• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kojení předčasně narozených dětí

Kojení předčasně narozených dětí, tedy miminek, která se narodila dříve než ve 38. týdnu těhotenství, je snad ještě přínosnější než kojení dětí donošených. Nedonošená miminka dokonce lépe koordinují sání a dýchání při kojení, než při sání z láhve. Kojení je pro ně i méně stresující a při správném přisátí méně namáhavé, než sání z láhve. Miminka pouze reagují na tok mléka, pokud je pomalý (při nízké tvorbě mateřského mléka, špatném přisátí), často usínají, pokud je rychlý (při dostatečné tvorbě mateřského mléka, správném asymetrickém přisátí, používání techniky stlačování prsu), tak pijí, dokud nejsou sytá. Laktace maminky se ale může hůře rozvíjet kvůli krátké době těhotenství či špatné funkci placenty, následkem čehož bývá nižší nárůst mléčných žláz a jejich výstelky než při porodu v termínu. Negativní vliv na produkci mateřského mléka má i stres, strach o život dítěte a oddělení mamiminky od miminka.

Kojení předčasně narozeného dítěte

Nastartování laktace velmi pomáhá kontakt miminka a maminky kůži na kůži, bonding pomocí tzv. klokánkování. V co nejvyšší míře fyzického kontaktu s miminkem by měla být maminka podporována od první chvíle, kdy je to možné. Odstříkávat nebo výkonnou odsávačkou mléka odsávát mateřské mléko obvykle jde nejlépe, pokud maminka na miminko vidí, např. sedí u inkubátoru. Odstříkávání či odsávání, ideálně alektrickou dvoufázovou odsávačkou připojitelnou na oba prsy současně, by mělo být zahájeno co nejdříve po porodu a mělo by probíhat osm až desetkrát denně po dobu 20 až 30 minut. Maminka by neměla po porodu váhat s kontaktováním kvalitně vyškolené a zkušené laktační poradkyně, rozvoji laktace také napomáhají bylinky jako je moringa olejodárná, benedikt lékařský, pískavice řecké seno či jestřabina lékařská.

Nejprve je dítě, dle svého zdravotního stavu a míry nedonošenosti, vyživováno intravenózní infuzí (do žíly) a alespoň částečně nebo dokonce plně krmeno sondou do žaludku a to nejlépe odstříkaným mateřským mlékem jeho matky. Pokud miminko zvládne polykat, ale ještě nemá sací reflex, mělo by být první volbou krmení mlékem z pohárku. Přikládat k prsu předčasně narozené dítě je možné ihned, jakmile to jeho zdravotní stav dovolí a jakmile o kojení projeví zájem, což může být již od věku odpovídajícího 27.30. týdnu těhotenství či až po 34. týdnu těhotenství, když dozrává sací reflex (první sací pohyby se objevují již na přelomu 1. a 2. trimestru těhotenství), zpočátku pravděpodobně bude nutný dokrm, ale sací reflex postupně sílí, maminka i miminko se učí kojit kojením a nakonec pravděpodobně, pokud je technika kojení v pořádku, dítě získá dostatek mléka přímo z prsu, bez nutnosti dokrmu, již ve věku odpovídajícím v 32. až 34. týdnu takto může probíhat i několik kojení denně.

I pokud je sací reflex nevyvinutý nebo oslabený, nedoporučuje se, stejně jako u všech ostatních dětí a ze stejných důvodů, krmení z láhve. Všechny náhrady bradavky (láhev, kloboučky, dudlík) kazí techniku kojení - ohrožují u dítěte správné přisátí a efektivní sání, mohou snižovat laktaci a způsobit bojkot kojení (předčasné odstavení), používaní kloboučků s sebou nese riziko poranění bradavek, vzniku bakteriální nebo kvasinkové infekce a mizí výhody sání přímo z prsu (např. tvorba mateřského mléka na míru dítěti), dudlík v puse dítěte může maskovat první signály hladu (dítě se uspokojí dudáním naprázdno), technika sání z láhve je jiná než z prsu a navíc z ní mléko teče rychleji.

Pro podávání dokrmu, ať již odstříkaným nebo odsávačkou mléka odsátým mateřským mlékem nebo umělým mlékem, existují mnohem vhodnější způsoby, jako je použití suplementoru - laktační pomůcky přímo na prsu, není-li k dispozici nebo pokud se miminko nepřisává, pak krmení z pohárku, přinejhorším z injekční stříkačky s cévkou přes prst.
Dokrm předčasně narozeného dítěte suplementorem (nejvhodnější metoda), ze stříkačky (nepříliš vhodná metoda) a pohárek (vhodný prosředek pro krmení nepřisávajícího se dítěte)

Dokrmování miminka laktační pomůckou (suplementorem) - video (ENG)

Krmení miminka z pohárku - video (ENG)

Povšimněte si, jak miminko vystrkuje jazýček, aby se napilo mléka. Mléko se miminku nelije z pohárku do pusinky.

Mateřské mléko a jeho význam pro předčasně narozené děti

Výzkumy ukázaly, že mateřské mléko chrání (nejen) nedonošence např. před celkovou infekcí organismu (sepsí), zánětem střeva, průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku, snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku a kostí dítěte, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění.

