Hematom (z řeckého slova haima a toma - krev a abnormalita) je modřina, podlitina a nebo krevní výron, kterým se označuje nahromadění krve v hlubších tkáních, tj. mimo krevní cévy. Nejčastěji vzniká po nějakém prožitém traumatu, silným tlakem, úderem, úrazem, podkožním krvácením, kdy se krev vyleje do tkáně a nebo do podkoží a způsobí otok.

Je-li hematom malý, vstřebá se, avšak větší hematomy se někdy musí odsát. Jakmile hematom vznikne, je červené barvy, což signalizuje přítomnost krevního barviva - hemoglobinu v místě vzniku hematomu. Postupně se tato červená barva mění v závislosti na stáří hematomu. Když se začně hematom rozpadat, mění svou barvu na zelenou a později žlutou. Má tedy své charakteristické vlastnosti a není možné jej zaměnit s hemamgiomem¹², což je nezhoubný tumor krevních cév.

Vnitřní versus povrchové hematomy

Povrchové hematomy jsou častější než vnitřní. Jejich hlavním znakem je viditelnost pouhým okem a samovstřebání. Vnitřní hematomy mohou být i život ohrožující, protože u nich dochází ke krvácení do orgánů, velmi známé je např. krvácení do mozku. Pokud se vnitřní hematom nevstřebá, je potřeba ho z těla (orgánu) odsát a pečlivě místo vyčistit.

Příčiny vzniku hematomu

Hematom může vzniknout následném traumatu, tedy traumatický hematom. Za trauma se v tomto případě považuje např. úraz, silný tlak, úder, kdy je narušena cévní stěna a krev uniká do okolí.
Další možností jsou tzv. samovolné hematomy, které vzniká i přesto, že k nim není dán podnět například jako u traumatických hematomů.

Kdy vzniká samovolný hematom?

• má-li jedinec vrozené nebo získané poruchy ve srážení krve - hemofilie
• nemá-li jedinec dostatek vitamínu K
• užívá-li pacient léky na ,,ředění“ krve, proti agregaci destiček– antitirombotika, antikoagulancia např. kyselina acetylsalicylová, warfarin, heparin
• nemá-li člověk dostatek vitamínu C
• trpí-li na jaterní choroby
• má-li poruchy funkce kostní dřeně, kdy se tvoří méně krevních destiček
• Aneurysma
• je-li pacient nemocen a léčen na meningokokovou meningitidu

Léčba hematomu

Při léčbě hematomu musí být léčena vyvolávající příčina, tzn. například upravení užívaných léků na ředění krve, zvýšit příjem vitamínů K a C a Ascorutinu¹.
Traumatické hematomy lze snadno léčit mastí s obsahem derivátu heparinu a jejich velikost zmenšit přikládáním chlazených předmětů na hematom.

Hematom v těhotenství

Za subchorionický hematom, neboli hematom v těhotenství (SCH), je považována nahromaděná krev mezi membránami placenty⁹ a dělohy. Některými lékaři je ale i tento typ hematomu nazýván jako krevní sraženina.

Příčiny subchorionického hematomu v těhotenství

V současnosti neexistuje žádný známý důvod, proč k SCH dochází, avšak domněnkou je to, že při implantaci vajíčka se vajíčko lehce oddělí a nebo se odtrhne od dělohy a to způsobí krvácení. SCH je komplikací hlavně na začátku těhotenství, protože může hrozit potrat. Stejně jako známá příčina neexistuje ani prevence, jak hematomu předcházet. SCH postihuje ženy v jakémkoli věku a jakékoli rasy. Obecně platí, že je vhodné přiměřeně odpočívat a přijímat dostatek tekutin, protože možná dehydratace může způsobit děložní kontrakce.

Diagnostikování subchorionického hematomu v těhotenství

Diagnostikovat tento hematom lze v průběhu těhotenství²⁴ pouze vaginálním a nebo břišním ultrazvukem. Ženy k lékaři většinou dorazí s vaginálním krvácením v časném stádiu gravidity. Během UTZ vyhledá lékař plod a zhodnotí jeho stav. K diagnostikování tohoto typu hematomu je potřeba zkušené "lékařské oko", protože se krevní sraženina jeví jako černá hmota uvnitř dělohy. Vypadá to a projevuje se, jako kdyby byla přítomna ještě jedna placenta.
Po prozkoumání krevní sraženiny jsou na místě dvě diagnózy a sice SCH a potrat¹³. V případě, že se o potrat nejedná, přechází se k diagnóze SCH, kterou je potřeba léčit a mít pod kontrolou.

Léčba subchorionického hematomu v těhotenství

Formální léčba tohoto typu hematomu neexistuje, a tak hodně záleží na lékaři, jakou léčbu zvolí. Někteří lékaři doporučují chovat se a žít každodenně tak, jako tomu bylo doposud, jiní zase klidový režim, zdržení se pohlavního styku⁵⁸ během těhotenství atd. Doporučováno je nezvedat těžká břemena, nenamáhat se atd. Chirurgické odstranění sraženiny totiž není v tomto případě možné.

Jsou ale i takoví lékaři, kteří sraženinu léčí medikamenty, např. Heparinem, kterým dochází k ředění krve a tedy možnému "rozpuštění" sraženiny. K vývoji těhotenství je také někdy používána léčba estrogenem a nebo progesteronem, což jsou hormony. Většina těhotenství s tímto hematomem pokračuje bez větších obtítží, některé hematomy dokonce sami zaniknou po 20. týdnu těhotenství²¹ a některé se sami vstřebají, popř. z těla vyjdou ve formě odtoku krevní sraženiny.

Těhotné ženy s SCH jsou vystaveny vyššímu riziku odtržení placenty, kdy se placenta odtrhne od dělohy. Tato těhotenská komplikace vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a pokud dojde k oddělení od děložní stěny, je v ohrožení zdraví plodu. Je ale běžné, že během těhotenství s SCH občas dochází ke krvácení z rodidel a nebo i možným křečím. To vše je způsobeno právě krevní sraženinou. Obecně se nedoporučuje během krvácení/špinění užívat tampóny a nebo pohlavně žít.

Více o hematomu na modrykonik.cz:

• Otázka: Jak "nezvedat" dítě a nenamáhat se při rizikovém těhu?

Použité zdroje:

1. http://www.symptomy.cz/priznaky/hematom
2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hematom
3. http://www.justmommies.com/articles/subchorionic-hematoma.shtml (ENG)
4. http://en.wikipedia.org/wiki/Placental_abruption (ENG)