Laryngitida neboli zánět hrtanu se většinou přidruží k nějaké jiné nemoci dýchacích cest - zápalu plic⁷, bronchitidě nebo chřipce. Největší pozor dávejte v jarních a podzimních měsících, kdy zánět hrtanu onemocní nejvíce dospělých i dětí. Tato nemoc se u vás nebo u dětí může objevit klidně i několikrát po sobě. Nikdy si na ni nemůžete vytvořit imunitu². Čím je vaše dítě mladší, tím má laryngitida těžší průběh.

Proč je laryngitida závažná?

Laryngitida je infekce virového původu. Dochází při ní k zánětu hrtanu (dýchací trubice) a tento zánět mohou paradoxně zhoršit bakterie, které jinak žijí ve zdravých dýchacích cestách. Virová infekce se přenáší vzduchem, takže stačí, že vy nebo vaše dítě vdechne například v autobuse tento vir. Kromě vdechnutí viru si ale můžete vy nebo děti laryngitidu přivodit i tím, že dýcháte ústy velmi studený vzduch, který se takto dostane přímo do dolních cest dýchacích. Ty na situaci reagují zúžením nebo dokonce úplným zneprůchodněním. Další možností vzniku laryngitidy je přílišné namáhání hlasivek, například když dítě často křičí. Zánět hrtanu může způsobit i hlasitý zpěv, křik a nebo žaludek, který trpí refluxem². Při refluxu se vám totiž vrací žaludeční šťávy zpátky do jícnu a ty pak dráždí hrtan, který opuchne.

Nejčastěji se objevuje v podzimních a zimních měsících. V hojném počtu se objevuje právě u dětí, a čím jsou mladší, tím horší bývá i průběh nemoci. Nejhůře jsou na tom děti mladší tří let¹. Přibližně od půl roku totiž miminko ztrácí protilátky, které má ještě od matky a začíná si budovat svou vlastní imunitu². Proto bývá mnohem náchylnější k různým onemocněním. Nedá se přitom říci, kdo je nemocí ohrožen více. Jsou děti, které ji nezažijí nikdy a pak takové, které jí trpí každý měsíc.

Pokud by dítě onemocnělo zánětem horních dýchacích cest víc jak 6x do roka, je pro jistotu vhodné požádat lékaře o vyšetření stavu imunity vašeho dítěte. Imunologické vyšetření má za úkol odhalit vrozené nebo získané poruchy imunity, kterou mají na starost zejména bílé krvinky. Probíhá tak, že vás lékař pozve na odběry krve. Někdy může být nutnost přijít na lačno, ale nebývá to tak vždy. Imunolog se bude nejdříve zajímat o průběh onemocnění vašeho dítěte. Dalším krokem je prostudováni výsledků z předchozích vyšetření a poté dojde i k samotným odběrům krve.

Dýchací cesty

Abychom lépe pochopili vznik a průběh této nemoci, pojďme se podívat na celé dýchací cesty. Když se nadechnete nosem, vzduch projde nejdříve nosem do hltanu. Ten je společný pro dýchací i trávicí ústrojí, takže tudy prochází i jídlo do žaludku. Na konci hltanu se cesty vzduchu a jídla rozdělí. Jídlo vklouzne do jícnu a vzduch projde do hrtanu. U vstupu do hrtanu je ještě příklopka, která se uzavře vždy, když polkneme jídlo, aby se nedostalo do dýchacích cest. Občas se stane, že se nějaký malý kousek potravy do hrtanu ale dostane a určitě jste už někdy zažili ten kašel, kterým se tělo snaží zatoulaný kousek z hrtanu vypudit.

Hrtan je v podstatě trubice, kterou zpevňují chrupavky kolem něj. V hrtanu najdeme hlasivky. Když se do hrtanu dostane infekce, tak celý hrtan - sliznice v něm se překrví a hlasivky otečou, průměr hrtanu se tedy zúží a tělo reaguje kašlem.