Fortifikátor mateřského mlékaNavíc mateřské mléko obsahuje gastrointestinální růstové faktory, které výrazným způsobem ovlivňují zrání nezralé střevní sliznice u nedonošence a tím i to, aby střevo miminka bylo funkční, správně probíhalo trávení a efektivně se z mléka vstřebávaly živiny.

I mléko matek předčasně narozených dětí je obvykle dokonale uzpůsobené potřebám dítěte, obsahuje více bílkovin a více imunologicky aktivních látek. Ne všechny předčasně narozené kojené děti musí být dokrmovány fortifikátory (vyráběnými z kravského mléka), je třeba důkladně zvážit veškeré možné přínosy a rizika fortifikace a pokud je k ní přistoupeno, nepodávat fortifikátor lahví, ale pouze suplementorem, případně z pohárku.

Související články

Více o kojení nedonošených dětí na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.who.int/reproductive-health/publications/kmc/text.pdf
  2. http://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/predcasniatka/
  3. http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/predcasne-narodene/
  4. http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/krmenie-po-prste-a-poharikom/
  5. http://www.dnformed.cz/medela/nedonosene-deti/?kojeni-nedonosenych-deti
  6. http://www.medela.cz
  7. http://www.tribune.cz/clanek/24979
  8. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2010/01/03.pdf
  9. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2675414/
  10. http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0021-75572004000700008&script=sci_arttext&tlng=en
  11. http://www.onhb.cz/Data/files/Informace/prirucka%20weberova.pdf
  12. http://www.onhb.cz/Data/files/v%C3%BDvoj%20dovednosti%20s%C3%A1n%C3%AD.doc
  13. http://www.golacta.com/reports/Estrella-Mantaring%20Study.pdf

Externí linky - zkušenosti maminek s kojením předčasně narozených dětí

Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s kojením předčasně narozených dětí

  • 30.tt a 1490g

     •  misavojackova
    19.5.2015 v 07:21 To se mi líbí
    Agnes88:

    Můj syn leží v hradecké nemocnici již druhým týdnem. Mimo "standardní" žloutenku, se o naše dítě pokoušel vysoký krevní tlak, který bylo nutno rozehnat léky, a na druhou stranu málo soli a ostatních minerálů v krvi, což se s vysokým tlakem vylučuje. Nicméně se přišlo na závažnou infekci bakterií, co za standardních podmínek sídlí pouze ve střevech. Bylo zapotřebí nasadit silná antibiotika, která bakterii zniřila, bohužel zničila také ty dobré bakterie, které našemu miminku pomáhaly trávit. I přes použití probiotik náš syn několik dní musel být od sondy do žaludku odstaven a byl "krmen" pomocí výživy, která mu do krve proudila katetrem zavedeným v centrální žíle na pravé nožičce. Jinak by nebyl schopen normální mléko trávit. Takže bych řekla, že intravenózně je výživa možná, neboť by byl nesmysl, aby náš syn týden nepřijímal potravu. Dnes mezi 11-12 nás čeká operace mozečku, kvůli krvácení prasklé cevky. Je to o nervy mít takto rizikové miminko, se kterým si doktoři dle svého vyjádření nevědí rady.
    Agnes88:

    Můj syn leží v hradecké nemocnici již druhým týdnem. Mimo "standardní" žloutenku, se o naše dítě pokoušel vysoký krevní tlak, který bylo nutno rozehnat léky, a na druhou stranu málo soli a ostatních minerálů v krvi, což se s vysokým tlakem vylučuje. Nicméně se přišlo na závažnou infekci bakterií, co za standardních podmínek sídlí pouze ve střevech. Bylo zapotřebí nasadit silná antibiotika, která bakterii zniřila, bohužel zničila také ty dobré bakterie, které našemu miminku pomáhaly trávit. I přes použití probiotik náš syn několik dní musel být od sondy do žaludku odstaven a byl "krmen" pomocí výživy, která mu do krve proudila katetrem zavedeným v centrální žíle na pravé nožičce. Jinak by nebyl schopen normální mléko trávit. Takže bych řekla, že intravenózně je výživa možná, neboť by byl nesmysl, aby náš syn týden nepřijímal potravu. Dnes mezi 11-12 nás čeká operace mozečku, kvůli krvácení prasklé cevky. Je to o nervy mít takto rizikové miminko, se kterým si doktoři dle svého vyjádření nevědí rady.
  • Kojení a podpora laktace u předčasně narozeného

     •  monivo
    7.1.2015 ve 20:39 To se mi líbí
    Dcera se narodila v 28+1tt., 1120g a 35cm.

    Abych si udržela laktaci, ihned po porodu jsem začala odsávat. Na internetu jsem si našla spoustu informací. Ihned po propuštění z porodnice jsem si pořídila elektrickou odsávačku Avent a pravidelně každé 2-3hod. jsem poctivě odsávala, i v noci jsem vstávala. Dceři jsem svoje mléko denně vozila, bylo ho dostatek, ze začátku přebytek. Jen díky tomu jsem si laktaci udržela a když byla dcera již schopna sát, krásně se nám podařilo rozkojit a kojila jsem do jejího roku.

