂, já jsem co se týče bolesti fakt srab a ty boční jsem necítila vůbec a v tom pupíku to jen štíplo🙂a to si myslím, že jsem to fakt měla hluboko.. A co se týče operace, tak jsem se taky většinu informací dozvěděla až při vytahování stehů. Doktor mi říkal, že když už jsou vevnitř, tak se vždy prohlíží ten druhý vejcovod a taky že mi dělali revizi dělohy. A že teď máme mít,,šestinedělí,, a za tři měsíce zase snažení a že máme být v klidu, že je hlavní, že jsme otěhotněli, že to je nejdůležitější, aby si ty buňky ,,porozuměly,, . Co mě překvapilo, že mi nedělal klasickou prohlídku, když jsem se ho zeptala, tak se smál a říká mi, Co bych na vás viděl, tak jak vás prohlédli před týdnem, tak to líp už nejde 😀 ,takže na kontrolu jdu za 14 dní

@kacaba1212 Stehy jsou v pohodě 🙂

Holky, na mě to nějak padá, i když už je to přes 2 měsíce. Od té doby se stalo hodně věcí, odešla jsem od manžela, pak se zase vrátila.. Asi už nebudu mít vlastní děti. Pro nás přichází v úvahu jen IVF. A za prvé, nechci do toho jít, když jsme měli takové problémy, za druhé po třech "neúspěších" se fakt bojím, že po to martiriu s IVF by to zas dopadlo blbě a já bych to už nezvládla... Máme krásného zdravého syna, to mi stačí a holt bude jedináček. I když touha po dalším dítěti pořád je a je hrozně moc velká... strach je ale větší. Už dřív jsme mluvili o pěstounství, takže jsme se dohodli, že to rozjedem. Příští týden jdu na město. Trvá to cca rok, takže kdybychom, nedej bože, naše manželství odpískali, ještě je čas žádost odvolat. Moc se těším, že nás bude víc a zároveň pomůžem dítku, které žije v DD bez rodičů. Nicméně, když vidím těhulku nebo kojící ženu, je mi hrozně líto, že to už asi nezažiju. Snad to čas spraví.

@martinakl čas to spraví určitě...a času Ty, jak koukám, máš moře, ještě Ti není ani třicet. CHápu, že je Ti teď ouzko, tyhle výročí jsou smutný, u mě by se dalo říct, že jsem dávno za vodou, od GEU uplyne brzo 5 let, mám dvě zdravý děti...a přesto si ve výročí TP vždy vzpomenu, i ve výročí operace, dokonce pouhé projetí rychlé sanitky (toho typu, co mě vezl, ta žlutá skříň) ve mě stále ještě spouští sled podmíněných vzpomínacích reflexů. Uvidíš, kde budeš za rok, dva, čtyři, ještě stále budeš mladá, jak na dítě vlastní, tak na to adoptované, ať už s nynějším nebo novým partnerem. Držím palce, věřím že to vyjde, že ten time-out, který teď prožíváš, bude k dobru, k urovnání si myšlenek a nalezení nové cesty, na které budeš Ty i Kubík šťastná.

@elana Ahoj, moc gratuluju k dětičkám, moc se omlouvám, ale opravdu si nevzpomínám - bylo tak tenkrát víc pro mne neznámých lidiček 🙂)) Třeba kdybychom se viděly, tak si vzpomenu 🙂)) Každopádně mám velikou radost, že máte doma takový štěstíčka 🙂))

@zuzan to je úplně v pohodě 😉 já si myslela, že už na to nebudeš pamatovat...však je to let. Ani nevím, v jaký fázi ses tehdy nacházela, jestli jsi byla zrovna těhotná s Vendulkou nebo ještě ani to ne...je to prostě už dlouho. A díky moc za gratulaci 😵

Ahoj devcata. Je to normalni? Mam necele dva tydny po laparce a boli me podbrisek (na obou stranach - mozna vajecniky). Jak kdybych mela dostat menzes. Zatim po laparce jsem tri dny krvacela, tak nevim. Bojim se, aby nebylo neco spatne.

@martinakl ahojik, uvidis. Rok je doba, kdy se muzete rozmyslet, jak dal pokracovat. Urcite bych nic nehazela do zita. Treba po dvou mesicich v sobe najdes silu a pujdete do IVF. Jsi mladounka, casu na rozhodovani mas hodne. Drzim palecjty!!!

@kacaba1212 já jsem to před týdnem měla taky - tj.bolest jako při menstruaci, 14dni po laparce, ale mě takhle bolí i ovulace, tak jsem se utěšovala tím...teď mě trochu bolí pravá operovaná část, ale říkám si, že tři týdny po operaci je to snad normální. V pátek jdu na kontrolu, tak se doktora na vše zeptám...