Popis obrázku: Vzduch projde přes nosní dutinu, jídlo přes ústní dutinu a obojí pak prochází hltanem. Na konci hltanu se jejich cesty zase rozdělí - jídlo do jícnu a vzduch do hrtanu.

Jaké jsou příznaky onemocnění laryngitidou?

Od chvíle, kdy se dítě nebo vy nakazíte, do doby, než vypukne nemoc, může uplynout 1 až 3 dny.

Když vznikne laryngitida v důsledku virové infekce, oteče sliznice v horních dýchacích cestách, začne se tvořit více hlenu a oteče i sliznice hrtanu a hrtanová příklopka. V podstatě celý krk vašeho děťátka uvnitř je nateklý. Takže se mu zúží dýchací trubice. U malého kojence je široká jen asi centimetr, takže každé zmenšení je okamžitě rizikové. Dítěti se hůře dýchá, chraptí, ale nejčastěji se objeví suchý, drsný kašel¹¹, který připomíná štěkání nebo kokrhání. Dítě nemůže dýchat a každé nadechnutí doprovází i divný zvuk. Protože se nemůže pořádně nadechnout, začne být logicky neklidné, a tím se celý jeho stav ještě trochu zhorší. Dítě bývá i bledé a zpocené. Toto vše můžeme popsat jako záchvat laryngitidy, nejčastěji k němu dochází v noci.

Popis obrázku: V horní části obrázku jsou volně průchodné dýchací cesty. V dolní jsou již oteklé a hůře průchodné.

Video: Ukázka klasického kašle doprovázejícího laryngitidu

Abychom vás ale jen neděsili, průběh onemocnění vůbec nemusí být takto těžký. Klidně může probíhat jen jako běžné nachlazení s mírnou teplotou. Důležitým varováním je to, když se během dne mění druh kašle, který je najednou štěkavý a bolestivý. Velmi často ho doprovází pláč¹², zvlášť u dětí, které ještě neumí mluvit.

Typy laryngitidy

Laryngitida se rozděluje podle toho, jak hluboko pronikl zánět do hrtanu. Příznaky u všech typů zánětu hrtanu jsou dost podobné, a proto jednotlivé druhy jen tak sami nerozeznáte. Vždy je proto nejlepší zajít rovnou za doktorem.

Katarální zánět

To je nejlehčí forma téhle nemoci. Zánět v tomhle případě pronikl jen na povrch hrtanu. Tímto typem nemoci můžete onemocnět vy i vaše děti, tedy jakákoliv věková skupina. Při katarálním zánětu začnete chraptět a ztrácet hlas. Objeví se suchý kašel, který vás bude dráždit v krku. Suchý kašel může ale postupně přejít do vlhkého kašle a v hlenu třeba najdete i trochu krve. Stoupne vám teplota a můžete mít i horečku¹ a rýmu⁹. Jste celkově unavení, bolí vás hlava⁵ a těžko se vám polyká kvůli oteklému hrtanu.

Subglotická laryngitida neboli akutní laryngitida

V tomto případě proniká zánět hlouběji do hrtanu a oteče jeho nejužší část. Jde o zánět hlasivek. Touto formou laryngitidy onemocní nejčastěji děti ve věku od 6 měsíců do 5 let a hlavně na jaře nebo na podzim, kdy jsou větší výkyvy teplot. Většinou tahle nemoc přepadne vaše děti v noci z ničeho nic. Dítě začne štěkavě kašlat a mít rýmu. Bude mít zřejmě zvýšenou teplotu, bude se mu těžko dýchat a může na rtech a na uších začít modrat. Je důležité vaše dítě co nejdříve dostat do nemocnice. Teplota bývá zvýšená.