    Ze začátku jsem měla mléka nadbytek díky tomu, že jsem vždy odsávala plně obě prsa, ale časem se laktaci upravila dle potřeb dcery. Je opravdu důležité dodržet časový odstup max. 3hod, hlavně na začátku, kdy se laktace nastartuje. A odsávat do úplného vyprázdnění, pomáhat si stlačováním prsou, zkusit odsávat 5 min. z jednoho prsa, pak 5 min. z druhého a potom znovu ještě zkusit obě po 5-ti min. Tzn. odsávat alespoň 20 minut i přesto, že třeba již nic neteče. Ono se může stát, že po nějaké době se mléko znovu spustí.
    Dcera se narodila v 28+1tt., 1120g a 35cm.

    Abych si udržela laktaci, ihned po porodu jsem začala odsávat. Na internetu jsem si našla spoustu informací. Ihned po propuštění z porodnice jsem si pořídila elektrickou odsávačku Avent a pravidelně každé 2-3hod. jsem poctivě odsávala, i v noci jsem vstávala. Dceři jsem svoje mléko denně vozila, bylo ho dostatek, ze začátku přebytek. Jen díky tomu jsem si laktaci udržela a když byla dcera již schopna sát, krásně se nám podařilo rozkojit a kojila jsem do jejího roku.

    Ze začátku jsem měla mléka nadbytek díky tomu, že jsem vždy odsávala plně obě prsa, ale časem se laktaci upravila dle potřeb dcery. Je opravdu důležité dodržet časový odstup max. 3hod, hlavně na začátku, kdy se laktace nastartuje. A odsávat do úplného vyprázdnění, pomáhat si stlačováním prsou, zkusit odsávat 5 min. z jednoho prsa, pak 5 min. z druhého a potom znovu ještě zkusit obě po 5-ti min. Tzn. odsávat alespoň 20 minut i přesto, že třeba již nic neteče. Ono se může stát, že po nějaké době se mléko znovu spustí.
  • Kojení nedonošeného ditěte

     •  petulka1979
    11.11.2014 v 07:49 To se mi líbí
    I moje zkušenost potvrzuje, že i nedonošené děti se dají kojit co nejdéle a že mateřské mléko je opravdový lék. V těhotenství jsem si říkala, že by bylo fajn kojit alespoň půl roku, ale že budu kojit další rok a půl, a to nedonošené dítě, mě ani ve snu nenapadlo a jsem za to ráda. :slight_smile: Honzík se narodil v 34 tt a já si po porodu uvědomila to, že mi vlastně malého jen ukázali, ale nedali mi ho na přisání, vždyt zase tak malý nebyl (2340 g a 45 cm).

    V ten momemt mě napadlo, že je s kojením konec. :cry: Třetí den po porodu se mi ale začla prsa nalévat a já začla pomalu odstříkávat pro malého mléko. Další dny jsem už i Honzíka kojila, což byla nádhera. Díky kojení a zdravému mateřskému mléku je Honzík zdravý kluk bez nemocí. Mateřské mléko je opravdu lék nad zlato, protože během 22 měsíců měl Honzík pouze tzv. jednodenní rýmu. Stále kojíme a kojit budeme dál.

    Tím chci řict, nevzdávejte se kojení, pokud to jen jde, vždyt to je to nejlepší, co těm našim prckům můžeme dát. :dizzy_face:
    I moje zkušenost potvrzuje, že i nedonošené děti se dají kojit co nejdéle a že mateřské mléko je opravdový lék. V těhotenství jsem si říkala, že by bylo fajn kojit alespoň půl roku, ale že budu kojit další rok a půl, a to nedonošené dítě, mě ani ve snu nenapadlo a jsem za to ráda. :slight_smile: Honzík se narodil v 34 tt a já si po porodu uvědomila to, že mi vlastně malého jen ukázali, ale nedali mi ho na přisání, vždyt zase tak malý nebyl (2340 g a 45 cm).

    V ten momemt mě napadlo, že je s kojením konec. :cry: Třetí den po porodu se mi ale začla prsa nalévat a já začla pomalu odstříkávat pro malého mléko. Další dny jsem už i Honzíka kojila, což byla nádhera. Díky kojení a zdravému mateřskému mléku je Honzík zdravý kluk bez nemocí. Mateřské mléko je opravdu lék nad zlato, protože během 22 měsíců měl Honzík pouze tzv. jednodenní rýmu. Stále kojíme a kojit budeme dál.

    Tím chci řict, nevzdávejte se kojení, pokud to jen jde, vždyt to je to nejlepší, co těm našim prckům můžeme dát. :dizzy_face:
  • Kojení nedonošeného syna

     •  snajluska
    8.11.2014 ve 14:52 To se mi líbí
    Syn se narodil 36+0 s váhou 2500g a měřil 45 cm, já měla těhotenskou cukrovku a píchala si inzulín.