@kacaba1212
@moldanubia už jsem se trochu bála, že to není normální a šla se sem zeptat, jestli jste taky některá měla bolesti podbřišku.........jsem teď tři týdny po a občas mě jakoby píchá v tom pravém boku (kde teď není vejcovod) a občas mám bolesti spíš jako na MS, dneska jsem to říkala dr. na kontrole a řekla mi, že to byla velká operace a že to může být normální........kdyby to nepřestávalo, tak mám přijít

@ptjj Ahoj, tak to jsme na tom stejně🙂, právě jsem se vrátila od doktora a taky mi říkal, že to byl přece jen zákrok a jsou to teprve tři týdny a navíc jsem měla období ovulace, takže ok. Mě tam pobolívá hlavně po trošku větší námaze - ne že bych se teď v ,,šestinedělí,, nějak dřela, ale po úklidu nebo dlouhém chození mě tam sem tam loupne. Ani jsem neměla klasickou prohlídku. Prý mě prohlídne v září až tam příjdu těhotná🙂. No kéž by. Dnes jsme řešili lázně, hned v pondělí jdu za obvodařkou to tam podat. Máte někdo zkušenost, jak dlouho to vyřízení může trvat?

@moldanubia mě prohlídla jen tak zběžně, v podstatě do mě akorát "strčila prst", utz nedělala, nic takového, an kontrolu už nemusím, pokud mě to břicho nebude bolet dlouho........mě to bolí tak jako slabě na MS, ale teď v podstatě denně, asi taky z toho, jak jsem v zápřahu, manžel měl týden napsaný paragraf, aby se mohl starat o malého a já víc odpočívala a teď už to bohužel jinak nejde ☹ snažím se ho aspoň tolik nezvedat, má 15 kilo, obřík, ale někdy prostě musím a vaření a starost o domácnost za mě bohužel taky nikdo neudělá ☹ takže u nás je šestinedělí spíš jen tak symbolické, i když se snažím šetřit trochu víc než nromálně, hlavně nesexujem a necvičím

@moldanubia lázně bych taky brala, ale z organizačních důvodů to je u nás bohužel neproveditelný

@ptjj Tak ono s tou kontrolou asi vědí co dělají, divila jsem se, že mi nedělal ultrazvuk, ale jak už jsem psala, po laparce jsem prý prohlédnutá tak, že to žádný ultrazvuk nedokáže...prý se normálně koukají na stav dutiny břišní, tak se snažím být v klidu. To se nedivím, že Tě to bolí, pokud děláš to co píšeš - já jsem naskládala nábobí do myčky, umyla koupelnu a už mě to chytlo, tak jsem se šla natáhnout, ale s malým si fakt odpočinout nemůžeš:(. Co se týče lázní, taky jsem přemýšlela, zda o toho jít, děti sice bohužel nemám, ale učím, takže odjet v květnu či červnu do lázní po té, co jsem byla celý duben doma znamená připravit se o čtvrtletí, ale pak jsem si řekla, že zdraví je pro mě prostě důležitější. Ovšem mít doma potomstvo, tak bych měla taky smolíka...tak se pokus šetřit, mě pomáhá hodit si nohy nahoru a piju dvakrát denně kontryhelový čaj - prý je na pročištění dělohy výborný.

ahoj holky, byla bych vám vděčná, kdybyste mě vzaly mezi sebe...dnes jsem se vrátila z nemocnice po laparoskopii mimoděložního těhotenství. Jsem z toho všeho ještě taková přešlá, smutná a ještě když tady čtu, kolik toho je, tak je mi z toho úzko ☹ Můžu se zeptat na ty lázně? To si platíte sami nebo třeba na to někdo přispívá? a asi blbá otázka, ale co se tam vlastně dělá, že to může pomoci...Moc vám děkuji!

@moldanubia jo, vidíš, kontryhel bych si mohla zase naordinovat, mám ho doma, tak ho budu zas nějaký čas popíjet

@catchulinecka ahoj, to je mi líto, asi si umím představit jak Ti je...já se cítila děsně, stále jsem brečela, přemýšlela jsem, jestli jsem to nemohla nějak ovlivnit, bála se, že se to bude časem opakovat, byla jsem přesvědčená, že další dítě jedině IVF, protože tam mi zárodek umístí tam kde má být... ale teď, pohé tři týdny po zákroku jsem už docela v klidu a věřím, že napodruhé se to podaří, uvidíš, že se do té fáze dostaneš taky, hlavně hodně odpočinku a mě děsně pomohla tahle diskuze, pročetla jsem jí celou a když jsem četla kolika holkám se mimi podařilo i po takovém zákroku, tak mě to dost uklidnilo....jinak lázně mi navrhl přímo můj gynekolog, máš na ně nárok - gynekolog ti napíše zprávu pro obvodního lékaře a ty mu jí odneseš. Mělo by to být plně hrazené. Já jdu za obvodařkou v pondělí, tak dám vědět co a jak🙂. Jinak jak jsem psala, piji kontryhel, ten je prý dobrý na děložní sliznici a od příštího měsíce začnu pít Nosifol - ten mi dost pomohl při tom prvním nepodařeném těhotenství, takže i když se budem snažit až od července, budu ho pít už dva měsíce předem, ať mě pořádně nakopne 🙂