Supraglotická laryngitida

Neboli také epiglotitida (akutní zánět příklopky). Supraglotická laryngitida se nevyhýbá žádné věkové skupině, nejčastěji jí však onemocní předškoláci nebo školáci. Tento druh laryngitidy má na svědomí bakterie. Příznaky se u vašeho dítěte objeví náhle, nejprve ho začne bolet v krku při polykání, pak se přidá horečka (38-39 °C) a posléze nebude moci skoro polknout. I zde je proto nutné dítě co nejdříve dostat do nemocnice.

Chronická laryngitida

Pokud trvá zánět hrtanu déle než 6 týdnů, mluvíme o chronické laryngitidě. Další možností, jak si chronický zánět přivodit, je časté a dlouhodobé přetěžování hlasivek. Může to být hlasitým zpěvem nebo křikem. Ani kouření a alkohol hlasivkám nesvědčí a i to může být příčinou chronické laryngitidy. Tento druh laryngitidy poznáte tak, že nejprve ochraptíte, začnete kašlat a budete cítit sucho a pálení v krku. Chraptění může trvat klidně až 2 týdny. Kašel vás bude nejdříve dráždit v krku a postupně přejde do vlhkého kašle. Přechodně můžete hlas i ztratit. Lékař vám v takovém případě zřejmě předepíše antibiotika¹ a kortikoidy ve formě spreje do krku nebo inhalace.

Záškrt

Záškrt (difterický croup laryngis) - tuto laryngitidu vyvolává bakterie (ne virus jako předchozí druhy) jménem Corynebacterium diphteriae. V současnosti však proti záškrtu musíte své děti povinně očkovat³⁸, takže je velmi malá pravděpodobnost, že touto nemocí onemocníte.

Jak lékař laryngitidu zjistí?

Že jde o laryngitidu velmi často napoví hlavně to, když lékaři zmíníte při popisování vašich nebo dětských problémů typický štěkavý a dráždivý kašel. Další nápovědou bude případně i batolecí² nebo kojenecký věk vašeho dítěte a jarní a podzimní období. Potom bude následovat prohlídka hrtanu - nepřímou laryngoskopií, tedy pomocí speciálního zrcátka. Doktor vás nebo vaše dítě posadí na židli a požádá vás o otevření úst a vypláznutí jazyka. Při tomto vyšetření vám také může chytit jazyk do kousku gázy a přidržet ho venku, aby dobře viděl do krku. Pak vezme speciální kulaté zrcátko, to vloží do hltanu a posvítí na něj tak, aby viděl až do hrtanu na hlasivky. Přitom Vás může požádat o vyslovení dlouhého „ááá“ nebo „ééé“. Doktor si všímá sliznice a pohyblivosti hlasivek. Je také možné, že použije flexibilní laryngoskop - hadičku, kterou vám zavede přes nos do krku. Při vyšetření tímto nástrojem lékař nejdříve umrtví sliznici v nose. Celé vyšetření trvá asi 5 až 10 minut. Vyšetření ale není moc příjemné zvlášť pro menší děti, které trpí akutní laryngitidou. Vyšetření je může rozrušit a zhoršit už i tak těžké dýchání.

Další možností je přímá laryngoskopie, která se provádí pod celkovou narkózou. Při tomhle zákroku vám doktor zavede do krku tvrdý nástroj, který trochu připomíná kladivo. A opět bude zkoumat stav sliznice a hlasivek.

Popis obrázku: Na prvním obrázku lékař provádí vyšetření tzv. nepřímou laryngoskopií za pomoci zrcátka. Na druhém obrázku vidíte flexibilní laryngoskop - hadičku, která se zavádí skrz nos do krku. A na třetím obrázku lékař provádí přímou laryngoskopii pomocí optického přístroje.

Pokud bude mít lékař podezření na bakteriální infekci, může vám udělat obyčejný výtěr z krku.