    Po porodu byl syn celý den v inkubátoru, mě ho dovezli jen na nakojení. Poprvé se sice ukázkově přisál, ale neměl sílu nic vytáhnout, sestřičky mi ho donesly zase až za 3 hodiny, to už něco málo i vypil. Druhý den se mu zhoršila žloutenka a já byla pod tlakem, že se musím okamžitě rozkojit, jinak to bude ještě horší a že mi moc hubne atd.

    Půjčila jsem si tedy odsávačku a poctivě odsávala, co jsem odsála jsem mu po kojení dala na malíčku stříkačkou. Syna jsem měla od druhého večera u sebe, kvůli žloutence byl na tzv.belibed, měla jsem kojit jen po třech hodinách, na drouhou stranu mi zase sestřicky nadávaly, že se musím pořádně rozkojit a syn je spavý, tak ho nutit pít. Nakonec jsem dala na svou intuici, na posteli syna rozbalila, přitulila se k němu bez košile, tělo na tělo se přisál a nechala jsem ho pít jak dlouho chtěl, pak jsem ho vždy přenesla zpět na postýlku, aby se "opaloval".

    Laktace se mi rozjela pořádně až doma, kdy jsem malého kojila dle jeho potřeby a neřešila jsem nějaký časový interval. Jakmile se kojení ustálilo a já měla mléka dost, syn si začal sám říkat o jídlo přibližně po těch třech hodinách, někdy častěji, jindy si pospal déle. V prvních měsících jsme k pediatře chodili každý týden na převážení, jednou se jí zdálo, že přibral málo, podruhé moc. Neřešila jsem to, byl spokojený on i já a děti nejsou stroje podle tabulek. Syn se odstavil sám až teď v 18-ti měsících a kdybych nebyla těhotná, zřejmě by se kojil i déle :slight_smile:

    Maminkám bych doporučila, aby při prvních nezdarech určitě kojení nevzdávaly, vyplatí se snaha a úsilí...
    Syn se narodil 36+0 s váhou 2500g a měřil 45 cm, já měla těhotenskou cukrovku a píchala si inzulín.

    Po porodu byl syn celý den v inkubátoru, mě ho dovezli jen na nakojení. Poprvé se sice ukázkově přisál, ale neměl sílu nic vytáhnout, sestřičky mi ho donesly zase až za 3 hodiny, to už něco málo i vypil. Druhý den se mu zhoršila žloutenka a já byla pod tlakem, že se musím okamžitě rozkojit, jinak to bude ještě horší a že mi moc hubne atd.

    Půjčila jsem si tedy odsávačku a poctivě odsávala, co jsem odsála jsem mu po kojení dala na malíčku stříkačkou. Syna jsem měla od druhého večera u sebe, kvůli žloutence byl na tzv.belibed, měla jsem kojit jen po třech hodinách, na drouhou stranu mi zase sestřicky nadávaly, že se musím pořádně rozkojit a syn je spavý, tak ho nutit pít. Nakonec jsem dala na svou intuici, na posteli syna rozbalila, přitulila se k němu bez košile, tělo na tělo se přisál a nechala jsem ho pít jak dlouho chtěl, pak jsem ho vždy přenesla zpět na postýlku, aby se "opaloval".

    Laktace se mi rozjela pořádně až doma, kdy jsem malého kojila dle jeho potřeby a neřešila jsem nějaký časový interval. Jakmile se kojení ustálilo a já měla mléka dost, syn si začal sám říkat o jídlo přibližně po těch třech hodinách, někdy častěji, jindy si pospal déle. V prvních měsících jsme k pediatře chodili každý týden na převážení, jednou se jí zdálo, že přibral málo, podruhé moc. Neřešila jsem to, byl spokojený on i já a děti nejsou stroje podle tabulek. Syn se odstavil sám až teď v 18-ti měsících a kdybych nebyla těhotná, zřejmě by se kojil i déle :slight_smile:

    Maminkám bych doporučila, aby při prvních nezdarech určitě kojení nevzdávaly, vyplatí se snaha a úsilí...
  • Kojení předčasně narozených dvojčat

     •  petrarizek
    14.7.2014 ve 14:19 To se mi líbí
    Naši kluci se narodili ve 28+5tt.

    Nejprve jsme děti učili pít mléko se savičkou nasazenou na stříkačce. Jeden syn pil krásně a druhému to bohužel moc nešlo. Prvního jsme zkusili přiložit toho, co pil lépe. Byla to paráda, hned se přisál a opravdu takový blažený pocit jsem snad ani nezažila. Měli jsme obrovskou radost. Zkusili jsme i druhého a bohužel bez šance, ten se k prsu nepřisál nikdy.

    Další den jsme tedy zkusili znovu přiložit toho našeho šikulku, co tak krásně pil a teda velký problém. Zkoušeli jsme to ještě několikrát, ale když už se přisál, tak se hodně zalykal. Tudíž jsme skončily u lahviček...
    Naši kluci se narodili ve 28+5tt.

    Nejprve jsme děti učili pít mléko se savičkou nasazenou na stříkačce. Jeden syn pil krásně a druhému to bohužel moc nešlo. Prvního jsme zkusili přiložit toho, co pil lépe. Byla to paráda, hned se přisál a opravdu takový blažený pocit jsem snad ani nezažila. Měli jsme obrovskou radost. Zkusili jsme i druhého a bohužel bez šance, ten se k prsu nepřisál nikdy.

