Asi každá kojící žena stojí před rozhodnutím, jak dlouho svému dítěti dopřávat mateřské mléko. Jak dlouho dítě mléko potřebuje? Kdy a jak udělat kojení přítrž? V jakém věku je ještě normální kojit? A nebylo by lepší to prostě nechat na dětech?


Image title


Světová zdravotnická organizace doporučuje maminkám kojit své děti do dvou let, z toho prvních šest měsíců výlučně (tzn. dítě přijímá pouze mateřské mléko). Po druhém roce života je doporučeno pokračovat v kojení podle individuálních preferencí. Pokud dítě začne odmítat kojení po dosažení této hranice, hovoříme o přirozeném odstavení. U mladších dětí se jedná o bojkot kojení.


Do kdy bych měla kojit?

Přirozený odstav nastává nejčastěji mezi třetím a čtvrtým rokem, nicméně může přijít kdykoli mezi druhým a sedmým rokem. Jeho průběh je postupný a často kolísavý podle aktuálních potřeb dítěte. Díky pozvolnému průběhu se produkce mléka u matky snižuje pomaleji, nedochází tedy tak často k obtížím s přeplněnými prsy jako u náhlého odstavu. U primitivních kultur, které nejsou zasaženy západní civilizací, je přirozený odstav normálním jevem. V našich podmínkách nebývá dlouhodobé kojení běžné a nezřídka je od něj žena odrazována lékaři i svým okolím. Většina českých dětí s kojením končí v relativně časném věku bojkotem nebo matkou řízeným odstavením.


Ženy často slýchají, že po určitém věku dítěte pro něj již kojení nemá z hlediska výživy smysl a mají tedy dítě odstavit. Toto tvrzení však naprosto popírá fakt, že kojení není pouze nástrojem obživy dítěte, ale má pro ně silný psychologický, sociální a regulační význam. Kojením dítě nejen nasytíte, ale zároveň uklidníte, navážete oční kontakt a posílíte vazbu mezi vámi. Dále aktivujete kaskádu hormonů, která dokáže regulovat tělesné funkce – krevní tlak, tep, tělesnou teplotu, funkci trávicí soustavy, ledvin i imunitního systému – a tím položit pevný základ pro jeho zdraví. Sáním dítě též procvičuje motorické funkce oblasti ústní dutiny a obličeje. Ty jsou důležité zase pro rozvoj řeči.


Stres z odstavení

Děti, jako všechna mláďata savců, jsou přizpůsobeny pro pití mateřského mléka. Omezování této jejich potřeby proti jejich vůli se pochopitelně setká s odporem. Míra stresové reakce na nucené odstavení se bude lišit podle nátury dítěte a citlivosti matky. Ve světě, který by se řídil pravidly dětí, by byly všechny děti kojeny, dokud se samy neodstaví. V naší kultuře jsou však matky a děti omezeny – ať už se jedná o předsudky a zavádějící informace, nutnost návratu matky do práce, „nenormálnost“ dlouhodobého kojení nebo vysoké nároky všedního života, absence podpory a odborného vzdělání zdravotnického personálu.


Naštěstí, stejně jako můžeme (sic nedokonale!) nahradit v prvních měsících mateřské mléko umělým, můžeme také dítěti částečně kompenzovat absenci dlouhodobého kojení. To, co dítěti můžeme poskytnout je náš čas, pozornost a intenzivní fyzický kontakt.


Dlouhodobé kojení má však své benefity i pro ženu. Všeobecně známé je, že působí jako prevence nádorů prsu a vaječníků, osteoporózy, kardiovaskulárních chorob a diabetu II. typu. Více o kojení a jeho výhodách pro matku a dítě najdete ve Wiki Modrého koníka.


Pokud se rozhodnete nechat odstavení na svém dítěti, vytrvejte. Nechte své dítě rozhodnout, kdy má dost. Je to jeden ze vzácných darů, které můžete svému dítěti dát. A navzdory pověrám se nemusíte bát, že by se vaše dítě kojilo ještě u maturity.


Podělte se s námi do komentářů, jaké máte zkušenosti s odstavováním dětí!