Popis obrázku: Ukázka počítání Downesova skóre

Pokud se jedná o dítě, lékař si ještě poslechne jeho dýchání fonendoskopem a hodnotí, zda slyší drsné vrzoty či slabší dýchání. Závažnost laryngitidy se hodnotí podle Downesova skóre. Doktor na základě toho, co slyší, hodnotí jednotlivé příznaky určitým počtem bodů. Podle toho, kolik bodů vyjde v součtu, doporučí vhodnou léčbu, hospitalizaci nebo jednotku intenzivní péče.

Popis obrázku: Fonendoskop, kterým lékař poslouchá dýchání pacientů.

Jak se laryngitida léčí?

Záchvat laryngitidy většinou zvládnete bez potíží doma, i když nástup onemocnění bývá velmi dramatický. Nemoc se totiž obvykle hlásí z ničeho nic. Večer jde spát „zdravé“ dítě a v noci vás vzbudí „velmi nemocné“ dítě. Délka nemoci je u každého jiná, ale průměrně to jsou 2 týdny až měsíc.

U katarálního zánětu se spíše jen tlumí příznaky. Takže vám nebo vašemu dítěti doporučí lékař obyčejný klid a spánek v chladném a vlhkém prostředí, aby se vám lépe dýchalo a tolik jste nekašlali. Chladný vzduch by měl pomoct při zmenšení otoku. Vzduch v místnosti jde zvlhčit například tak, že na topení položíte mokré ručníky nebo můžete použít elektrické zvlhčovače vzduchu¹. Na krk se doporučuje zapářkový zábal na krk (Prissnitzův obklad). Ten uděláte úplně jednoduše tak, že na krk dáte igelitový sáček, na něj vlažnou mokrou plenu a přes to převážete jednu suchou plenu. Po 15 minutách zábal vyměňte. Můžete ho opakovat dokud se vám nebo dítěti trochu neuleví. Pijte i teplé nápoje - bylinkové čaje na nemoci dýchacích cest a minerální vody o pokojové teplotě. Hlas se snažte šetřit, a proto se taky doporučuje co nejméně hlasové komunikace a když už, tak jen šeptat, ať se mohou hlasivky rychleji zahojit. Tato doporučení platí i v případě, že se jedná o chronickou laryngitidu. Na vlhký kašel můžete užívat léky, které rozpouštějí hlen a usnadní tedy vykašlávání.

U subglotické i supraglotické laryngitidy je hlavně důležité dovézt malého pacienta do nemocnice. Dítě začne štěkavě kašlat a mít rýmu. Bude mít zřejmě zvýšenou teplotu, bude se mu těžko dýchat a může na rtech a na uších začít modrat. Zajistěte mu dostatek chladného vzduchu. Takže dítě klidně vezměte do náruče k otevřenému oknu. Po převozu do nemocnice pak dají vašemu dítěti doktoři kortikoidy (lze je dát v kapkách, v čípku, v pilulce), které by měly zajistit změnšení otoku hrtanu. Doktor také rozhodne, jestli bude muset vaše dítě zůstat v nemocnici. Pokud ano, tak hospitalizace trvá zhruba 1-3 dny a pomůže, když bude moct tatínek nebo vy zůstat s dítětem v nemocnici. Poté propustí vaše dítě do domácího léčení. Nemocné dítě by mělo spát ve vlhkém a chladném pokoji.

První pomoc při záchvatu laryngitidy:

• při záchvatu laryngitidy vezměte dítě z postýlky, přikryjte ho a ihned s ním jděte ven na čerstvý vzduch, otevřete okno dokořán nebo vyjděte na balkon. Studený vzduch ulevuje dýchání a snižuje otok,
• někdy může pomoci i dát dítěti napít a pustit do místnosti chladný vzduch. To zejména v případě, že záchvat nemá příliš závažný průběh a dítěti se „jen“ hůře dýchá. Pokud by se vám zdálo, že nic nezabírá, dítě se dusí nebo prostě jen máte opravdu strach, protože jste to nikdy nezažili, zavolejte záchranku,
• rozhodně se snažte dítě uklidnit, protože pláč mu moc nepomůže a spíše přitíží,
• pokud je venku teplo, klidně posaďte dítě před mrazák, smysl má i zvlhčování vzduchu, a to hlavně preventivně,
• dítěti dejte studený zábal na krk, který mu uleví,
• jestliže nemáte s tou situací žádné zkušenosti a nemáte doma žádné léky (kortikoidový čípek, tablety na snížení otoku sliznic, dithiaden), klidně zavolejte rychlou záchrannou službu. Buď přijedou a vezmou dítě pro jistotu na vyšetření nebo vám poradí, jak mu pomoci.