    Další den jsme tedy zkusili znovu přiložit toho našeho šikulku, co tak krásně pil a teda velký problém. Zkoušeli jsme to ještě několikrát, ale když už se přisál, tak se hodně zalykal. Tudíž jsme skončily u lahviček...
  • Kojení nedonošených dvojčat

     •  agnes88
    28.4.2014 v 15:34 To se mi líbí
    Článek jsem ani nedočetla, netuším, kdo ho sepsal a kde na to vše přišel, ale nikdo, kdo nezažil jaké to je kojit nebo mít nedonošené miminko, by nemohl napsat nic z toho. Miminka mají sací reflex zhruba od 34.tt ne jak je psáno nahoře 27.-30.tt, to dítě v podstatě ani "neví o světě" natož aby se chtělo kojit :slight_smile:

    Laktaci hodně podpoří odsávačka mateřského mléka, pití čajů na podporu laktace je na každé z maminek. Určitě na tvorbě mléka se podílí i pobyt s (vedle) miminka, ale pokud to z nějakého důvodu nejde, oplatí se investovat do odsávačky a doma odsávat a odsávat.

    Po 34.tt se začíná pomalu přikládat a dokrmuje se mimčo z lahve nebo sondou do žaludku. Ale intravenózně??? Co je to za blbost. Pokud teda autor nemyslel infuzi krve, to ale nemá s výživou nic společného.

    Odcházela jsem domů s plně kojenými miminky odpovídajícími 36.tt s váhou 2200gr a jedině pomocí kojících kloboučků jsem to doma ustála. Postupně, jakmile dítě posílí, kolem 2.měsíce gestačně (u nás 4 měsíce kalendářně), se děti konečně pořádně přisály a dokázaly si vypít plnou dávku. A to jsme občas střídaly lahev, aby si děti odpočinuly, když je kojení vysilovalo, z lahve to "jen" pili.

    Nakonec jsme lahev zahodili a kojím do teď, tj. do 2 let.
    Článek jsem ani nedočetla, netuším, kdo ho sepsal a kde na to vše přišel, ale nikdo, kdo nezažil jaké to je kojit nebo mít nedonošené miminko, by nemohl napsat nic z toho. Miminka mají sací reflex zhruba od 34.tt ne jak je psáno nahoře 27.-30.tt, to dítě v podstatě ani "neví o světě" natož aby se chtělo kojit :slight_smile:

    Laktaci hodně podpoří odsávačka mateřského mléka, pití čajů na podporu laktace je na každé z maminek. Určitě na tvorbě mléka se podílí i pobyt s (vedle) miminka, ale pokud to z nějakého důvodu nejde, oplatí se investovat do odsávačky a doma odsávat a odsávat.

    Po 34.tt se začíná pomalu přikládat a dokrmuje se mimčo z lahve nebo sondou do žaludku. Ale intravenózně??? Co je to za blbost. Pokud teda autor nemyslel infuzi krve, to ale nemá s výživou nic společného.

    Odcházela jsem domů s plně kojenými miminky odpovídajícími 36.tt s váhou 2200gr a jedině pomocí kojících kloboučků jsem to doma ustála. Postupně, jakmile dítě posílí, kolem 2.měsíce gestačně (u nás 4 měsíce kalendářně), se děti konečně pořádně přisály a dokázaly si vypít plnou dávku. A to jsme občas střídaly lahev, aby si děti odpočinuly, když je kojení vysilovalo, z lahve to "jen" pili.

    Nakonec jsme lahev zahodili a kojím do teď, tj. do 2 let.
  • Kojení versus láhev

     •  mitote
    27.4.2014 ve 23:50 To se mi líbí
    Tak u nás tedy rozhodně neplatilo, že by dcera pila lépe z prsa jak z flašky. Naopak.

    Nedonošené děti mají obrovský problém skloubit dýchání, sání a polykání a je to pro ně extrémně náročné. Což byl i náš případ. Mléka jsem měla dost. Kojila jsem s kloboučky, bez nich dcera nebyla vůbec schopna udržet prso v puse. Z porodnice odcházela jako plně kojena. Nicméně vydrželo nám to pouze asi dva měsíce.

    Naopak dcera měla problém pít i z flašky, ale pila z ní lepe. Měla problém to udýchat, usínala u toho, nebudila se hlady, pila málo, málo přibírala. Zlomilo se to trochu až s příkrmy a s věkem. Do roku a půl měla odstříkané MM.
    Tak u nás tedy rozhodně neplatilo, že by dcera pila lépe z prsa jak z flašky. Naopak.

    Nedonošené děti mají obrovský problém skloubit dýchání, sání a polykání a je to pro ně extrémně náročné. Což byl i náš případ. Mléka jsem měla dost. Kojila jsem s kloboučky, bez nich dcera nebyla vůbec schopna udržet prso v puse. Z porodnice odcházela jako plně kojena. Nicméně vydrželo nám to pouze asi dva měsíce.

    Naopak dcera měla problém pít i z flašky, ale pila z ní lepe. Měla problém to udýchat, usínala u toho, nebudila se hlady, pila málo, málo přibírala. Zlomilo se to trochu až s příkrmy a s věkem. Do roku a půl měla odstříkané MM.
  • Kojení extrémně nedonošeného mimina - 24tt

     •  okomodre
    10.4.2014 ve 20:17 To se mi líbí
    Dcera se narodila s 560g ve 23+4. Od porodu jsem poctivě co 3-4 hodiny odsávala mlíčko, bylo to to jediné, co jsem jí mohla dát. Postupně se naučila pít z lahvičky a cca. v 38.tt jsem poprvé přikládala. Nevypila ale vůbec nic, vážila tehdy 1500g a byla maličká. Po pár pokusech, které vždy skončily neúspěchem, jsme to zkusily s kloboučky a ejhle-napoprvé 20 ml. Z porodnice odcházela po 4 měsících a pila vždy tak těch max.20 ml z prsa, zbytek z lahvičky.

    Kdo nezažil, nepochopí, jak vyčerpávající je ten koloběh: zvážit, nakojit, zvážit, ohřát mlíčko, dokrmit, uložit dítě, odsát, vše vysterilizovat a to celé nanovo.

    Po cca. 1,5 měsících doma jsem zkusila ji nechat přisát bez kloboučku a vypila rovných 50ml, to byla taková první vlaštovka. Zahodila jsem kloboučky a zkoušely jsme dál.
    Jednoho dne jsem si řekla dost a spustily jsme první experiment: Liduška bez lahvičky. Zvážila jsem ji na začátku a na konci experimentu, nepřibrala ani gram, tak jsem to obrečela a vrátila se k lahvičce s tím, že to zkusíme později znovu.

    Druhý pokus o týden později už návratem k lahvičce neskončil, kojím, kdy si řekne. V noci pije lépe, tak si dávám záležet na těchto kojeních. Naučila jsem se víc vnímat její potřeby. Pro svůj větší klid jsem se ještě rozhodla, že zkontaktuju laktační poradkyni, zda děláme vše správně.

    Takže vzkazuji maminkám hodně nedonošených kulíšků: VYDRŽET A NEVZDAT TO! V 2,5 měsících korigovaně máme doma plně kojené miminko a já odsávám jen v noci, kdy mi zatím nalitá prsa brání spát a občas přes den, kdy slečna jí trochu hůř a mléka je víc než je potřeba.

    Teď v 6,5M korigovaně už neodsávám vůbec a mléko je zcela závislé na poptávce pouze od miminka =). Už jen nostalgicky vzpomínám na hodiny a hodiny strávené s odsávačkou ... =)
    Dcera se narodila s 560g ve 23+4. Od porodu jsem poctivě co 3-4 hodiny odsávala mlíčko, bylo to to jediné, co jsem jí mohla dát. Postupně se naučila pít z lahvičky a cca. v 38.tt jsem poprvé přikládala. Nevypila ale vůbec nic, vážila tehdy 1500g a byla maličká. Po pár pokusech, které vždy skončily neúspěchem, jsme to zkusily s kloboučky a ejhle-napoprvé 20 ml. Z porodnice odcházela po 4 měsících a pila vždy tak těch max.20 ml z prsa, zbytek z lahvičky.

    Kdo nezažil, nepochopí, jak vyčerpávající je ten koloběh: zvážit, nakojit, zvážit, ohřát mlíčko, dokrmit, uložit dítě, odsát, vše vysterilizovat a to celé nanovo.

    Po cca. 1,5 měsících doma jsem zkusila ji nechat přisát bez kloboučku a vypila rovných 50ml, to byla taková první vlaštovka. Zahodila jsem kloboučky a zkoušely jsme dál.
    Jednoho dne jsem si řekla dost a spustily jsme první experiment: Liduška bez lahvičky. Zvážila jsem ji na začátku a na konci experimentu, nepřibrala ani gram, tak jsem to obrečela a vrátila se k lahvičce s tím, že to zkusíme později znovu.

    Druhý pokus o týden později už návratem k lahvičce neskončil, kojím, kdy si řekne. V noci pije lépe, tak si dávám záležet na těchto kojeních. Naučila jsem se víc vnímat její potřeby. Pro svůj větší klid jsem se ještě rozhodla, že zkontaktuju laktační poradkyni, zda děláme vše správně.

    Takže vzkazuji maminkám hodně nedonošených kulíšků: VYDRŽET A NEVZDAT TO! V 2,5 měsících korigovaně máme doma plně kojené miminko a já odsávám jen v noci, kdy mi zatím nalitá prsa brání spát a občas přes den, kdy slečna jí trochu hůř a mléka je víc než je potřeba.

    Teď v 6,5M korigovaně už neodsávám vůbec a mléko je zcela závislé na poptávce pouze od miminka =). Už jen nostalgicky vzpomínám na hodiny a hodiny strávené s odsávačkou ... =)
  • Kojení

     •  gable
    27.11.2013 v 16:13 To se mi líbí
    Náš syn se narodil 32+1 tt. Měřil 42 cm a vážil 1620 gramů. Apgar score měl 3 -6 -7. Tři týdny byl v inkubátoru, 6 dní mu byl vháněn kyslík na 25%. Fototerapie trvala 96 hodin. Až na tu kyslíkovou podporu byl první týden bez větších potíží.