Když se přes vaši veškerou snahu zhoršuje stav dítěte, můžete mu podat kortikoidový čípek (Rectodelt) nebo tabletu na snížení otoku sliznic. To vám právě dá lékař na předpis. Léky ale dávejte, až když to bude opravdu nutné, tedy v situaci, kdy má dítě záchvat a nemůže dýchat nebo pokud skutečně celý den štěkavě kašle a zhoršuje se to zejména navečer. Při prvním mírném zakašlání je to více než zbytečné. Co ale nedělejte, protože v této situaci už to nepomůže, je podávání léků proti kašli. Na rozjetou laryngitidu nezaberou. Další dny a noci už můžete dítěti podat antihistaminika, což jsou léky na alergie, které snižují otok sliznice a usnadňují dýchání (např. Fenistil nebo silnější Dithiaden), zmíněné léky na kašel a nezapomeňte ani kapky do nosu. Velmi výjimečně se podávají antibiotika.

Při léčbě je důležité, aby dítě leželo v klidu v posteli, nesnažilo se mluvit nahlas, zpívat nebo křičet. Dbejte na to, aby hodně pilo⁷. Pokud se mu záchvaty pravidelně a často vracejí, zvažte lázně nebo pobyt u moře.

Jak laryngitidě předcházet?

• dodržujte v místnostech, kde se spí, vlhký a chladnější vzduch. Používejte zvlhčovače vzduchu, často větrejte a nepřetápějte,
• nechoďte s dětmi do zakouřených a nečistých prostor. Nečistoty ve vzduchu dráždí dýchací cesty a snižují jejich schopnost zbavit se jich,
• otužujte sebe i dítě, choďte hodně ven a dbejte na pohyb,
• na měsíce, kdy je okolo nás mnohem více bacilů a kýchají všichni okolo, zvyšte přísun vitamínů a minerálů. Dbejte na dostatečný přísun ovoce, zeleniny³ a můžete zvolit i vhodné potravinové doplňky,
• mějte doma v zásobě všechny léky, zejména v případě, že se záchvaty opakují,
• pokud dítě celé dny štěkavě kašle a zvláště navečer, můžete zkusit podat čípek a Dithiaden preventivně,
• v pokojích dětí mějte co možná nejméně věcí, kde může být prach (plyšáky, koberce a jiné).

Více o laryngitidě na modrykonik.cz

• Fórum: Laryngitida, kdo má zkušenost?
• Fórum: Laryngitida
• Fórum: Hnisavá laryngitida, máte zkušenost?
• Fórum: Laryngitida - zkusenosti
• Fórum: Laryngitida 2x skoro týden po sobě, je to normální?

Použité zdroje

1. https://nemoci.vitalion.cz/laryngitida/
2. http://www.naseporodnice.cz/zdravi/laryngitida-zanet-hrtanu.php
3. https://www.babyonline.cz/nemoci-deti/zanet-hrtanu/laryngitida-z-pohledu-matky
4. http://sk.medixa.org/choroby/laryngitida
5. http://www.nahlovska.medikus.cz/cz/O-nemocech/?id=93
6. http://www.spektrumzdravi.cz/academy/laryngitida
7. https://www.ulekare.cz/clanek/laryngoskopie-1031
8. http://www.orl-lfuk.sk/zapaly_hrtana.php

Použité zdroje obrázků

1. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Laryngoskop.jpg