    A teď k věci. Byla jsem rozhodnutá kojit za každou cenu. Akorát jsem nevěděla jak na to. Přístup některých sestřiček mi rozhodnutí neusnadňoval. Po dvou dnech po porodu CS jsem na několikátou žádost dostala konečně odsávačku. Začal mi kolotoč v tříhodinové smyčce :slight_smile: Odsávala jsem ve dne v noci každé tři hodiny, každé prso 10 minut. Každou kapičku jsem nosila na jipku, aby ji mohli podat synovi.

    První noc po stimulaci na dvoufázové odsávačce Medela mi strašně ztvrdla prsa a byla celá horká. Noc jsem strávila chlazením u umývadla látkovou plenou a každé tři hodiny odsáváním. Když jsem odcházela z nemocnice, mléko pomalu nastupovalo.

    Doma byla krize, neměla jsem odsávačku, tak jsem si půjčila mechanickou od Nuku, na ní jsem odsávala týden. 10 minut každé prso, bylo to fyzicky docela náročné, ale zase jsem neměla mimčo, takže jsem se věnovala jenom tomu. Po každém odsávání jsem rozetřela po bradavce kapku mléka a nechala zaschnout na vzduchu. Druhý den jsem dostala horečky a měla jsem průjmy, každý těžce vydřený mililitr jsem musela vylít do wc, abych něco nepředala maličkému.

    Domluvila jsem si návštěvu laktační poradkyně, ta mi řekla, jak se starat o prsa, jak masírovat, co udělat na podporu. Hodně mi pomáhalo se při odsávání dívat na fotky a videa, co jsem měla z návštěv na jipce. Pila jsem Kojící čaje, Caro, Gravimilk, černé pivo a hooodně hooodně vody. Taky jsem si zapůjčila dvoufázovou odsávačku, která odsávala obě prsa nejednou, po té dřině na manuální to byla naprostá pohoda.

    Doma jsem se věnovala jenom tomuto. Mléka bylo dost, vozili jsme ho v lahvičkách při každé návštěvě nebo jsme ho posílali sanitou. Malý ho dostával přes stříkačku se savičkou. V jeho deseti dnech jsem ho poprvé přikládala k prsu. Nikdy n...
    Náš syn se narodil 32+1 tt. Měřil 42 cm a vážil 1620 gramů. Apgar score měl 3 -6 -7. Tři týdny byl v inkubátoru, 6 dní mu byl vháněn kyslík na 25%. Fototerapie trvala 96 hodin. Až na tu kyslíkovou podporu byl první týden bez větších potíží.

    A teď k věci. Byla jsem rozhodnutá kojit za každou cenu. Akorát jsem nevěděla jak na to. Přístup některých sestřiček mi rozhodnutí neusnadňoval. Po dvou dnech po porodu CS jsem na několikátou žádost dostala konečně odsávačku. Začal mi kolotoč v tříhodinové smyčce :slight_smile: Odsávala jsem ve dne v noci každé tři hodiny, každé prso 10 minut. Každou kapičku jsem nosila na jipku, aby ji mohli podat synovi.

    První noc po stimulaci na dvoufázové odsávačce Medela mi strašně ztvrdla prsa a byla celá horká. Noc jsem strávila chlazením u umývadla látkovou plenou a každé tři hodiny odsáváním. Když jsem odcházela z nemocnice, mléko pomalu nastupovalo.

    Doma byla krize, neměla jsem odsávačku, tak jsem si půjčila mechanickou od Nuku, na ní jsem odsávala týden. 10 minut každé prso, bylo to fyzicky docela náročné, ale zase jsem neměla mimčo, takže jsem se věnovala jenom tomu. Po každém odsávání jsem rozetřela po bradavce kapku mléka a nechala zaschnout na vzduchu. Druhý den jsem dostala horečky a měla jsem průjmy, každý těžce vydřený mililitr jsem musela vylít do wc, abych něco nepředala maličkému.

    Domluvila jsem si návštěvu laktační poradkyně, ta mi řekla, jak se starat o prsa, jak masírovat, co udělat na podporu. Hodně mi pomáhalo se při odsávání dívat na fotky a videa, co jsem měla z návštěv na jipce. Pila jsem Kojící čaje, Caro, Gravimilk, černé pivo a hooodně hooodně vody. Taky jsem si zapůjčila dvoufázovou odsávačku, která odsávala obě prsa nejednou, po té dřině na manuální to byla naprostá pohoda.

    Doma jsem se věnovala jenom tomuto. Mléka bylo dost, vozili jsme ho v lahvičkách při každé návštěvě nebo jsme ho posílali sanitou. Malý ho dostával přes stříkačku se savičkou. V jeho deseti dnech jsem ho poprvé přikládala k prsu. Nikdy na ten moment nezapomenu :slight_smile: Jelikož jsem měla prsa tak nastimulovaná z odsávačky, tak jemu stačilo jen otvírat pusinku a polykat, což se ukázalo, že mu nedělá žádný problém. Po třech týdnech jsem nastoupila za ním do nemocnice a od první noci jsem ho jenom kojila. Žádný problém s přechodem z flašky nebyl. Ale jak píšu, opravdu mi to mléko teklo proudem.

    A tady přišla první krize. Doma jsem odsála přes litr mléka a toto množství on měl na víc dní. Začala mi tvrdnout prsa, odstříkala jsem jen do úlevy. Čtvrtý den jsem nakojila jen 10ml, prsa "prázdná" alespoň pocitově. Brečela jsem, nezvládala jsem to a přemluvila Dr. aby nás pustili domů. Váhu měl dobrou, byl bez potíží a když mě viděli utrápenou, tak jsme jeli :slight_smile:

    Doma to bylo úplně o něčem jiném. Mléka byl dostatek, malý pil krásně. Kojila jsem podle jeho potřeby. Někdy i 45 minut, vždy z jednoho prsa. Dále jsem popíjela a pojídala vše na podporu laktace (opravdu nedám dopustit na černé pivo a vodu). Při krizích a horších dnech jsem kojila z obou prsů.

    Za ten rok, co jsem kojila, jsme si prošli všeličím, asi jako každá maminka, co kojí. Bylo to to nejkrásnější a nejnáročnější, co jsem v životě zažila. Myslím si, že základ úspěchu je ten, když si maminka věří, že to dokáže. Taky nám přes práh nesměla kojenecká váha, zbytečný stresátor. A nemůžu opomenout důležitou roli mého partnera, který k tomu přistupoval stejně a mé kojení bylo pro něj důležité. Nechal mě odpočívat, staral se o nás, při krizích byl vždycky optimista, dodával mi sílu to nevzdávat a nehledat UM :slight_smile:
  • Kojení našeho Sašíka

     •  maudn
    1.11.2013 ve 14:42 To se mi líbí
    Sašík se narodil 33+0. Měl pozdní nástup tolerance stravy a hodně špatný sací reflex. Musela jsem kojit přes klobouček, aby se nemusel tolik namáhat a zbytek dávky pil z lahvičky (i u ní bylo sání slabší, ale ne tak jako z kloboučku). Z prsa se tedy vůbec nenapil. Kojila jsem někdy i hodinu, i když v nemocnici kladou na srdce něco o 15 minutách, ale já si myslím, že je to hloupost, že když si to miminko pije po ml, navíc jsou to zdravotní důvody špatného sacího reflexu, tak ho nemůžu nenakojeného odtrhnout, že už vypršel časový limit.
    Dále si myslím, že je také hloupost trvat na tom, že dítě nesmí zkusit láhev jinak už nebude chtít sát od matky. My jsme měli střídavě láhev a prso 2-3 měsíce a žádné následky to nemělo a uznejte sami, dali byste miminko spinkat, když vypilo 20ml z prsa? Příjde mi to jako poměrně hloupé rady, které se týkají hlavně donošených dětí a ne nedonošených....
    Vážili jsme vždy před a po kojení a zapisovali kolik vypil. Vypil méně, než mu předepsali v porodnici a my z toho měli dost nervů, ale prospíval bezvadně. Dalo to dost práce, protože po kojení jsem vždy tak hodinu odsávala, ale stálo to za to!
    V 6 měsících sál bez kloboučků až do svých 9. měsíců, kdy prostě svět byl zajímavější než prso maminky:slight_smile:.
    Chce to to nezvdat a bojovat! :slight_smile:
    Sašík se narodil 33+0. Měl pozdní nástup tolerance stravy a hodně špatný sací reflex. Musela jsem kojit přes klobouček, aby se nemusel tolik namáhat a zbytek dávky pil z lahvičky (i u ní bylo sání slabší, ale ne tak jako z kloboučku). Z prsa se tedy vůbec nenapil. Kojila jsem někdy i hodinu, i když v nemocnici kladou na srdce něco o 15 minutách, ale já si myslím, že je to hloupost, že když si to miminko pije po ml, navíc jsou to zdravotní důvody špatného sacího reflexu, tak ho nemůžu nenakojeného odtrhnout, že už vypršel časový limit.
    Dále si myslím, že je také hloupost trvat na tom, že dítě nesmí zkusit láhev jinak už nebude chtít sát od matky. My jsme měli střídavě láhev a prso 2-3 měsíce a žádné následky to nemělo a uznejte sami, dali byste miminko spinkat, když vypilo 20ml z prsa? Příjde mi to jako poměrně hloupé rady, které se týkají hlavně donošených dětí a ne nedonošených....
    Vážili jsme vždy před a po kojení a zapisovali kolik vypil. Vypil méně, než mu předepsali v porodnici a my z toho měli dost nervů, ale prospíval bezvadně. Dalo to dost práce, protože po kojení jsem vždy tak hodinu odsávala, ale stálo to za to!
    V 6 měsících sál bez kloboučků až do svých 9. měsíců, kdy prostě svět byl zajímavější než prso maminky:slight_smile:.
    Chce to to nezvdat a bojovat! :slight_smile: